659/2004 Sb.

   VYHLÁŠKA

   ze dne 17. prosince 2004

   o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech
   s nebezpečím důlních otřesů

   Změna: 282/2007 Sb.

   Český  báňský  úřad  stanoví  podle  § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a)
   zákona  č.  61/1988  Sb.,  o  hornické činnosti, výbušninách a o státní
   báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:

   § 1

   Předmět úpravy

   (1)  Tato  vyhláška  byla  oznámena  v  souladu  se směrnicí Evropského
   parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování
   informací  v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby
   informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

   (2)  Tato  vyhláška  upravuje  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci a
   bezpečnost provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů.^1)

   § 2

   Výklad pojmů

   Pro účely této vyhlášky se považují za

   a)  důlní  otřes  (dále  jen  "otřes")  - přírodní jev náhlého porušení
   horského  masivu,  který  se  projeví  náhlým  vysunutím nebo vyvržením
   hornin  do  důlního  díla  s  následkem jeho zjevné a trvalé deformace;
   tento  jev  může  být  provázen  seismickým  a zvukovým efektem v tomto
   důlním  díle.  Na  tomto ději se plynné a kapalné komponenty obsažené v
   horském masivu nepodílejí podstatnou měrou. Podle místa uvolnění pružné
   energie a porušení horského masivu se otřesy dělí na slojové a otřesy z
   vyššího nadloží,

   b)  otřesový  jev  -  přírodní jev náhlého porušení horského masivu bez
   deformací  důlního  díla;  za  otřesový  jev se považují odprýskávání a
   rázy,  které  se projevují odprýsknutím drobných úlomků hornin z obvodu
   důlního  díla  nebo  zvukově  charakteristickým  prasknutím,  popřípadě
   obojím;  důlní  dílo  se  při  otřesovém  jevu  zjevně nedeformuje, ale
   deformace jsou přístroji měřitelné,

   c)  protiotřesovou  prevenci  -  systém  činností,  jimiž  se  dociluje
   rozpoznání nebezpečí vzniku otřesů, a opatření k zamezení jejich vzniku
   nebo omezení jejich následků,

   d)  část  horského  masivu  -  prostorově  vymezená  oblast v dobývacím
   prostoru,

   e)  prognózu  vzniku  otřesů  -  souhrn  činností umožňujících stanovit
   náchylnost  horského  masivu nebo jeho části ke vzniku otřesů, stanovit
   stupeň nebezpečí vzniku otřesů v plánovaných, projektovaných a vedených
   důlních  dílech  a  správně  volit  prostředky  protiotřesové prevence;
   prognóza vzniku otřesů se dělí na regionální, lokální a průběžnou,

   f)   regionální   prognózu  -  souhrn  činností  umožňujících  stanovit
   náchylnost  částí horského masivu, jeho vrstevních jednotek, slojí nebo
   jejich  částí ke vzniku otřesů na základě hodnocení přírodních podmínek
   a posouzení výskytu otřesů v analogických podmínkách,

   g)  lokální  prognózu - souhrn činností umožňujících zařadit důlní dílo
   do stupňů nebezpečí otřesů, již ve fázi plánování a projektování,

   h)  průběžnou  prognózu  - souhrn činností prováděných v důlních dílech
   pro  vymezení  míst zvýšených napětí, ověření ochranné zóny a případnou
   kontrolu   účinnosti  provedených  aktivních  prostředků  protiotřesové
   prevence,

   i)   aktivní   prostředky  protiotřesové  prevence  -  souhrn  činností
   směřujících ke snížení rizika vzniku otřesu,

   j)   pasivní  prostředky  protiotřesové  prevence  -  souhrn  činností,
   opatření a zařízení směřujících k omezení následků otřesu,

   k) chráněnou oblast - část horského masivu, v níž se vydobytím ochranné
   sloje docílilo snížení napětí působících před jejím vydobytím,

   l) ochrannou sloj (část ložiska) - sloj, lávka sloje nebo část ložiska,
   jejíž  vydobytí  ve  vhodném prostoru a čase umožňuje vést důlní díla v
   chráněné  oblasti v jiné sloji nebo v jiné lávce téže sloje, případně v
   jiné části ložiska,

   m)  ochrannou  zónu - oblast ve sloji přiléhající k důlnímu dílu, v níž
   sloj  není  schopna akumulovat pružnou energii a vytváří tlumicí vrstvu
   při uvolnění pružné energie akumulované za touto zónou,

   n)  primární  napětí  -  napětí  v horském masivu existující v důsledku
   působení  přírodních  činitelů  (gravitačních, tektonických apod.) před
   ovlivněním masivu hornickou činností,

   o)  přídatná  napětí  -  napětí  působící  v horském masivu, která jsou
   vyšší, než odpovídají primárnímu napětí,

   p)  dosah  vlivu  přídatných napětí od porubu "L" - hodnota stanovená z
   nomogramu  uvedeného  v  pracovních  pravidlech  (§  3  odst.  1)  nebo
   přesnějšími metodami schválenými Českým báňským úřadem,

   q) ponechaný pilíř - nevydobytá část sloje,

   r)  příznaky  otřesů  -  pozorovatelné  nebo  měřitelné jevy nebo vývoj
   seismické  aktivity,  o  nichž  se  na základě předchozích zkušeností z
   vedení  důlních  děl  v  určité  části horského masivu ví, že souvisí s
   kumulací napětí v masivu a mohou předcházet vzniku otřesů,

   s)  doly  s  nebezpečím  otřesů - doly, ve kterých k otřesu došlo, nebo
   které mohou být na základě regionální prognózy otřesem ohroženy.

   § 3

   Řízení protiotřesové prevence

   (1)  Organizace^2)  musí  zajistit  protiotřesovou prevenci. Organizace
   zajistí  jednotný  postup  a  řízení  protiotřesové  prevence na dolech
   vydáním pokynů (pracovních pravidel)^3) projednaných s obvodním báňským
   úřadem  a  stanoví organizační opatření k zabezpečení plnění povinností
   uložených touto vyhláškou.

   (2)  K  řízení  protiotřesové  prevence  musí být na každém dole určeno
   pracovní místo (funkce) geomechanika obsazené zaměstnancem organizace s
   magisterským  vzděláním  stanoveným  zvláštním  právním  předpisem^4) s
   alespoň tříletou hornickou praxí v dolech s nebezpečím otřesů.

   (3)  Geomechanik  musí  odbornou  způsobilost pro výkon funkce prokázat
   zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.

   (4)  Na  dolech  s nebezpečím otřesů, které tvoří organizační jednotku,
   musí  být  zřízeno  pracoviště, které nepřetržitě sleduje a vyhodnocuje
   seismickou  aktivitu  v  rámci dobývacího prostoru. V případě přerušení
   hornických   prací   v  dole  může  závodní  dolu  přerušit  kontinuitu
   vyhodnocování  pro  příslušný  důl. Vyhodnocení však musí být provedeno
   nejpozději před obnovením hornických prací.

   § 4

   Zařazování částí horského masivu

   V  dolech s nebezpečím otřesů se považují všechny části horského masivu
   za  nebezpečné  otřesy,  pokud  nejsou  na  základě výsledků regionální
   prognózy zařazeny jako části horského masivu bez nebezpečí otřesů.

   § 5

   Zařazování důlních děl

   (1)  Všechna  vedená  důlní  díla  s výjimkou těch, která jsou vedena v
   částech  horského  masivu  bez nebezpečí otřesů, zařadí závodní dolu^5)
   podle  výsledků  lokální  prognózy  do  1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí
   otřesů. Takto může zařadit i jen části důlních děl.

   (2) Mezi důlní díla v 1. stupni nebezpečí otřesů se zařazují

   a) všechna důlní díla vedená mimo sloj,

   b)  dlouhá  důlní  díla  ve  sloji  o  mocnosti  do  1,2  m s přibírkou
   průvodních hornin,

   c)  důlní  díla  ve  sloji,  při  jejichž vedení se nepředpokládá vznik
   otřesu.

   (3)  Mezi  důlní  díla  ve 2. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní
   díla, při jejichž vedení nelze vyloučit nebezpečí vzniku otřesu.

   (4)  Mezi  důlní  díla  ve 3. stupni nebezpečí otřesů se zařazují důlní
   díla,  u  nichž  lze  při  jejich  vedení předpokládat nebezpečí vzniku
   otřesu nebo při jejichž vedení k otřesu již došlo.

   § 6

   Prognóza vzniku otřesů

   (1)  V  dolech  s  nebezpečím  otřesů  je nutno v dostatečném předstihu
   provádět   regionální   a   lokální  prognózu  a  k  tomu  zjišťovat  a
   vyhodnocovat potřebné údaje.

   (2)  Regionální  prognóza  slouží k vymezení částí horského masivu, kde
   nehrozí nebezpečí otřesů.

   (3)  Podkladem  pro regionální prognózu jsou přírodní údaje o ložisku a
   částech  horského  masivu  ve  vztahu  ke slojím plánovaným k dobývání.
   Hlavními hodnocenými údaji jsou zejména

   a) litologie vrstevního sledu,

   b) fyzikálně-mechanické vlastnosti uhlí a hornin,

   c) hloubka uložení pod povrchem, mocnost a úklon vrstev,

   d) strukturně-tektonická stavba.

   (4)  Lokální prognóza se provádí v částech horského masivu s nebezpečím
   vzniku  otřesů.  Na  základě  výsledků  lokální  prognózy se důlní díla
   zařazují do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů.

   (5) Podklady pro lokální prognózu jsou zejména

   a) úložní poměry (například hloubka uložení a mocnost sloje),

   b)  dosavadní  hornická  činnost  (například  hrany nevýrubů, ponechané
   pilíře, přítomnost stařin, vyrubání ochranné sloje).

   (6)  Průběžná  prognóza  se  provádí  při  vedení důlních děl v částech
   horského  masivu  s nebezpečím vzniku otřesů. Způsob provádění průběžné
   prognózy  stanoví  plán  otvírky,  přípravy  a  dobývání.^6)  Situování
   průběžné  prognózy,  její  četnost,  prostředky, jakož i využití jejich
   výsledků upřesní technologický postup. Výsledky průběžné prognózy mohou
   sloužit k přeřazení důlních děl do jiných stupňů nebezpečí, než stanoví
   lokální  prognóza.  Důlní  dílo, v němž došlo k důlnímu otřesu, se vždy
   přeřadí do 3. stupně nebezpečí otřesů.

   (7) Podklady pro průběžnou prognózu jsou zejména výsledky

   a) individuálního pozorování,

   b) testovacího vrtání,

   c) seismického sledování a vyhodnocování.

   (8)  Součástí  průběžné  prognózy  je  vyhodnocení  dosavadního  vývoje
   seismické  aktivity dotčené části horského masivu v návaznosti na údaje
   o seismické aktivitě celého ložiska, popřípadě pánve.

   § 7

   Prostředky protiotřesové prevence

   (1)  Výběr  prostředků  protiotřesové  prevence  při vedení důlních děl
   vychází  z  hodnocení  geomechanických  podmínek  a  výsledků prognózy.
   Prostředky protiotřesové prevence se dělí na aktivní a pasivní.

   (2) Aktivními prostředky protiotřesové prevence jsou zejména

   a) vhodné časoprostorové vedení důlních děl,

   b) bezvýlomová trhací práce ve sloji a okolních horninách,^7)

   c) zavlažování sloje a okolních hornin,

   d) odlehčovací vrtání,

   e) volba technologie při vedení a zajišťování důlních děl.

   (3) Pasivními prostředky protiotřesové prevence jsou zejména

   a) volba druhu a hustoty výztuže důlních děl,

   b)  stabilizace  oslabených  částí  horského  masivu pomocí injektáže a
   kotvení,

   c) vytváření bezpečnostních dutin nebo kompenzačních prostorů,

   d) vyvolání otřesu za nepřítomnosti lidí,

   e) výlomová trhací práce,

   f) omezení počtu zaměstnanců v ohrožených oblastech,

   g) znepřístupnění nepotřebných důlních děl,

   h) odvolávání zaměstnanců při zjištění nebezpečí,

   i) dálkové ovládání strojů,

   j) způsob umístění zařízení v důlních dílech,

   k) ochrana a vypínání elektrických zařízení.

   (4)   Použití,  rozsah,  četnost  a  kombinaci  aktivních  a  pasivních
   prostředků  protiotřesové prevence stanoví podle pracovních pravidel (§
   3 odst. 1) technologický postup.

   § 8

   Projektování důlních děl

   (1)  V projektech nových dolů nebo pater stávajících dolů je nutno vždy
   řešit protiotřesovou prevenci s využitím zkušeností z dobývání ložiska.

   (2)  V  dolech  s  nebezpečím  otřesů  musí  plány  otvírky, přípravy a
   dobývání  vycházet z dlouhodobé koncepce hornické činnosti a být s ní v
   souladu.^8)  Dlouhodobá  koncepce  hornické činnosti musí být na těchto
   dolech  zpracována  každý rok, a to s výhledem nejméně na dobu tří let.
   Dlouhodobá    koncepce    hornické    činnosti   zohledňuje   strategii
   protiotřesové  prevence  a  předkládá se příslušnému obvodnímu báňskému
   úřadu  k  nařízení  nezbytných  opatření.^9) V koncepci je nutno zvolit
   postup, který nezvyšuje míru nebezpečí otřesů v téže nebo v jiné sloji,
   resp. části horského masivu a neznemožní užití prostředků protiotřesové
   prevence.

   (3)  Organizace^2) aktualizuje dlouhodobou koncepci podle změn místních
   podmínek. Tato aktualizace musí být předložena obvodnímu báňskému úřadu
   k nařízení nezbytných opatření.^9)

   (4) Základní preventivní opatření proti nebezpečí otřesů je nutno řešit
   již v plánu otvírky, přípravy a dobývání^10) příslušné sloje.

   § 9

   Koordinace prací

   (1)  Hornická  činnost v dolech s nebezpečím otřesů, v jejich částech a
   také   mezi   sousedními  doly  musí  být  koordinována  i  z  hlediska
   protiotřesové prevence.

   (2)  Postup  prací  dvou  a více dolů u hranice dobývacích prostorů^11)
   musí být závodními těchto dolů předem projednán a dohodnut.^10)

   (3)  Při  koordinaci  prací  u  hranice  dobývacích  prostorů  je nutno
   zohlednit   možnost  využití  přirozené  hranice  dobývání  ke  snížení
   nebezpečí vzniku otřesů.

   § 10

   Projekty protiotřesové prevence a technologické postupy

   (1)  Pro  důlní  díla  ve 3. stupni nebezpečí otřesů musí být zpracován
   projekt protiotřesové prevence. Tento projekt obsahuje zařazení důlního
   díla,  provádění průběžné prognózy vzniku otřesů a její situování, její
   četnost  a použité prostředky, jakož i využití jejich výsledků, použití
   aktivních    a    pasivních    prostředků    protiotřesové    prevence,
   charakteristiku příznaků otřesů, nejvyšší přípustný počet zaměstnanců a
   nepřípustný souběh činností. Tento projekt musí být doporučen znaleckým
   posouzením.

   (2)  Součástí  technologického  postupu  pro  důlní  díla v 1., 2. a 3.
   stupni  nebezpečí  otřesů  musí  být  příloha  "Zvláštní opatření proti
   otřesům".^12) Tato příloha musí být zpracována přiměřeně podle místních
   podmínek.  Pro  důlní  díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů musí být tato
   příloha zpracována v souladu s projektem protiotřesové prevence.

   § 11

   Poučení zaměstnanců

   Zaměstnanci  pracující v důlních dílech s nebezpečím otřesů a technický
   dozor  kontrolující  pracoviště  musí  být seznámeni s možnými příznaky
   otřesů a v pravidelných intervalech stanovených závodním dolu školeni o
   zásadách práce v důlních dílech s nebezpečím otřesů a postupu v případě
   vzniku otřesu.

   § 12

   Omezení prací

   (1)  Je-li  zpozorován  otřesový  jev,  příznak  otřesu nebo dojde-li k
   otřesu,  musí být práce ihned zastavena a osádka odvolána. Závodní dolu
   určí podmínky, za nichž smí být práce opět zahájena.

   (2)  Jsou-li  výsledky  průběžné prognózy vzniku otřesu nepříznivé, lze
   dále  vykonávat  pouze  práce  související  s  odstraněním nepříznivého
   stavu.

   (3) Je-li provozován porub^13) ve 3. stupni nebezpečí otřesů,

   a) nemůže závodní dolu povolit

   1.  vedení  dalšího  porubu  ve  3.  stupni  nebezpečí  otřesů  v menší
   půdorysné  vzdálenosti  porubních front, než je součet hodnot L pro oba
   poruby,

   2.  ražení  dlouhého důlního díla ve 3. stupni nebezpečí otřesů v menší
   půdorysné  vzdálenosti než L od hrany porubní fronty, přitom žádná část
   tohoto raženého díla zařazená ve 3. stupni nebezpečí otřesů nesmí být v
   menší vzdálenosti než L od hrany porubní fronty,

   b)  může závodní dolu v době zásahu do horského masivu v porubu povolit
   pouze  nezbytné  práce v přilehlých porubních chodbách zařazených ve 3.
   stupni  nebezpečí  otřesů  v  menší  vzdálenosti než L od hrany porubní
   fronty.

   § 13

   Vedení důlních děl

   (1)  Důlní  díla  zařazená do 1. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena
   bez  použití aktivních a pasivních prostředků protiotřesové prevence. V
   rozsahu  stanoveném  v  technologickém  postupu musí však být prováděna
   průběžná  prognóza  nebezpečí  otřesů.  V případě nepříznivých výsledků
   prognózy  musí být důlní dílo přeřazeno do 2. stupně nebezpečí otřesů a
   nepříznivý stav odstraněn.

   (2)  Důlní  díla  zařazená do 2. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena
   jen  při soustavném provádění průběžné prognózy a při ověřené existenci
   ochranné  zóny.  V  případě  nepříznivých  výsledků  prognózy  musí být
   nepříznivý  stav  odstraněn  a  následně  ověřena  existence  stanovené
   ochranné zóny.

   (3)  Důlní  díla  zařazená do 3. stupně nebezpečí otřesů smí být vedena
   jen  při  soustavném  provádění průběžné prognózy a používání aktivních
   prostředků  protiotřesové  prevence,  a  to  i  při  ověřené  existenci
   stanovené  ochranné  zóny.  V  případě  nepříznivých  výsledků průběžné
   prognózy musí být nepříznivý stav odstraněn.

   (4)  Účinnost  opatření  přijatých podle odstavců 1, 2 a 3 k odstranění
   nepříznivého stavu je nutno po jejich provedení ověřit.

   (5)  Poruby  je  vhodné  vést s pravidelným postupem v široké přímočaré
   frontě. Rozestup mezi sousedními poruby vedenými vedle sebe na společné
   chodbě musí být volen tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému
   ovlivnění (do 10 m, nebo více než L).

   (6) Chodby v pilíři v předpolí porubu ve vzdálenosti L a menší od hrany
   porubní  fronty  musí  být  znepřístupněny.  Závodní dolu může vstup do
   těchto chodeb povolit jen ve zvlášť odůvodněných případech.

   (7)  Porubní  výztuže^14)  musí být voleny tak, aby umožňovaly provádět
   opatření  protiotřesové  prevence  stanovené v projektech protiotřesové
   prevence,  resp. technologickém postupu a zůstaly stabilní i v případě,
   že dojde ke ztrátě jejího styku s nadložím.

   (8)  Výztuž  dlouhých  důlních  děl^15) se volí v souladu s požadovanou
   únosností  s ohledem na stupeň nebezpečí otřesu a charakter očekávaných
   deformačních procesů.

   (9)  Ustanovení  odstavců  1  až  8  se  přiměřeně  vztahují i na ražby
   výklenků,  komor,  trafostanic,  důlních provozoven apod., na zmáhání a
   likvidaci důlních děl.

   § 14

   Opatření pro ostatní důlní díla

   Ve  vyražených  a  používaných  důlních dílech, zejména v souvislosti s
   vedením  jiných  důlních  děl, organizace zjišťují ohrožení důlních děl
   otřesy,  aktualizují  jejich  zařazení  a stanovují rozsah ochrany před
   následky otřesů a rozsah provádění průběžné prognózy.

   § 15

   Požadavky na instalace elektrických zařízení

   (1)  Elektrické  kabely  obvodů  nízkého napětí (dále jen "obvodů") vně
   nevýbušných  závěrů  nacházející  se  v důlních dílech zařazených do 2.
   nebo  3. stupně nebezpečí otřesů, s výjimkou obvodů jiskrově bezpečných
   systémů,  obvodů  nezápalných,  obvodů telekomunikačních a sdělovacích,
   obvodů  roznětných  vedení,  osobních  svítidel  a  elektrických obvodů
   důlních  lokomotiv, musí být sledovány přístroji pro kontrolu izolace a
   při poklesu izolačního stavu pod 15 Ohm/V samočinně vypínány.

   (2)  Kabelové  rozvody^16)  nad  1 kV v důlních dílech zařazených do 2.
   nebo  3.  stupně  nebezpečí otřesů musí být na konci paprsku kabelového
   rozvodu  vybaveny  zařízením  zajišťujícím  jejich  vypnutí  při zemním
   spojení v čase nejvýše 0,2 s.

   (3) Kabelové rozvody nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3.
   stupně  nebezpečí  otřesů  musí  být  vybaveny  zařízením pro samočinné
   vypnutí   elektrické   energie   iniciované  otřesem.  Způsob  a  místa
   samočinného  vypnutí určí havarijní plán. Na příkaz závodního dolu může
   být  zařízení  pro  samočinné  vypnutí  vyřazeno z činnosti na nezbytně
   nutnou  dobu  při trhacích pracích velkého rozsahu prováděných v důlním
   díle.

   (4)  Elektrická  zařízení,  kabelová  vedení  a  hlavní zemnící vedení,
   včetně  odbočení  z  něj na elektrická zařízení a spojovací armatury, v
   důlních  dílech  zařazených  do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí
   být  fyzicky  zkontrolována  nejméně  jednou  za  šest měsíců a vždy po
   otřesu a otřesovém jevu.

   § 16

   Hlášení a dokumentace otřesů

   (1)  Každý  otřes  musí  být  ověřen  a  bezodkladně  ohlášen obvodnímu
   báňskému  úřadu;  dále musí být provedena prohlídka stavu důlních děl a
   otřes  zdokumentován.  Místo a datum otřesu se vyznačí v základní důlní
   mapě.

   (2)  Organizace  vede dokumentaci ke každému otřesu. Dokumentace otřesů
   obsahuje  podrobný  situační  náčrt  místa  projevů  otřesu s přiměřeně
   širokým  okolím,  popis  průvodních  znaků  a následků otřesu, záznam o
   energii  uvolněné  při  otřesu  a vyhodnocení vývoje seismické aktivity
   před  vznikem  otřesu,  stanovení pravděpodobných příčin otřesu a místa
   uvolnění  pružné energie a porušení horského masivu. Dokumentaci otřesů
   uchovává organizace nejméně po dobu 10 let.

   § 17

   Přechodná ustanovení

   (1)  Elektrická zařízení nízkého napětí uvedená do provozu před nabytím
   účinnosti  této  vyhlášky,  která  nesplňují požadavky stanovené v § 15
   odst.  1, mohou být po 1. březnu 2005 provozovány pouze za předpokladu,
   že budou splněny tyto podmínky:

   a) obvod je napájen z jednoho galvanicky odděleného zdroje,

   b)  napětí  obvodu  nepřesáhne  220  V  a  celkový  příkon  připojených
   spotřebičů nepřesáhne 200 VA,

   c)  elektrický  obvod je proveden kabelem s ochranou proti mechanickému
   poškození, jehož celková délka nepřesáhne 15 m,

   d) minimální průřez každého jádra elektrického kabelu je 2,5 mm2,

   e) elektrický obvod je hlídán přístrojem, který zajistí odpojení obvodu
   od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v obvodu,

   nejdéle však do 31. prosince 2006.

   (2)  Požadavky  §  15  odst.  2  a 3 musí být splněny nejpozději do 31.
   prosince 2007.

   § 18

   Zrušovací ustanovení

   Vyhláška  č.  45/1995  Sb.,  o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a
   bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, se zrušuje.

   § 19

   Účinnost

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2005.

   Předseda:

   prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl. V zákona 282/2007 Sb.

   Přechodné ustanovení

   Požadavky stanovené v § 15 odst. 2 a 3 je nutno naplnit do 31. prosince
   2009.

   1)  § 73 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti o
   ochraně  zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a
   při  činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky
   č. 3/1994 Sb. a vyhlášky č. 330/2002 Sb.

   2)  §  3a  zákona  č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
   státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

   3)  § 273 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona
   č. 155/2000 Sb.

   4) § 1 odst. 6 vyhlášky č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a
   odbornou  způsobilost  a  o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k
   hornické  činnosti  a  činnosti  prováděné hornickým způsobem a o změně
   některých   předpisů   vydaných   Českým  báňským  úřadem  k  zajištění
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  a  bezpečnosti provozu při
   hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

   5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a
   zákona č. 206/2002 Sb.

   6)  Vyhláška  č.  104/1988  Sb.,  o  hospodárném  využívání  výhradních
   ložisek,  o  povolování  a  ohlašování  hornické  činnosti a ohlašování
   činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

   7) § 101 až 107 vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění
   vyhlášky č. 173/1992 Sb.

   8) § 74 vyhlášky č. 22/1989 Sb.

   9)  §  41  odst.  1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   10) Příloha č. 3 bod 1.3.1. vyhlášky č. 104/1988 Sb.

   11)  § 32 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
   bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1989 Sb.

   12)  §  43 odst. 1 písm. g) a § 59 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 22/1989
   Sb.

   13) § 2 odst. 1 písm. n) vyhlášky č. 22/1989 Sb.

   14)  § 260 odst. 6 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994
   Sb.

   15) § 44 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.

   16) § 235 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.