Kotel se do tureckého Imziru do stal téměř bez použití silniční soupravy. Protože na trase z bývalé německé jaderné elektrárny Stade, kde vysokotlaký parní kotel s hmotností 70 tun a výškou 6,12 metru demontovala firma Eversmeyer Industrie Service, do brémského přístavu nebyla možná přeprava po silnici, musel Transcamion vyvinout alternativní přepravní koncepci. Na 120 kilometrů dlouhé trase ze Stade do Brém využil říčku Schwinge. Zařízení bylo ve Stade usazeno na obří přepravní ponton v místním jachtovém přístavu . Následovala cesta po Labi, Severním moři a Veseře do brémského přístavu, kde náklad plovoucí jeřáb přeložil na námořní loď Varnebank. Vedle krátkého úseku ze zrušené elektrárny do jachetního přístavu a z přístavu Izmir na místo určení, kde musela nastoupit speciální silniční souprava, se podařilo celou přepravu zrealizovat výhradně pomocí vodní dopravy.