N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne ……………2006,

o stanovení požadavků na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č.180/2005 Sb., a zákona č. 385/2005 Sb. (dále jen „zákon"), k provedení § 3 odst. 13 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství¹⁾ stanoví požadavky na jednotlivé druhy paliv z hlediska ochrany ovzduší a na ověřování jejich kvality.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a) kvalitu pohonných hmot pro provoz vozidel na pozemních komunikacích²⁾,

b) spoluspalování odpadu s palivem, které upravuje zvláštní právní předpis ³⁾,

c) lodní paliva.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) těžkým topným olejem - jakékoliv kapalné palivo získané z ropy uvedené v podpoložkách celního sazebníku⁴⁾ jako kód CN 2710 19 51 až CN 2710 19 69 nebo jakékoliv kapalné palivo získané z ropy (jiné než lodní palivo), které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo a z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ČSN EN ISO 3405 méně než 65 % objemových včetně ztrát; pokud se nepodaří provést destilaci podle metody ČSN EN ISO 3405, produkt je pokládán za těžký topný olej,

b) plynovým olejem - jakékoliv kapalné palivo získané z ropy uvedené v podpoložkách celního sazebníku⁴⁾ jako kód CN 2710 19 25, CN 2710 19 29, CN 2710 19 45 a CN 2710 19 49, nebo jakékoliv kapalné palivo získané z ropy, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžké oleje - plynové oleje určené k použití jako palivo a z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ČSN EN ISO 3405 méně než 65 % objemových včetně ztrát a do teploty 350 °C vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně ztrát,

c) regenerovanými odpadními oleji – základové uhlovodíkové oleje vyrobené regenerací odpadních olejů procesy podle zvláštního právního předpisu⁵⁾,

d) ropným koksem – tuhé palivo s 90 až 95% obsahem uhlíku, uvedené v podpoložkách celního sazebníku⁴⁾ jako kódy CN 2713 11 00 a CN 2713 12 00, získané krakováním nebo karbonizací destilačních zbytků, asfaltů a dehtů v procesech jako je prodloužené nebo fluidní koksování,

d) kapalnými biopalivy – kapalná paliva vyrobená z biomasy⁶⁾,

e) bioplynem – plynná paliva vyrobená anaerobní fermentací biologicky rozložitelných látek,

f) ostatními topnými plyny – plynná paliva vyrobená termickými reduktivními procesy, jiná než uvedená v § 3 odst. 4 písm. a) až d),

g) měrnou sirnatostí tuhých paliv - obsah veškeré síry v původním vzorku vyjádřený v g.MJ^-1 síry vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu,

h) prvním distributorem - distributor, který jako první uvádí do oběhu v České republice palivo, které bylo vyrobeno nebo dovezeno na území jiné členské země Evropských společenství.

§ 3

Druhy paliv

(1) Paliva se podle jejich skupenství dělí na tuhá, kapalná a plynná.

(2) Za tuhá paliva se považují

a) černé uhlí a tuhá paliva vyráběná z černého uhlí, včetně briket a koksu,

b) hnědé uhlí a tuhá paliva vyráběná z hnědého uhlí, včetně briket a polokoksu,

c) palivová rašelina nebo rašelinové brikety,

d) ropný koks,

e) biomasa⁶⁾ včetně produktů ve formě briket a pelet a směsných briket a pelet se 100% obsahem biomasy.

(3) Za kapalná paliva se považují

a) kapalné produkty zpracování zemního plynu,

b) plynový olej,

c) těžký topný olej,

d) methanol nebo ethanol, mastné kyseliny a methylestery mastných kyselin,

e) kapalné produkty zpracování uhlí, ropy, kromě paliv uvedených v písm. b) a c), a kapalné produkty zpracování oleje včetně regenerovaných odpadních olejů,

f) kapalná biopaliva, např. alkoholy vyráběné z biomasy, rostlinné oleje a kapalné produkty zpracování rostlinných olejů.

(4) Za plynná paliva se považují

a) plynné produkty zpracování zemního plynu, uhlí a ropy,

b) zemní plyn, propan či butan nebo jejich směs a jiné čisté plynné uhlovodíky,

c) koksárenský plyn, degazační plyn, důlní plyn z uzavřených dolů, vysokopecní plyn, konvertorový plyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn a jiné průmyslové plyny,

d) bioplyn, kalový plyn, skládkový plyn,

e) ostatní topné plyny.

§ 4

Zvláštní požadavky na kvalitu tuhých paliv

(1) Brikety lze vyrábět s použitím takových pojiv⁷⁾, o nichž je známo, že při jejich spalování nevznikají škodlivější nebo vyšší emise znečišťujících látek než při spalování paliv, na jejichž bázi jsou brikety vyrobeny.

(2) Požadavky na kvalitu dřevěných briket jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ropný koks lze spalovat pouze ve velkých a zvláště velkých zdrojích znečišťování ovzduší.

(4) Limitní hodnoty obsahu veškeré síry v tuhých palivech pro malé zdroje a domácnosti vyjádřené jako měrná sirnatost jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(5) Prodejci skladují jednotlivé druhy tuhých paliv pro domácnosti odděleně.

§ 5

Zvláštní požadavky na kvalitu kapalných paliv

(1) Maximální obsah síry v těžkém topném oleji nesmí překročit 1 % hmotnostní.

(2) Podmínka stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na těžký topný olej určený pro spalovací zařízení vybavená tak, aby splňovala příslušné emisní limity a další podmínky podle zvláštního právního předpisu⁶⁾, maximálně však do 3 % hmotnostních. Tato výjimka se vztahuje na spalovací zařízení

a) vybavená odsiřovacím zařízením a splňující příslušné emisní limity podle zvláštního právního předpisu⁶⁾,

b) nespadající pod písmeno a), pokud emise oxidu siřičitého ze spalovacího zařízení nepřesáhnou emisní limit vyjádřený hmotnostní koncentrací 1700 mg.m^-3 v suchých spalinách při koncentraci kyslíku 3 % objemových vztaženou na normální stavové podmínky,

c) nacházející se v rafineriích v případech, kdy průměrné měsíční emise oxidu siřičitého zprůměrované na všechny závody dané rafinerie, s výjimkou spalovacích zařízení spadajících pod písmeno b), bez ohledu na druh paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřesáhnou emisní limity 1700 mg.m^-3.

(3) Maximální obsah síry v plynových olejích dodávaných na trh a určených pro spalování nesmí překročit

a) do 1. ledna 2008 0,2 % hmotnostních,

b) od 1. ledna 2008 0,1 % hmotnostních.

(4) Součtový obsah polychlorovaných bifenylů, polychlorovaných terfenylů, monometyltetrachlordifenylmetanu, monometyldichlordifenylmetanu a monometyldibromdifenylmetanu (dále jen "PCB") v kapalných palivech nesmí překročit 10 mg.kg^-1. Kapalná paliva musí splňovat další požadavky stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(5) Kapalná paliva podle § 3 odst. 3 písm. e) musí splňovat další požadavky stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce. Tato paliva je možné spalovat pouze ve velkých a zvláště velkých zdrojích znečišťování ovzduší.

§ 6

Zvláštní požadavky na kvalitu plynných paliv

Plynná paliva musí splňovat požadavky stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Maximální obsah síry v plynných palivech podle § 3 odst. 4 písm. c), d) a e) nesmí překročit 300 mg.m^-3. Maximální obsah chloru v plynných palivech nesmí překročit 50 mg.m^-3.

§ 7

Obecné požadavky na paliva

(1) V malých zdrojích znečišťování ovzduší není možné spalovat paliva uvedená v § 3 odst. 2 písm. d), v § 3 odst. 3 písm. c) a e) a v § 3 odst. 4 písm. c) a e).

(2) V případě, že jsou technickou normou podle přílohy č. 4 stanoveny přísnější požadavky na kvalitu paliv než požadavky stanovené vyhláškou, musí paliva splňovat požadavky stanovené technickou normou.

§ 8

Odběr vzorku paliv a ověřování kvality paliv

(1) Odběr vzorku za účelem ověřování kvality paliv provádí

a) u výrobce paliv, který odebírá vzorek z produkce postupy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v rozsahu, aby bylo možné hodnotit předepsané jakostní ukazatele v celém objemu produkce těchto paliv, minimálně však jednou za kalendářní měsíc,

b) dovozce a první distributor paliv, který odebírá vzorek postupy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce z každé dodávky z dovozu nebo z přeshraniční přepravy; výsledky rozborů a údaje o množství těchto paliv předkládá dovozce a první distributor na požádání příslušnému krajskému úřadu k ověření správnosti údajů.

(2) Analýzy vzorků odebraných podle odstavce 1 provádí výrobce, dovozce a první distributor paliv postupy podle přílohy č. 4 k této vyhlášce a jejich výsledky archivuje po dobu 5 let. Analýzy odebraných vzorků za účelem sledování jakostních ukazatelů tuhých, kapalných a plynných paliv kontrolním orgánem se provádí v laboratořích pověřených Českou obchodní inspekcí⁸⁾ .

(3) Údaje o obsahu síry v kapalných palivech uvedených v § 3 odst. 3 písm. b), c), e) předává výrobce, dovozce a první distributor paliv ministerstvu v termínu vždy nejpozději do 31. března za uplynulý rok podle výsledků provedených analýz ve formátu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.

§ 9

Osvědčení o kvalitě paliva

(1) Osvědčení o kvalitě paliva je dokladem o plnění povinností stanovených zákonem. Osvědčení o kvalitě paliva vystavuje výrobce, dovozce a první distributor paliv.

(2) Každý výrobce, dovozce, distributor a prodejce deklaruje kvalitu paliva osvědčením, vystaveným podle odstavce 1, při každé jeho dodávce.

(3) Osvědčení o kvalitě paliva obsahuje

a) identifikační údaje vystavitele osvědčení – obchodní firmu či název, sídlo, identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, jde-li o fyzickou osobu jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání a identifikační číslo,

b) druh paliva podle této vyhlášky, jeho výrobní označení a kód celního sazebníku⁴⁾,

c) prohlášení o dodržení limitních hodnot pro dané palivo stanovených touto vyhláškou a příslušnými technickými normami, datum poslední kontroly kvality a identifikační údaje o laboratoři, která provedla rozbor,

d) hmotnost,

e) datum nakládky,

f) razítko a jméno, příjmení a podpis odpovědného pracovníka, který osvědčení vystavil.

(4) Do katalogů o kvalitě uhlí, obchodních nabídek a v dodací dokumentaci každé dodávky uhlí určené pro obyvatelstvo uvádí výrobce maximální obsah veškeré síry v bezvodém stavu, průměrný obsah popela v bezvodém stavu, průměrný obsah veškeré vody v původním stavu, minimální výhřevnost v původním stavu a deklaruje dodržení jakostního ukazatele maximální povolené měrné sirnatosti.

(5) Osvědčení o kvalitě paliv eviduje každá právnická nebo fyzická osoba, která má v obchodním rejstříku zaznamenanou výrobu, dovoz, vývoz nebo obchod s palivy.

(5) Osvědčení o kvalitě paliv eviduje každá právnická nebo fyzická osoba, která má v obchodním rejstříku zaznamenanou výrobu, dovoz, vývoz nebo obchod s palivy.

§ 10

Společné ustanovení

Použití jiného paliva, než paliva uvedeného v § 3, jehož využití ve zdroji znečišťování ovzduší bylo povoleno krajským úřadem před nabytím účinnosti této vyhlášky, není touto vyhláškou dotčeno.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po dni jejího vyhlášení.

Ministr:

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

¹⁾Směrnice Rady 1999/32/ES, týkající se snižování síry v některých kapalných palivech, kterou se mění směrnice 93/12/EHS, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. ²⁾Vyhláška č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti. ³⁾Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. ⁴⁾Nařízení Rady č. 2658/87/ES ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. ⁵⁾Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ⁶⁾Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. ⁷⁾Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ⁸⁾Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. …./2006 Sb. - POŽADAVKY NA KVALITU DŘEVĚNÝCH BRIKET.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. …./2006 Sb. - POŽADAVKY NA KVALITU KAPALNÝCH PRODUKTŮ ZPRACOVÁNÍ UHLÍ, ROPY A OLEJE.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. …./2006 Sb. - ODBĚR VZORKŮ.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. …./2006 Sb. - MĚRNÁ SIRNATOST TUHÝCH PALIV.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. …./2006 Sb. - POSTUPY ANALÝZ VZORKŮ PALIV A DALŠÍ POŽADAVKY NA KVALITU PALIV.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. …./2006 Sb. - FORMULÁŘ INFORMACE O KVALITĚ NĚKTERÝCH KAPALNÝCH PALIV.

ODŮVODNĚNÍ

A. Obecná část

a) Zhodnocení současného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Ministerstvo životního prostředí předkládá návrh nové vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Tento návrh má nahradit platnou vyhlášku MŽP č. 357/2002 Sb., která nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů, 14. srpna 2002. Vyhláška stanovuje požadavky na kvalitu tuhých, kapalných a plynných paliv využívaných ve stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší. Jejím obsahem je rovněž transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/32/ES, o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS.

Emise ze spalovacích procesů vypouštěné do ovzduší mají přímý i nepřímý negativní vliv na životní prostředí a na lidské zdraví, proto je nutné účinně množství emisí omezovat. K tomu slouží především emisní limity stanovené pro jednotlivé znečišťující látky (tedy požadavky na plynné výstupy ze spalovacího procesu) nařízením vlády č. 352/2002 Sb. a vyhláškou MŽP č. 356/2002 Sb., ale právě také požadavky na vstupy spalovacího procesu (tedy na paliva). Kombinace těchto dvou způsobů ovlivňování výsledných emisí je klíčová. Stanovováním kvalitativních požadavků na paliva jsou suplovány omezené technické a technologické možnosti snižování emisí na výstupu. Nepostradatelnou je tato úprava zvláště u těch zdrojů znečišťování ovzduší, pro něž nejsou stanoveny emisní limity (malé zdroje).

Předkládaný návrh vyhlášky slouží také k podpoře splnění emisních stropů, k nimž se Česká republika zavázala ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii. Dalším iniciačním impulsem byla nutnost transponovat do této vyhlášky některá ustanovení nové směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Současně jsou oproti stávajícímu znění vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. navrženy takové legislativně technické změny, které řeší požadavky na paliva efektivněji oproti platnému znění a především s ohledem na požadavky ochrany životního prostředí a lidského zdraví a na vývoj a situaci v průmyslové sféře.

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena včetně souladu zmocnění k jejímu vydání a zhodnocení souladu s akty práva Evropské unie

Návrh vyhlášky je vydáván na základě zmocnění podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, které je uvedeno v § 55 odst. 3 k provedení § 3 odst. 13 zákona. Z těchto ustanovení vyplývá povinnost předkladatele stanovit vyhláškou zejména požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

Předkládaný návrh je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/32/ES, o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnici 2005/33/ES je nutné transponovat nejpozději do 11. srpna 2006.

c) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí

V souvislosti s návrhem nové vyhlášky se nepředpokládají dopady na státní rozpočet . Pokud jde o dopady na ostatní veřejné rozpočty, také zde se neočekávají zvýšené výdaje. V oblasti podnikatelské sféry se rovněž neočekává přímé zvýšení nákladů v souvislosti s návrhem vyhlášky. Předpokládá se pouze mírné zvýšení nákladů u výrobců některých druhů paliv, kteří budou muset splnit některé nové požadavky na obsah látek a prvků v palivech a splnění požadavků deklarovat osvědčením o kvalitě paliv a výsledky provedených analýz. Nicméně limitní hodnoty jsou nastaveny tak, aby byly běžnými druhy paliv splnitelné bez větších problémů. Návrh vyhlášky ruší z důvodu komplikovanosti problematiky a s tím souvisejících důsledků pojem „alternativní palivo“. Důsledky této změny neplatí a ani platit nemohou zpětně a tam , kde byla vydaná rozhodnutí k využívání alternativních paliv se na základě této novely neruší. Rovněž v této souvislosti není důvod k omezení výroby alternativních paliv.

V souvislosti s návrhem vyhlášky se nepředpokládají sociální dopady. V případě dopadů na životní prostředí, půjde o pozitivní efekty spojené s omezováním emisí vypouštěných do ovzduší a s pozitivním vlivem na snížením zdravotních rizik. Materiál nemá žádné dopady na rovné příležitosti mužů a žen.

B. Zvláštní část

K § 1

Odstavec 1 deklaruje splnění povinnosti vyplývající ze směrnic o uvedení odkazu na transponované směrnice.

Odstavec 2 stanovuje, co je z působnosti vyhlášky vyjmuto. Jedná se o pohonné hmoty, které upravuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) a o spoluspalování odpadů, které je rovněž upraveno zvláštním právním předpisem (nařízením vlády č. 354/2002 Sb.). Oproti v současnosti platnému znění byl pouze aktualizován odkaz na novou vyhlášku MPO č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti, a v té souvislosti upraven text odstavce 2. Dále jsou z působnosti návrhu vyhlášky vyloučena lodní paliva.

K § 2

Ustanovení § 2 definuje základní pojmy pro potřeby tohoto návrhu právního předpisu. Oproti současnému znění vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. došlo k poměrně důležitým změnám.

Platné znění definice paliva je příliš široké a umožňuje, aby byly mezi paliva zařazovány i látky, které mají evidentně vlastnosti a charakter odpadů. Spalováním takovýchto materiálů v režimu paliv (a tedy ne v přísnějším režimu odpadů) může docházet k vypouštění nebezpečných látek do ovzduší. Takový stav je z hlediska ochrany ovzduší nepřijatelný. Vzhledem k tomu, že není nutné definovat obecně známý nezaměnitelný pojem, kterým palivo je (nedefinuje ho rovněž žádný jiný předpis, který tento termín používá) a s ohledem na princip preventivní opatrnosti (proti úskalím nedokonalé definice), není tato ani žádná jiná definice paliva v návrhu použita. Fakticky se tedy definicí stává taxativní výčet druhů paliv v § 3, který dostatečně pokrývá potřeby trhu s palivy, které jsou z hlediska požadavků ochrany ovzduší ošetřeny.

Z obdobných důvodů jako v předchozím případě není použita definice alternativního paliva. Ty jsou z navrhovaného znění zcela vyjmuty, neboť praxe ukázala, že jsou vyráběna z nekvalitních a nevhodně upravených druhů odpadů (i ze směsného komunálního odpadu !). V České republice ani na evropské úrovni neexistuje dosud žádná technická norma, která by stanovovala základní požadavky na výrobu, složení a celkové kvalitativní požadavky na alternativní paliva. Evropskou technickou normalizační komisí je v současné době zpracovávána technická norma pro tzv. „solid recovered fuels“. Je vhodné s právní úpravou alternativních paliv vyčkat do doby, až bude v České republice existovat platná technická norma, která by stanovovala jasný rámec, v němž se budou moci alternativní paliva pohybovat. Alternativní paliva jsou v současné době využívána převážně v cementářském průmyslu, kde jejich podíl tvoří zhruba 25 % celkové spotřeby paliv.

Definice těžkého topného oleje a plynového oleje jsou v podstatě převzaty ze směrnice. Oproti současnému znění vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. došlo pouze ke zpřesnění definice podle požadavků směrnice a k aktualizaci kódů společného celního sazebníku (Nařízení Rady (ES) č. 2658/87, ve znění pozdějších předpisů).

Byla vyjmuta definice středního oleje. Její existence z hlediska potřeb ochrany ovzduší není opodstatněná a naopak komplikuje vykazování obsahu síry v kapalných palivech podle požadavků Evropské unie. Směrnice 1999/32/ES pojem střední olej rovněž nepoužívá. V dalším textu návrhu už tedy není tento pojem používán.

Návrh nově definuje regenerované odpadní oleje. Základ definice je převzat ze směrnice č. 87/101/EHS, kterou se mění směrnice 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem k zařazení regenerovaných odpadních olejů je snaha omezit jejich nelegální spalování jako odpadu a umožnit jejich využití k topným účelům, při splnění stanovených požadavků.

Nově se zavádí pojem „ropný koks“. Toto palivo je uvedeno v dokumentech BREF k cementářským technologiím.

Vyhláška také nově definuje pojem kapalná biopaliva, jako kapalná paliva vyrobená z biomasy (podle definice z nařízení vlády č. 352/2002 Sb.).

Vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb. postrádala definici bioplynu. Její existence se ukázala být nutností k oddělení skutečných bioplynů, tedy plynů vzniklých anaerobní fermentací biologicky rozložitelných látek od plynů vzniklých jinými procesy a z jiných látek.

V návaznosti na předchozí bod je nově navrhována definice ostatních topných plynů jako pojem, který zahrnuje jinak obtížně zařaditelná plynná paliva, jejichž energetickým využitím nebude ohroženo životní prostředí.

V písmeni g) došlo oproti současnému znění vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. ke zpřesnění definice měrné sirnatosti tuhých paliv.

Nově návrh vyhlášky, jako reakci na vstup České republiky do Evropské unie, zavádí pojem první distributor. Tím se rozumí subjekt, který jako první umístí na trhu České republiky palivo vyrobené v jiném členském státě ES nebo palivo, které pochází ze třetího státu, avšak před uvedením na trh České republiky bylo umístěno na trh jiného členského státu. Tím dojde k odlišení dovozů a přeshraniční přepravy paliv (v rámci Evropské unie). Definice je konstruována tak, aby byl zachován rozdíl mezi prvním distributorem a dalším distributorem (ten dle návrhu není povinen provádět odběr vzorků a analýzy a vyplňovat dotazník podle přílohy č. 5 návrhu).

K § 3

Ustanovení § 3 definuje jednotlivé druhy paliv, které je možné spalovat ve zdrojích znečišťování ovzduší.

Odstavec 2 uvádí druhy tuhých paliv. Oproti současnému znění vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. došlo ke zavedení nového druhu tuhého paliva, a to ropného koksu. Dále je navrhováno sloučit do jednoho bodu přírodní kusové dříví včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek a přírodní nekusové dřevo i ve formě briket, štěpků, pilin a biomasy, neboť se v podstatě ve všech vyjmenovaných druzích jedná o biomasu. V návaznosti na návrh § 2 jsou vyjmuta alternativní paliva.

Odstavec 3 stanovuje jednotlivé druhy kapalných paliv. Oproti platnému znění byly doplněny některé další druhy kapalných paliv, mastné kyseliny a methylestery mastných kyselin, vypouští se pojem čisté kapalné uhlovodíky, protože je v podstatě zahrnut v písm. e) návrhu. Nově se používá pojem kapalná biopaliva, mezi něž se řadí alkoholy vyráběné z biomasy, rostlinné oleje a kapalné produkty zpracování rostlinných olejů. Rovněž z výčtu kapalných paliv jsou vyjmuta alternativní paliva.

Odstavec 4 obsahuje výčet jednotlivých druhů plynných paliv. Zde došlo oproti platné úpravě požadavků na paliva k použití pojmu bioplyn. vzhledem k obdobným požadavkům kladeným na kalový a skládkový plyn jsou do stejného písmene jako bioplyn zařazeny i tyto druhy plynů, využitelných k topným účelům. Dále jsou nově mezi plynná paliva zařazeny ostatní topné plyny. Z výčtu technologických a průmyslových plynů je vyjmut požadavek na obsah síry, který do výčtu paliv nepatří a je stanoven souhrnně v následujícím paragrafu.

K § 4

V ustanovení § 4 jsou podrobně stanoveny zvláštní kvalitativní požadavky na tuhá paliva.

V odstavci 1 jsou stanoveny požadavky na kvalitu briket. Zde nedošlo oproti platnému znění k žádné změně.

Odstavec 2 odkazuje na přílohu č. 2, která specifikuje požadavky na kvalitu dřevěných briket. (podrobnosti jsou vysvětleny dále v textu u přílohy č. 2).

V odstavci 3 je definováno, v jakých zdrojích znečišťování ovzduší je možné spalovat ropný koks (vzhledem k charakteru paliva pouze ve velkých a zvláště velkých zdrojích).

Odstavec 4 stanovuje maximální obsah síry v některých tuhých palivech určených pro malé zdroje a domácnosti, vyjádřený jako měrná sirnatost. Limitování obsahu síry v palivech (měrnou sirnatostí) učených pro tyto zdroje znečišťování ovzduší je nutný z důvodu omezování lokální imisní zátěže oxidem siřičitým. Limitní hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 4.

Odstavec 5 se oproti stejné úpravě v platném znění vyhlášky (odst. 10) nemění.

K § 5

Stanovuje zvláštní požadavky na kapalná paliva

Maximální obsah síry v těžkém topném oleji tak, jak je nastaven v odstavci 1, vychází ze směrnice 1999/32/ES.

Rovněž obsah odstavce 2 transponuje požadavky směrnice 1999/32/ES. Vymezuje také podmínky, za nichž je možné spalovat těžký topný olej s obsahem vyšším než 1 % hm. (až do 3 % hm.).

Odstavec 3 stanovuje rovněž podle požadavků směrnice 1999/32/ES maximální obsah síry v plynových olejích.

Vzhledem k ekotoxickým vlastnostem PCB je nutné omezit jejich množství v kapalných palivech. To je provedeno v návrhu odstavce 4. Stanovená hodnota vychází z limitu, který byl použit i v platné úpravě požadavků na kvalitu paliv podle vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. a z hodnot obvyklých ve vyspělých zemích. Na další požadavky stanovené pro kapalná paliva je odkazováno do přílohy č. 4, kde jsou vyjmenovány příslušné technické normy.

Vyhláška zařazuje mezi kapalná paliva i paliva, která jsou vymezena v § 3 odst. 3 písm. e) a která nejsou přesně specifikována. Je proto třeba stanovit u nich limitní hodnoty pro jejich fyzikální a chemické vlastnosti. To je provedeno v odstavci 5. Ty obsahuje příloha č. 2. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě nejedná o běžná paliva, je jejich použití omezeno pouze na zvláště velké a velké zdroje znečišťování, kde je zajištěno, že jejich spalováním nedojde ke zvýšené zátěži životního prostředí a veškeré emise se budou pohybovat pod stanoveným emisními limity.

K § 6

Specifikuje konkrétní požadavky na plynná paliva.

Zde jsou stanoveny požadavky na kvalitu plynných paliv. Další požadavky obsahuje příloha č. 4, na níž je zde odkazováno. Specielně je zde vypíchnut požadavek na maximální obsah síry, jejíž oxidy patří mezi základní znečišťující látky, a dále chloru. Důvodem stanovení těchto limitů je to, že plynná paliva mohou být spalována i v malých zdrojích, které nejsou ošetřeny emisními limity a jejich technika ke snižování emisí není tak účinná jako v případě vyšších kategorií zdrojů. Hodnoty jsou opět stanoveny tak, aby byly obecně splnitelné.

K § 7

Obsahuje ustanovení společná pro tuhá, kapalná i plynná paliva.

I přes veškeré limitní hodnoty, které jsou touto vyhláškou navrženy, jsou ve výčtu druhů paliv taková paliva, jejichž spalování v malých zdrojích znečišťování není vhodné a mohlo by mít negativní vliv na životní prostředí a zdraví lidí. Proto odstavec 1 omezuje spalování některých druhů paliv v malých zdrojích znečišťování ovzduší.

Ustanovení odstavce 2 je pojistkou, která využívá požadavků stanovených technickými normami ke snížení negativních vlivů spalování paliv na životní prostředí.

K § 8

Ustanovení § 8 upravuje povinnosti odběru vzorků a ověřování kvality paliv.

Odstavec 1 vymezuje subjekty, které musí provádět odběr vzorku za účelem prokázání jeho vlastností a stanovuje frekvenci jejich odběru. Nově je zde v reakci na vstup České republiky do Evropské unie použit pojem první distributor. Je zrušena povinnost dovozců a prvních distributorů paliv povinně předkládat krajskému úřadu výsledky rozborů. Ty mají být nově předkládány pouze na požádání. Tato úprava má snížit administrativní náročnost spojenou s dovozem a přeshraniční přepravou paliv a také ulehčit krajským úřadům.

Odstavec 2 specifikuje požadavky provádění analýz odebraných vzorků a uchovávání jejich výsledků.

Ustanovení odstavce 3 zajišťuje získávání údajů pro reporting Evropské komisi o obsahu síry v některých kapalných palivech používaných na území České republiky podle směrnice 1999/32/ES. V současné době se tyto údaje získávají neoficiální cestou přes Českou asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu a částečně Český hydrometeorologický ústav. Tento způsob není vyhovující. Text tohoto odstavce odkazuje na přílohu č. 5, kde je uveden vzor informace, která je v této souvislosti požadována.

K § 9

Ustanovení § 9 popisuje náležitosti (některé jsou pro účely jednoznačnosti stanoveny nově) osvědčení o kvalitě paliva a stanovuje subjekty, které jej vystavují, a které jej předkládají při dodávce paliv.

K § 10

§ 10 obsahuje společné ustanovení.

Navrhované znění má zabránit narušení existujících smluvních vztahů mezi výrobci alternativních paliv a subjekty, které je využívají jako palivo a negativním vlivům na průmysl narušením právní jistoty.

K § 11

V § 8 se zrušuje dosud platná vyhláška MŽP č. 357/2002 Sb.

K § 12

Účinnost vyhlášky je navržena k patnáctému dni po dni jejím vyhlášení.

K příloze č. 1

Při stanovení požadavku na dřevěné brikety stanovené v příloze č. 1 bylo vycházeno z požadavků stanovených technickými normami v Rakousku a SRN, kterými se v podstatě již nyní řídí i čeští výrobci. Oproti současnému znění došlo k opravě chybně uvedených hodnot a k úpravě některých hodnot podle doporučení odborných subjektů.

K příloze č. 2

V příloze č. 2 jsou uvedeny požadavky na kvalitu kapalných produktů zpracování uhlí, ropy a oleje. Jak již bylo zmíněno v předchozím textu, jedná se o ne zcela běžná paliva, jejichž přesné složení není známo. Mají-li být tato paliva spalována ve zdrojích znečišťování ovzduší, aniž by docházelo k ohrožení životního prostředí (princip předběžné opatrnosti). je třeba specifikovat některé fyzikální a chemické vlastnosti těchto paliv. Tyto hodnoty byly rovněž konzultovány s odbornými subjekty.

K příloze č. 3

Tato příloha obsahuje výčet technických norem, které je nutno použít při odběru vzorků podle § 5. Jedná se o standardní metody, které byly rovněž uvedeny v platném znění vyhlášky MŽP č. 357/2002 Sb. V případě některých kapalných paliv vychází ze směrnice 1999/32/ES.

K příloze č. 4

V této příloze jsou uvedeny limitní hodnoty měrné sirnatosti tuhých paliv určených pro malé zdroje a domácnosti. Limitní hodnoty jsou nastaveny pro dva případy, pro paliva vyrobená na území České republiky nebo členských států Evropských společenství a států s nimiž má Česká republika uzavřenu asociační dohodu a obsahující 100% hmotnostní podíl z těžby pocházející České republiky nebo z členských států Evropských společenství nebo ze států, s nimiž má Česká republika uzavřenu asociační dohodu a pro paliva dovážená z ostatních zemí. Navrhované znění odstraňuje diskriminační opatření současného znění. Je zde také uveden výpočtový vzorec pro výpočet měrné sirnatosti tuhých paliv.

K příloze č. 5

Příloha č. 5 obsahuje seznam technických norem, které je nutno použít pro účely stanovení kvality paliv. Kromě norem, obsahujících metody a postupy závazné pro analýzy, jsou zde rovněž uvedeny technické normy, které stanovují některé další požadavky na kvalitu paliv. Oproti platnému znění došlo pouze k zohlednění aktuálního stavu platných norem a upřesnění názvů v těch případech, kde byly chybně.

K příloze č. 6

Příloha č. 6 obsahuje formát informace o kvalitě paliv některých kapalných paliv. V uvedeném formuláři jsou obsaženy všechny údaje, které je potřeba shromažďovat pro účely reportingu Evropské komisi a dále některé údaje, které mají sloužit pro potřeby státní správy.

Předkládací zpráva

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh nové vyhlášky o stanovení požadavků na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Uvedený návrh je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů a nahrazuje dosavadní platnou vyhlášku č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.

Cílem nové vyhlášky, jak se podrobně uvádí v obecné části odůvodnění, je reagovat na změny legislativy ES a dále zapracovat do návrhu dosavadní zkušenosti při aplikaci současné právní úpravy v oblasti paliv, včetně odstranění některých nepřesností.

Úprava bude zvláště důležitá i pro skupinu malých stacionárních spalovacích zdrojů, do které patří i lokální zdroje vytápění v bytech občanů, které jsou z hlediska znečišťování ovzduší velmi významnými znečišťovateli. Zmíněná důležitost spočívá v tom, že návrh stanoví přísnější požadavky na kvalitu paliv u výrobců, distributorů a prodejců všech druhů paliv.