Seminář byl organizován Evropskou komisí pro tlaková zařízení ve spolupráci s organizací TAIEX a veškerá komunikace byla přes kontaktní osoby v jednotlivých zemích a organizace tohoto semináře se uskutečnila pouze elektronicky.

          Cílem semináře bylo informovat účastníky z členských zemí Evropské unie-především nových zemí a dalších přistupujících zemí - Turecka, Bulharska, Chorvatska , Rumunska a samozřejmě i Kypru o dalších zkušenostech v oblasti působnosti směrnice PED. Účastníky semináře byli kromě výše uvedených zástupci EK z pracovních orgánů EK pro PED (WGP-pracovní skupina pro tlak) a CABF (Conformity Assesment Bodies Forum -fórum notifikovaných osob), zástupci autorizujících institucí, notifikovaných osob, výrobců a uživatelů.

          Program byl rozdělen na společnou část za účasti všech účastníků a navazovaly čtyři pracovní skupiny a část semináře týkající se dozoru nad trhem a administrativní spolupráce kde navazovaly další 2 pracovní skupiny , týkající se tlakových hrnců a jednoduchých tlakových nádob a připravovaných kampaní v rámci EU. Jako zástupce OIP Ústín.l. se zúčastnil především jednání pracovní skupiny č.6 o inspekcích provozovaných zařízení a dále pracovních skupin –č.3 o případných změnách PED a budoucnosti legislativy pro tlaková zařízení , skupiny č.5 pro posuzování shody a potom i jednání pracovní skupiny č.4 .

          Společné jednání i jednání pracovních skupin se konalo v prostorách hotelu Holiday Inn. Jednání řídili zástupci Evropské Komise p. Zsuzsanna Dákai spolu s p.Klausem Steiningerem (předseda WGP). Pro společnou část semináře byla jednacím jazykem angličtina a řečtina, v pracovních skupinách pouze angličtina.

          Seminář zahájila p. Dákai. Seminář navazuje na jednání v Bratislavě (Slovensko) a ve Waršavě a má za úkol rozšířit informovanost účastníků o problematice PED a zajistit výměnu zkušeností mezi účastníky. Na tomto semináři byl zvýšen počet přednášejících ze „starých“ členských zemí tak, jak se po tom volalo na předcházejících seminářích. Semináře jsou podporovány ze strany EK. V dalším p. Dákai představila přednášející (i z ČR – zástupce Ferox Děčín) a mluvčí jednotlivých pracovních skupin.

          Účastníky přivítal zástupce Kypru ministr kyperského ministerstva práce a sociálního pojištění p.Christos Taliadoros , který přivítal přítomné a vyzdvihl význam takovýchto setkání a popřál všem úspěch při jednání.

Směrnice o tlakových zařízeních – mezinárodní aspekty a současný vývoj

P. Steininger přednesl ve zkrácené verzi celkový pohled na směrnici PED a čím se zabývá. Probíral úlohu evropských norem při aplikaci PED, a to nejen harmonizovaných, ale i norem souvisejících, upozorňoval na krátkozrakost lpění na používání dosavadních národních norem. Snaha EK je naopak větší rozšíření používání evropských norem na mezinárodní trh (např. obchod s Čínou). V dalším se přednášející zaměřil na notifikované osoby (NB) se zdůrazněním, že PED obsahuje v příloze č.4 pouze „minimální“ požadavky na notifikované osoby(NB) a členské státy musí zajistit dodatečné požadavky ohledně financí, standardizace, atd.

Z dosavadních zkušeností ohledně dozoru nad trhem vyplývá, že nejvíce identifikovatelných problémů s bezpečností výrobků souvisí s problémy kolem NB. Dozor nad trhem je záležitost, kterou musí každý členský stát zajistit na národní úrovni. Ke skupině Administrative Co-operation ( ADCO), která byla ustavena v r. 2004 a navazuje na jednání WGP, bylo vysvětleno, že byla ustavena pro zástupce veřejné správy (public admistrations) z členských států. Úkolem této skupiny je výměna zkušeností, spolupráce, návrhy koncepce a akcí pro dozor nad výrobky a NB. Úkoly ADCO skupin budou uvedeny v revidovaném „blue book“ ( Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu).

Pro oblast tlakových zařízení je nutné dořešit otázku návaznosti PED na posuzování v provozu (problém činnosti NB a národních orgánů pro provoz), otázku posuzování výrobků, které jsou posuzovány i podle dalších předpisů (např. hasicí přístroje, dýchací přístroje pro potápěče, atd.). Výrobky spadající pod směrnici PED jsou předmětem obchodu mezi EU na jedné straně a Čínou a USA na druhé straně. EK se věnuje vyřešení problémů kolem rozdílného posuzování těchto výrobků, členské státy se podílejí na vzájemných jednáních. Informace jsou předávány prostřednictvím „CIRCA systému“ a jsou diskutovány na WGP.

Kyperské zkušenosti s PED popsal kyperský zástupce p.Stavros Lambrou z odboru inspekce práce z ministerstva práce a sociálního pojištění, které je garantem implementace PED a dalších směrnic nového přístupu. PED je transponována zákonem z r. 2002. Mají těžkosti s interpretací PED, využívají guidelines k PED, potýkají se s rozporem s vyžadovanou bezpečností podle PED a ekonomickými problémy výrobců. Potíže jsou i s dozorem nad trhem, protože je problém spolupráce mezi uživateli PED a veřejnou správou.

Odpolední jednání prvního dne bylo určeno pouze pro orgány dozoru členských států (ČS) public authorities, kterého jsem se rovněž zúčastnil.

Zástupce maltského normalizačního úřadu p. Anthony Camillieri seznámil účastníky s výsledky jednání Senior Officials Group on Standardization and Conformity Assesment (SOGS), týkajícími se revize Nového přístupu. Zejména se jednalo o materiály z jednání 11/04 a 2/05. Předmětem řešení jsou požadavky na NB a akreditace, moduly a dozor nad trhem. Budou zpracována kriteria pro NB a jejich jmenování, mělo by dojít ke zkvalitnění modulů a zpracování prohlášení o shodě. Další úpravy jsou směrem k evropské akreditační organizaci, dozoru nad trhem a upřesnění role všech subjektů při používání směrnic. V dokumentech ze září 2005 je zpracována kooperace mezi NB, vývoj počítačového systému NANDO, ochranné doložky a systém RAPEX. Tyto záležitosti byly diskutovány na SOGS v září 2005. Informace jsou k dispozici v dokumentech draft Certif 2005-1 až 12.

Zástupce Velké Británie (UK) p. Philip Papard ze sekce bezpečnosti výrobků Health and Safety Executive UK zaměřil svůj příspěvek na efektivnost dozoru nad trhem, kde s limitovanými zdroji je nutné docílit maxima. Seznámil s vývojem předpisové základny pro tlaková zařízení v UK a pak se věnoval dozoru nad trhem. Uváděl požadavky, které jsou kladeny na subjekt zajišťující dozor nad trhem - nesmí to být NB (střet zájmů). Mezi tyto požadavky patří finanční zdroje a kompetence, dostatečný počet technického personálu a nutného vybavení. Dále popisoval zajištění dozoru nad trhem v UK včetně zdrojů informací, které využívají, a způsob práce.

Příspěvek pí Dákai, zástupkyně EK, se zabýval dozorem nad NB(notifikovanými osobami) v členských státech. Legislativním podkladem pro tuto činnost je čl. 12 a příloha. 4 PED a řešení těchto záležitostí ve skupině ADCO má podklad v čl. 17 PED. Proto byl zpracován čl. státy dotazník k otázkám požadavkům na jmenování NB, kontroly autorizovaných – notifikovaných osob, atd., který je diskutován na úrovni pracovních skupin a přispěje ke sjednocení požadavků na NB.

Dále pokračovala práce v pracovních skupinách. Každý účastník semináře měl možnost z časových důvodů účastnit se alespoň dvou pracovních skupin. Zástupce OIP se účastnil jednání pracovních skupin WG 3,4, 6 (hlavně) a částečně i 5.

WG 6- Pracovní skupina pro inspekce provozovaných zařízení

Na rozdíl od předchozích konferencí tohoto typu byl na této zařazen samostatný blok týkající se inspekcí provozovaných zařízení .Předchozí WORKSHOPY ve Waršavě a především v Bratislavě se dotkly na svých jednáních inspekcí provozovaných zařízení, které vzbudilo velký zájem účastníků seminářů , který vyvolal nutnost zařadit problematiku inspekcí provozovaných tlakových zařízení do programu jako samostatný blok ve specielní skupině. Proč tento zájem zrovna u tlakových zařízení?Zde se v praxi potvrzuje úzké sepětí výroby a provozu jako u jiného žádného zařízení .Tlaková zařízení i z hlediska historie a tradice potvrzují nutnost zpětné vazby mezi provozem a konstrukčním návrhem ,výrobou a zkouškami před uvedením do provozu.Dalším důvodem je existence tradičních metod ověřování technického stavu provozovaných zařízení a existence obdobných právních norem v ČS stanovících závazné termíny pro provedení zkoušek.Ve všech zemích EU existuje podíl státu na vlastním provádění inspekcí např.- státními inspektory nebo státem certifikovanými odborníky apod.Významným důvodem je vnímání technického pokroku v diagnostice a její využívání ke sledování technického stavu tlakových zařízení a daleko lepší možnosti pro exaktní hodnocení např. zbytkové životnosti.Velkou roli bude sehrávat pro hodnocení zařízení v provozu stále více identifikace rizik jejich hodnocení např. metou RBI.Ve všech členských státech je tlakové zařízení dobře popsáno ohraničeno parametry i když pro potřeby provozu není vždy identické s kategorizací podle PED.Definiční obory TZ jsou značně podobné a celá problematika je dosti kompaktní a přímo volá po sjednocení podmínek v provozu.Podle zástupců komise EU pro tlaková zařízení sjednocení požadavků na inspekce v provozu bude proces dlouhodobý s minimální dobou vývoje 10 let.

V rámci této 6. skupiny odezněly 4 přednášky. Úvodní přednášku měl vedoucí skupiny Demjan Hočevar ze Slovinska zástupce ministerstva pro ekonomiku.Uvedl , že existuje porovnání národních legislativ v předmětné oblasti zpracované TUB-Bayer AG. Z tohoto materiálu vyplývá, že průměrné intervaly ve starých členských zemích pro vnitřní inspekci jsou 4roky a pro tlakovou zkoušku 8 let.Dále ,že některé země např. Velká Británie ,nemají fixní termíny inspekcí,ale termíny jsou určovány na základě rizikové analýzy nebo NDT kontroly apod a to odpovědnými osobami- myšleno pověřenými organizacemi státem. Za hlavní rozdíly, kromě délky a určování termínů,označil definiční obory TZ podléhající inspekci zařízení v provozu.Naopak za stejné označil dvě věci, především odpovědnost provozovatelů a státní vrchní dozor.

Jako řídící skupiny uvedl další 3 příspěvky :

• pana Guy Baylaca z European Pressure Equipment Research Council, France
• pana Kyprose Kyprou, Department of Labour Inspection, Cyprus
• pana Vitaliuse Skarzinskase, Ministry of Economy of the Republic of Lithuania

V prvním příspěvku bylo hovořeno opět o situaci v EU pokud se týká inspekcí v provozu.Zde za zmínku stojí především konstatování skutečnosti, že PED kromě jiného neplatí pro SESTAVY KOMPLETOVANÉ NA STAVENIŠTI, což není identické s požadavky nařízení vlády č.26/2003Sb v ČR.

Opět poukázal na rozdílné přístupy jednotlivých zemí k otázkám inspekcí provozovaných zařízení, vyzdvihl nutnost zvýšení kvality dialogu mezi výrobci a provozovateli v otázkách provozních návodů,odchylek a specielních případů mechanismů poškozování zařízení v provozu např.cyklické zatížení,creep ,tlakový ráz apod.Zároveň volal po větší svobodě uživatelů – provozovatelům,hlavně po možnosti alternativního testování zařízení místo předepsaných hydrotestů.použití rizikové analýzy jako součinu pravděpodobnosti a následků a opět uvedl metodu RBI. Další dva příspěvky jen potvrdily avizovanou rozdílnost řešení inspekcí v jednotlivých zemích.

WG 3 Pracovní skupina – Případné změny PED a budoucnost legislativy pro tlaková zařízení

V rámci WG byly tři přednášky a následovala diskuze a odpovědi na dotazy přednášejících. Rakouský zástupce p. Bayer, dlouholetý pracovník v pracovní skupině pro tvorbu guidelines pro PED (WPG) i v WGP se zaměřil na případnou revizi PED a možnou revizi nebo restrukturalizaci guidelines. Problém pro PED a dodržování jejich základních požadavků je dosavadní lpění na používání národních norem v jednotlivých čl. zemích. Další nevyřešenou záležitostí jsou inspekce tlakových zařízení v provozu kontra činnost NB k PED. Požadavky na provoz jsou řešeny pouze na národních úrovních a nenavazují provozní předpisy na PED (terminologie, klasifikace tl.zařízení, atd.). Navíc inspektoři v provozu používají raději národní než evropské normy.

Přednášející vidí nedostatečnou harmonizaci ve speciálních technických požadavcích na tlaková zařízení v jednotlivých zemích v provozu, při jmenování a dozoru nad NB. Nutným pracovním materiálem pro PED jsou guidelines a je to nástroj jak dospět k harmonizaci. Používání amerických technických předpisů ASME způsobuje brzdění evropského technologického vývoje tlakových zařízení, narůstající byrokracie při akreditaci je ekonomicky náročná pro NB a nový přístup redukuje technické bariéry v Evropě, ale ne při obchodu se třetími státy. Pro zlepšení situace navrhl přednášející:

1. zpracovávání jednoznačnějších a přesnějších odpovědí na otázky položené v rámci guidelines na WPG a WGP,
2. nalezení cesty společně s CEN k vyloučení národních norem z používání.

P.Haynes – konzultant CEN pro PED připravil příspěvek k aplikaci guidelines a zlepšení jejich využití tak, aby bylo možné nad těmito otázkami diskutovat. Uvedl, že příprava guidelines musí být taková, aby se zjednodušila cesta od dotazovatele k hotové otázce a odpovědi, cesta k překladu v jazyku čl. státu. Navrhl dokonce i možnost výkladu guidelines.

P. Steininger, předseda WGP připravil k témuž tématu příspěvek o tom, co je nutné zlepšit v PED, co v přípravě a uveřejňování guidelines. Za důležité považuje využívání zkušeností uživatelů PED, zpřesnění definice sestav v PED, sjednotit požadavky na výrobce tl. zařízení, pro výrobu specifikovat proces vlastní výroby a spojování, požadavky rozdělit na obecné a speciální např. na hasicí přístroje. Co se týká požadavků na materiály, tam navrhuje využívat hlavně EN (evropské normy) a EAM (evropské schválení pro materiály) a zcela výjimečně využívat PMA (specifické ohodnocení materiálů). Ke případnému spojení směrnic SPVD (směrnice č. 87/404/EHK pro jednoduché tl. nádoby) a PED zatím nedojde, protože ještě není správná doba, jak vyplynulo s dotazníkové akce mezi čl. státy na WGP.

Následovaly dotazy zástupců EK k účastníkům a diskuze. Dotazy se týkaly:

1. používání EN, národních norem, ASME kódů, AD Merkblatt (německé předpisy) a
2. návrhů ke zlepšení práce s guidelines.

V diskuzi se shodli účastníci, že případné vysvětlování guidelines je nadbytečné. Všichni odmítli tento podnět a navrhují spíše zlepšit jejich přesnost, případně strukturu. ČR navrhla uveřejňování překladů guidelines v národních jazycích na webu EK, obdobně jako to připravuje skupina odborníků pro TPED (směrnice č. 99/36/ES pro přepravitelná tlaková zařízení). Tento návrh podporovaly i ostatní státy a p. Steininger navrhl prodiskutovat tento návrh na WGP. K tématu norem v ČR zástupkyně ÚNMZ uvedla, že používání norem je většinou závislé na požadavcích zákazníků. Používají se všechny jmenované druhy norem. Výrobci v ČR preferují EN, protože jejich použití je pro splnění základních požadavků PED nejjednoznačnější. Odpovědi ostatních států vyznívaly podobně. Polsko dokonce vyjádřilo myšlenku, že používání ASME je mladým technikům přednášeno na vysokých školách a je nutné tuto záležitost změnit. Chorvatsko navrhlo nutnost vylepšení definic v PED tak, aby byly nově definovány výměníky tepla v PED – jsou nejasnosti s jejich zařazením do kategorií s ohledem na nebezpečí tlaku. Malta nepodporuje povinnou akreditaci pro NB, tak jak je zvažováno v revizi nového přístupu a upozorňuje na ekonomickou náročnost tohoto kroku. Lotyšsko navrhuje zlepšení situace v oblasti materiálů pro tlaková zařízení. Navrhovalo povolit používání zavedených materiálů dlouhodobě ověřených praxí, v jejich případě podle norem GOST. Zástupci EK diskuzi brali jako podněty ke zlepšení PED při případné revizi a komentovali s upokojením, že diskuze byla živá.

WG 5 – Posuzování shody a jak dál

Příspěvky v této skupině měl zástupce z ČR, předseda CABF-Nizozemsko a zástupce řecké NB. Příspěvek Feroxu Děčín obsahoval rámcové informace o jejich firmě, která je výrobcem stabilních kryogenických nádob, mobilního zařízení a zařízení pro skladování. PED je aplikována hlavně na kryogenické nádoby. PED používají od r. 1999, jejich firma měla zplnomocněného zástupce v EU i před přistoupením ČR do EU. Za hlavní výhodu PED považují větší specializaci produkce, jednoznačný počet potřebných zkušebních organizací a otevření nových trhů. Za nevýhodu považují nutnost posuzování třetí stranou i výrobků, které dříve byly podle národních norem (např. potrubí). Existují stále dodatečné požadavky proti PED při posuzování na národní úrovni. Další komplikace nastávají při posuzování výrobků podle PED a montovaných společně s tzv. prePED výrobky (vyrobenými před účinností směrnice). Tuto záležitost se pokoušejí vyřešit guidelines, ale dosud to není zcela přesné. K případné revizi PED považuje za nutné zlepšit definování sestav v PED a dopracovat příslušné EN. Zkušenosti, jak je přijímána PED na trzích mimo EU, hodnotí tak, že pro jejich produkci nejsou problémy s jednoduchými sestavami podle PED v EHP a v Asii. U složitějších sestav je to komplikované.

Předseda CABF seznámil s tím, že CABF navrhuje změny v novém přístupu a to zvlášť ke zjednodušení systému modulů. Pak uvedl podněty pro zlepšení PED. Je nutné dořešení sestav, kde jsou výrobky posuzované podle PED a prePED – v současnosti je to prostřednictvím guidelines, zdůrazňoval nutnost podrobného návodu k použití s ohledem na rizika, nutnost zpřesnit požadavky na analýzu rizik (již existuje např. EN 1050 Analýza rizik, podle které lze postupovat). Dále se věnoval příkladu zpracování analýzy rizik pro modelový případ.

Zástupce Řecka byl z NB a věnoval se zkušenostem s používání PED. Zdůrazňoval , že mají vypracovaný systém školení výrobců ale i všech uživatelů PED. Za hlavní problémy při aplikaci PED považuje rozdílné požadavky na NB, používání možnosti národních předpisů nebo PED do 5/2002, nedostatek harmonizovaných norem, rozdílné požadavky na posuzování tlakových zařízení v provozu v jednotlivých státech, na některé skupiny výrobků výrazně zvýšené náklady na posuzování ve srovnání s praxí před PED, neznalosti PED na straně uživatelů. V jeho příspěvku byly uveden rámcový souhrn doby intervalů inspekcí tlakových zařízení v provozu pro některé státy EU.

Společné jednání pro všechny účastníky

Na společném jednání všech účastníků na ukončení jednání byly shrnuty výsledky práce v jednotlivých pracovních skupinách, včetně podnětů k revizi PED a nového přístupu k práci na guidelines. Účastníci vyjadřovali uspokojení se zvyšující se úrovní seminářů hlavně v konkrétnosti projednávaných otázek. Znovu bylo vysvětleno, že větší účast zástupců „starých“ států je omezena financemi, protože podpora ze strany EK je pro „nové“ státy EU. Dále se formulovaly podněty pro další seminář PED, který se připravuje na 6/2006 v Rumunsku. Některá témata jako např. řešení sestav a nově otázky materiálu byly uvedeny již nyní, o další podněty byli přítomni požádáni písemně.

Cesta splnila svůj účel. Na semináři se zástupci ČR (7 účastníků) aktivně zúčastňovali diskuzí a kladně byl přijímán i příspěvek zástupce výrobní sféry z ČR. Tyto skutečnosti byly vyzdvihovány i při osobních setkáních se zástupci EK.