TLAKinfo: Vzdušníky silničních vozidel - nebezpečí bez řádného dozoru.

Tento příspěvek je o vzdušnících brzdného systému nákladních vozidel. Položím na začátek otázku. Proč je jeden a ten samý vzdušník v oblasti průmyslu a provozu pravidelně podrobován prohlídkám a revizím? Proč ten stejný vzdušník v báňském provozu, u drážních vozidel, u vozidel pod Ministerstvem obrany je také podrobován provozním, vnitřním revizím, tlakovým zkouškám? A proč úplně ten samý vzdušník na nákladních vozech a autobusech, které jezdí po veřejných komunikacích, slouží k přepravě MHD atd. je bez řádného dozoru? Logicky by měl být podroben minimálně stejnému dozoru a péči, ale úředníci z Ministerstva dopravy jsou jiného názoru. Je to klasický boj s větrnými mlýny (čti větrnými mlýny, rozuměj s ministerskými úředníky, kteří se možná schovávají za svou anonymní zodpovědnost).

V Čechách vznikne několik smrtelných úrazů od tlakových zařízení i přes zvýšený dozor státu, revizních techniků i obsluhy a dalšího proškoleného personálu. Stát určil, která zařízení mají vysokou míru nebezpečí a u těch určil státní dozor. Všeobecně jsou známy zařízení tlaková, plynová, zdvihací a elektrická. Vzdušníky na silničních vozidlech , které do této kategorie také spadají (pod jiným resortem)jsou ale bez žádného dozoru. Podléhají pouze kontrole při STK, avšak pouze z hlediska brzdného systému, ne z hlediska nebezpečí tlaku.

S tímto stavem byla vyslovena nespokojenost v technické veřejnosti zastoupené Asociací pracovníků tlakových zařízení už v roce 2000. Na společném jednání se zodpovědným zástupcem Ministerstva dopravy Ing. Kolrusem s členy předsednictva ATZ byla přislíbena náprava s tím, že úkony na STK budou doplněny v chystané novele v roce 2001. V novém předpise mělo být přijato, že při STK 1x ročně budou prováděny tyto úkony:

vizuální kontrola a neporušenost (deformace)
vizuální kontrola nátěrů
kontrola uchycení
kontrola zákazu svařování a tepelného zpracování
kontrola těsnosti vzdušníku
zkouška pěnotvorným prostředkem při pracovním přetlaku
kontrola továrního štítku (a povrchu pod ním)
NDT kontrola v podezřelých místech atd.

Nic takového však v později vydané vyhlášce nenaleznete. Vyhláška č.302/2001 Sb., která zrušila vyhlášku č.103/95 Sb. v § 8 Rozsah a způsob provádění technických prohlídek uvádí čl. 2. Technická prohlídka se provádí v rozsahu úplném a částečném. Plným rozsahem je provádění TP v rozsahu všech kontrolních úkonů podle přílohy č.7. V příloze č.7 pod číslem úkonu 215 je uvedeno . Hadice, potrubí, vzduchojemy. Dále je uveden stupeň hodnocení závad A a B (lehká a vážná závada). Z výše uvedeného vyplývá, že při novelizaci předpisu nebyly přijaty opatření, které byly dojednány při společném jednání zástupců MD a ATZ a nebyly ani předpokládané návrhy rozsahu provádění kontrol, které byly uvedeny ve Věstníku dopravy č.15 ze dne 27.7.1999. Nejsou tedy vůbec předepsány povinné úkony, které musí pracovníci stanic technické kontroly provést při kontrole technického stavu vozidel na vzdušníku brzdové soustavy. Žádáme proto, aby byla přijata novela vyhlášky č.302/2001 Sb., nebo závazné pokyny pro stanice technických kontrol o provádění a náplně kontroly brzdové soustavy a vzdušníku. Ministerstvo dopravy však ani nemá žádný dozorový a sankční orgán.

Článek na Tlakinfu z roku 1999: PROBLEMATIKA VZDUŠNÍKŮ SILNIČNÍCH VOZIDEL

Související