251/2005 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 3. května 2005

   o inspekci práce

   Změna: 230/2006 Sb.

   Změna: 264/2006 Sb.

   Změna: 213/2007 Sb.

   Změna: 362/2007 Sb.

   Změna: 382/2008 Sb.

   Změna: 294/2008 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

   § 1

   Tento  zákon  upravuje  zřízení  a postavení orgánů inspekce práce jako
   kontrolních  orgánů  na  úseku  ochrany  pracovních vztahů a pracovních
   podmínek,  působnost  a  příslušnost  orgánů  inspekce  práce,  práva a
   povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

   § 2

   (1)  Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen "úřad") a oblastní
   inspektoráty  práce  (dále  jen  "inspektorát"),  které  jsou správními
   úřady.   Sídlem  úřadu  je  Opava.  Označení,  sídla  a  územní  obvody
   inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

   (2)  Úřad  je  účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu
   včetně   prostředků   státního  rozpočtu  mají  inspektoráty  postavení
   vnitřních organizačních jednotek úřadu.

   (3)  Úřad  je  řízen  Ministerstvem  práce  a sociálních věcí (dále jen
   "ministerstvo").

   (4) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí
   inspektor.  Jmenování  a  odvolání  generálního  inspektora a vedoucího
   inspektora se řídí služebním zákonem^1).

   ČÁST DRUHÁ

   PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ

   § 3

   (1)  Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících
   z

   a)  právních  předpisů,  z  nichž  vznikají  zaměstnancům,  příslušnému
   odborovému  orgánu  nebo  radě  zaměstnanců  nebo  zástupci  pro oblast
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci^2)  práva nebo povinnosti v
   pracovněprávních   vztazích   včetně  právních  předpisů  o  odměňování
   zaměstnanců,  náhradě  mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s
   výjimkou  právních  předpisů  o  zaměstnanosti  a  právních  předpisů o
   ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,

   b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,

   c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,

   d)  právních  předpisů  k  zajištění  bezpečnosti  provozu  technických
   zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů
   o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,

   e)   právních   předpisů   o   zaměstnávání  zaměstnankyň,  mladistvých
   zaměstnanců^3),  zaměstnanců  pečujících  o  děti, jakož i zaměstnanců,
   kteří  prokázali,  že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu,
   která  se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou
   na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve
   stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a),

   f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a
   reklamní činnosti dětmi^4).

   (2) Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování

   a)   kolektivních   smluv^5)   v  částech,  ve  kterých  jsou  upraveny
   individuální  pracovněprávní  nároky zaměstnanců vyplývající z právních
   předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,

   b)  vnitřních  předpisů  vydaných  podle  zákoníku  práce^6a), jestliže
   zakládají práva zaměstnanců.

   (3)   Úřad   a   inspektoráty  vykonávají  kontrolu  také  v  případech
   stanovených zvláštním právním předpisem^9).

   § 4

   (1) Úřad

   a) řídí inspektoráty; je vůči inspektorátům nadřízeným služebním úřadem
   v  organizačních věcech státní služby a služebních vztazích zaměstnanců
   vykonávajících  ve  správních úřadech státní správu jako službu, kterou
   Česká republika poskytuje veřejnosti,

   b) odborně vede inspektoráty a poskytuje jim technickou pomoc,

   c)  zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími
   odborovými  orgány  a  organizacemi  zaměstnavatelů,  a  předkládá  jej
   ministerstvu ke schválení,

   d)  koordinuje  kontrolu  prováděnou  inspektoráty ve vztahu k činnosti
   jiných  správních úřadů vykonávanou podle zvláštních právních předpisů,
   v  jejichž  působnosti  je  dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku
   bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních
   podmínek,

   e)   je  oprávněn  vyžadovat  od  jiných  správních  úřadů,  v  jejichž
   působnosti  je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a
   zdraví  neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, v
   nezbytně nutném rozsahu informace potřebné k výkonu kontroly,

   f)  vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu
   kontroly podle tohoto zákona,

   g) je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,

   h)  ukládá  opatření  k  odstranění  nedostatků zjištěných při kontrole
   podle  §  6  odst.  6,  určuje  přiměřené  lhůty  k jejich odstranění a
   vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,

   i) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

   j) rozhoduje ve správním řízení

   1. v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech,

   2.  v  prvním stupni o uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti
   podle § 6 odst. 2 věty druhé,

   3. přezkoumává rozhodnutí o přestupcích nebo správních deliktech vydaná
   inspektorátem,

   k) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o

   1. uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu,

   2. zákazu podle § 7 odst. 1 písm. j) bodu 1 vydaná inspektorem úřadu,

   l)  je  oprávněn  zakázat  (omezit)^9a)  výkon práce přesčas vykonávané
   podle § 93a zákoníku práce.

   (2) Úřad

   a)  na  základě vyžádání poskytuje nezbytné informace z výkonu kontroly
   jiným  správním  úřadům,  v  jejichž  působnosti  je  dozor,  popřípadě
   kontrolní   činnost   na   úseku  bezpečného  a  zdraví  neohrožujícího
   pracovního prostředí nebo pracovních podmínek,

   b) předkládá ministerstvu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se
   právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,

   c)  podílí  se  společně  s  ministerstvem  na  mezinárodní  spolupráci
   týkající  se  pracovního  prostředí,  bezpečnosti  práce  a  pracovních
   podmínek,

   d)  poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích
   zaměstnávají  fyzické  osoby (dále jen "zaměstnavatel"), a zaměstnancům
   bezúplatně   základní  informace  a  poradenství  týkající  se  ochrany
   pracovních vztahů a pracovních podmínek,

   e) na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o
   výsledcích kontrolních akcí, kterou předkládá ministerstvu, a informuje
   o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů,

   f)  spolupracuje  na  programech  osvěty  o ochraně pracovních vztahů a
   pracovních  podmínek  zajišťovaných  jinými  správními  úřady,  vyššími
   odborovými orgány nebo organizacemi zaměstnavatelů,

   g)  poskytuje  ministerstvu  a  úřadům práce informaci o uložení pokuty
   agentuře  práce  za  porušení  povinností,  které  pro  agentury  práce
   vyplývají   z   §  308  a  309  zákoníku  práce,  a  o  uložení  pokuty
   zaměstnavateli   za   porušení   povinností  vyplývajících  z  právních
   předpisů, jejichž dodržování úřad a inspektoráty kontrolují, a to do 15
   dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

   (3)  Úřad  vede  a  zajišťuje  provoz informačního systému o pracovních
   úrazech^10)  a  informačního  systému,  který se zaměřuje na rizika při
   výkonu  práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou;
   přitom vychází z údajů inspektorátů.

   (4) Informační systém o pracovních úrazech obsahuje údaje o

   a)  fyzické  osobě,  která  utrpěla  pracovní  úraz, jimiž jsou jméno a
   příjmení,  datum  narození,  státní  příslušnost, adresa místa trvalého
   pobytu a pohlaví,

   b)  zaměstnavateli,  jimiž  jsou  označení zaměstnavatele, předmět jeho
   podnikání,  místo, kde k pracovnímu úrazu došlo, a činnost, při které k
   pracovnímu úrazu došlo,

   c)  pracovním  úrazu, jimiž jsou druh zranění a zraněná část těla, druh
   pracovního  úrazu,  co  bylo  zdrojem  pracovního  úrazu, včetně jejich
   organizačních a technických příčin, a proč k pracovnímu úrazu došlo.

   Informační  systém  o  pracovních  úrazech  slouží  pro potřebu úřadu a
   ministerstva;  údaje  z  něho  se  poskytují  jiným orgánům v případech
   stanovených  zvláštními zákony^11) nebo v případech, kdy dala předchozí
   souhlas  fyzická  osoba,  jíž se údaje týkají, popřípadě fyzická osoba,
   která  by  poskytnutím údajů mohla být dotčena. České správě sociálního
   zabezpečení   se   údaje   z   informačního  systému  poskytují  též  v
   elektronické podobě umožňující dálkový přístup.

   (5) Informační systém o rizicích při výkonu práce obsahuje údaje o

   a)  zaměstnavateli,  jimiž  jsou označení zaměstnavatele a předmět jeho
   podnikání,

   b) rizicích při výkonu práce a o tom, jaká opatření k jejich odstranění
   byla přijata.

   Informační systém o rizicích při výkonu práce slouží pro potřebu úřadu,
   ministerstva  a  úřadů  práce.  Ministerstvu  a úřadům práce se údaje z
   informačního  systému  poskytují  též  v elektronické podobě umožňující
   dálkový přístup.

   (6)  Úřad je povinen při vedení informačního systému podle odstavců 4 a
   5   zajistit  ochranu  osobních  údajů  způsobem  stanoveným  zvláštním
   zákonem^12).

   § 5

   (1) Inspektorát

   a) vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3,

   b)  ukládá  opatření  k  odstranění nedostatků zjištěných při kontrole,
   určuje  přiměřené  lhůty  k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné
   zprávy o přijatých opatřeních,

   c) kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

   d)  neprodleně  kontroluje  závady,  o  nichž  byl  vyrozuměn odborovou
   organizací podle § 322 odst. 3 zákoníku práce,

   e)  je  oprávněn  kontrolovat  příčiny  a  okolnosti  pracovních úrazů,
   popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje,

   f) poskytuje úřadu údaje o

   1. pracovních úrazech^10), pro vedení informačního systému o pracovních
   úrazech  podle  §  4  odst.  4,  ke kterým došlo v jeho územním obvodu,
   včetně jejich organizačních a technických příčin,

   2.  rizicích  při  výkonu  práce  zjištěných  kontrolou  a o opatřeních
   přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4
   odst. 5,

   g)  předkládá  úřadu  podněty  ke  zlepšení  právní  úpravy týkající se
   právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1,

   h)  poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které
   předkládá úřadu,

   i) vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro
   užívání  ve  veřejném  zájmu  nebo  jako pracoviště fyzických osob, zda
   splňují  požadavky  právních  předpisů  k zajištění bezpečnosti práce a
   technických zařízení,

   j)  uplatňuje  při  povolování  staveb určených pro užívání ve veřejném
   zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k
   zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení^14),

   k)   poskytuje   zaměstnavatelům  a  zaměstnancům  bezúplatně  základní
   informace  a  poradenství  týkající  se  ochrany  pracovních  vztahů  a
   pracovních podmínek,

   l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o

   1. přestupcích nebo správních deliktech,

   2.  uložení  pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti podle § 6 odst. 2
   věty druhé,

   m) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o

   1. uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem inspektorátu,

   2.  zákazu  podle  §  7  odst.  1  písm.  j)  bodu 1 vydaná inspektorem
   inspektorátu,

   n)  je  oprávněn  zakázat  (omezit)^9a)  výkon práce přesčas vykonávané
   podle § 93a zákoníku práce.

   (2)  Provedl-li  inspektorát  kontrolu  na  základě  písemného podnětu,
   informuje  písemně  o  výsledku  toho,  kdo podnět podal. Věta první se
   použije i tehdy, postupuje-li se podle § 6 odst. 6.

   § 6

   (1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na

   a)  zaměstnavatele  a  na  jejich  zaměstnance,  na  právnické osoby, u
   kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající
   veřejné funkce,

   b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují^15),

   c)  fyzické  nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního
   předpisu^16) a nikoho nezaměstnávající^17),

   d)  spolupracujícího  manžela  nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a
   c)^18),

   e)   fyzickou  nebo  právnickou  osobu,  která  je  zadavatelem  stavby
   (stavebník)  nebo  jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby
   podílí  podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při  práci^18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví
   při  práci  na  staveništi  podle  zákona  o zajištění dalších podmínek
   bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^18b),

   f)  vysílající  a  přijímající  organizace  a  dobrovolníky  při výkonu
   dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu^19),

   g)  právnické  osoby,  které  vykonávají  činnost  školy nebo školského
   zařízení,  další  právnické  osoby  nebo  fyzické  osoby,  u  nichž  se
   uskutečňuje   praktické   vyučování   žáků  středních  škol,  odborných
   učilišť^20) nebo vyšších odborných škol,

   h)  věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na
   odsouzené^21),

   i)  právnické  a  fyzické  osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké,
   kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4),

   (dále jen "kontrolovaná osoba").

   (2)  V  zařízeních  ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti
   Ministerstva  obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a
   Ministerstva  financí,  v  zařízeních  Bezpečnostní  informační služby,
   Úřadu  pro  zahraniční  styky  a  informace  a Národního bezpečnostního
   úřadu,   jakož   i   v  objektech,  s  nimiž  je  příslušné  hospodařit
   Ministerstvo   vnitra,   kde   by  kontrolou  mohlo  dojít  k  ohrožení
   utajovaných  skutečností,  může být kontrola provedena jen se souhlasem
   příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní informační služby,
   Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu
   jen  se  souhlasem  jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první
   udělen,  zajistí  ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve
   své  působnosti  a  podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení
   souhlasu  písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce
   práce, který o souhlas požádal.

   (3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech
   státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti,
   upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen
   věci  týkající  se  doby  výkonu  státní  služby  a přestávek ve státní
   službě,  služební  pohotovosti,  státní služby přesčas a v noční době a
   bezpečnosti při výkonu státní služby^22).

   (4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na

   a)  vojáky  v  činné službě povolané na vojenská cvičení podle zákona o
   průběhu  základní  nebo  náhradní  služby  a  vojenských  cvičení  a  o
   některých právních poměrech vojáků v záloze^23),

   b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání^24),

   c)  fyzické  osoby  vykonávající  službu v bezpečnostních sborech podle
   zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^25),

   d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor
   orgán státní báňské správy^26),

   e)  kontrolované  osoby  v  rozsahu,  ve kterém u nich vykonávají dozor
   orgány státního zdravotního dozoru^27),

   f)  kontrolované  osoby  v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní
   činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost^28),

   g)  kontrolované  osoby  v  rozsahu,  ve kterém u nich vykonávají dozor
   drážní správní úřady a Drážní inspekce^29),

   h)  bezpečnost  provozu  určených  technických  zařízení  v ozbrojených
   silách České republiky^30),

   i)  činnost  bezpečnostního sboru při služebním zákroku^31) nebo zásahu
   podle zvláštních právních předpisů^32).

   (5)  Místní  příslušnost  inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem
   činnosti  kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem;
   ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může
   v  jednotlivých  případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu
   podjatosti,   písemně  pověřit  provedením  kontroly  jiný  než  místně
   příslušný inspektorát.

   (6)  Úřad  je  oprávněn  v  jednotlivých  případech  hodných zvláštního
   zřetele,  zejména  z  důvodu  podjatosti, si písemně vyhradit provedení
   kontroly,   kterou   je   jinak   oprávněn   provést  místně  příslušný
   inspektorát.

   ČÁST TŘETÍ

   PRÁVA A POVINNOSTI PŘI KONTROLE

   § 7

   (1) Inspektor je oprávněn

   a)  vykonávat  kontrolu  podle  tohoto zákona, je-li při jejím zahájení
   přítomen   člen   statutárního   orgánu  kontrolované  osoby,  zástupce
   kontrolované  osoby,  zaměstnanec  kontrolované  osoby,  spolupracující
   rodinný  příslušník  nebo  jiná  fyzická  osoba,  která  vykonává  nebo
   zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na
   místech,  na  kterých  by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života
   nebo  zdraví  inspektora,  může  být kontrola vykonána jen za doprovodu
   fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou,

   b)  vstupovat  bezplatně  do  objektů,  zařízení  a  výrobních prostorů
   kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly,

   c)  požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných
   informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,

   d)  při  kontrole ověřovat totožnost fyzických osob uvedených v písmenu
   a)  podle  občanského  průkazu,  cestovního  pasu, popřípadě služebního
   průkazu státního zaměstnance^33),

   e)   požadovat  na  kontrolovaných  osobách,  aby  v  určených  lhůtách
   předložily  originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a
   další   písemnosti,   záznamy  dat  na  paměťových  médiích  prostředků
   výpočetní  techniky,  jejich  výpisy  a  zdrojové kódy programů, vzorky
   materiálů,   látek  nebo  výrobků  (dále  jen  "doklady")  potřebné  ke
   kontrole,

   f)  pořizovat  kopie  části  dokladů  nebo výpisy z dokladů pro potřebu
   doložení  neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při
   výkonu kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení
   fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů,

   g)   v   případech  hodných  zvláštního  zřetele,  popřípadě  nebezpečí
   hrozícího z prodlení

   1.  zajišťovat doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně
   potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů,

   2.  odebírat  k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek
   nebo  výrobků  (dále  jen  "kontrolní  vzorek");  jejich  převzetí musí
   kontrolované osobě písemně potvrdit,

   3. nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,

   h)  dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších
   fyzických  osob,  zástupce  příslušného odborového orgánu nebo zástupce
   pro  oblast  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci na záležitosti
   související s vykonávanou kontrolou^34),

   i)  nařizovat  zachování  místa  úrazového  děje v původním stavu až do
   skončení   šetření   o   pracovním  úrazu  nebo  po  dobu  nezbytnou  k
   zadokumentování místa úrazového děje,

   j) vydat rozhodnutí o zákazu

   1.  používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo
   zařízení,   pracovních   nebo   technologických   postupů,  látek  nebo
   materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují
   bezpečnost  zaměstnanců  nebo  dalších  fyzických osob zdržujících se s
   vědomím  kontrolované  osoby  v  jejích  prostorech,  a  to  až do doby
   odstranění  závady,  s  výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních
   vozidel  na  drahách  a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel; za
   tím  účelem  mohou  nařídit,  aby přítomné fyzické osoby ihned opustily
   prostory,  ve  kterých  je  bezprostředně  ohrožena  jejich bezpečnost.
   Vyžaduje-li  to  nebezpečí  hrozící  z prodlení, lze rozhodnutí oznámit
   ústně; odvolání nemá odkladný účinek. Jestliže bylo rozhodnutí oznámeno
   ústně,  musí  jej  inspektor  uvést  v dílčím protokolu [§ 8 písm. h)].
   Rozhodnutí  o  vydaném  zákazu  musí  být  oznámeno  kontrolované osobě
   písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí,

   2.  práce  přesčas,  práce  v  noci,  práce  zaměstnankyň a mladistvých
   zaměstnanců,   je-li   vykonávána   v   rozporu  se  zvláštním  právním
   předpisem^35), práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,

   k)   ukládat   kontrolované  osobě  opatření  k  odstranění  nedostatků
   zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a
   vyžadovat  podání  písemné  zprávy o přijatých opatřeních; mohou rovněž
   navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik^36),

   l) ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu
   za nesplnění povinností kontrolované osoby (§ 9),

   m)  používat  telekomunikační  zařízení kontrolované osoby v případech,
   kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly,

   n)  seznamovat  se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením
   pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností^37).

   (2)  Průkaz  inspektora [§ 4 odst. 1 písm. f)] je dokladem o pověření k
   výkonu kontrolní činnosti.

   § 8

   Povinnosti inspektora

   Inspektor je povinen

   a)  prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora [§ 4 odst.
   1 písm. f)],

   b)  informovat  příslušný  odborový  orgán  nebo  radu zaměstnanců nebo
   zástupce  pro  oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení
   kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,

   c) chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,

   d)  zachovávat  mlčenlivost  o  totožnosti  toho,  kdo  podal  podnět k
   provedení kontroly,

   e)  zabezpečit  řádnou  ochranu pořízených kopií částí dokladů a jejich
   výpisů  a  zajištěných  originálních  dokladů  proti  ztrátě,  zničení,
   poškození nebo zneužití,

   f)  vrátit  neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li
   důvody  jejich  zajištění;  o pořízení kopií částí dokladů a pořízených
   výpisech provést záznam do protokolu o provedené kontrole,

   g) zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní zjištění,

   h) pořídit o výsledku kontroly dílčí protokol [§ 7 odst. 1 písm. j) bod
   1] a protokol; dílčí protokol musí být součástí protokolu,

   i)  seznámit  kontrolovanou  osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho
   stejnopis; seznámení s protokolem potvrzuje kontrolovaná osoba podpisem
   protokolu.  Odmítne-li  se  kontrolovaná osoba seznámit se s protokolem
   nebo seznámení s ním potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu,

   j) zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým
   osobám  a  o  obchodním  tajemství,  o  kterých  se při výkonu kontroly
   dověděl.

   § 9

   (1)  Kontrolovaná osoba je povinna vytvořit podmínky k výkonu kontroly,
   je  povinna  poskytnout  součinnost  odpovídající oprávněním inspektora
   podle  §  7.  Fyzická  osoba nemá povinnost podle § 7 odst. 1 písm. c),
   jestliže  by  jejím splněním způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě
   nebo osobám blízkým^38).

   (2)  Kontrolovaná  osoba  je  povinna v nezbytném rozsahu odpovídajícím
   povaze  své  činnosti  a  technickému  vybavení poskytnout materiální a
   technické zabezpečení pro výkon kontroly.

   (3)  Oprávnění  zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou
   povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání
   výsledků kontroly.

   ČÁST ČTVRTÁ

   PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB

   Přestupky

   § 10

   Přestupky  na  úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za
   zaměstnance

   (1)   Fyzická   osoba   se   dopustí  přestupku  na  úseku  součinnosti
   zaměstnavatele  a  orgánu  jednajícího  za  zaměstnance  tím, že poruší
   povinnosti  vůči  příslušným  odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo
   zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající
   z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000
   Kč.

   § 11

   Přestupky na úseku rovného zacházení

   (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím,
   že

   a)  nezajistí  rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich
   pracovní  podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých
   plnění  a  plnění  peněžité  hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost
   dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,

   b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),

   c)  postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem
   domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

   d)   neprojedná  se  zaměstnancem  nebo  na  jeho  žádost  se  zástupci
   zaměstnanců  jeho  stížnost  na výkon práv a povinností vyplývajících z
   pracovněprávního vztahu^39).

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400 000
   Kč.

   § 12

   Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo
   pracovní poměr

   (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo
   dohod  o  pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené
   povinnosti  při  vzniku,  změnách, skončení pracovního poměru, dohody o
   provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300 000
   Kč.

   § 13

   Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců

   (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců
   tím, že

   a)  neposkytne  zaměstnanci  za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
   stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,

   b)  neposkytne  zaměstnanci  mzdu^6)  nebo  plat^7),  alespoň  ve  výši
   minimální mzdy^40), popřípadě minimálního mzdového tarifu^41) nebo plat
   ve stanovené výši,

   c)  neposkytne  zaměstnanci  ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7)
   nebo některou její složku,

   d)  neposkytne  zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za
   práci přesčas,

   e)  neposkytne  zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu
   za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,

   f)  neposkytne  zaměstnanci  příplatek  za  práci  ve ztíženém a zdraví
   škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),

   g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost
   podle zvláštního právního předpisu,

   h)   poskytne  zaměstnanci  složku  platu^7),  kterou  právní  předpisy
   neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu
   nevznikl  nárok,  anebo  ji  poskytne  způsobem,  který právní předpisy
   nedovolují,

   i)  provede  ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách
   ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,

   j)  neposkytne  zaměstnanci  odměnu  za pracovní pohotovost^42) nebo ji
   neposkytne ve stanovené výši,

   k)  nezajistí podmínky stanovené pro normování práce^43), ačkoli k tomu
   má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

   l)  odmění  zaměstnance  v  rozporu  s  § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku
   práce,

   m)  neposkytne zaměstnanci odměnu^44) za vykonanou práci podle dohody o
   práci konané mimo pracovní poměr.

   (2) Za přestupek podle odstavce 1

   a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

   b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

   c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 14

   Přestupky na úseku náhrad

   (1)  Fyzická  osoba  se  dopustí  přestupku  na  úseku  náhrad  tím, že
   neposkytne  zaměstnanci  náhradu  mzdy^6)  nebo  platu^7)  nebo náhradu
   výdajů  spojených  s  výkonem  práce,  ačkoli k tomu má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000
   Kč.

   § 15

   Přestupky na úseku pracovní doby

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že

   a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich
   práce  nebo  nedodrží  délku  směny,  ačkoli  k tomu má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^45),

   b)  nezajistí  splnění  podmínek  při  nerovnoměrném rozvržení pracovní
   doby,   ačkoli   k   tomu   má   povinnost  podle  zvláštního  právního
   předpisu^46),

   c)  uplatňuje-li  pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu^47)
   podmínky pro její uplatňování,

   d)  započte  překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní
   době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),

   e) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

   f)  nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců
   pečujících o děti,

   g)  neposkytne  zaměstnancům  přestávku  v práci na jídlo a oddech nebo
   bezpečnostní přestávku,

   h) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na
   jídlo a oddech,

   i) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
   nepřetržitý  odpočinek  mezi  dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost
   podle zvláštního právního předpisu^49),

   j)  nařídí  zaměstnanci  výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných
   než stanovených případech^50),

   k) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,

   l) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
   nepřetržitý  odpočinek  v  týdnu,  ačkoli  k  tomu  má  povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^51),

   m)  nevede  evidenci  pracovní  doby,  ačkoli k tomu má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^52),

   n)  nařídí  zaměstnanci  pracovní  pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku
   práce,  kolektivní  smlouvou,  popřípadě  se nařízením vlády, kterým se
   stanoví  odchylná  úprava  pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v
   dopravě^45),

   o)  nařídí  zaměstnanci  práci  přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 241
   odst. 3 věta druhá zákoníku práce,

   p)  nařídí  zaměstnanci  práci  přesčas  ve vyšším rozsahu, než je její
   týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),

   q)  vyžádá  nebo  umožní,  aby  byla  práce  přesčas  konána  nad rámec
   vyplývající ze zákoníku práce,

   r) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,

   s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),

   t) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54), ^55), nejde-li o
   jejich výchovu k povolání,

   u)   nezajistí,  aby  pracovní  doba  zaměstnance  pracujícího  v  noci
   nepřekročila  stanovenou  hranici,  ačkoli  k  tomu  má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^54),

   v)  nezajistí,  aby  zaměstnanec  pracující  v  noci byl ve stanovených
   případech vyšetřen lékařem^56),

   w)  neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci otázky bezpečnosti a ochrany
   zdraví při práci a organizaci práce v noci,

   x)  nevybaví  pracoviště,  na  kterém se pracuje v noci, prostředky pro
   poskytnutí  první  pomoci,  včetně  zajištění  prostředků  umožňujících
   přivolat rychlou lékařskou pomoc.

   (2) Za přestupek podle odstavce 1

   a) písm. c), d), f) a w) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

   b) písm. m), n), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

   c)  písm.  g),  i), j), k), l), q), r), t) a v) lze uložit pokutu až do
   výše 1 000 000 Kč,

   d) písm. a), b), e), h), o), p) a s) lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 16

   Přestupky na úseku dovolené

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší
   stanovené  povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok,
   k  dovolené  za  odpracované  dny,  k  dodatkové  dovolené  nebo  další
   dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000
   Kč.

   § 17

   Přestupky na úseku bezpečnosti práce

   (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím,
   že

   a)  nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost
   fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,

   b)  neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku
   práce,

   c)  nezajistí  spolupráci  osob  na  jednom  pracovišti, aby byli kromě
   jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,

   d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví
   při práci na zaměstnance,

   e)  nezajistí  přijetí  opatření  potřebných k prevenci rizik, ačkoli k
   tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),

   f)  nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §
   101 až 103 zákoníku práce,

   g)  neposkytne  bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní
   oděvy  a  obuv,  mycí,  čisticí  a dezinfekční prostředky nebo ochranné
   nápoje,   ačkoli   k   tomu  má  povinnost  podle  zvláštního  právního
   předpisu^57),

   h)  nesplní  povinnost  udržovat  osobní ochranné pracovní prostředky v
   použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,

   i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má
   povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),

   j)  nevyšetří  příčiny  a  okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má
   povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

   k)  nevyhotoví  záznam  o  pracovním  úrazu  nebo nevede dokumentaci ve
   stanoveném  rozsahu,  ačkoli  k  tomu  má  povinnost  podle  zvláštního
   právního předpisu^10),

   l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě
   smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

   m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k
   tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

   n)  neohlásí  pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a
   institucím^10),

   o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,

   p)  nevede  evidenci  fyzických  osob,  u  nichž  byla  uznána  nemoc z
   povolání,

   q)  neplní  povinnosti  týkající  se  pracoviště a pracovního prostředí
   stanovené  v  zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při práci^58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na
   pracoviště   a   pracovní  prostředí^59),  nařízení  vlády  o  bližších
   požadavcích  na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s
   nebezpečím  pádu  z  výšky  nebo  do  hloubky^59a)  a  nařízení vlády o
   bližších  požadavcích  na  zajištění  bezpečnosti  a ochrany zdraví při
   práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b)

   r)  neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních
   a  pracovních  prostředků  a  zařízení  stanovené  v zákonu o zajištění
   dalších  podmínek  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci^58a) a v
   nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a
   používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),

   s)  poruší  povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů
   stanovenou  v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při  práci^58a),  nařízení  vlády,  kterým  se  stanoví  způsob
   organizace  práce  a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
   zajistit  při  práci  související  s chovem zvířat^60), nařízení vlády,
   kterým  se  stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které
   je  zaměstnavatel  povinen  zajistit při práci v lese a na pracovištích
   obdobného  charakteru^61),  nařízení  vlády,  kterým  se stanoví způsob
   organizace  práce  a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
   zajistit  při  provozování  dopravy dopravními prostředky^62), nařízení
   vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
   při  práci  na  staveništích^62a)  a  nařízení vlády, kterým se stanoví
   odchylná   úprava   pracovní   doby  a  doby  odpočinku  zaměstnanců  v
   dopravě^62b),

   t)  nepřizná  právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to,
   že  bezprostředně  a  závažným  způsobem  ohrožuje  život  nebo  zdraví
   zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,

   u)  zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni
   zvýšenému  nebezpečí  úrazu  nebo  při  jejichž  výkonu  by mohli vážně
   ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických
   osob,

   v)  nepřizná  odborovým  orgánům  právo  vykonávat  kontrolu nad stavem
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci v rozsahu stanoveném v § 322
   zákoníku práce,

   w)  nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s
   bezpečností  a  ochranou  zdraví  při práci, ačkoli k tomu má povinnost
   podle zvláštního právního předpisu^34),

   x)  nezajistí  na  pracovištích  dodržování  zákazu požívat alkoholické
   nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,

   y)  nedoručí  inspektorátu  oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má
   povinnost  podle  zákona  o  zajištění  dalších  podmínek bezpečnosti a
   ochrany zdraví při práci^62c),

   z)  neplní  povinnost  poskytovat  koordinátorovi bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při  práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost
   podle  zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
   při práci^62d),

   za)  neplní  povinnosti  koordinátora  bezpečnosti a ochrany zdraví při
   práci  na  staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další
   požadavky  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví při práci v pracovněprávních
   vztazích  a  o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
   poskytování  služeb  mimo  pracovněprávní  vztahy  (zákon  o  zajištění
   dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

   (2) Za přestupek podle odstavce 1

   a)  písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300
   000 Kč,

   b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

   c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1
   000 000 Kč,

   d) písm. d), e), f), h), i), o) a u) lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 18

   Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

   (1)  Fyzická  osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních
   podmínek některých zaměstnanců tím, že

   a)  nepřevede  těhotnou  zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého
   měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli
   k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

   b)  poruší  postup  při  vysílání  těhotné  zaměstnankyně,  zaměstnance
   pečujícího  o  dítě,  zaměstnance,  který  prokázal,  že  převážně  sám
   dlouhodobě  pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
   předpisu  považuje  za  osobu  závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
   stupni  II  (středně  těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
   nebo  ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup
   při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,

   c)  neplní  povinnost  vyhovět  žádosti  zaměstnance  pečujícího o dítě
   mladší  než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal,
   že  převážně  sám  dlouhodobě  pečuje  o fyzickou osobu, která se podle
   zvláštního  právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
   fyzické  osoby  ve  stupni  II (středně těžká závislost), ve stupni III
   (těžká  závislost)  nebo  ve  stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší
   pracovní  dobu  nebo  jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v
   tom nebrání vážné provozní důvody,

   d)  neposkytne  mateřskou  dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji
   poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,

   e)  neposkytne  přestávky  ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242
   zákoníku práce,

   f)  zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s
   § 244 až 246 zákoníku práce,

   g)   nezabezpečí   lékařské   vyšetření  mladistvého  zaměstnance^3)  v
   případech stanovených v § 247 zákoníku práce,

   h)  při  zaměstnávání  mladistvých  zaměstnanců^3)  se neřídí lékařským
   posudkem.

   (2) Za přestupek podle odstavce 1

   a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

   b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

   c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

   § 19

   Přestupky  na  úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou
   ohrožení života a zdraví

   (1)  Fyzická  osoba  se  dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu
   technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že
   nezajistí,   aby   technická   zařízení   stanovená  zvláštním  právním
   předpisem^63),  která  představují  zvýšenou  míru  ohrožení  života  a
   zdraví,  obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé
   fyzické osoby.

   (2)  Za  přestupek  podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 20

   Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených
   technických zařízení tím, že

   a)  v  rozsahu  oprávnění  nebo  osvědčení vydaného organizací státního
   odborného  dozoru^64)  na  provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při
   provozování  vyhrazených  technických  zařízení^65) nezajistí provedení
   prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,

   b)  bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného
   dozoru^64)  na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování
   vyhrazených  technických  zařízení^65) provádí ve stanovených případech
   prohlídky, revize nebo zkoušky,

   c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.

   (2) Za přestupek podle odstavce 1

   a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

   b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,

   c)  písm.  a)  lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz
   činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního
   odborného dozoru.

   § 20a

   Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání

   (1)   Fyzická   osoba   se   dopustí  přestupku  na  úseku  agenturního
   zaměstnávání  tím,  že  poruší  povinnost  stanovenou  v § 308 nebo 309
   zákoníku práce.

   (2)  Za  přestupek  podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000
   000 Kč.

   Přestupky  na  úseku  výkonu  umělecké,  kulturní, sportovní a reklamní
   činnosti

   § 21

   (1)  Fyzická  osoba  se  dopustí  přestupku  na  úseku výkonu umělecké,
   kulturní,  sportovní  a  reklamní  činnosti tím, že umožní dítěti výkon
   této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

   (2)  Za  přestupek  podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 22

   (1)  Zákonný  zástupce  dítěte  se  dopustí  přestupku  na úseku výkonu
   umělecké,  kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní výkon
   činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky povolení poruší.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 100 000
   Kč.

   Správní delikty právnických osob

   § 23

   Správní  delikty právnických osob na úseku součinnosti zaměstnavatele a
   orgánu jednajícího za zaměstnance

   (1)  Právnická  osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti
   zaměstnavatele  a  orgánu  jednajícího  za  zaměstnance  tím, že poruší
   povinnosti  vůči  příslušným  odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo
   zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající
   z § 62, 277, 279, 280, 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200
   000 Kč.

   § 24

   Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení

   (1)  Právnická  osoba  se  dopustí  správního  deliktu na úseku rovného
   zacházení tím, že

   a)  nezajistí  rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich
   pracovní  podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých
   plnění  a  plnění  peněžité  hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost
   dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání,

   b) diskriminuje zaměstnance (§ 16 zákoníku práce),

   c)  postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem
   domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů,

   d)   neprojedná  se  zaměstnancem  nebo  na  jeho  žádost  se  zástupci
   zaměstnanců  jeho  stížnost  na výkon práv a povinností vyplývajících z
   pracovněprávního vztahu^39).

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 400
   000 Kč.

   § 25

   Správní  delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod
   o pracích konaných mimo pracovní poměr

   (1)  Právnická  osoba  se dopustí správního deliktu na úseku pracovního
   poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší
   stanovené  povinnosti  při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru,
   dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300
   000 Kč.

   § 26

   Správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců

   (1)  Právnická  osoba  se dopustí správního deliktu na úseku odměňování
   zaměstnanců tím, že

   a)  neposkytne  zaměstnanci  za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty
   stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci,

   b)  neposkytne  zaměstnanci  mzdu^6)  nebo  plat^7),  alespoň  ve  výši
   minimální mzdy^40), popřípadě minimálního mzdového tarifu^41) nebo plat
   ve stanovené výši,

   c)  neposkytne  zaměstnanci  ve stanoveném termínu mzdu^6) nebo plat^7)
   nebo některou její složku,

   d)  neposkytne  zaměstnanci mzdu^6) nebo plat^7) nebo náhradní volno za
   práci přesčas,

   e)  neposkytne  zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu
   za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci,

   f)  neposkytne  zaměstnanci  příplatek  za  práci  ve ztíženém a zdraví
   škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci^41),

   g) neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost
   podle zvláštního právního předpisu,

   h)   poskytne  zaměstnanci  složku  platu^7),  kterou  právní  předpisy
   neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy^6) nebo platu^7), na kterou mu
   nevznikl  nárok,  anebo  ji  poskytne  způsobem,  který právní předpisy
   nedovolují,

   i)  provede  ze mzdy^6) nebo platu^7) zaměstnance bez dohody o srážkách
   ze mzdy^6) nebo platu^7) jiné než stanovené srážky,

   j)  neposkytne  zaměstnanci  odměnu  za pracovní pohotovost^42) nebo ji
   neposkytne ve stanovené výši,

   k)  nezajistí  podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má
   povinnost podle zvláštního právního předpisu,

   l)  odmění  zaměstnance  v  rozporu  s  § 103 odst. 1 písm. k) zákoníku
   práce,

   m)  neposkytne zaměstnanci odměnu^42) za vykonanou práci podle dohody o
   práci konané mimo pracovní poměr.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1

   a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

   b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

   c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 27

   Správní delikty právnických osob na úseku náhrad

   (1)  Právnická  osoba se dopustí správního deliktu na úseku náhrad tím,
   že  neposkytne  zaměstnanci  náhradu mzdy^6) nebo platu^7) nebo náhradu
   výdajů  spojených  s  výkonem  práce,  ačkoli k tomu má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200
   000 Kč.

   § 28

   Správní delikty právnických osob na úseku pracovní doby

   (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby
   tím, že

   a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich
   práce  nebo  nedodrží  délku  směny,  ačkoli  k tomu má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^45),

   b)  nezajistí  splnění  podmínek  při  nerovnoměrném rozvržení pracovní
   doby,   ačkoli   k   tomu   má   povinnost  podle  zvláštního  právního
   předpisu^46),

   c)  uplatňuje-li  pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu^47)
   podmínky pro její uplatňování,

   d)  započte  překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní
   době v rozporu se zvláštním právním předpisem^48),

   e) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

   f)  nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců
   pečujících o děti,

   g)  neposkytne  zaměstnancům  přestávku  v práci na jídlo a oddech nebo
   bezpečnostní přestávku,

   h) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na
   jídlo a oddech,

   i) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
   nepřetržitý  odpočinek  mezi  dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost
   podle zvláštního právního předpisu^49),

   j)  nařídí  zaměstnanci  výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných
   než stanovených případech^50),

   k) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby,

   l) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený
   nepřetržitý  odpočinek  v  týdnu,  ačkoli  k  tomu  má  povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^51),

   m)  nevede  evidenci  pracovní  doby,  ačkoli k tomu má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^52),

   n)  nařídí  zaměstnanci  pracovní  pohotovost v rozporu s § 95 zákoníku
   práce,  kolektivní  smlouvou,  popřípadě  se nařízením vlády, kterým se
   stanoví  odchylná  úprava  pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v
   dopravě^45),

   o)  nařídí  zaměstnanci  práci  přesčas v rozporu s § 93 odst. 2, § 241
   odst. 3 věta druhá zákoníku práce,

   p)  nařídí  zaměstnanci  práci  přesčas  ve vyšším rozsahu, než je její
   týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce^53),

   q)  vyžádá  nebo  umožní,  aby  byla  práce  přesčas  konána  nad rámec
   vyplývající ze zákoníku práce,

   r) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas,

   s) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací přesčas^53),

   t) zaměstná mladistvé zaměstnance^3) prací v noci^54), ^55), nejde-li o
   jejich výchovu k povolání,

   u)   nezajistí,  aby  pracovní  doba  zaměstnance  pracujícího  v  noci
   nepřekročila  stanovenou  hranici,  ačkoli  k  tomu  má povinnost podle
   zvláštního právního předpisu^54),

   v)  nezajistí,  aby  zaměstnanec  pracující  v  noci byl ve stanovených
   případech vyšetřen lékařem^56),

   w)  neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci otázky bezpečnosti a ochrany
   zdraví při práci a organizaci práce v noci,

   x)  nevybaví  pracoviště,  na  kterém se pracuje v noci, prostředky pro
   poskytnutí  první  pomoci,  včetně  zajištění  prostředků  umožňujících
   přivolat rychlou lékařskou pomoc.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1

   a) písm. c), d), f) a w) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

   b) písm. m), n), u) a x) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

   c)  písm.  g),  i), j), k), l), q), r), t) a v) lze uložit pokutu až do
   výše 1 000 000 Kč,

   d) písm. a), b), e), h), o), p) a s) lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 29

   Správní delikty právnických osob na úseku dovolené

   (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím,
   že  poruší  stanovené  povinnosti  vztahující  se  k  délce dovolené za
   kalendářní  rok,  k  dovolené  za odpracované dny, k dodatkové dovolené
   nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200
   000 Kč.

   § 30

   Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce

   (1)  Právnická  osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti
   práce tím, že

   a)  nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost
   fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích,

   b)  neplní informační povinnost stanovenou v § 108 odst. 2 a 3 zákoníku
   práce,

   c)  nezajistí  spolupráci  osob  na  jednom  pracovišti, aby byli kromě
   jejích zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby,

   d) přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví
   při práci na zaměstnance,

   e)  nezajistí  přijetí  opatření  potřebných k prevenci rizik, ačkoli k
   tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^36),

   f)  nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v §
   101 až 103 zákoníku práce,

   g)  neposkytne  bezplatně osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní
   oděvy  a  obuv,  mycí,  čisticí  a dezinfekční prostředky nebo ochranné
   nápoje,   ačkoli   k   tomu  má  povinnost  podle  zvláštního  právního
   předpisu^57),

   h)  nesplní  povinnost  udržovat  osobní ochranné pracovní prostředky v
   použivatelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,

   i) neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má
   povinnost podle zvláštního právního předpisu^58),

   j)  nevyšetří  příčiny  a  okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má
   povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

   k)  nevyhotoví  záznam  o  pracovním  úrazu  nebo nevede dokumentaci ve
   stanoveném  rozsahu,  ačkoli  k  tomu  má  povinnost  podle  zvláštního
   právního předpisu^10),

   l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě
   smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,

   m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k
   tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu^10),

   n)  neohlásí  pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a
   institucím^10),

   o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,

   p)  nevede  evidenci  fyzických  osob,  u  nichž  byla  uznána  nemoc z
   povolání,

   q)  neplní  povinnosti  týkající  se  pracoviště a pracovního prostředí
   stanovené  v  zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při práci^58a), v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na
   pracoviště   a   pracovní  prostředí^59),  nařízení  vlády  o  bližších
   požadavcích  na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s
   nebezpečím  pádu  z  výšky  nebo  do  hloubky^59a)  a  nařízení vlády o
   bližších  požadavcích  na  zajištění  bezpečnosti  a ochrany zdraví při
   práci v prostředí s nebezpečím výbuchu^59b),

   r)  neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních
   a  pracovních  prostředků  a  zařízení  stanovené  v zákonu o zajištění
   dalších  podmínek  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci^58a) a v
   nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a
   používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí^59c),

   s)  poruší  povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů
   stanovenou  v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při  práci^58a),  nařízení  vlády,  kterým  se  stanoví  způsob
   organizace  práce  a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
   zajistit  při  práci  související  s chovem zvířat^60), nařízení vlády,
   kterým  se  stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které
   je  zaměstnavatel  povinen  zajistit při práci v lese a na pracovištích
   obdobného  charakteru^61),  nařízení  vlády,  kterým  se stanoví způsob
   organizace  práce  a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen
   zajistit  při  provozování  dopravy dopravními prostředky^62), nařízení
   vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
   při  práci  na  staveništích^62a)  a  nařízení vlády, kterým se stanoví
   odchylná   úprava   pracovní   doby  a  doby  odpočinku  zaměstnanců  v
   dopravě^62b),

   t)  nepřizná  právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to,
   že  bezprostředně  a  závažným  způsobem  ohrožuje  život  nebo  zdraví
   zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,

   u)  zaměstná mladistvé zaměstnance^3) pracemi, při nichž jsou vystaveni
   zvýšenému  nebezpečí  úrazu  nebo  při  jejichž  výkonu  by mohli vážně
   ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických
   osob,

   v)  nepřizná  odborovým  orgánům  právo  vykonávat  kontrolu nad stavem
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci v rozsahu stanoveném v § 322
   zákoníku práce,

   w)  nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s
   bezpečností  a  ochranou  zdraví  při práci, ačkoli k tomu má povinnost
   podle zvláštního právního předpisu^34),

   x)  nezajistí  na  pracovištích  dodržování  zákazu požívat alkoholické
   nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky,

   y)  nedoručí  inspektorátu  oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má
   povinnost  podle  zákona  o  zajištění  dalších  podmínek bezpečnosti a
   ochrany zdraví při práci^62c),

   z)  neplní  povinnost  poskytovat  koordinátorovi bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při  práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost
   podle  zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví
   při práci^62d),

   za)  neplní  povinnosti  koordinátora  bezpečnosti a ochrany zdraví při
   práci  na  staveništi stanovené v § 18 zákona, kterým se upravují další
   požadavky  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví při práci v pracovněprávních
   vztazích  a  o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
   poskytování  služeb  mimo  pracovněprávní  vztahy  (zákon  o  zajištění
   dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1

   a)  písm. b), c), v), w), x), z) a za) lze uložit pokutu až do výše 300
   000 Kč,

   b) písm. l), m), n), p) a y) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč,

   c) písm. a), g), j), k), q), r), s) a t) lze uložit pokutu až do výše 1
   000 000 Kč,

   d) písm. d), e), f), h), i), o) a u) lze uložit pokutu až do výše 2 000
   000 Kč.

   § 31

   Správní   delikty  právnických  osob  na  úseku  zvláštních  pracovních
   podmínek některých zaměstnanců

   (1)  Právnická  osoba  se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních
   pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že

   a)  nepřevede  těhotnou  zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého
   měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli
   k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,

   b)  poruší  postup  při  vysílání  těhotné  zaměstnankyně,  zaměstnance
   pečujícího  o  dítě,  zaměstnance,  který  prokázal,  že  převážně  sám
   dlouhodobě  pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
   předpisu  považuje  za  osobu  závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
   stupni  II  (středně  těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
   nebo  ve stupni IV (úplná závislost)^3a), na pracovní cestu nebo postup
   při přeložení stanovený v § 240 zákoníku práce,

   c)  neplní  povinnost  vyhovět  žádosti  zaměstnance  pečujícího o dítě
   mladší  než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal,
   že  převážně  sám  dlouhodobě  pečuje  o fyzickou osobu, která se podle
   zvláštního  právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
   fyzické  osoby  ve  stupni  II (středně těžká závislost), ve stupni III
   (těžká  závislost)  nebo  ve  stupni IV (úplná závislost)^3a), o kratší
   pracovní  dobu  nebo  jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v
   tom nebrání vážné provozní důvody,

   d)  neposkytne  mateřskou  dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji
   poskytne v rozporu s § 195 až 198 zákoníku práce,

   e)  neposkytne  přestávky  ke kojení nebo je poskytne v rozporu s § 242
   zákoníku práce,

   f)  zaměstná mladistvé zaměstnance^3) nepřiměřenými pracemi v rozporu s
   § 244 až 246 zákoníku práce,

   g)   nezabezpečí   lékařské   vyšetření  mladistvého  zaměstnance^3)  v
   případech stanovených v § 247 zákoníku práce,

   h)  při  zaměstnávání  mladistvých  zaměstnanců^3)  se neřídí lékařským
   posudkem.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1

   a) písm. c) a h) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,

   b) písm. b), d) a g) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,

   c) písm. a), e) a f) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

   § 32

   Správní  delikty  právnických  osob  na  úseku  bezpečnosti technických
   zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

   (1)  Právnická  osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti
   technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že
   nezajistí,   aby   technická   zařízení   stanovená  zvláštním  právním
   předpisem^63),  která  představují  zvýšenou  míru  ohrožení  života  a
   zdraví,  obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé
   fyzické osoby.

   (2)  Za  správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2
   000 000 Kč.

   § 33

   Správní  delikty  právnických  osob  na  úseku  vyhrazených technických
   zařízení

   (1)  Právnická  osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených
   technických zařízení tím, že

   a)  v  rozsahu  oprávnění  nebo  osvědčení vydaného organizací státního
   odborného  dozoru^64)  na  provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při
   provozování  vyhrazených  technických  zařízení^65) nezajistí provedení
   prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu,

   b)  bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného
   dozoru^64)  na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování
   vyhrazených  technických  zařízení^65) provádí ve stanovených případech
   prohlídky, revize nebo zkoušky,

   c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole.

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1

   a) písm. c) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

   b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč,

   c)  písm.  a)  lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč, jakož i zákaz
   činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního
   odborného dozoru.

   § 33a

   Správní delikty právnických osob na úseku agenturního zaměstnávání

   (1)  Právnická  osoba se dopustí správního deliktu na úseku agenturního
   zaměstnávání  tím,  že  poruší  povinnost  stanovenou  v § 308 nebo 309
   zákoníku práce.

   (2)  Za  správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1
   000 000 Kč.

   § 34

   Správní delikt na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní
   činnosti

   (1)  Právnická  osoba  se  dopustí  správního  deliktu  na úseku výkonu
   umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti
   výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

   (2)  Za  správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 2
   000 000 Kč.

   Společná  ustanovení  o  přestupcích  a správních deliktech právnických
   osob

   § 35

   (1)  Přestupky nebo správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni
   projednává  inspektorát;  jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává je
   úřad.

   (2)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním,  se  vztahují  ustanovení o
   odpovědnosti a postihu právnické osoby^66).

   (3)  Právnické  osobě nelze uložit pokutu za správní delikt, byla-li jí
   již  za  totéž  porušení  právního  předpisu  uložena  pokuta nebo jiná
   majetková sankce jiným orgánem podle zvláštního právního předpisu^67).

   § 36

   (1)  Při  určení  výše  pokuty  právnické  osobě  se  přihlédne k jejím
   poměrům,  k  závažnosti  správního  deliktu,  zejména  ke  způsobu jeho
   spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

   (2)  Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, uplynul-li 1
   rok  od  zahájení  řízení,  nejpozději  však  do 3 let ode dne, kdy byl
   spáchán.

   § 37

   (1) Pokuty vybírá a vymáhá příslušný celní úřad.

   (2)  Při  vybírání  a  vymáhání  pokut  se  postupuje  podle zvláštního
   právního předpisu^69).

   (3) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

   ČÁST PÁTÁ

   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

   Společná ustanovení

   § 38

   Působnost ministerstva

   Ministerstvo

   a) schvaluje roční program kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c)],

   b) koordinuje kontrolní priority; za tím účelem spolupracuje se státním
   zdravotním dozorem^27),

   c)  v  případech hodných zvláštního zřetele je oprávněno určit rozsah a
   počet kontrolních akcí v ročním programu těchto akcí [§ 4 odst. 1 písm.
   c)],

   d) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná úřadem v prvním stupni,

   e)  shromažďuje  a  projednává  podněty  příslušných odborových orgánů,
   organizací zaměstnavatelů týkající se kontroly podle tohoto zákona,

   f)  je  vůči  úřadu  nadřízeným služebním úřadem v organizačních věcech
   státní služby a služebních vztazích státních zaměstnanců.

   § 39

   Průkazy inspektorů

   Vzor  a provedení průkazu inspektorů podle § 4 odst. 1 písm. f) stanoví
   ministerstvo vyhláškou.

   Kontrolní činnost

   § 40

   (1)  Inspektorát  a  úřad  jsou oprávněny výjimečně přibrat k účasti na
   výkonu  kontroly  specializovaného odborníka. Odborník podle věty první
   nesmí být vůči kontrolované osobě podjatý; na výkonu kontroly se podílí
   tím,   že  pomáhá  inspektorovi,  nesmí  se  seznamovat  s  utajovanými
   skutečnostmi^37) a je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s
   nimiž  se  seznámil  při  kontrole,  a  to  i  po skončení činnosti pro
   inspektorát, popřípadě úřad.

   (2)  Kontrolovaná  osoba je povinna umožnit specializovanému odborníku,
   aby se podílel spolu s inspektorem na výkonu kontroly.

   § 41

   (1)  Kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a
   to  do  5  pracovních  dnů ode dne seznámení se s protokolem [§ 8 písm.
   h)], nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a
   o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí.

   (2) Proti výsledku přezkoumání podle odstavce 1 může kontrolovaná osoba
   do  15  pracovních  dnů  ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, podat
   námitky  k vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne; jestliže
   kontrolu vykonal úřad, rozhodne o námitkách generální inspektor.

   (3)  Rozhodnutím  o  námitkách  podle  odstavce  2  může  být  výsledek
   přezkoumání  protokolu  podle  odstavce  1 změněn nebo zrušen, jinak se
   námitky  zamítnou.  Při  zrušení výsledku přezkoumání protokolu vedoucí
   inspektor,  a  jestliže  kontrolu  vykonal  úřad,  generální  inspektor
   zajistí došetření věci.

   (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 nelze podat další námitky.

   (5)   Ten,   kdo  o  námitkách  proti  přezkoumání  výsledku  protokolu
   rozhoduje,  může  ze  závažných  důvodů  prominout zmeškání lhůty podle
   odstavce  2,  bylo-li  o  to  požádáno do 3 pracovních dnů ode dne, kdy
   pominula příčina zmeškání, a námitky byly zároveň podány.

   § 42

   (1)  Fyzické  osobě,  která  zavinila,  že kontrolovaná osoba nesplnila
   povinnost  podle  §  9, může být uložena pořádková pokuta až do výše 50
   000   Kč;  pořádková  pokuta  může  být  uložena  rovněž  za  nesplnění
   povinnosti podle § 6 odst. 2 věty druhé.

   (2)  Pořádkovou  pokutu  lze  uložit  i  opakovaně, nebyla-li povinnost
   splněna  ani v nově určené lhůtě; to neplatí v případě odstavce 1 části
   věty za středníkem.

   (3) Řízení o uložení pořádkové pokuty může být zahájeno nejpozději do 1
   měsíce ode dne nesplnění povinnosti, jinak možnost ji uložit zaniká.

   (4) Pořádková pokuta je příjmem státního rozpočtu.

   § 43

   (1)  Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly inspektorátu nese
   inspektorát, vykonává-li kontrolu úřad, nese je úřad.

   (2) Náklady vzniklé v souvislosti s výkonem kontroly kontrolované osobě
   nese  tato  osoba.  Za  kontrolní  vzorek  [§ 7 odst. 1 písm. g) bod 2]
   odebraný  pro účely kontroly uhradí kontrolované osobě inspektorát nebo
   úřad,  jestliže  vykonal  kontrolu,  částku  ve  výši  ceny,  za kterou
   kontrolovaná  osoba materiály, látky nebo výrobky běžně na trhu prodává
   nebo  za  kterou  je  pořídila^70),  jestliže  o  náhradu  požádá  do 6
   kalendářních  měsíců po odebrání; jinak právo na úhradu zaniká. Náklady
   vzniklé v souvislosti s uplatněním oprávnění inspektorů podle § 7 odst.
   1  písm.  m)  uhradí  kontrolované  osobě  inspektorát,  jestliže  o to
   kontrolovaná  osoba  požádá,  jestliže vykonal kontrolu úřad, uhradí je
   úřad. Pro podání žádosti a zánik práva na úhradu platí věta druhá.

   (3)  Odpovědnost za škodu vzniklou kontrolovaným osobám v souvislosti s
   výkonem kontroly se řídí zvláštním právním předpisem^71).

   § 44

   Není-li  v  tomto  zákoně  stanoveno  jinak,  řídí se postup při výkonu
   kontroly podle tohoto zákona částí třetí zákona o státní kontrole^72).

   § 45

   Pracovištěm  kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa
   určená  nebo  obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost
   kontrolované  osoby  se  považuje  zajišťování  výroby nebo poskytování
   služeb,  jakož  i  jiná  činnost  vykonávaná  podle zvláštních právních
   předpisů.

   Přechodná ustanovení

   § 46

   Kontroly  a  správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona inspektoráty bezpečnosti práce, Českým úřadem bezpečnosti práce,
   úřady  práce  nebo  ministerstvem se dokončí podle dosavadních právních
   předpisů  v  působnosti  inspektorátů,  pokud kontrolu a správní řízení
   zahájil  inspektorát  bezpečnosti práce nebo úřad práce, a v působnosti
   úřadu,  pokud  kontrolu a správní řízení zahájil Český úřad bezpečnosti
   práce nebo ministerstvo.

   § 47

   (1)  Výkon  práv  a  povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
   Českém úřadu bezpečnosti práce přechází na úřad^73).

   (2)  Výkon  práv  a  povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
   inspektorátech bezpečnosti práce přechází z

   a) Inspektorátu bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu na inspektorát
   pro hlavní město Prahu^73),

   b)  Inspektorátu  bezpečnosti práce pro Středočeský kraj na inspektorát
   pro Středočeský kraj^73),

   c)  Inspektorátu  bezpečnosti  práce  pro  Jihočeský kraj a Vysočinu na
   inspektorát pro Jihočeský kraj a kraj Vysočina^73),

   d)  Inspektorátu  bezpečnosti  práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj na
   inspektorát pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj^73),

   e)  Inspektorátu bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj na
   inspektorát pro Ústecký kraj a Liberecký kraj^73),

   f) Inspektorátu bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický
   kraj na inspektorát pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj^73),

   g)  Inspektorátu bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
   na inspektorát pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj^73),

   h)  Inspektorátu bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký
   kraj na inspektorát pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj^73).

   (3)  Výkon  práv  a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na
   úřad.  Výkon  práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na
   inspektoráty podle odstavce 2.

   (4)  Výkon  práv  a  povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
   úřadech   práce,   k   jejichž  pracovním  úkolům  patří  kontrola  nad
   dodržováním  povinností  vyplývajících  z  pracovněprávních předpisů, s
   výjimkou  pracovněprávních  předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních
   předpisů    o    ochraně    zaměstnanců   při   platební   neschopnosti
   zaměstnavatele,  přechází  dnem  1.  července  2005  z  úřadů  práce na
   inspektoráty  podle  odstavce  2.  Úřad práce dohodne se zaměstnancem v
   úřadu  práce  podle  věty první, na který inspektorát výkon jeho práv a
   povinností z pracovněprávních vztahů přejde.

   (5)  Úřad  práce  na základě dohody podle odstavce 4 provede delimitaci
   zaměstnanců v úřadech práce podle odstavce 4 věty první na inspektoráty
   podle odstavce 2. Takto provedená delimitace je závazná.

   (6)  Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4 nejpozději do 30. dubna 2005,
   stanoví  počty  a  pravidla  delimitace  zaměstnanců v úřadech práce na
   inspektoráty   podle   odstavce   2   na  návrh  ředitele  úřadu  práce
   ministerstvo.

   § 48

   Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává^74)
   generálního   inspektora   a   vedoucího  inspektora  ministr  práce  a
   sociálních  věcí; vedoucího inspektora jmenuje a odvolává po projednání
   s generálním inspektorem.

   Závěrečná ustanovení

   § 49

   Zrušují  se  Český  úřad  bezpečnosti  práce a inspektoráty bezpečnosti
   práce.

   § 50

   Tento  zákon  nabývá  účinnosti  dnem  1.  července  2005,  s  výjimkou
   ustanovení  §  47  odst.  4  až  6,  která nabývají účinnosti dnem jeho
   vyhlášení.

   Zaorálek v. r.

   Paroubek v. r.

   Příl.

   Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce

   1.  Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze
   vykonává působnost v hlavním městě Praze

   2.  Oblastní  inspektorát  práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze
   vykonává působnost ve Středočeském kraji

   3. Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v
   Českých  Budějovicích  vykonává  působnost v Jihočeském kraji a v kraji
   Vysočina

   4.  Oblastní  inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se
   sídlem  v  Plzni  vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském
   kraji

   5.  Oblastní  inspektorát  práce  pro  Ústecký kraj a Liberecký kraj se
   sídlem  v  Ústí  nad  Labem  vykonává  působnost  v  Ústeckém kraji a v
   Libereckém kraji

   6.  Oblastní  inspektorát  práce  pro Královéhradecký kraj a Pardubický
   kraj  se  sídlem v Hradci Králové vykonává působnost v Královéhradeckém
   kraji a v Pardubickém kraji

   7.  Oblastní  inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se
   sídlem v Brně vykonává působnost v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji

   8. Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj
   se  sídlem  v  Ostravě  vykonává  působnost  v Moravskoslezském kraji a
   Olomouckém kraji

   1)  §  53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
   ve  správních  úřadech  a  o  odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
   zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

   2) § 18 odst. 1 zákoníku práce.

   3) § 274 odst. 2 zákoníku práce.

   3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

   4) § 11 odst. 2 zákoníku práce.

   § 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

   5) § 20 zákoníku práce.

   6)  Zákon  č.  1/1992  Sb.,  o  mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
   průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

   6a) § 305 zákoníku práce.

   7)  Zákon  č.  143/1992  Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
   rozpočtových  a  v  některých dalších organizacích a orgánech, ve znění
   pozdějších předpisů.

   8)  Zákon  č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších
   předpisů.

   9)  Zákon  č.  353/1999  Sb.,  o prevenci závažných havárií způsobených
   vybranými  nebezpečnými  chemickými  látkami a chemickými přípravky a o
   změně  zákona  č.  425/1990  Sb.,  o  okresních  úřadech, úpravě jejich
   působnosti  a  o  některých  dalších opatřeních s tím souvisejících, ve
   znění  pozdějších  předpisů,  (zákon  o prevenci závažných havárií), ve
   znění pozdějších předpisů.

   9a)  Čl.  22  odst.  1  písm.  d) směrnice Evropského parlamentu a Rady
   2003/88/ES  ze  dne  4.  listopadu  2003  o  některých aspektech úpravy
   pracovní doby.

   10) § 133c zákoníku práce.

   Nařízení  vlády  č.  494/2001  Sb.,  kterým se stanoví způsob evidence,
   hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů
   a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

   11)  Například  §  128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č.
   582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
   pozdějších  předpisů,  §  9  odst.  1  zákona  č. 89/1995 Sb., o státní
   statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

   12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   13) § 136 odst. 2 zákoníku práce.

   14) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a
   umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

   15) § 137 písm. a) zákoníku práce.

   16) Například živnostenský zákon.

   17) § 137 písm. b) zákoníku práce.

   18) § 137 písm. c) zákoníku práce.

   18a)  §  12  písm.  d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
   požadavky  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví při práci v pracovněprávních
   vztazích  a  o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
   poskytování  služeb  mimo  pracovněprávní  vztahy  (zákon  o  zajištění
   dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

   18b) § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

   19)  §  3  a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně
   některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

   20) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.

   21)  Zákon  č.  169/1999  Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   22) § 81 až 83 a § 96 služebního zákona.

   23)  Zákon  č.  220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a
   vojenských  cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve
   znění zákona č. 128/2000 Sb.

   24)  Zákon  č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
   předpisů.

   25)   Zákon   č.   361/2003   Sb.,   o   služebním  poměru  příslušníků
   bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

   26)  Zákon  č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
   báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

   27)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   28)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   29)  §  54,  53a  a  58  zákona  č.  266/1994  Sb., o drahách, ve znění
   pozdějších předpisů.

   30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

   Vyhláška  č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení
   používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou
   a  ve  vojenských  objektech  a  provádění zkoušek určených technických
   zařízení.

   31) Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

   32)  Například  zákon  č.  133/1985  Sb.,  o  požární ochraně, ve znění
   pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
   systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   33) § 194 služebního zákona.

   34) § 18 odst. 1 a § 136a zákoníku práce.

   35) § 83 odst. 6 , § 96, 99, § 166 odst. 1 zákoníku práce.

   36) § 132a zákoníku práce.

   37)  Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   38) § 116 § 117 občanského zákoníku.

   39) § 25c odst. 7 zákoníku práce.

   40) § 111 odst. 3 a 4 zákoníku práce.

   Nařízení  vlády  č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších
   předpisů.

   41)  Nařízení  vlády  č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových
   tarifů  a  mzdového  zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém
   pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů.

   42) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.

   § 19 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č.
   217/2000 Sb.

   43) § 16 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.

   44) § 239b zákoníku práce.

   45)  Nařízení  vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava
   pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.

   46) § 85 odst. 3 zákoníku práce.

   47) § 82 zákoníku práce.

   48) § 85c odst. 1 a 3 zákoníku práce.

   49) § 90 zákoníku práce.

   50) § 91 zákoníku práce.

   51) § 92 zákoníku práce.

   52) § 94 zákoníku práce.

   53) § 83 odst. 6, § 96 odst. 1 a 2 zákoníku práce.

   54) § 99 zákoníku práce.

   55) § 166 odst. 1 zákoníku práce.

   56) § 99 odst. 4 zákoníku práce.

   57)  Nařízení  vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší
   podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích,
   čisticích a dezinfekčních prostředků.

   58) § 133b zákoníku práce.

   Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

   58a) Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

   59)  Nařízení  vlády  č.  101/2005  Sb., o podrobnějších požadavcích na
   pracoviště a pracovní prostředí.

   59a)  Nařízení  vlády  č.  362/2005  Sb.,  o  bližších  požadavcích  na
   bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu
   z výšky nebo do hloubky.

   59b)  Nařízení  vlády  č.  406/2004  Sb.,  o  bližších  požadavcích  na
   zajištění  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  v  prostředí  s
   nebezpečím výbuchu.

   59c) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky
   na  bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů
   a nářadí.

   60)  Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
   práci související s chovem zvířat.

   61)  Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
   práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

   62) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
   provozování dopravy dopravními prostředky.

   62a) Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích
   na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

   62b)  Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava
   pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.

   62c) § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.

   62d) § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.

   63) § 134b zákoníku práce.

   Vyhláška  č.  50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve
   znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

   64)  § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
   bezpečností práce, ve znění zákona č. 159/1992 Sb.

   65) § 6b a 6c zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona č. 124/2000 Sb.

   Vyhláška  č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a
   stanoví  některé  podmínky  k  zajištění  jejich  bezpečnosti, ve znění
   pozdějších předpisů.

   Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a
   stanoví  některé  podmínky  k  zajištění  jejich  bezpečnosti, ve znění
   pozdějších předpisů.

   Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení
   a  stanoví  některé  podmínky  k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění
   pozdějších předpisů.

   Vyhláška  č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a
   stanoví  některé  podmínky  k  zajištění  bezpečnosti  práce,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   Vyhláška  č.  85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových
   zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.

   66) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

   67)  Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a
   o  změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
   pozdějších předpisů.

   68)  § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních
   orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

   69)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   70) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

   71) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
   veřejné  moci  rozhodnutím  nebo  nesprávným úředním postupem a o změně
   zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
   (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

   72)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
   předpisů.

   73) § 251c zákoníku práce.

   74) § 27 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.


Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.