42/2003 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. ledna 2003,
kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná
tlaková zařízení
Změna: 251/2003 Sb.
Změna: 541/2004 Sb.
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č.
205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 11 odst. 2, § 11a
odst. 2 písm. c), § 12 odst. 1 a 3 a § 13 zákona:
§ 1
Základní ustanovení
(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských
společenství1) stanoví technické požadavky na přepravitelná
tlaková zařízení určená pro silniční a železniční přepravu
nebezpečných věcí (dále jen "přepravitelné tlakové zařízení").
(2) Za přepravitelná tlaková zařízení se pro účely tohoto
nařízení považují
a) nádoby, kterými jsou lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy,
kryogenické nádoby, svazky lahví, a
b) cisterny, kterými jsou snímatelné cisterny, přemístitelné
cisterny, cisternové kontejnery, vícečlánkové cisternové
kontejnery, cisternové vozy a vozidla s jednou nebo více
cisternami, nádrže nebo nádoby bateriových vozidel,
definované v příloze A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční
přepravě nebezpečných věcí2) (dále jen "ADR") a v příloze I k Řádu
pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží3) (dále jen
"RID") a určené k přepravě plynů třídy 22),3) nebo pro přepravu
nebezpečných látek uvedených v příloze č. 6 k tomuto nařízení,
a to včetně jejich ventilů a dalších příslušenství používaných pro
přepravu.
(3) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu
§ 12 odst. 1 písm. a) zákona přepravitelná tlaková zařízení.
(4) Podle tohoto nařízení se postupuje při
a) posuzování shody přepravitelného tlakového zařízení před jeho
uvedením na trh,
b) následném posuzování shody přepravitelného tlakového zařízení
uvedeného na trh a do provozu podle dosavadních předpisů
a prováděném na žádost vlastníka nebo držitele před jeho
opakovaným použitím (dále jen "přehodnocení shody"),
c) periodických inspekcích opakovaně používaných přepravitelných
tlakových zařízení.
(5) Toto nařízení se nevztahuje na
a) jednoduché tlakové nádoby podle zvláštního právního předpisu,4)
b) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle zvláštního
právního předpisu,5)
c) tlaková zařízení určená pro provoz motorových vozidel podle
zvláštního právního předpisu,6)
d) lahve se stlačeným plynem určené pro dýchací přístroje podle
zvláštního právního předpisu,7)
e) provádění periodických inspekcí a přehodnocování shody
tlakových zařízení podle zvláštního právního předpisu7a),
f) přepravitelná tlaková zařízení, na která se vztahují principy
všeobecné výjimky platné pro malá množství uvedené
v pododdílech 1.1.3.4 ADR a RID.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/36/ES ze dne 29. dubna
1999, o přepravitelném tlakovém zařízení, ve znění směrnice
2001/2/ES, směrnice 2001/7/ES a směrnice 2002/50/ES.
2) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných
věcí (ADR) vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.
3) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) vyhlášená pod
č. 8/1985 Sb., v platném znění.
4) Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění pozdějších
předpisů.
Nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na jednoduché tlakové nádoby.
5) Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na aerosolové rozprašovače.
6) Vyhláška č. 301/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti
a technických podmínkách provozu silničních vozidel na
pozemních komunikacích.
7) Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č.
290/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení.
7a) Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická
zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí,
vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění
zkoušek určených technických zařízení.
§ 2
Podmínky uvádění přepravitelných tlakových
zařízení na trh a přehodnocení shody
(1) Přepravitelná tlaková zařízení uváděná na trh a do
provozu musí splňovat technické požadavky stanovené v příloze
A k ADR kapitoly 6.2, 6.7, 6.8 část 6 a v příloze I k RID kapitoly
6.2, 6.7 a 6.8 část 6 a musí být označena způsobem uvedeným v § 6.
(2) Lahve na přepravu plynů o hydraulickém vnitřním objemu od
0,5 litru do 150 litrů musí před uvedením na trh splňovat
technické požadavky uvedené v odstavci 1 a ustanovení příslušných
technických norem, které se na ně vztahují, nebo technické
požadavky uvedené v částech I až III přílohy č. 8 k tomuto
nařízení.
(3) Ventily a ostatní příslušenství uváděné na trh, které
mají přímou bezpečnostní funkci (například pojistné ventily,
plnicí a vypouštěcí ventily a ventily u lahví) a jsou používané
pro přepravitelná tlaková zařízení, musí splňovat požadavky
stanovené v příloze A k ADR a příloze I k RID. Pokud tyto přílohy
neobsahují podrobné technické požadavky týkající se ventilů
a příslušenství, musí tyto ventily a příslušenství splňovat
požadavky zvláštního právního předpisu.7)
(4) U přepravitelných tlakových zařízení uvedených na trh
před nabytím účinnosti tohoto nařízení provede notifikovaná osoba
přehodnocení shody s technickými požadavky uvedenými v odstavcích
1 a 2 v souladu s postupy uvedenými v části II přílohy č. 4
k tomuto nařízení; u nádob vyrobených v sériích včetně jejich
ventilů a ostatních příslušenství používaných pro přepravu může
provést přehodnocení shody osoba oprávněná k činnostem podle § 7
odst. 2 (dále jen "oprávněná osoba") za předpokladu, že bylo
provedeno přehodnocení shody typu notifikovanou osobou. Lhůty
k provedení přehodnocení shody přepravitelných tlakových zařízení
jsou uvedeny v § 8.
------------------------------------------------------------------
7) Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č.
290/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení.
§ 3
Klasifikace přepravitelných tlakových zařízení
Přepravitelná tlaková zařízení se pro účely posuzování shody
zařazují do kategorií 1 až 3 podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení
v závislosti na míře jejich nebezpečnosti.
§ 4
Postupy posuzování shody
(1) Před uvedením přepravitelného tlakového zařízení na trh
zajišťuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce u notifikované
osoby posouzení shody postupy uvedenými v části I přílohy
č. 4 a v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a to podle své volby
jedním z následujících postupů:
a) u kategorie 1, kde součin zkušebního tlaku a kapacity
(vnitřního objemu v litrech) není větší než 30 MPa x litry
(300 bar x litry),
1. vnitřní kontrolou výroby s dohledem nad konečným posouzením
(postup posuzování shody A1),
2. zabezpečováním jakosti výroby (postup posuzování shody D1),
nebo
3. zabezpečováním jakosti výroby (postup posuzování shody E1);
b) u kategorie 2, kde součin zkušebního tlaku a kapacity
(vnitřního objemu v litrech) je více než 30 MPa x litry (300
bar x litry), ale není větší než 150 MPa x litry (1 500 bar
x litry)
1. komplexním zabezpečováním jakosti (postup posuzování shody
H),
2. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci
se zabezpečováním jakosti výrobků (postup posuzování shody
E),
3. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci
se shodou s typem (postup posuzování shody C1),
4. ES přezkoušením návrhu (postup posuzování shody B1)
v kombinaci s ověřováním výrobků (postup posuzování shody
F), nebo
5. ES přezkoušením návrhu (postup posuzování shody B1)
v kombinaci se zabezpečováním jakosti výrobků (postup
posuzování shody D);
c) u kategorie 3, kde součin zkušebního tlaku a kapacity
(vnitřního objemu v litrech) je větší než 150 MPa x litry (1
500 bar x litry),
1. ES ověřováním celku (postup posuzování shody G),
2. komplexním zabezpečováním jakosti s přezkoušením návrhu
a zvláštním dohledem nad konečným posouzením (postup
posuzování shody H1),
3. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci
se zabezpečováním jakosti výrobků (postup posuzování shody
D), nebo
4. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci
s ověřováním výrobků (postup posuzování shody F).
(2) Ventily a ostatní příslušenství, která mají přímou
bezpečnostní funkci v přepravitelném tlakovém zařízení (například
pojistné ventily, plnicí a vypouštěcí ventily a ventily u lahví),
podléhají postupu posuzování shody alespoň takovému, jakým
prochází vlastní nádoba nebo cisterna, ke které jsou připojeny.
§ 5
Periodické inspekce
(1) Při opakovaném používání přepravitelného tlakového
zařízení se na žádost jeho vlastníka nebo držitele provádí
periodická inspekce.
(2) Periodické inspekce nádob, včetně jejich ventilů
a dalšího příslušenství používaného pro přepravu, provádí
notifikovaná nebo oprávněná osoba postupem uvedeným v části III
přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
(3) Periodické inspekce cisteren, včetně jejich ventilů
a dalšího příslušenství používaného pro přepravu, provádí
notifikovaná osoba postupem posuzování shody 1 (periodické
inspekce výrobků) uvedeným v části III přílohy č. 4 k tomuto
nařízení. Periodické inspekce cisteren mohou být dále prováděny
a) u cisteren podléhajících požadavkům přílohy A k ADR oprávněnými
osobami,
b) u cisteren podléhajících požadavkům přílohy I k RID oprávněnými
osobami, které mají osvědčení o odborné způsobilosti podle
zvláštního právního předpisu,8)
a které tuto činnost vykonávají pod dohledem notifikované osoby
postupem posuzování shody 2 (periodické inspekce prostřednictvím
zabezpečování jakosti) podle části III přílohy č. 4 k tomuto
nařízení.
(4) Periodické inspekce přepravitelných tlakových zařízení se
provádějí v rozsahu a lhůtách stanovených v
a) části 6 přílohy A k ADR,
b) části 6 přílohy I k RID.
------------------------------------------------------------------
8) § 48 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona
č. 23/2000 Sb.
§ 17 vyhlášky č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro
zdravotní a odbornou způsobilost při provozování dráhy a drážní
dopravy.
§ 6
Označování
(1) Přepravitelná tlaková zařízení splňující požadavky tohoto
nařízení opatří výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce značkou
shody, jejíž grafická podoba je uvedena příloze č. 7 k tomuto
nařízení. Značka shody musí být na nádobě nebo cisterně umístěna
viditelně současně s identifikačním číslem notifikované osoby,
která vykonala posouzení shody. Jiná označení nádob nebo cisteren
stanovená v příloze A k ADR a příloze I k RID nejsou tímto
ustanovením dotčena.
(2) Ventily a ostatní příslušenství s přímou bezpečnostní
funkcí budou opatřeny buď označením podle odstavce 1 nebo
označením CE podle požadavků zvláštního právního předpisu.7)
(3) Přepravitelná tlaková zařízení po provedeném přehodnocení
shody označí značkou shody uvedenou v příloze č. 7 k tomuto
nařízení a svým identifikačním číslem notifikovaná osoba nebo
oprávněná osoba, která přehodnocení shody provedla; tím nejsou
dotčena označení stanovená v příloze A k ADR a příloze I k RID.
(4) Pokud jsou přepravitelná tlaková zařízení určena pro
pravidelné používání v oblastech, kde pravidelně klesá vnější
teplota pod -20 st.C a je v těchto případech vyžadováno použití
přísnějších požadavků týkajících se provozní teploty materiálu
určeného pro použití v přepravě, se za identifikačním číslem
notifikované osoby nebo oprávněné osoby uvede údaj "-40 st.C".
(5) Po provedených periodických inspekcích se přepravitelná
tlaková zařízení označují též identifikačním číslem notifikované
nebo oprávněné osoby, která periodickou inspekci provedla.
(6) U lahví podle § 2 odst. 2 vyrobených podle požadavků
dosavadních právních předpisů, je-li první periodická inspekce
provedena v souladu s tímto nařízením, uvádí se před
identifikačním číslem notifikované nebo oprávněné osoby značka
shody podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
------------------------------------------------------------------
7) Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č.
290/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení.
§ 7
Podmínky autorizace
(1) Při autorizaci právnických osob pro posuzování shody
přepravitelných tlakových zařízení se uplatňují podmínky uvedené
v příloze č. 1 a příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(2) Při autorizaci právnických osob pro provádění
periodických inspekcí nádob a cisteren a přehodnocení shody nádob
se uplatňují podmínky uvedené v příloze č. 1 a příloze č. 3
k tomuto nařízení.
(3) Autorizovaná osoba se postupem podle § 11 odst. 7 zákona
stává notifikovanou osobou.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 8
(1) Do 1. července 2007 lze uvádět na trh nádoby, s výjimkou
lahví podle § 2 odst. 2, a cisterny, které splňují požadavky na
jejich vlastnosti stanovené dosavadními právními předpisy.
(2) Certifikáty o schválení vzoru pro lahve podle § 2 odst.
2 vydané podle nařízení vlády č. 210/2001 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů,
a v souladu s příslušnými právními předpisy Evropských
Společenství (EHS schválení vzoru) se uznávají jako rovnocenné
s certifikátem o ES přezkoušení typu podle tohoto nařízení;
u těchto lahví se první periodická inspekce provedená podle tohoto
nařízení považuje za přehodnocení shody.
(3) U výrobků uváděných na trh přede dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost plní
a) autorizované osoby (§ 11a zákona) funkci a úkoly notifikovaných
osob podle tohoto nařízení,
b) dovozce [§ 2 písm. d) zákona] funkci a úkoly zplnomocněného
zástupce podle tohoto nařízení.
(4) U výrobků uváděných na trh přede dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost namísto
označování výrobku značkou shody podle tohoto nařízení výrobce
nebo dovozce vydá prohlášení o shodě, které musí obsahovat
náležitosti uvedené ve zvláštním právním předpisu.9)
------------------------------------------------------------------
9) § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví
vybrané výrobky k posuzování shody.
§ 9
1. Zrušuje se nařízení vlády č. 210/2001 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů.
2. V nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé
vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, se část desátá
zrušuje.
§ 10
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce
následujícího po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Rusnok v. r.
Příl.1
OBECNÉ PODMÍNKY AUTORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB
1. Právnická osoba zabývající se i jinou činností než je činnost
související s posuzováním shody, musí mít samostatnou
organizační jednotku pro činnost související s posuzováním
shody.
2. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby a jejich zaměstnanci se
nesmí účastnit žádných činností, které by mohly ohrozit
nezávislost v rozhodování a objektivitu v jejich činnosti při
posuzování shody. Na zaměstnance notifikovaných osob
a oprávněných osob nesmí být zejména vyvíjen tlak obchodní,
finanční ani jiné povahy, jenž by mohl ovlivnit jejich
rozhodování. Jedná se především o možný tlak ze strany osob
nebo organizací mimo autorizované osoby a oprávněné osoby
zainteresovaných na výsledcích prováděných kontrol. Musí být
zaručena nestrannost zaměstnanců notifikovaných osob
a oprávněných osob při činnostech souvisejících s posuzováním
shody.
3. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby musí mít k dispozici
potřebný počet zaměstnanců a potřebné zázemí, aby mohly řádně
provádět technické a správní úkoly související s činností
související s posuzováním shody. Musí mít rovněž přístup
k zařízení nezbytnému pro provádění zvláštních ověření.
4. Zaměstnanci autorizovaných osob a oprávněných osob, kteří
zodpovídají za posuzování shody, musí mít odpovídající
kvalifikaci, důkladné technické a odborné vzdělání, uspokojivé
vědomosti o požadavcích na prováděné kontroly a přiměřenou
zkušenost s tímto druhem činnosti. Aby byl zaručen vysoký
stupeň bezpečnosti, musí autorizované osoby a oprávněné osoby
vykazovat způsobilost k odborné činnosti v oblasti
přepravitelných tlakových zařízení. Zaměstnanci musí být
schopni na základě výsledků zkoušek vydávat odborná vyjádření
a zpracovávat doklady o shodě zařízení se stanovenými
požadavky. Dále musí být způsobilí zpracovávat příslušné
dokumenty vydávané na základě provedených činností.
5. Zaměstnanci musí být dostatečně obeznámeni s technologiemi
využívanými při výrobě posuzovaných přepravitelných tlakových
zařízení a jejich příslušenství, se způsobem současného
a zamýšleného použití posuzovaných zařízení i s vadami, které
se na zařízeních mohou vyskytnout během používání nebo provozu.
6. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby a jejich zaměstnanci
musí při zjišťování a ověřování postupovat s nejvyšší mírou
profesionální cti a technických vědomostí. Autorizované osoby
nebo oprávněné osoby ručí za zachování důvěrného charakteru
informací získaných během posuzování shody.
7. Odměna osob, jež se podílejí na posouzení shody, nesmí přímo
záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích této
činnosti.
8. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby musí mít sjednáno
pojištění odpovědnosti za škodu podle § 11 odst. 3 zákona.
9. Za běžných okolností musí autorizovaná osoba nebo oprávněná
osoba provést všechny úkony v procesu posuzování shody, k nimž
se smluvně zaváže. Svěří-li autorizovaná osoba nebo oprávněná
osoba část posuzování shody subdodavateli, musí zajistit
a zároveň být schopna kdykoli prokázat způsobilost
subdodavatele k této činnosti, přičemž za práci odvedenou tímto
subdodavatelem nese plnou odpovědnost.
Příl.2
DALŠÍ PODMÍNKY AUTORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB PRO ČINNOSTI
PODLE § 7 odst. 1
1. Autorizovaná osoba musí být nezávislá na zúčastněných stranách,
sama ani žádný z jejích zaměstnanců odpovídajících za provádění
posuzování shody nesmí být projektantem, výrobcem, dodavatelem,
kupujícím, vlastníkem, držitelem, uživatelem nebo servisní
osobou kontrolovaných přepravitelných tlakových zařízení včetně
příslušenství, ani zástupcem kterékoli z vyjmenovaných stran.
Nesmí se přímo podílet na návrhu, výrobě, prodeji nebo údržbě
těchto přepravitelných tlakových zařízení včetně příslušenství,
ani zastupovat strany podílející se na vyjmenovaných
činnostech. Toto ustanovení nicméně nevylučuje možnost výměny
technických informací mezi výrobcem přepravitelných tlakových
zařízení a notifikovanou osobou.
2. Služby autorizované osoby související s posuzováním shody musí
být přístupné všem stranám za stejných podmínek.
Příl.3
DALŠÍ PODMÍNKY AUTORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB PRO ČINNOSTI
PODLE § 7 odst. 2
1. Oprávněná osoba musí tvořit samostatnou organizační jednotku
v rámci právnické osoby, která se zabývá návrhem, výrobou,
dodávkami, užíváním nebo údržbou kontrolovaných výrobků.
2. Oprávněná osoba se nesmí přímo podílet na návrhu, výrobě,
dodávkách nebo užívání kontrolovaných přepravitelných tlakových
zařízení ani jiných konkurenčních výrobků.
3. Musí být jasně oddělena odpovědnost zaměstnanců, provádějících
a zajišťujících činnosti související s posuzováním shody, od
činnosti a odpovědnosti zaměstnanců v ostatních pracovních
zařazeních, a to jak organizačním uspořádáním, tak i odděleným
vykazováním činnosti oprávněné osoby v rámci právnické osoby
nebo její mateřské společnosti.
Příl.4
ČÁST I
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY
(Postup posuzování shody A)
1. Tento postup posuzování shody popisuje postup, při němž výrobce
nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní závazky uvedené
v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že přepravitelné tlakové
zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo
zplnomocněný zástupce musí veškeré přepravitelné tlakové
zařízení označit značkou "pí" a vyhotovit písemné prohlášení
o shodě.
2. Výrobce vyhotoví technickou dokumentaci popsanou v bodě 3 a buď
výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ji musí mít
k dispozici pro kontrolu ze strany příslušných orgánů dozoru,
a to po dobu 10 let od vyrobení posledního přepravitelného
tlakového zařízení. Jestliže výrobce není usazen v některém
členském státě Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný
zástupce, podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou
dokumentaci osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení
na trh.
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky příslušného
nařízení. Musí obsahovat v míře dostatečné pro takové posouzení
popis konstrukce, výroby a provozu přepravitelného tlakového
zařízení, zejména:
- všeobecný popis přepravitelného tlakového zařízení;
- konstrukční koncepci, výrobní výkresy a schémata komponent,
konstrukčních podskupin, okruhů;
- popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným
výkresům, schématům a provozu přepravitelného tlakového
zařízení;
- popis řešení realizovaných pro splnění požadavků tohoto
nařízení;
- výsledky konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek;
- protokoly o zkouškách.
4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat
kopii prohlášení o shodě s technickou dokumentací.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě Evropské
unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce, podléhá
povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci a kopii
prohlášení o shodě osoba, která uvede přepravitelné tlakové
zařízení na trh.
5. Výrobce musí učinit veškerá opatření, aby zajistil, že výrobní
proces zaručuje shodu vyrobených přepravitelných tlakových
zařízení s technickou dokumentací uvedenou v bodě 2
a s požadavky příslušného nařízení.
VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY S DOHLEDEM NAD KONEČNÝM POSOUZENÍM
(Postup posuzování shody A1)
Kromě požadavků obsažených v postupu posuzování shody "A" navíc
platí:
Výstupní kontrolu je povinen provádět výrobce, a to formou
namátkových kontrol prováděných notifikovanou osobou, kterou si
výrobce zvolil.
Během takové kontroly notifikovaná osoba:
- ověří, zda výrobce skutečně provádí všechny předepsané zkoušky
během výroby a po jejím skončení;
- odebere vzorky přepravitelného tlakového zařízení ve výrobních
nebo skladových prostorách za účelem provedení zkoušek.
Notifikovaná osoba určí počet kusů zařízení k odběru vzorků,
a zda na těchto vzorcích je nebo bylo nezbytné provést celou
výstupní kontrolu nebo její část.
V případě, že by jeden nebo více prvků přepravitelného tlakového
zařízení nevyhovoval, notifikovaná osoba učiní příslušná opatření.
Výrobce na zodpovědnost notifikované osoby opatří každý prvek
přepravitelného tlakového zařízení identifikačním číslem
notifikované osoby.
ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU
(Postup posuzování shody B)
1. Tento postup posuzování shody popisuje část postupu, při němž
notifikovaná osoba zjišťuje a potvrzuje, že reprezentativní
vzorek plánované produkce splňuje ustanovení tohoto nařízení.
2. Žádost o provedení ES přezkoušení typu výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce podá u jediné notifikované osoby podle
vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat:
- identifikační údaje o výrobci, popřípadě o zplnomocněném
zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a bydliště nebo
místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu
a její sídlo),
- písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné
notifikované osoby,
- technickou dokumentaci definovanou v bodě 3.
Žadatel musí poskytnout notifikované osobě reprezentativní
vzorek plánované produkce, dále jen "typ". Jestliže to
zkušební program vyžaduje, notifikovaná osoba může požadovat
ještě další vzorky.
Jeden typ může zastupovat několik verzí přepravitelných
tlakových zařízení za podmínky, že rozdíly mezi verzemi nemají
vliv na úroveň bezpečnosti.
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení. Musí obsahovat v míře dostatečné pro takové
posouzení popis návrhu, výroby a provozu přepravitelného
tlakového zařízení, zejména:
- všeobecný popis typu,
- konstrukční a výrobní výkresy, schémata komponent,
konstrukčních podskupin, okruhů,
- popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným
výkresům, schématům a provozu přepravitelného tlakového
zařízení,
- popis řešení realizovaných pro splnění požadavků nařízení,
- výsledky pevnostních výpočtů, provedených zkoušek,
- protokol o zkoušce,
- informace o zkouškách připravených ve výrobě,
- údaje týkající se způsobilosti nebo schvalování zaměstnanců
provádějících nerozebíratelné spoje a nedestruktivní
zkoušky.
4. Notifikovaná osoba:
4.1 Posoudí technickou dokumentaci, ověří, že typ byl vyroben ve
shodě s ní, a určí komponenty zkonstruované ve shodě
s příslušnými ustanoveními nařízení.
Notifikovaná osoba zejména:
- posoudí technickou dokumentaci z hlediska konstrukce
a výrobních postupů,
- posoudí použité materiály, pokud neodpovídají předepsaným
technickým normám nebo Evropskému schválení pro materiály,
- schválí postupy pro nerozebíratelné spoje součástí tlakového
zařízení nebo ověří jejich předchozí schválení,
- ověří, že personál provádějící nerozebíratelné spoje
součástí přepravitelného tlakového zařízení a nedestruktivní
zkoušky je kvalifikovaný a schválený.
4.2 Provede příslušné prohlídky a nutné zkoušky, jejichž účelem je
zjistit, zda výrobcem uplatněná řešení splňují požadavky
tohoto nařízení;
4.3 Provede příslušné prohlídky a nutné zkoušky, jejichž účelem je
zjistit, zda byla dodržena příslušná ustanovení tohoto
nařízení;
4.4 Dohodne s žadatelem, na jakém místě se tyto prohlídky a nutné
zkoušky uskuteční.
5. V případě, kdy typ splňuje příslušná ustanovení tohoto
nařízení, notifikovaná osoba vydá žadateli certifikát ES
přezkoušení typu. Tento certifikát, který platí 10 let
s možností obnovení, musí obsahovat identifikační údaje
o výrobci, popřípadě o zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby
jméno a příjmení a bydliště nebo místo podnikání, u právnické
osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), závěry
posouzení a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného typu.
K certifikátu musí být připojen seznam příslušných částí
technické dokumentace a jeho kopii si ponechává notifikovaná
osoba.
Jestliže notifikovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo jeho
zplnomocněnému zástupci certifikát ES přezkoušení typu, je
povinna důvody svého odmítnutí zdůvodnit. V těchto případech
musí být žadateli umožněno právo využití opravného prostředku.
6. Žadatel je povinen informovat notifikovanou osobu, u které je
uložena technická dokumentace týkající se certifikátu ES
přezkoušení typu, o zamýšlených změnách všech verzí
schváleného typu přepravitelného tlakového zařízení;
v případě, že tyto změny mohou mít vliv na shodu s požadavky
nařízení nebo na předepsané podmínky pro provoz zařízení,
podléhají dalšímu schválení. Toto další schválení musí mít
podobu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu.
7. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat ostatním
notifikovaným osobám příslušné informace týkající se
odebraných nebo odmítnutých certifikátů ES přezkoušení typu.
8. Ostatní notifikované osoby mohou dostávat kopie certifikátů ES
přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Dodatky k certifikátům
musí být ostatním notifikovaným osobám k dispozici.
9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat
spolu s technickou dokumentací kopie certifikátů ES
přezkoušení typu a jejich dodatky po dobu 10 let od vyrobení
posledního přepravitelného tlakového zařízení.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci
osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
ES PŘEZKOUŠENÍ NÁVRHU
(Postup posuzování shody B1)
1. Tento postup posuzování shody popisuje část postupu, při němž
notifikovaná osoba zjišťuje a potvrzuje, že návrh
přepravitelného tlakového zařízení splňuje ustanovení tohoto
nařízení.
2. Žádost o provedení ES přezkoušení návrhu musí výrobce nebo
jeho zplnomocněný zástupce podat u jediné notifikované osoby.
Žádost musí obsahovat:
- identifikační údaje o výrobci, popřípadě o zplnomocněném
zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a bydliště nebo
místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu
a její sídlo),
- písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné
notifikované osoby,
- technickou dokumentaci definovanou v bodě 3.
Žádost o provedení ES přezkoušení návrhu může obsahovat
několik verzí přepravitelných tlakových zařízení za podmínky,
že rozdíly mezi verzemi nemají vliv na úroveň bezpečnosti.
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky příslušného
nařízení. Pro toto posouzení musí obsahovat v dostatečné míře
popis konstrukce, výroby a provozu přepravitelného tlakového
zařízení, zejména:
- všeobecný popis příslušného zařízení,
- konstrukční a výrobní výkresy, schémata komponent,
konstrukčních podskupin, okruhů,
- popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným
výkresům, schématům a provozu zařízení,
- popis řešení realizovaných pro splnění požadavků tohoto
nařízení,
- nezbytné důkazy dokládající adekvátnost konstrukčního
řešení; tyto doklady musí zahrnovat rozsah a požadavky na
výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce
nebo jeho jménem,
- výsledky pevnostních výpočtů, provedených zkoušek,
- údaje týkající se způsobilosti nebo schvalování zaměstnanců
provádějících nerozebíratelné spoje a nedestruktivní
zkoušky.
4. Notifikovaná osoba:
4.1 Prověří technickou dokumentaci a určí díly zkonstruované ve
shodě s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení.
Notifikovaná osoba zejména:
- posoudí použité materiály, pokud neodpovídají předepsaným
technickým normám nebo Evropskému schválení pro materiály,
- schválí postupy pro nerozebíratelné spoje součástí
přepravitelného tlakového zařízení nebo zkontroluje, zda
byly předem schváleny,
- ověří, že personál provádějící nerozebíratelné spoje
součástí přepravitelného tlakového zařízení a nedestruktivní
zkoušky je kvalifikovaný a schválený.
4.2 Provede příslušná ověření, jejichž účelem je zjistit, zda
výrobcem uplatněná řešení splňují požadavky tohoto nařízení;
4.3 Provede příslušná ověření, jejichž účelem je zjistit, zda
příslušná ustanovení tohoto nařízení byla skutečně uplatněna.
5. V případě, kdy návrh splňuje ustanovení tohoto nařízení, je
notifikovaná osoba povinna vydat žadateli certifikát ES
přezkoušení návrhu. Tento certifikát musí obsahovat
identifikační údaje o výrobci, popřípadě o zplnomocněném
zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a bydliště nebo
místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu
a její sídlo), závěry posouzení shody, podmínky platnosti
a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného návrhu.
K certifikátu musí být připojen seznam příslušných částí
technické dokumentace a jeho kopii si ponechává notifikovaná
osoba.
Jestliže notifikovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo jeho
zplnomocněnému zástupci certifikát ES přezkoušení návrhu, je
notifikovaná osoba povinna důvody svého odmítnutí zdůvodnit.
V těchto případech musí být žadateli umožněno právo využití
opravného prostředku.
6. Žadatel je povinen informovat notifikovanou osobu, u které je
uložena technická dokumentace týkající se certifikátu ES
přezkoušení návrhu, o veškerých změnách ve schválené
konstrukci; v případě, že tyto změny mohou mít vliv na shodu
s požadavky tohoto nařízení nebo na předepsané podmínky pro
provoz zařízení, podléhají dalšímu schválení. Toto další
schválení musí mít podobu dodatku k původnímu certifikátu ES
přezkoušení návrhu.
7. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat dalším
notifikovaným osobám příslušné informace týkající se
odebraných nebo odmítnutých certifikátů ES přezkoušení návrhu.
8. Ostatní notifikované osoby mohou na vyžádání obdržet příslušné
informace týkající se:
- vydaných certifikátů ES přezkoušení návrhu a jejich dodatků,
- odebraných certifikátů ES přezkoušení návrhu a jejich
dodatků.
9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat
spolu s technickou dokumentací uvedenou v bodě 3 kopie
certifikátů ES přezkoušení návrhu a jejich dodatky po dobu 10
let od vyrobení posledního přepravitelného tlakového zařízení.
Jestliže ani výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce nejsou
zřízeni, podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou
dokumentaci osoba, která uvede výrobek na trh.
SHODA S TYPEM
(Postup posuzování shody C1)
1. Shoda s typem je postup, kdy výrobce nebo jeho zplnomocněný
zástupce zajišťuje a prohlašuje, že přepravitelné tlakové
zařízení je ve shodě s typem definovaným v certifikátu ES
přezkoušení typu a splňuje požadavky tohoto nařízení. Výrobce
nebo jeho zplnomocněný zástupce musí veškeré přepravitelné
tlakové zařízení označit značkou "pí" a vyhotovit písemné
prohlášení o shodě.
2. Výrobce musí učinit veškerá nezbytná opatření, aby byl proces
výroby přepravitelných tlakových zařízení ve shodě s typem
definovaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňoval
příslušné požadavky tohoto nařízení.
3. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat
kopii prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení. Jestliže výrobce není
usazen v některém členském státě Evropské unie, ani neexistuje
jeho zplnomocněný zástupce, podléhá povinnosti uchovávat toto
prohlášení o shodě osoba, která uvede přepravitelné tlakové
zařízení na trh.
4. Dohled nad výrobou přepravitelných tlakových zařízení musí být
monitorován v podobě namátkových kontrol prováděných
notifikovanou osobou, kterou si zvolí výrobce.
Během takových kontrol notifikovaná osoba:
- zajistí, aby výrobce skutečně prováděl všechny předepsané
zkoušky během výroby a po jejím skončení,
- odebere vzorky přepravitelného tlakového zařízení ve
výrobních nebo skladových prostorách za účelem provedení
zkoušek. Notifikovaná osoba určí počet kusů zařízení
k odběru vzorků a zda na těchto vzorcích je nebo bylo
nezbytné provést stanovené zkoušky v plném předepsaném
rozsahu nebo jen zčásti.
V případě, že by jeden nebo více prvků přepravitelného
tlakového zařízení nevyhovoval, notifikovaná osoba je povinna
učinit příslušná opatření.
Výrobce je povinen na zodpovědnost notifikované osoby opatřit
každý prvek přepravitelného tlakového zařízení jejím
identifikačním číslem.
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ
(Postup posuzování shody D)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce splňující podmínky
bodu 2 zajišťuje a prohlašuje, že dané přepravitelné tlakové
zařízení je ve shodě s typem definovaným v certifikátu ES
přezkoušení typu nebo certifikát ES přezkoušení návrhu
a splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí veškeré
přepravitelné tlakové zařízení označit značkou "pí"
a vyhotovit písemné prohlášení o shodě. Značka "pí" musí být
doplněna identifikačním číslem notifikované osoby provádějící
dozor podle bodu 4.
2. Výrobce musí mít zaveden schválený systém jakosti pro výrobu,
konečnou přejímku a zkoušky, jak je uvedeno v bodě 3, a musí
podléhat dozoru podle bodu 4.
3. Systém jakosti výrobků.
3.1 Výrobce podává žádost o posouzení svého systému jakosti
výrobků u notifikované osoby dle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat:
- veškeré příslušné informace o daném přepravitelném tlakovém
zařízení,
- dokumentaci týkající se systému jakosti výrobků,
- technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu
ES přezkoušení typu nebo certifikátu ES přezkoušení návrhu.
3.2 Systém jakosti výrobků musí zajišťovat shodu přepravitelného
tlakového zařízení s typem definovaným v certifikátu ES
přezkoušení typu nebo certifikátu ES přezkoušení návrhu
a s požadavky tohoto nařízení.
Veškeré prvky, požadavky a opatření učiněná výrobcem musí být
systematickým a řádným způsobem dokumentovány ve formě
písemných zásad, postupů a pokynů. Dokumentace systému jakosti
výrobků musí umožnit jednotný výklad programů jakosti, plánů,
manuálů a záznamů.
Zejména musí obsahovat řádný popis:
- cílů systému jakosti výrobků a organizační struktury,
odpovědnosti a pravomoci managementu vzhledem k zabezpečení
jakosti výroby přepravitelného tlakového zařízení,
- výroby, kontroly jakosti výroby a způsobu zajištění jakosti,
procesů a systematických opatření, která budou užívána,
zejména použitých postupů,
- prohlídky a zkoušky, které budou prováděny před výrobou,
během ní a po ní, a frekvenci jejich provádění,
- záznamy o kontrolách zabezpečování jakosti výrobků, jako
například protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti nebo
schvalování příslušného personálu,
- způsob sledování dosažení požadované jakosti výrobků
a efektivního provozování tohoto systému jakosti.
3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém zabezpečování jakosti
výrobků, aby rozhodla, zda splňuje požadavky uvedené v bodě
3.2.
Členem posuzujícího týmu musí být alespoň jedna osoba, která
má zkušenosti s posuzováním výroby daného přepravitelného
tlakového zařízení. Součástí schvalovacího řízení je návštěva
v závodě výrobce.
Výrobci musí být rozhodnutí sděleno. Toto sdělení musí
obsahovat závěry prohlídky a zdůvodněné rozhodnutí. Sdělení
musí obsahovat právo na využití možnosti opravného prostředku.
3.4 Výrobce se zavazuje plnit své povinnosti vyplývající ze
systému jakosti výrobků tak, jak byl schválen, a zajistit, aby
zůstal uspokojivý a efektivní.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen informovat
notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti výrobků,
o všech plánovaných změnách tohoto systému.
Notifikovaná osoba musí posoudit navrhované změny
a rozhodnout, zda změněný systém jakosti výrobků bude dále
splňovat požadavky definované v bodě 3.2, nebo zda bude
potřeba jeho nové posouzení.
Notifikovaná osoba musí oznámit své rozhodnutí výrobci. Toto
oznámení musí obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné
rozhodnutí.
4. Dohled pod odpovědností notifikované osoby
4.1 Cílem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti výrobků.
4.2 Výrobce musí umožnit notifikované osobě za účelem kontroly
přístup na místo výroby, kontroly, zkoušek a skladování
a poskytnout jí veškeré potřebné informace, zejména:
- dokumentaci k systému zabezpečování jakosti výrobků,
- záznamy o kontrolách zabezpečování systému jakosti výrobků,
jako například protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti příslušného
personálu
4.3 Notifikovaná osoba je povinna provádět periodické kontroly,
aby se přesvědčila, že výrobce dodržuje a aplikuje systém
jakosti výrobků, a předat výrobci doklad o výsledku kontroly.
Frekvence periodických kontrol musí být taková, aby bylo
provedeno úplné nové posouzení každé tři roky.
4.4 Notifikovaná osoba může dále provádět u výrobce namátkové
kontroly. Potřeba a frekvence těchto dalších kontrol bude
určena na základě systému kontrol používaného notifikovanou
osobou. Tento systém kontrol musí brát v úvahu zejména
následující faktory:
- kategorii přepravitelného tlakového zařízení,
- výsledky předchozí kontroly,
- potřebu sledovat opravná opatření,
- případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému
zabezpečování jakosti výrobků,
- podstatné změny v organizaci, zásadách nebo technologii
výroby.
Během kontrol může notifikovaná osoba podle potřeby provádět
nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila správné fungování
systému jakosti výrobků. Notifikovaná osoba musí předat
výrobci zprávu o kontrole a v případě, že byla provedena
zkouška, též protokol o zkoušce.
5. Výrobce je povinen po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení mít k dispozici pro potřeby
orgánů dozoru:
- dokumentaci zmíněnou v druhém odsazení u bodu 3.1,
- změny zmíněné v druhém odstavci bodu 3.4,
- rozhodnutí a protokoly notifikované osoby zmíněné
v posledním odstavci bodu 3.3, v posledním odstavci bodu
3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci
osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
6. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat dalším
notifikovaným osobám nebo notifikovaným místům příslušné
informace týkající se odebraných nebo odmítnutých schválení
systému zabezpečování jakosti výrobků.
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY
(Postup posuzování shody D1)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce splňující
ustanovení bodu 3 zajišťuje a prohlašuje, že dané prvky
přepravitelného tlakového zařízení splňují ustanovení tohoto
nařízení, které se na ně vztahují. Výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce musí veškeré přepravitelné tlakové
zařízení označit značkou "pí" a vyhotovit písemné prohlášení
o shodě. Značka "pí" musí být doplněna identifikačním číslem
notifikované osoby provádějící dohled podle bodu 5.
2. Výrobce musí vyhotovit technickou dokumentaci definovanou
níže.
Tato technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení. Musí obsahovat v míře dostatečné pro takové
posouzení popis konstrukce, výroby a provozu přepravitelného
tlakového zařízení, zejména:
- všeobecný popis daného zařízení,
- konstrukční a výrobní výkresy a schémata komponent,
konstrukčních podskupin, okruhů,
- popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným
výkresům, schématům a provozu zařízení,
- popis řešení realizovaných pro splnění požadavků tohoto
nařízení,
- výsledky pevnostních výpočtů, provedených zkoušek,
- protokoly o zkouškách.
3. Výrobce musí mít zaveden schválený systém jakosti pro výrobu,
konečnou přejímku a zkoušky, jak je uvedeno v bodě 4, a musí
podléhat dohledu podle bodu 5.
4. Systém zabezpečování jakosti výroby
4.1 Výrobce podává žádost o posouzení svého systému jakosti výroby
u notifikované osoby dle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat:
- veškeré příslušné informace o daném přepravitelném tlakovém
zařízení,
- dokumentaci týkající se zabezpečování systému jakosti
výroby.
4.2 Systém zabezpečování jakosti výroby musí zajišťovat soulad
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení.
Veškeré prvky, požadavky a opatření učiněná výrobcem musí být
systematickým a řádným způsobem dokumentovány ve formě
písemných zásad, postupů a pokynů. Dokumentace systému
zabezpečování jakosti výroby musí umožnit jednotný výklad
programů jakosti, plánů, manuálů a záznamů.
Zejména musí obsahovat adekvátní popis:
- cílů zabezpečování jakosti výroby a organizační struktury,
odpovědnosti a pravomoci managementu vzhledem k zabezpečení
jakosti výroby přepravitelného tlakového zařízení,
- výroby, kontroly jakosti a způsobu zajištění jakosti,
procesů a systematických opatření, která budou užívána,
- prohlídky a zkoušky, které budou prováděny před výrobou,
během ní a po ní, a frekvenci jejich provádění,
- záznamy o kontrolách zabezpečení jakosti výroby, jako
například protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti nebo
schvalování příslušného personálu,
- způsob sledování dosažení požadované jakosti výroby
a efektivního provozování tohoto systému.
4.3 Notifikovaná osoba je povinna systém zabezpečování jakosti
výroby posoudit, aby rozhodla, zda splňuje požadavky uvedené
v bodě 4.2.
Členem posuzujícího týmu musí být alespoň jedna osoba, která
má zkušenosti s posuzováním výroby daného přepravitelného
tlakového zařízení. Součástí schvalovacího řízení je návštěva
v závodě výrobce.
Výrobci musí být rozhodnutí sděleno. Toto sdělení musí
obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné rozhodnutí.
Součástí tohoto rozhodnutí musí být i informace o případné
možnosti využití opravného prostředku.
4.4 Výrobce se zavazuje plnit své povinnosti vyplývající ze
systému zabezpečování jakosti výroby tak, jak byl schválen,
a zajistit, aby zůstal uspokojivý a efektivní.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen informovat
notifikovanou osobu, která schválila systém zabezpečování
jakosti výroby, o všech plánovaných změnách tohoto systému.
Notifikovaná osoba musí posoudit navrhovanou změnu
a rozhodnout, zda změněný systém zabezpečování jakosti výroby
bude dále splňovat požadavky definované v bodě 4.2, nebo zda
bude potřeba jeho nové posouzení.
Notifikovaná osoba musí oznámit své rozhodnutí výrobci. Toto
oznámení musí obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné
rozhodnutí, včetně informace o případné možnosti využití
opravného prostředku.
5. Dohled pod odpovědností notifikované osoby
5.1 Cílem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti
výroby.
5.2 Výrobce musí umožnit přístup notifikované osobě, za účelem
kontroly, při provádění dohledu, na místo výroby, kontroly,
zkoušek a skladování a poskytnout jí veškerou potřebnou
dokumentaci, zejména:
- dokumentaci k systému zabezpečování jakosti výroby,
- záznamy o jakosti, jako například protokoly o inspekcích,
údaje o zkouškách a kalibraci, protokoly týkající se
způsobilosti příslušného personálu;
5.3 Notifikovaná osoba je povinna provádět v rámci dohledu
periodické kontroly, aby se přesvědčila, že výrobce dodržuje
a aplikuje systém zabezpečování jakosti výroby, a předat
výrobci doklad o výsledku kontroly. Frekvence periodických
kontrol musí být taková, aby bylo provedeno úplné nové
posouzení každé tři roky.
5.4 Notifikovaná osoba může dále provádět u výrobce, v rámci
dohledu, namátkové kontroly. Potřeba a frekvence těchto
dalších kontrol bude určena na základě systému kontrol
používaného notifikovanou osobou. Tento systém kontrol musí
brát v úvahu zejména následující faktory:
- kategorii zařízení,
- výsledky předchozí kontroly,
- potřebu sledovat opravná opatření,
- případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému,
- podstatné změny v organizaci, zásadách nebo technologii
výroby.
Během kontrol může notifikovaná osoba podle potřeby provádět
nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila správné fungování
systému zabezpečování jakosti výroby. Notifikovaná osoba musí
předat výrobci zprávu o kontrole a v případě, že byla
provedena zkouška, též protokol o zkoušce.
6. Výrobce je povinen po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení mít k dispozici pro potřeby
orgánů dozoru:
- dokumentaci zmíněnou v bodě 2,
- dokumentaci zmíněnou v druhém odsazení u bodu 4.1,
- změny zmíněné v druhém odstavci bodu 4.4,
- rozhodnutí a protokoly notifikované osoby zmíněné
v posledním odstavci bodu 4.3, v posledním odstavci bodu
4.4 a v bodech 5.3 a 5.4.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci
osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
7. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat dalším
notifikovaným osobám nebo notifikovaným místům příslušné
informace týkající se odebraných nebo odmítnutých schválení
systému zabezpečování jakosti výroby.
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ
(Postup posuzování shody E)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce splňující
ustanovení bodu 2 zabezpečuje a prohlašuje, že přepravitelné
tlakové zařízení je ve shodě s typem definovaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušná
ustanovení tohoto nařízení, která se na něj vztahují. Výrobce
nebo jeho zplnomocněný zástupce musí každý výrobek označit
značkou "pí" a vyhotovit písemné prohlášení o shodě. Značka
"pí" musí být doplněna identifikačním číslem notifikované
osoby provádějící dohled podle bodu 4.
2. Výrobce musí mít zaveden schválený systém zabezpečování
jakosti pro výrobky, výstupní kontrolu a zkoušky, jak uvedeno
v bodě 3, a podléhá dohledu podle bodu 4.
3. Systém zabezpečování jakosti výrobků.
3.1 Výrobce podává žádost o posouzení svého systému zabezpečování
jakosti výrobků u notifikované osoby dle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat:
- veškeré příslušné informace o daném přepravitelném tlakovém
zařízení,
- dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti
výrobků,
- technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu
ES přezkoušení typu;
3.2 V rámci systému zabezpečování jakosti výrobků musí být každý
prvek přepravitelného tlakového zařízení prohlédnut a musí být
provedeny příslušné zkoušky, aby byla zajištěna shoda
s požadavky tohoto nařízení. Veškerá opatření učiněná výrobcem
musí být systematickým a řádným způsobem dokumentována ve
formě písemných zásad, postupů a pokynů. Dokumentace systému
zabezpečování jakosti výrobků musí umožnit jednotný výklad
programů zabezpečování jakosti, plánů, manuálů a záznamů.
Zejména musí obsahovat odpovídající popis:
- cílů zabezpečování jakosti výrobků a organizační struktury,
odpovědnosti a pravomoci managementu vzhledem k jakosti
přepravitelného tlakového zařízení,
- prohlídky a zkoušky, které budou prováděny během výroby a po
jejím ukončení,
- způsob sledování efektivního provozování systému
zabezpečování jakosti výrobků,
- záznamy o kontrolách systému zabezpečování jakosti výrobků,
jako například protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti nebo
schvalování příslušného personálu.
3.3 Notifikovaná osoba je povinna systém zabezpečování jakosti
posoudit, aby rozhodla, zda splňuje požadavky uvedené v bodě
3.2.
Členem posuzujícího týmu musí být alespoň jedna osoba, která
má zkušenosti s posuzováním výroby daného přepravitelného
tlakového zařízení. Součástí schvalovacího řízení je dohled
v závodě výrobce.
Výrobci musí být rozhodnutí sděleno. Toto sdělení musí
obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné rozhodnutí. Rozhodnutí
musí obsahovat též informaci o možnosti využití opravného
prostředku.
3.4 Výrobce se zavazuje plnit své povinnosti vyplývající ze
systému zabezpečování jakosti výrobků tak, jak byl schválen,
a zajistit, aby zůstal uspokojivý a efektivní.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen informovat
notifikovanou osobu, která schválila systém zabezpečování
jakosti výrobků, o všech plánovaných změnách tohoto systému.
Notifikovaná osoba musí posoudit navrhovanou změnu
a rozhodnout, zda změněný systém zabezpečování jakosti výrobků
bude dále splňovat požadavky definované v bodě 3.2, nebo zda
bude potřeba jeho nové posouzení.
Notifikovaná osoba musí oznámit své rozhodnutí výrobci. Toto
oznámení musí obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné
rozhodnutí, včetně informace o případné možnosti využití
opravného prostředku.
4. Dohled pod odpovědností notifikované osoby
4.1 Cílem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti
výrobků.
4.2 Výrobce musí umožnit notifikované osobě za účelem kontroly
přístup na místo výroby, kontroly, zkoušek a skladování
a poskytnout mu veškerou potřebnou dokumentaci, zejména:
- dokumentaci k systému zabezpečování jakosti výrobků,
- technickou dokumentaci,
- záznamy o kontrolách zabezpečení jakosti výrobků, jako
například protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti příslušného
personálu.
4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se
ujistila, že výrobce dodržuje a uplatňuje systém zabezpečování
jakosti výrobků, a předává výrobci protokol o výsledku
prověrky. Frekvence pravidelných prověrek musí být taková, aby
bylo provedeno úplné nové posouzení každé tři roky.
4.4 Notifikovaná osoba může dále provádět u výrobce namátkové
kontroly. Potřeba a frekvence těchto kontrol bude určena na
základě systému kontrol používaného notifikovanou osobou.
Tento systém kontrol musí brát v úvahu zejména následující
faktory:
- kategorii zařízení,
- výsledky předchozí kontroly,
- potřebu sledovat opravná opatření,
- případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému
zabezpečení jakosti výrobků,
- podstatné změny v organizaci, zásadách nebo technologii
výroby.
Během prověrky může notifikovaná osoba podle potřeby provádět
nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila správné fungování
systému zabezpečování jakosti výrobků.
Notifikovaná osoba musí předat výrobci zprávu o kontrole
a v případě, že byla provedena zkouška, též protokol
o zkoušce.
5. Výrobce je povinen po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení mít k dispozici pro potřeby
orgánů dozoru:
- dokumentaci zmíněnou v druhém odsazení u bodu 3.1,
- změny zmíněné v druhém odstavci bodu 3.4,
- rozhodnutí a protokoly notifikované osoby zmíněné
v posledním odstavci bodu 3.3, v posledním odstavci bodu
3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci
osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
6. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat dalším
notifikovaným osobám nebo notifikovaným místům příslušné
informace týkající se odebraných nebo odmítnutých schválení
systému zabezpečování jakosti výrobků.
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY
(Postup posuzování shody E1)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce splňující
ustanovení bodu 3 zabezpečuje a prohlašuje, že dané
přepravitelné tlakové zařízení splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, která se na něj vztahují. Výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce musí každý prvek přepravitelného
tlakového zařízení označit značkou "pí" a vyhotovit písemné
prohlášení o shodě. Značka "pí" musí být doplněna
identifikačním číslem notifikované osoby provádějící dohled
podle bodu 5.
2. Výrobce musí vyhotovit technickou dokumentaci definovanou
níže.
Tato technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení. Musí obsahovat v míře dostatečné pro takové
posouzení popis návrhu, konstrukce, výroby a provozu
přepravitelného tlakového zařízení, zejména:
- všeobecný popis daného zařízení,
- konstrukční a výrobní výkresy, schémata zapojení,
konstrukčních podskupin,
- popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným
výkresům, schématům a provozu zařízení,
- popis řešení realizovaných pro splnění požadavků nařízení,
- výsledky pevnostních výpočtů, provedených zkoušek,
- protokoly o zkouškách.
3. Výrobce musí mít zaveden schválený systém zabezpečování
jakosti se zaměřením na provádění zkoušek a přejímek během
výroby přepravitelného tlakového zařízení a po jejím skončení,
jak je definován v bodě 4, a musí podléhat dohledu podle
bodu 5.
4. Systém zabezpečování jakosti výroby
4.1 Výrobce podává žádost o posouzení svého systému zabezpečování
jakosti výroby u notifikované osoby dle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat:
- veškeré příslušné informace o daném přepravitelném tlakovém
zařízení,
- dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti
výroby.
4.2 V rámci systému zabezpečování jakosti výroby musí být každý
prvek přepravitelného tlakového zařízení prohlédnut a musí být
provedeny vhodné zkoušky, aby byla zajištěna shoda
s požadavky tohoto nařízení. Veškeré prvky, požadavky
a opatření učiněná výrobcem musí být systematickým a řádným
způsobem dokumentovány ve formě písemných zásad, postupů
a pokynů.
Dokumentace systému zabezpečování systému jakosti výroby musí
umožnit jednotný výklad programů jakosti, plánů, manuálů
a záznamů.
Zejména musí obsahovat odpovídající popis:
- cílů zabezpečování jakosti výroby a organizační struktury,
odpovědnosti a pravomoci managementu vzhledem k zabezpečení
jakosti přepravitelného tlakového zařízení,
- postupy užívané pro spojování dílů,
- prohlídky a zkoušky, které budou prováděny během výroby a po
jejím ukončení,
- způsob sledování efektivního provozování systému
zabezpečování jakosti výroby,
- záznamy o kontrolách zabezpečování jakosti výroby, jako
například protokoly o kontrolách, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti nebo
schvalování příslušného personálu.
4.3 Notifikovaná osoba je povinna systém zabezpečování jakosti
výroby posoudit, aby rozhodla, zda splňuje požadavky uvedené
v bodě 4.2.
Členem posuzujícího týmu musí být alespoň jedna osoba, která
má zkušenosti s posuzováním výroby daného přepravitelného
tlakového zařízení. Součástí schvalovacího řízení je dohled
v závodě výrobce.
Výrobci musí být rozhodnutí sděleno. Toto sdělení musí
obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné rozhodnutí, včetně
informace o případné možnosti využití opravného prostředku.
4.4 Výrobce se zavazuje plnit své povinnosti vyplývající ze
systému zabezpečování jakosti výroby, jak byl schválen,
a zajistit, aby zůstal uspokojivý a efektivní.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen informovat
notifikovanou osobu, která schválila systém zabezpečování
jakosti výroby, o všech plánovaných změnách tohoto systému.
Notifikovaná osoba musí posoudit navrhovanou změnu
a rozhodnout, zda změněný systém zabezpečování jakosti výroby
bude dále splňovat požadavky definované v bodě 4.2, nebo zda
bude potřeba jeho nové posouzení.
Notifikovaná osoba musí oznámit své rozhodnutí výrobci. Toto
oznámení musí obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné
rozhodnutí, včetně informace o možnosti využití opravného
prostředku.
5. Dohled pod odpovědností notifikované osoby
5.1 Cílem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti
výroby.
5.2 Výrobce musí umožnit notifikované osobě za účelem kontroly
přístup na místo výroby, kontroly, zkoušek a skladování
a poskytnout jí veškerou potřebnou dokumentaci, zejména:
- dokumentaci k systému zabezpečování jakosti výroby,
- technickou dokumentaci,
- záznamy o kontrolách zabezpečování jakosti výroby, jako
například protokoly o kontrolách, údaje o zkouškách
a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti příslušného
personálu
5.3 Notifikovaná osoba je povinna provádět, v rámci dohledu,
periodické kontroly, aby se přesvědčila, že výrobce dodržuje
a aplikuje systém zabezpečování jakosti výroby, a předat
výrobci doklad o výsledku kontroly. Frekvence periodických
kontrol musí být taková, aby bylo provedeno úplné nové
posouzení každé tři roky.
5.4 Notifikovaná osoba může dále provádět u výrobce namátkové
kontroly. Potřeba a frekvence těchto dalších kontrol bude
určena na základě systému kontrol používaného notifikovanou
osobou. Tento systém kontrol musí brát v úvahu zejména
následující faktory:
- kategorii zařízení,
- výsledky předchozí kontroly,
- potřebu sledovat opravná opatření,
- případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému
zabezpečování jakosti výroby,
- podstatné změny v organizaci, zásadách nebo technologii
výroby.
Během kontrol může notifikovaná osoba podle potřeby provádět
nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila správné fungování
systému zabezpečování jakosti výroby.
Notifikovaná osoba musí předat výrobci zprávu o kontrole
a v případě, že byla provedena zkouška, též protokol
o zkoušce.
6. Výrobce je povinen po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení mít k dispozici pro potřeby
orgánů dozoru:
- dokumentaci zmíněnou v bodě 2,
- dokumentaci zmíněnou ve třetí odrážce u bodu 4.1,
- změny zmíněné v druhém odstavci bodu 4.4,
- rozhodnutí a protokoly notifikované osoby zmíněné
v posledním odstavci bodu 4.3, v posledním odstavci bodu
4.4 a v bodech 5.3 a 5.4.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci
osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
7. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat dalším
notifikovaným osobám příslušné informace týkající se
odebraných nebo odmítnutých schválení systému zabezpečování
jakosti výroby.
OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ
(Postup posuzování shody F)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce zabezpečuje a potvrzuje, že
přepravitelné tlakové zařízení splňující ustanovení bodu 2 je
ve shodě s typem definovaným:
- v certifikátu ES přezkoušení typu, nebo
- v certifikátu ES přezkoušení návrhu
a splňuje požadavky tohoto nařízení.
2. Výrobce musí učinit veškerá opatření nezbytná k tomu, aby
výrobní proces výroby přepravitelných tlakových zařízení
souhlasil s typem definovaným:
- v certifikátu ES přezkoušení typu, nebo
- v certifikátu ES přezkoušení návrhu,
a splňoval příslušné požadavky tohoto nařízení.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí veškeré
přepravitelné tlakové zařízení označit značkou "pí"
a vyhotovit písemné prohlášení o shodě.
3. Notifikovaná osoba provede vhodné prohlídky a zkoušky, aby
prověřila shodu (soulad) přepravitelného tlakového zařízení
s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení, a to prohlídkou
a zkouškou každého výrobku v souladu s bodem 4.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat
kopii prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení daného typu.
4. Ověření prohlídkou a zkouškou každého prvku přepravitelného
tlakového zařízení.
4.1 Každý prvek přepravitelného tlakového zařízení musí být
jednotlivě prohlédnut a musí projít vhodnými zkouškami,
kterými se ověřuje, že se shoduje s typem a že splňuje
příslušné požadavky tohoto nařízení.
Notifikovaná osoba zejména:
- ověří, že personál provádějící nerozebíratelné spoje
součástí přepravitelného tlakového zařízení a nedestruktivní
zkoušky je kvalifikovaný a schválený,
- zkontroluje osvědčení vydávaná výrobci materiálů,
- provede nebo nechá provést zkoušky a případně prohlédne
prvky mající bezpečnostní funkci na posuzovaném
přepravitelném tlakovém zařízení.
4.2 Notifikovaná osoba každý prvek přepravitelného tlakového
zařízení opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem
a vyhotoví certifikát o shodě týkající se provedených zkoušek.
4.3 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen zajistit,
aby certifikát o shodě týkající se provedených zkoušek, vydaný
notifikovanou osobou, byl na požádání k dispozici.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá této povinnosti osoba, která uvede přepravitelné
tlakové zařízení na trh.
ES OVĚŘOVÁNÍ CELKU
(Postup posuzování shody G)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce zabezpečuje
a prohlašuje, že přepravitelné tlakové zařízení, k němuž byl
vydán certifikát zmíněný v bodě 4.1, splňuje ustanovení tohoto
nařízení, která se na něj vztahují. Výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce označí zařízení značkou "pí" a vyhotoví
písemné prohlášení o shodě.
2. Žádost o ověření celku podá výrobce u notifikované osoby dle
vlastního výběru. Žádost musí obsahovat:
- identifikační údaje o výrobci (u fyzické osoby jméno
a příjmení a bydliště nebo místo podnikání, u právnické
osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo) a umístění
přepravitelného tlakového zařízení,
- písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné
notifikované osoby,
- technickou dokumentaci.
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení. Musí umožňovat pochopení konstrukce, výroby
a provozu přepravitelného tlakového zařízení.
Technická dokumentace musí obsahovat:
- všeobecný popis příslušného zařízení,
- konstrukční a výrobní výkresy a schémata zapojení,
konstrukčních podskupiny, okruhy,
- popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným
výkresům, schématům a provozu zařízení,
- výsledky pevnostních výpočtů, provedených zkoušek,
- protokoly o zkouškách,
- příslušné údaje týkající se schválení výrobního a zkušebního
postupu a způsobilosti a schválení zaměstnanců provádějících
nerozebíratelné spoje a nedestruktivní zkoušky.
4. Notifikovaná osoba prověří návrh a provedení každého prvku
přepravitelného tlakového zařízení a během výroby provede
vhodné zkoušky, aby zajistila shodu s požadavky tohoto
nařízení.
Notifikovaná osoba zejména:
- prověří technickou dokumentaci s ohledem na návrh a výrobní
postupy,
- ověří použité materiály a zkontrolovat osvědčení vydávaná
výrobci těchto materiálů,
- schválí postupy pro nerozebíratelné spoje přepravitelného
tlakového zařízení nebo zkontroluje, zda byly již dříve
schváleny,
- ověří požadovanou způsobilost a schválení personálu pro
provádění nerozebíratelných spojů a nedestruktivní zkoušky,
- provede nebo nechá provést potřebné zkoušky během výroby
a po jejím skončení a případně přezkouší nebo nechá
přezkoušet ostatní příslušenství, které má přímou
bezpečnostní funkci.
4.1 Notifikovaná osoba přepravitelné tlakové zařízení opatří nebo
nechá opatřit svým identifikačním číslem a vyhotoví certifikát
ES o shodě týkající se provedených zkoušek. Tento certifikát
musí být uchováván po dobu 10 let.
4.2 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen zajistit,
aby prohlášení o shodě a certifikát ES o shodě týkající se
provedených zkoušek, vydaný notifikovanou osobou, byly na
požádání k dispozici.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá této povinnosti osoba, která uvede přepravitelné
tlakové zařízení na trh.
KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI
(Postup posuzování shody H)
1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce splňující podmínky
bodu 2 zabezpečuje a prohlašuje, že přepravitelné tlakové
zařízení splňuje ustanovení tohoto nařízení, která se na něj
vztahují.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí každý prvek
přepravitelného tlakového zařízení označit značkou "pí"
a vyhotovit písemné prohlášení o shodě. Značka "pí" musí být
doplněna identifikačním číslem notifikované osoby provádějící
dohled podle bodu 4.
2. Výrobce uplatňuje schválený systém komplexního zabezpečování
jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušky, jak je
uvedeno v bodě 3, a musí podléhat dohledu podle bodu 4.
3. Systém komplexního zabezpečování jakosti
3.1 Výrobce podává žádost o posouzení svého komplexního systému
zabezpečování jakosti u notifikované osoby dle vlastního
výběru.
Žádost musí obsahovat:
- veškeré příslušné informace o přepravitelném tlakovém
zařízení,
- dokumentaci týkající se komplexního systému zabezpečování
jakosti.
3.2 Systém komplexního zabezpečování jakosti zaručuje soulad
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení, které se na něj vztahují.
Veškeré prvky, požadavky a opatření učiněná výrobcem musí být
systematickým a řádným způsobem dokumentovány ve formě
písemných zásad, postupů a pokynů. Dokumentace systému
komplexního zabezpečování jakosti musí umožnit jednotný výklad
programů jakosti, plánů, manuálů a záznamů.
Zejména musí obsahovat adekvátní popis:
- cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti
a pravomoci managementu vzhledem ke kvalitě návrhu a výroby
přepravitelného tlakového zařízení,
- konstrukční specifikace, které se používají, včetně norem,
- techniky kontroly a ověřování konstrukce, procesů
a systematických opatření, která se používají při navrhování
přepravitelných tlakových zařízení,
- technologie výroby, kontroly jakosti a způsobu zajištění
jakosti, procesů a systematických opatření, která se budou
používat,
- prohlídky a zkoušky, které budou prováděny před výrobou,
během ní a po ní, a frekvenci jejich provádění,
- záznamy o kontrolách systému komplexního zabezpečování
jakosti, jako například protokoly o inspekcích, údaje
o zkouškách a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti
nebo schvalování příslušného personálu,
- způsob sledování dosažení požadované jakosti návrhu
přepravitelného tlakového zařízení a efektivního fungování
systému komplexního zabezpečování jakosti.
3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém komplexního zabezpečování
jakosti, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2.
Členem posuzujícího týmu musí být alespoň jedna osoba, která
má zkušenosti s posuzováním výroby daného přepravitelného
tlakového zařízení. Součástí schvalovacího řízení je návštěva
v závodě výrobce.
Výrobci musí být rozhodnutí notifikované osoby sděleno. Toto
sdělení musí obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné
rozhodnutí, včetně informace o případné možnosti využití
opravného prostředku.
3.4 Výrobce se zavazuje plnit své povinnosti vyplývající ze
systému komplexního zabezpečování jakosti, jak byl schválen,
a zajistit, aby zůstal uspokojivý a efektivní.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen informovat
notifikovanou osobu, která schválila systém komplexního
zabezpečování jakosti o všech plánovaných změnách tohoto
systému.
Notifikovaná osoba posoudí navrhovanou změnu a rozhodne, zda
změněný systém komplexního zabezpečování jakosti bude dále
splňovat požadavky definované v bodě 3.2, nebo zda bude
potřeba jeho nové posouzení.
Notifikovaná osoba oznámí své rozhodnutí výrobci. Toto
oznámení obsahuje závěry posouzení a zdůvodněné rozhodnutí.
4. Dohled notifikované osoby
4.1 Cílem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému komplexního zabezpečování
jakosti.
4.2 Výrobce musí umožnit notifikované osobě, za účelem dohledu,
přístup na místo výroby, kontroly, zkoušek a skladování
a poskytnout jí veškerou potřebnou dokumentaci, zejména:
- dokumentaci k systému komplexního zabezpečování jakosti,
- záznamy o jakosti, určené systému zabezpečování jakosti pro
oblast vývoje, jako jsou výsledky analýz, výpočty a zkoušky;
- záznamy o jakosti, pocházející z výrobní části systému
zabezpečování jakosti, jako protokoly o inspekcích, údaje
o zkouškách a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti
příslušného personálu.
4.3 Notifikovaná osoba je povinna provádět, v rámci dohledu,
periodické kontroly, aby se ujistila, že výrobce dodržuje
a aplikuje systém komplexního zabezpečování jakosti, a předá
výrobci doklad o výsledku kontroly. Frekvence periodických
kontrol musí být taková, aby bylo provedeno úplné nové
posouzení každé tři roky.
4.4 Notifikovaná osoba může dále provádět, v rámci dohledu,
u výrobce namátkové kontroly. Potřeba a frekvence těchto
dalších kontrol se určí na základě systému kontrol používaného
notifikovanou osobou. Tento systém kontrol musí brát v úvahu
zejména následující faktory:
- kategorii zařízení,
- výsledky předchozí kontroly,
- potřebu sledovat dodržování nápravných opatření,
- případně zvláštní podmínky spojené se schválením systému,
- podstatné změny v organizaci, zásadách nebo technologii
výroby.
Během kontrol může notifikovaná osoba podle potřeby provádět
nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila správné fungování
systému komplexního zabezpečování jakosti.
Notifikovaná osoba předá výrobci zprávu o kontrole
a v případě, že byla provedena zkouška, též protokol
o zkoušce.
5. Výrobce je povinen po dobu 10 let od vyrobení posledního
přepravitelného tlakového zařízení daného typu mít
k dispozici pro potřeby orgánů dozoru:
- dokumentaci zmíněnou v druhém odsazení u bodu 3.1,
- změny zmíněné v druhém odstavci bodu 3.4,
- rozhodnutí a protokoly notifikované osoby zmíněné
v posledním odstavci bodu 3.3, v posledním odstavci bodu
3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě
Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce,
podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci
osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
6. Každá notifikovaná osoba poskytuje ostatním notifikovaným
osobám příslušné informace týkající se odebraných nebo
odmítnutých schválení systému komplexního zabezpečování
jakosti.
KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI S PŘEZKOUŠENÍM NÁVRHU
A ZVLÁŠTNÍM DOHLEDEM NAD ZÁVĚREČNÝM HODNOCENÍM
(Postup posuzování shody H1)
1. Kromě požadavků obsažených v postupu posuzování shody H navíc
platí:
a) výrobce podává žádost o prověření návrhu u notifikované
osoby:
b) žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a provozu
přepravitelného tlakového zařízení a musí umožňovat
posouzení shody s požadavky tohoto nařízení.
Musí obsahovat:
- technické specifikace návrhu a konstrukce, včetně použitých
norem,
- nezbytné důkazy dokládající vhodnost řešení použitých
v návrhu, konstrukci výroby a provozu přepravitelných
tlakových zařízení; tyto doklady musí zahrnovat výsledky
zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho
jménem.
c) notifikovaná osoba žádost přezkoumá a v případě, že návrh
splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení, vydá žadateli
certifikát ES přezkoušení návrhu. Tento certifikát obsahuje
závěry přezkoušení, podmínky jeho platnosti, údaje nezbytné
pro identifikaci schváleného návrhu a případně popis funkce
přepravitelného tlakového zařízení;
d) žadatel je povinen informovat notifikovanou osobu, která
vydala certifikát ES přezkoušení návrhu, o veškerých
změnách ve schváleném návrhu. V případě, že mohou mít vliv
na shodu s požadavky tohoto nařízení nebo na předepsané
podmínky pro provoz přepravitelného tlakového zařízení,
podléhají tyto změny ve schváleném návrhu dalšímu schválení
notifikovanou osobou, která vydala certifikát ES schválení
návrhu. Toto další schválení musí mít podobu dodatku
k původnímu certifikátu ES přezkoušení návrhu;
e) každá notifikovaná osoba poskytne dalším notifikovaným
osobám příslušné informace týkající se odebraných nebo
zamítnutých Certifikátů ES přezkoušení návrhu.
2. Závěrečné hodnocení je podmíněno zvýšeným dohledem v podobě
namátkových prověrek prováděných notifikovanou osobou
u výrobce. V průběhu těchto prověrek notifikovaná osoba
provádí dohled nad prováděním kontrol a zkoušek
přepravitelného tlakového zařízení.
ČÁST II
POSTUP PŘI PŘEHODNOCOVÁNÍ PŘEPRAVITELNÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ
UVEDENÝCH NA TRH PŘED NABYTÍM ÚČINNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ
1. Tento postup popisuje metodu, která zajišťuje, že
přepravitelné tlakové zařízení uvedené v § 1 odst. 2 písm. a)
a b) již vyrobené a na trh uvedené před účinností tohoto
nařízení, je ve shodě s příslušnými požadavky přílohy A k ADR
nebo přílohy I k RID.
2. Uživatel musí notifikované osobě poskytnout takové informace
týkající se přepravitelného tlakového zařízení uvedeného na
trh, které umožní přesnou identifikaci tohoto zařízení (původ,
konstrukční pravidla a pro acetylénové lahve také údaje
o porézní hmotě). Uživatel je povinen podle potřeby podávat
informace o jakémkoli předepsaném omezení užívání a předávat
případná sdělení o možných škodách nebo provedených opravách.
Notifikovaná osoba prověří, zda ventily a ostatní
příslušenství s přímou bezpečnostní funkcí splňují míru
bezpečnosti definovanou podle § 2 odst. 3 a § 4 odst. 2 tohoto
nařízení.
3. Notifikovaná osoba prověří, zda přepravitelné tlakové zařízení
uvedené na trh splňuje alespoň stejnou míru bezpečnosti jako
přepravitelné tlakové zařízení zmíněné v přílohách A k ADR
a I k RID.
Tato prověrka musí být provedena na základě informací
poskytnutých podle bodu 2 a případně na základě dalších
inspekcí.
4. Jestliže jsou výsledky výše uvedených prověrek uspokojivé,
musí být přepravitelné tlakové zařízení nadále předmětem
periodických inspekcí popsaných v této příloze, části III.
5. Pro sériově vyráběné nádoby, včetně ventilů a dalšího
příslušenství používaného v přepravě, může činnosti při
přehodnocování shody přepravitelných tlakových zařízení
týkající se jednotlivých inspekcí zařízení, jak je popsána
v předešlých bodech 3 a 4, provádět oprávněná osoba, za
podmínky, že notifikovaná osoba předtím provedla přehodnocení
shody typu přepravitelných tlakových zařízení způsobem
popsaným v bodě 3.
ČÁST III
POSTUP PŘI PERIODICKÉ INSPEKCI
Postup posuzování shody 1 (periodická inspekce výrobků)
1. Tento postup posuzování shody popisuje postup, při němž
vlastník nebo držitel zajišťuje, že přepravitelné tlakové
zařízení uvedené v § 1 odst. 2 nadále splňuje požadavky tohoto
nařízení.
2. Za účelem splnění požadavků zmíněných v bodě 1 musí vlastník
nebo držitel přijmout veškerá opatření nezbytná k tomu, aby
podmínky provozu a údržby zajišťovaly trvale shodu
přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení, zejména aby:
- přepravitelné tlakové zařízení bylo používáno náležitým
způsobem,
- bylo plněno v příslušných plnicích střediscích (plnírnách),
- byly prováděny potřebné opravy a údržba,
- byly prováděny nezbytné periodické inspekce.
Provedená opatření musí být zaznamenána v dokumentaci
a vlastník nebo držitel je musí mít k dispozici pro orgány
dozoru.
3. Notifikovaná osoba popř. oprávněná osoba musí provádět
příslušné prohlídky a zkoušky za účelem kontroly shody
přepravitelného tlakového zařízení s příslušnými požadavky
nařízení a to tak, že prohlíží a zkouší každý výrobek.
3.1 Veškeré přepravitelné tlakové zařízení musí být prohlíženo
individuálně a za účelem kontroly, že splňuje příslušné
požadavky přílohy A k ADR respektive přílohy I k RID, dále
musí být prováděny vhodné zkoušky popsané v těchto přílohách.
3.2 Notifikovaná osoba, popř. oprávněná osoba každý periodicky
prohlížený výrobek opatří nebo nechá opatřit svým
identifikačním číslem ihned po provedení periodické inspekce
a vyhotoví písemné osvědčení o periodické inspekci. Toto
osvědčení se může vztahovat na více kusů zařízení (skupinové
osvědčení).
3.3 Vlastník nebo držitel musí uchovávat osvědčení o periodické
inspekci zmíněné v bodě 3.2 a dokumentaci požadovanou
v bodě 2 nejméně do nejbližší další periodické inspekce.
Postup posuzování shody 2 (periodická inspekce prostřednictvím
zabezpečování jakosti)
1. Tento postup posuzování shody popisuje následující postupy:
- postup, při němž vlastník nebo držitel přepravitelného
tlakového zařízení zajišťuje a prohlašuje, že přepravitelné
tlakové zařízení nadále splňuje požadavky tohoto nařízení.
Vlastník nebo držitel musí opatřit veškeré přepravitelné
tlakové zařízení datem periodické inspekce a vyhotovit
písemné prohlášení o shodě. Datum periodické inspekce musí
být doplněno identifikačním číslem notifikované osoby
odpovídající za dozor podle ustanovení bodu 4.
- postup, při němž v případě periodických inspekcí cisteren
prováděných oprávněnou osobou v souladu s § 5 odst. 3 tato
oprávněná osoba splňující požadavky posledního odstavce
bodu 2 osvědčuje, že přepravitelné tlakové zařízení nadále
splňuje požadavky tohoto nařízení. Oprávněná osoba musí
opatřit veškeré přepravitelné tlakové zařízení datem
periodické inspekce a vyhotovit osvědčení o periodické
inspekci. Datum periodické inspekce musí být doplněno
identifikačním číslem oprávněné osoby.
2. Vlastník nebo držitel musí přijmout veškerá opatření nezbytná
k tomu, aby podmínky provozu a údržby zajišťovaly trvalou
shodu přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto
nařízení, zejména aby:
- přepravitelné tlakové zařízení bylo používáno náležitým
způsobem,
- bylo plněno v příslušných plnicích střediscích,
- byly prováděny potřebné opravy a údržba,
- byly prováděny nezbytné periodické inspekce.
Provedená opatření musí být zaznamenána v dokumentaci
a vlastník nebo držitel je musí mít k dispozici pro
vnitrostátní orgány.
Vlastník nebo držitel musí zajistit, aby pro účely periodické
inspekce byl k dispozici kvalifikovaný personál a potřebné
technické prostředky ve smyslu přílohy 1 k tomuto nařízení,
bodů 3 - 6.
Vlastník nebo držitel nebo oprávněná osoba musí mít zaveden
schválený systém zabezpečování jakosti pro periodické inspekce
a zkoušky zařízení, jak definováno v bodě 3, a musí podléhat
dozoru podle bodu 4.
3. Systém zabezpečování jakosti
3.1 Vlastník nebo držitel nebo oprávněná osoba podává žádost
o posouzení svého systému zabezpečování jakosti u notifikované
osoby dle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat:
- veškeré příslušné informace o přepravitelném tlakovém
zařízení, které podléhá periodickým inspekcím;
- dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti.
3.2 V rámci systému zabezpečování jakosti musí být prohlížen každý
prvek přepravitelného tlakového zařízení a musí být prováděny
vhodné zkoušky, aby byla zajištěna shoda s příslušnými
požadavky popsanými v přílohách A k ADR, respektive I k RID.
Veškeré prvky, požadavky a opatření učiněná výrobcem musí být
systematickým a řádným způsobem dokumentovány ve formě
písemných zásad, postupů a pokynů.
Dokumentace systému zabezpečování jakosti musí umožnit
jednotný výklad programů jakosti, plánů, manuálů a záznamů.
Zejména musí obsahovat řádný popis:
- cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti
a pravomoci řízení vzhledem ke kvalitě přepravitelného
tlakového zařízení,
- prohlídky a zkoušky prováděné při periodické inspekci,
- způsob sledování efektivního fungování systému zabezpečování
jakosti,
- záznamy o kontrolách zabezpečování jakosti, jako například
protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách a kalibraci,
protokoly týkající se způsobilosti nebo schvalování
příslušného personálu.
3.3 Notifikovaná osoba systém zabezpečování jakosti posoudí, aby
mohla rozhodnout, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2.
Členem posuzujícího týmu musí být alespoň jedna osoba, která
má zkušenosti s posuzováním daného přepravitelného tlakového
zařízení. Součástí schvalovacího řízení je dohled
v prostorách vlastníka nebo jeho zplnomocněného zástupce, nebo
držitele, nebo oprávněné osoby.
Rozhodnutí musí být sděleno vlastníkovi nebo jeho
zplnomocněnému zástupci, nebo držiteli, nebo oprávněné osobě.
Toto sdělení musí obsahovat závěry posouzení a zdůvodněné
rozhodnutí.
3.4 Vlastník nebo držitel nebo oprávněná osoba se zavazuje plnit
své povinnosti vyplývající ze systému zabezpečení jakosti, jak
byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a efektivní.
Vlastník nebo držitel nebo oprávněná osoba je povinen
informovat notifikovanou osobu, která schválila systém
zabezpečení jakosti, o všech plánovaných změnách tohoto
systému jakosti.
Notifikovaná osoba posoudí navrhovanou změnu a rozhodne, zda
změněný systém zabezpečování jakosti dále splňuje požadavky
definované v bodě 3.2, nebo zda bude potřeba nové posouzení.
Notifikovaná osoba oznámí své rozhodnutí vlastníkovi nebo jeho
zplnomocněnému zástupci, nebo držiteli, nebo oprávněné osobě.
Toto rozhodnutí musí obsahovat závěry posouzení a jeho
zdůvodnění.
4. Dohled notifikované osoby
4.1 Cílem dohledu je zajistit, aby vlastník nebo držitel nebo
oprávněná osoba řádně plnil povinnosti vyplývající ze
schváleného systému zabezpečování jakosti.
4.2 Vlastník nebo držitel nebo oprávněná osoba musí umožnit
notifikované osobě za účelem kontroly přístup na místo
kontroly, zkoušek a skladování a poskytnout mu veškerou
potřebnou dokumentaci, zejména:
- dokumentaci k systému zabezpečení jakosti,
- technickou dokumentaci,
- záznamy o kontrole jakosti, jako například protokoly
o inspekcích, údaje o zkouškách a kalibraci, protokoly
týkající se způsobilosti příslušného personálu.
4.3 Notifikovaná osoba provádí periodické kontroly, aby se
přesvědčila, že vlastník, držitel nebo oprávněná osoba
dodržuje a uplatňuje systém zabezpečování jakosti.
Notifikovaná osoba předá vlastníkovi nebo jeho zplnomocněnému
zástupci nebo držiteli nebo oprávněné osobě doklad o výsledku
kontroly.
4.4 Notifikovaná osoba dále provádí namátkové kontroly u vlastníka
nebo jeho zplnomocněného zástupce nebo držitele nebo oprávněné
osoby. Při takových kontrolách notifikovaná osoba podle
potřeby provede nebo nechá provést zkoušky ověřující správné
fungování systému zabezpečování jakosti.
4.5 Notifikovaná osoba předá vlastníkovi nebo jeho zplnomocněnému
zástupci nebo držiteli nebo oprávněné osobě zprávu o kontrole
a v případě, že byla provedena zkouška, též protokol
o zkoušce.
5. Vlastník, držitel nebo oprávněná osoba jsou povinni po dobu
10 let od data poslední periodické inspekce přepravitelného
tlakového zařízení mít k dispozici pro potřeby orgánů dozoru:
- dokumentaci zmíněnou ve druhé odrážce druhého odstavce bodu
3.1,
- změny zmíněné v druhém odstavci bodu 3.4,
- rozhodnutí a protokoly notifikované osoby nebo
notifikovaného místa zmíněné v posledním odstavci bodu 3.3,
v posledním odstavci bodu 3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.
Příl.5
ZÁVAZNÉ POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
Následující tabulka uvádí, které postupy posuzování shody, jež
jsou popsané v příloze 4 části I, mají být použity
u přepravitelných tlakových zařízení uvedených v § 1 odst. 2
tohoto nařízení.
+---------------------------------------+----------------------------+
| Kategorie přepravitelného tlakového | Postup posuzování shody |
| zařízení | |
+---------------------------------------+----------------------------+
|1. Nádoby, u kterých součin zkušebního | |
| tlaku a kapacity není více než | A1 nebo D1 nebo E1 |
| 30 MPa x litry (300 barů x litry) | |
| | |
|2. Nádoby, u kterých součin zkušebního | H, nebo B v kombinaci s E, |
| tlaku a kapacity je více než 30 MPa | nebo B v kombinaci s C1,|
| a ne více než 150 MPa x litry | nebo B1 v kombinaci s F,|
| (300 barů až 1500 barů x litry) | nebo B1 v kombinaci s D |
| | |
|3. Nádoby, u kterých součin zkušebního | G, nebo H1, |
| tlaku a kapacity je více než | nebo B v kombinaci s D, |
| 150 MPa x litry (1500 barů x litry) | nebo B v kombinaci s F |
| a podobně u nádrží | |
+---------------------------------------+----------------------------+
1. Přepravitelná tlaková zařízení musí být podrobena jednomu
z postupů posuzování shody. Výrobce zařízení si může zvolit
některý z postupů stanovených pro danou kategorii. V případě
nádob, ventilů a dalšího příslušenství zařízení používaných
k přepravě se výrobce může rozhodnout rovněž pro jeden ze
souborných postupů stanovených pro vyšší kategorie.
2. Notifikovaná osoba musí při prověrkách neoznámených předem,
prováděných v rámci zjišťování jakosti, odebrat vzorek zařízení
přímo ve výrobních nebo skladovacích prostorách za účelem
provedení zkoušky, případně tuto zkoušku provést, v souladu
s požadavky tohoto nařízení. Z tohoto důvodu musí výrobce
notifikovanou osobu seznámit s plánovaným výrobním programem.
Během prvního roku výroby musí notifikovaná osoba uskutečnit
nejméně dvě prověrky. Četnost pozdějších prověrek stanoví
notifikovaná osoba na základě kritérií uvedených v bodu 4.4
příslušného postupu posuzování shody v příloze 4 části I.
Příl.6
SOUPIS NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO TŘÍDU 2
+----------+-------+--------------+--------------------------+
| Číslo UN | Třída | Údaj ADR/RID | Nebezpečná látka |
+----------+-------+--------------+--------------------------+
| 1051 | 6,1 | 1 | Stabilizovaný kyanovodík |
+----------+-------+--------------+--------------------------+
| 1052 | 8 | 6 | Bezvodý fluorovodík |
+----------+-------+--------------+--------------------------+
| 1790 | 8 | 6 | Kyselina fluorovodíková |
+----------+-------+--------------+--------------------------+
Příl.7
ZNAČKA SHODY
Značka shody zařízení má následující tvar:
je-li značka zmenšena nebo zvětšena, musí být zachovány proporce
podle uvedeného vzoru. jednotlivé složky značky musí mít shodné
svislé rozměry, které musí činit nejméně 5 mm. minimální velikost
značky nemusí být dodržena u malých zařízení.
Příl.8
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ
(TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ)
Část I
Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné
opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů
včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo
rozpuštěnými plyny
1. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY
1.1 Mez kluzu
Pro účely posuzování shody těchto tlakových lahví s technickými
požadavky stanovenými touto částí přílohy se při výpočtu částí
namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:
- pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se
nejmenší hodnota smluvní meze kluzu:
Rp 0,2;
- pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:
- ReL,
- ReH x 0,92, nebo
- Rp 0,2.
1.2 Přetlak při roztržení
Pro účely této části přílohy se "přetlakem při roztržení" rozumí
přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak
dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.
1.3 SYMBOLY
Symboly použité v této části přílohy mají tento význam:
Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení
v bar;
Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
Re = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty
R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v N/mm2;
Rel = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví
v N/mm2;
ReH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví
v N/mm2;
Rp 0,2 = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví
v N/mm2;
Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace
dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.
Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví
v N/mm2;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
Rmt = skutečná pevnost v tahu v N/mm2.
1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
Termín "normalizační žíhání" se v této části přílohy používá ve
smyslu definice podle požadavků příslušných technických norem.
Normalizační žíhání může být následováno popouštěním. Termín
"popouštění" se v této části přílohy používá ve smyslu definice
příslušných technických norem.
1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
Pod pojmem "kalení a popouštění" se rozumí tepelné zpracování,
kterému se podrobuje zhotovená láhev a při kterém se láhev ohřeje
na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Láhev
se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti
dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 st. C, načež se
popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli
(Ac1).
Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na
lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje
přísady.
2. TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1 POUŽITÉ OCELI
2.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým
složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená
láhev, a svými mechanickými vlastnostmi. Výrobce poskytne
odpovídající informace podle níže uvedených požadavků. Jakákoli
změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli
pro účely ES schválení typu.
(a) Způsob výroby
Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například
siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na
metodu uklidnění oceli.
(b) Chemické složení
U chemického složení musí být přinejmenším udán:
- ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,
- ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,
- obsah niklu, chrómu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky
záměrně přidány jako slitinové přísady.
Obsah uhlíku, manganu, křemíku a popřípadě niklu, chrómu,
molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž
rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu
nesmí překročit:
- u uhlíku:
- 0,06 %, jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,
- 0,07 %, jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;
- u manganu a křemíku:
- 0,30 %;
- u chrómu:
- 0,30 %, jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,
- 0,50 %, jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;
- u niklu:
- 0,40 %;
- u molybdenu:
- 0,15 %;
u vanadu:
- 0,10 %.
(c) Tepelné zpracování
Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě
a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích
tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované
popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota
před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena
s přesností 35 K.
Totéž platí pro teplotu popouštění.
2.1.2 Podmínky, které musí být splněny
Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá
zhotovená láhev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým
může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované
popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu
zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu
nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na
výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit
0,07 %.
2.1.3 Ocel ve smyslu bodu 2.1.1 nesmí být výrobcem použita, pokud
není ověřena vhodnost jejího použití a schválena příslušnou
notifikovanou osobou.
2.1.4 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory,
zvláště pro kontrolu, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům
bodu 2.1.2. Tyto rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích
odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli
nebo ze zhotovené lahve.
Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné
jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro
mechanické zkoušky podle bodu 3.1 nebo pro tlakovou zkoušku na
roztržení podle bodu 3.2.
2.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší
z hodnot určených těmito vzorci:
Ph . D
- a = --------- mm
20 R
---- + Ph
4/3
kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
(1) Re;
(2) 0,75 Rm pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně
žíhané a popouštěné, 0,85 Rm pro lahve kalené a popouštěné.
D
- a = ----- + 1 mm
250
- a = 1,5 mm
2.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky,
tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně
1,5 a.
2.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru
okraje, na kterém láhev stojí, menší než 2 a.
2.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se
tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem
zvětšovat postupně.
2.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.3.1 Výrobce kontroluje u každé lahve tloušťku stěny a vnější
i vnitřní povrch pro ověření, že:
- tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová
dokumentace,
- vnitřní a vnější povrch nevykazují vady, které by mohly
negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
2.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl
mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl
větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů.
Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit
3 mm na 1 m délky.
2.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být
dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je
s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je láhev
vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou
stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo
vnikání vody mezi kroužek a láhev.
3. ZKOUŠKY
3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY
3.1.1 Všeobecné požadavky
3.1.1.1 Mechanické zkoušky se provádějí v souladu s příslušnými
ustanoveními technických norem, které se na výrobu tohoto druhu
přepravitelného tlakového zařízení vztahují.
3.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu
použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích
odebraných ze zhotovených lahví.
3.1.2 Druhy zkoušek a jejich kritéria
Každá zkušební láhev se musí podrobit jedné zkoušce tahem
v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém směru,
a pokud to umožňuje tloušťka stěny, třem zkouškám rázem v ohybu na
zkušebních tyčích šířky minimálně 5 mm. Zkušební tyče pro zkoušku
rázem v ohybu se odeberou v příčném směru; jestliže však tloušťka
a/nebo průměr lahve neumožňují odebrat zkušební tyče široké
alespoň 5 mm v příčném směru, odeberou se zkušební tyče pro
zkoušku rázem v ohybu v podélném směru.
3.1.2.1 Zkouška tahem
3.1.2.1.1 Zkouška tahem se provádí podle požadavků příslušných
technických norem
3.1.2.1.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.
Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat hodnotě
použité podle bodu 1.1 při výpočtu lahve. Horní mez kluzu musí být
stanovena z tahového diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.
Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být v závislosti na okolnostech
menší než ReH, ReL nebo Rp 0,2.
3.1.2.2 Zkouška ohybem
3.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provádí dle požadavků uvedených
technických normách vztahujícím se k výrobě tohoto druhu
přepravitelných tlakových zařízení.
3.1.2.2.2 Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat
v dotyku s trnem.
3.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu
tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí
průměr trnu.
3.1.2.2.4 Poměr mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební (n) tyče
nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:
+--------------------------------+------------------------+
| skutečná pevnost v tahu | |
| Rmt v N/mm2 | hodnota n |
+--------------------------------+------------------------+
| do 440 včetně | 2 |
| nad 440 do 520 včetně | 3 |
| nad 520 do 600 včetně | 4 |
| nad 600 do 700 včetně | 5 |
| nad 700 do 800 včetně | 6 |
| nad 800 do 900 včetně | 7 |
| nad 900 | 8 |
+--------------------------------+------------------------+
3.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu
3.1.2.3.1 Zkouška rázem v ohybu se provádí podle požadavků
stanovených příslušnou technickou normou.
Všechna měření vrubové houževnatosti se provádějí při teplotě
-20 st. C.
Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.
Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu nesmějí být rovnány a musí
být obrobeny na šesti stranách, avšak pouze v rozsahu nutném pro
dosažení rovného povrchu.
3.1.2.3.2 Průměrná hodnota vrubové houževnatosti zjištěná ze tří
zkoušek rázem v ohybu v podélném nebo příčném směru, jakož i každá
jednotlivá zjištěná hodnota, nesmí být menší než odpovídající
hodnota vyjádřená v J/cm2, uvedená v tabulce:
+---------------+------------------------+------------------------+
| | oceli, u nichž Rm není | oceli, u nichž Rm je |
| | větší než 650 N/mm2 | větší než 650 N/mm2 |
| +------------+-----------+------------+-----------+
| |podélný směr|příčný směr|podélný směr|příčný směr|
+---------------+------------+-----------+------------+-----------+
|průměr ze tří | | | | |
|zkušebních tyčí| 33 | 17 | 50 | 25 |
+---------------+------------+-----------+------------+-----------+
|jednotlivá | | | | |
|hodnota | 26 | 13 | 40 | 20 |
+---------------+------------+-----------+------------+-----------+
3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
3.2.1 Zkušební podmínky
Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s požadavky technických
norem vztahujících se ke značení tohoto druhu přepravitelného
tlakového zařízení.
3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena ve
dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které
umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího
roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na
čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.
3.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní
rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování
přetlaku nesmí překročit 5 bar/s (0,5 MPa/s).
Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon
čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být
udržován konstantní až do roztržení lahve.
3.2.2 Vyhodnocení zkoušky
3.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
- vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení
přetlaku při roztržení,
- vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
- ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo
k obrácení tvaru dna.
3.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než
hodnota daná vzorcem:
20 a Rm
Prt = ----------
D - a
3.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na
zlomky.
3.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj.
okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči
rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
1. V případě lahví o tloušťce "a" do 7,5 mm:
(a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;
(b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;
(c) trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90 st. na
každou stranu od své hlavní části;
(d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5krát
silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky
lahve;
(e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout
středu dna lahve.
Požadavek (d) však nemusí být splněn:
(a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna,
jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem
menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;
(b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi
nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje
5-násobek tloušťky "a".
2. V případě lahví o tloušťce "a" přesahující 7,5 mm musí být
větší část trhliny zřetelně podélná.
3.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
3.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
3.3.1 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní
kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou
dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty
specifikované v konstrukčním návrhu.
3.3.2 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven
buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.
Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního
cyklického přetlaku.
Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny
v tabulce:
+-------------------------------------+--------+--------+
| maximální použitý přetlak | Ph | 2/3 Ph |
+-------------------------------------+--------+--------+
| minimální počet cyklů | 12 000 | 80 000 |
+-------------------------------------+--------+--------+
| maximální frekvence cyklů za minutu | 5 | 12 |
+-------------------------------------+--------+--------+
Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit
50 st. C.
Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného
počtu cyklů, aniž se projeví netěsnost.
3.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
3.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí
až do dosažení přetlaku Ph.
3.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho, aby se
prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku
kapaliny.
3.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.
3.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.
3.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším
povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB.
Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla
a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
3.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo
jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě
výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném
zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale
nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.
3.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných
povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném
zvětšení.
Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou
se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků
se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.
Část II
Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových
slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a
přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené
k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny
1. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY
1.1 Mez kluzu
Pro účely tohoto nařízení se při výpočtu částí namáhaných
přetlakem tohoto druhu lahví použijí tyto hodnoty meze kluzu:
- v případě hliníkových slitin smluvní mez kluzu při 0,2 %,
Rp 0,2, tj. hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne
0,2 % měřené délky zkušební tyče,
- v případě nelegovaného hliníku v nevytvrzeném stavu smluvní mez
kluzu při 1 %.
1.2 Pro účely této části přílohy se "přetlakem při roztržení"
rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší
přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.
1.3 Symboly použité v této Směrnici mají tento význam:
Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení
v bar;
Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
Re = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví
v N/mm2;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcové části lahve v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
Rmt = skutečná pevnost v tahu v N/mm2;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm.
2. TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1 POUŽITÉ MATERIÁLY, TEPELNÉ A MECHANICKÉ ZPRACOVÁNÍ
2.1.1 Hliníková slitina či nelegovaný hliník jsou definovány
způsobem své výroby, svým jmenovitým chemickým složením, tepelným
zpracováním lahve, odolností lahve proti korozi a svými
mechanickými vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace
podle níže uvedených požadavků. Jakákoli změna v těchto
informacích bude považována za změnu v typu materiálu pro účely ES
schválení typu.
2.1.2 Pro výrobu lahví jsou povoleny tyto materiály:
(a) všechny druhy nelegovaného hliníku obsahující minimálně 99,5 %
hliníku,
(b) slitiny hliníku chemického složení podle tabulky 1, které byly
podrobeny tepelnému a mechanickému zpracování podle tabulky 2;
TABULKA 1
+--------------+-------------------------------------------------------+
| | Chemické složení v % |
| +----+---+---+---+---+---+----+-----+----+-------+------+
| | Cu | Mg| Si| Fe| Mn| Zn| Cr |Ti+Zr| Ti |ostatní| Al |
| | | | | | | | | | |celkem | |
+--------------+----+---+---+---+---+---+----+-----+----+-------+------+
|Slitina B min.| - |4,0| - | - |0,5| - | - | - | - | - | |
| max.|0,10|5,1|0,5|0,5|1,0|0,2|0,25|0,20 |0,10| 0,15 |zbytek|
+--------------+----+---+---+---+---+---+----+-----+----+-------+------+
|Slitina C min.| - |0,6|0,7| - |0,4| - | - | - | - | - | |
| max.|0,10|1,2|1,3|0,5|1,0|0,2|0,25| - |0,10| 0,15 |zbytek|
+--------------+----+---+---+---+---+---+----+-----+----+-------+------+
TABULKA 2
+----------------------------------------------------------------------+
| Tepelné a mechanické zpracování |
+---------+------------------------------------------------------------+
|Slitina B| V pořadí: |
| | 1. Zpracování polotovaru k potlačení koroze: |
| | - doba výdrže určená výrobcem, |
| | - teplota mezi 210 a 260 st. C, |
| | 2. Protlačování se stupněm přetvoření za studena nejvýše |
| | 30 %. |
| | 3. Tváření horní zaoblené části: teplota kovu nesmí být |
| | na konci operace nižší než 300 st. C. |
+---------+------------------------------------------------------------+
|Slitina C| 1. Homogenizace před kalením: |
| | - doba výdrže určená výrobcem, |
| | - teplota v žádném případě nesmí být nižší než |
| | 525 st. C nebo vyšší než 550 st. C. |
| | 2. Kalení |
| | 3. Umělé stárnutí: |
| | - doba výdrže určená výrobcem, |
| | - teplota mezi 140 a 190 st. C. |
+---------+------------------------------------------------------------+
(c) všechny ostatní hliníkové slitiny mohou být použity pro výrobu
lahví, pokud předem vyhoví při zkoušce korozní odolnosti
v souladu s požadavky příslušných technických norem.
2.1.3 Výrobce lahví opatřuje, předkládá a uschovává doklady
o rozboru taveb materiálu použitého pro výrobu lahví.
2.1.4 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory. Tyto
rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď
z polotovaru dodaného výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví.
Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné
jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro
mechanické zkoušky podle bodu 3.1 nebo pro tlakovou zkoušku na
roztržení podle bodu 3.2.
2.1.5 Tepelné a mechanické zpracování slitin podle bodu 2.1.2
písm. (b) a (c)
2.1.5.1 Poslední operací při výrobě lahví, mimo obrábění na čisto,
je umělé stárnutí.
2.1.5.1.1 Výrobce uvede parametry konečného zpracování, které
provádí, tj.:
- jmenovité teploty homogenizace a umělého stárnutí,
- jmenovité doby skutečné výdrže na teplotách homogenizace a
umělého stárnutí.
Při tepelném zpracování je výrobce povinen dodržovat uvedené
parametry v těchto mezích:
- teplotu homogenizace s přesností +/- 5 st. C,
- teplotu umělého stárnutí s přesností +/- 5 st. C,
- dobu skutečné výdrže s přesností +/- 10 %.
2.1.5.1.2 U homogenizace a umělého stárnutí však výrobce může
uvést rozmezí teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami
nepřevyšujícím 20 st. C. Pro každou z těchto krajních hodnot uvede
rovněž jmenovitou dobu skutečné výdrže.
Pro každou mezilehlou teplotu se jmenovitá doba skutečné výdrže
určí v případě homogenizace lineární interpolací doby výdrže
a v případě umělého stárnutí lineární interpolací logaritmu doby
výdrže.
Výrobce provádí tepelné zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném
pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby
výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.
2.1.5.1.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při
posuzování shody výrobce předloží doklady o konečném tepelném
zpracování, které provedl.
2.1.5.1.4 Kromě konečného tepelného zpracování výrobce uvede také
všechna tepelná zpracování provedená při teplotě vyšší než
200 st. C.
2.1.5.2 Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.
2.1.5.2.1 Výrobce uvede parametry posledního tepelného zpracování,
které provedl za teploty vyšší než 200 st. C, přičemž v případě
potřeby musí brát v úvahu rozdíly mezi různými částmi lahve.
Rovněž všechny operace tváření (například protlačování, tažení
nebo tváření horní zaoblené části), při nichž teplota kovu
nepřesahuje 200 st. C a které nejsou následovány tepelným
zpracováním při teplotě vyšší než zmíněná hodnota, jakož i polohu
části tvářeného tělesa lahve, která byla podrobena největšímu
tváření za studena, a příslušný stupeň přetvoření za studena.
Pro účely tohoto ustanovení se "stupněm přetvoření za studena"
rozumí poměr, kde "S" je počáteční průřez a "s" je konečný průřez.
Výrobce musí dodržet uvedené parametry tepelného zpracování
a tváření v těchto mezích:
- dobu tepelného zpracování s přesností +/- 10 % a teplotu
s přesností +/- 5 st. C,
- stupeň přetvoření za studena té části lahve, která byla
podrobena největšímu přetvoření za studena, s přesností +/- 6 %,
je-li průměr lahve rovný nebo menší 100 mm, a s přesností +/-
3 %, je-li průměr větší než 100 mm.
2.1.5.2.2 U tepelného zpracování však výrobce může uvést rozsah
teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 st. C.
Pro každou z těchto krajních hodnot musí uvést jmenovitou dobu
skutečné výdrže. Pro každou mezilehlou teplotu se určí jmenovitá
doba skutečné výdrže lineární interpolací.
Výrobce zajistí provedení tepelného zpracování při teplotě
v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit
od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více
než 10 %.
2.1.5.2.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při
posuzování shody výrobce parametry konečného tepelného zpracování
a operace tváření.
2.1.5.3 Pokud se výrobce rozhodl uvést rozmezí teplot tepelného
zpracování podle bodů 2.1.5.1.2 a 2.1.5.2.2, uvede pro posuzování
shody dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví, které se
podrobily tepelnému zpracování při nejnižší teplotě
předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z lahví, které se
podrobily tepelnému zpracování při nejvyšší teplotě a při
odpovídajících nejkratších dobách výdrže.
2.3 VÝPOČET ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.3.1 Tloušťka stěny válcové části lahve nesmí být menší než
tloušťka vypočítaná dle vzorce:
kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
- Re
- 0,85 x Rm.
2.3.2 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být v žádném případě menší než
+ 1,5 mm.
2.3.3 Tloušťka stěny a tvar dna a horní zaoblené části lahve musí
být takové, aby byly splněny požadavky zkoušek podle bodů 3.2
(zkouška na roztržení) a 3.3 (cyklická únavová zkouška).
2.3.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se
tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem
zvětšovat postupně, pokud je tloušťka dna větší než tloušťka stěny
válcové části.
2.4 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.4.1 Výrobce kontroluje u každé lahve tloušťku stěny a stav
vnitřního a vnější povrch pro ověření, že:
- tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,
- vnitřní a vnější povrch lahve nevykazují vady, které by mohly
negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
2.4.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl
mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl
větší než 1,5 % střední hodnoty těchto průměrů. Maximální odchylka
válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.
2.4.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být
dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je
s ohledem na korozi kompatibilní s typem materiálu, z něhož je
láhev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit
dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění
vody nebo vnikání vody mezi kroužek a láhev.
3. ZKOUŠKY
3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY
S výjimkou požadavků, které jsou uvedeny níže, se mechanické
zkoušky provádějí podle technických norem, které se na výrobu
těchto tlakových lahví a provádění mechanických zkoušek během
výroby a po jejím skončení vztahují.
3.1.1 Všeobecné požadavky
Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého
pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze
zhotovených lahví.
3.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
Na každé zkušební lahvi se provede jedna zkouška tahem v podélném
směru a čtyři zkoušky ohybem v obvodovém směru.
3.1.2.1 Zkouška tahem
3.1.2.1.1 Zkušební tyč pro zkoušku tahem musí odpovídat
ustanovením příslušné technické normy.
3.1.2.1.2
- U slitin C podle bodu 2.1.2 písm. (b) a slitin podle bodu 2.1.2
písm. (c), nesmí být tažnost menší než 12 %.
- U slitin B podle bodu 2.1.2 písm. (b) nesmí být tažnost menší
než 12 %, jestliže se tahová zkouška provádí na jediné zkušební
tyči odebrané ze stěny lahve. Zkouška tahem může být rovněž
provedena na čtyřech zkušebních tyčích odebraných z poloh
rovnoměrně rozložených po stěně lahve.
V tomto případě je nutno dosáhnout těchto výsledků:
- žádná jednotlivá hodnota tažnosti nesmí být menší než 11 %,
- průměr ze čtyř měření tažnosti musí být alespoň 12 %,
- v případě nelegovaného hliníku nesmí být tažnost menší než 12 %.
3.1.2.1.3 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než Rm.
Mez kluzu, která se stanovuje při zkoušce tahem, musí odpovídat
hodnotě použité podle bodu 1.1 při výpočtu lahve.
Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být menší než Re.
3.1.2.2 Zkouška ohybem
3.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provádí na zkušebních tyčích získaných
rozříznutím prstence šířky 3a na dvě stejné části; v žádném
případě nesmí být šířka zkušební tyče menší než 25 mm. Každý
prstenec může být obroben pouze na okrajích. Okraje nesmí mít
poloměr zaoblení větší než 1/10 tloušťky zkušební tyče nebo mohou
být sraženy pod úhlem 45 st.
3.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru "d" a na
dvou válcích vzdálených od sebe "d" + 3a. Během zkoušky musí
vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.
3.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu
tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více, než činí
průměr trnu.
3.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče
nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:
+--------------------------------+---------------------+
| skutečná pevnost v tahu | hodnota n |
| Rmt v N/mm2 | |
+--------------------------------+---------------------+
| do 220 včetně | 5 |
| nad 220 do 330 včetně | 6 |
| nad 330 do 440 včetně | 7 |
| nad 440 | 8 |
+--------------------------------+---------------------+
3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
3.2.1 Zkušební podmínky
Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s ustanovením příslušné
technické normy.
3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena ve
dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které
umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího
roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na
čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty, teplota lahve
nesmí při zkoušce překročit 40 st. C.
3.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní
rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování
přetlaku nesmí překročit 5 bar/s (0,5 MPa/s).
Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon
čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být
udržován konstantní až do roztržení lahve.
3.2.2 Vyhodnocení zkoušky
3.2.2.1 Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:
- vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro
určení přetlaku při roztržení,
- vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
- ověření, zda v případě lahve s konkávním dnem nedošlo
k obrácení tvaru dna.
3.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (Pr) musí být větší než
hodnota daná vzorcem:
3.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na
zlomky.
3.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj.
okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči
rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
a) v případě lahví o tloušťce stěny "a" do 13 mm:
- větší část trhliny musí být zřetelně podélná,
- trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
- trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90 st. na
každou stranu od své hlavní části,
- trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5krát
silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;
v případě lahví s konvexním dnem nesmí trhlina dosáhnout
středu dna lahve;
b) v případě lahví o tloušťce "a" přesahující 13 mm musí být větší
část trhliny zřetelně podélná.
3.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
3.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA
3.3.1 Zkoušená láhev musí být označena podle technické normy
vztahující se na značení lahví.
3.3.2 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní
kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou
dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty
specifikované v konstrukčním návrhu.
3.3.3 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven
buď přetlaku Ph nebo jeho dvěma třetinám.
Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního
cyklického přetlaku.
Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny
v tabulce:
+-------------------------------------+--------+--------+
| maximální použitý přetlak | Ph | 2/3 Ph |
+-------------------------------------+--------+--------+
| minimální počet cyklů | 12 000 | 80 000 |
+-------------------------------------+--------+--------+
| maximální frekvence cyklů za minutu | 5 | 12 |
+-------------------------------------+--------+--------+
Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit
50 st. C.
Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného
počtu cyklů, aniž dojde k úniku kapaliny.
3.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
3.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí
až do dosažení přetlaku Ph.
3.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem Ph dostatečně dlouho (min.
30 sec.), aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že
nedochází k úniku kapaliny.
3.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.
3.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.
3.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším
povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 15 HB.
Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla
a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
3.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo
jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě
výchozích polotovarů nebo při tepelném zpracování.
3.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných
povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném
zvětšení.
Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou
se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků
se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.
Část III
Svařované láhve na plyny z nelegované oceli, vyráběné z několika
částí, o efektivní tloušťce stěny 5 mm nebo menší, schopné
opakovaného plnění, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně,
určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými
plyny, s výjimkou zkapalněných plynů o velmi nízké teplotě
a acetylénu, a k jejich přepravě s výpočtovým přetlakem (Ph)
do 60 bar (6 MPa)
1. SYMBOLY A POJMY použité v této části přílohy.
1.1 Symboly, použité v této části přílohy, mají následující
významy:
Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce (výpočtový přetlak)
v bar;
Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení
v bar;
Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
Re = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví pro
zhotovenou láhev v N/mm2;
Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená materiálovou normou
v N/mm2;
Rmt = skutečná pevnost v tahu v N/mm2;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
b = výpočtová nejmenší tloušťka zaobleného dna v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
R = vnitřní poloměr zaoblení konvexního dna v mm;
r = vnitřní poloměr zaoblení v přechodové oblasti konvexního dna
v mm;
H = vnější výška zaoblené části dna lahve v mm;
h = výška válcové části zaobleného dna lahve v mm;
L = délka pláště lahve namáhaného přetlakem v mm;
A = tažnost základního materiálu v %;
Vo = počáteční objem lahve v okamžiku zvyšování přetlaku při
zkoušce na roztržení v l;
V = konečný objem lahve při roztržení v l;
Z = součinitel hodnoty svaru.
1.2 Pro účely této části přílohy "přetlakem při roztržení" rozumí
přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak
dosažený při zkoušce na roztržení.
1.3 Normalizační žíhání
Termín "normalizační žíhání" se používá v souladu s definicí,
uvedenou v příslušné technické normě, vztahující se k tepelnému
zpracování kovů.
1.4 Odstranění vnitřního pnutí
Termín "odstranění vnitřního pnutí" se vztahuje k tepelnému
zpracování, kterému se podrobuje zhotovená láhev a během kterého
se láhev ohřívá na teplotu pod nejnižším bodem přeměny oceli
(Ac1) za účelem snížení zbytkových pnutí.
2. TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.1 Materiály
2.1.1 Materiálem použitým k výrobě plášťů namáhaných přetlakem
musí být ocel odpovídající svými vlastnostmi požadavkům kladeným
na zajištění bezpečnosti vyrobených lahví po celou dobu jejich
provozu.
2.1.2 Všechny části tělesa lahve a všechny části k němu přivařené
musí být vyrobeny ze vzájemně kompatibilních materiálů.
2.1.3 Přídavné materiály pro svařování musí být s touto ocelí
kompatibilní, aby vznikly sváry s vlastnostmi, které jsou
rovnocenné vlastnostem specifikovaným pro základní materiál.
2.1.4 Výrobce lahví je povinen opatřit a předložit osvědčení
o rozboru taveb ocelí dodaných pro výrobu částí namáhaných
přetlakem.
2.1.5 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory. Tyto
rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď
z materiálů ve stavu dodaném výrobci lahví nebo ze zhotovených
lahví.
2.1.6 Výrobce předloží při posuzování shody notifikované osobě
výsledky metalurgických a mechanických zkoušek a rozborů
provedených na svarech, rovněž je povinen předložit popis
a schválení zavedených svařovacích metod a postupů, které lze
pokládat za reprezentativní pro sváry zhotovené během výroby.
2.2 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ
Lahve se dodávají buď ve stavu normalizačně žíhaném nebo ve stavu
po odstranění vnitřního pnutí. Výrobce lahví potvrdí, že lahve
byly po provedení všech svarů podrobeny tepelnému zpracování
a rovněž potvrdí použitý postup tepelného zpracování. Lokální
tepelné zpracování není povoleno.
2.3 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM
2.3.1 Tloušťka stěny válcového pláště lahve v kterémkoli bodě
pláště namáhaného přetlakem nesmí být menší než tloušťka vypočtená
podle vzorce:
2.3.1.1 u lahví bez podélných svarů:
Ph . D
a = -----------
Re
20 --- + Ph
4/3
2.3.1.2 u lahví s podélnými svary:
Ph . D
a = -------------
Re
20 --- Z + Ph
4/3
Z se přitom rovná:
- 0,85, jestliže výrobce provádí rentgenografickou kontrolu
křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě
podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení
25 mm) v případě obvodových svarů. Rentgenograficky se od
každého stroje kontroluje po jedné lahvi vybrané na začátku
a konci každé pracovní směny.
- 1,0, jestliže výrobce provádí namátkovou rentgenografickou
kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení
v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od
křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.
Tato kontrola se provádí na náhodně vybraných 10 % vyrobených
lahví.
Pokud tyto rentgenografické kontroly odhalí nepřípustné vady
definované v bodu 3.4.1.4, musí být učiněny veškeré nezbytné kroky
k přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.
2.3.2 Rozměry a výpočet den lahví
2.3.2.1 Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:
- torosférická dna:
současně platné meze: 0,003 D <= b <= 0,08 D
r >= 0,1 D
R <= D
H >= 0,18 D
r >= 2 b
h >= 4 b
- elipsoidní dna
současně platné meze: 0,003 D <= b <= 0,08 D
H >= 0,18 D
h >= 4 b
- polokulová dna
meze: 0,003 D <= b <= 0,16 D
2.3.2.2 Tloušťka těchto zaoblených den nesmí být v žádném bodě
menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:
Ph . D
b = -------- C
Re
20 ---
4/3
Hodnoty tvarového součinitele C pro plná dna jsou uvedeny
v tabulce:
TVAROVÝ SOUČINITEL C PRO ZAOBLENÁ DNA:
+------+----------------+-----------------+-----------------+----------------+
|H/D | Ph/10f = 0,001 | Ph/10f = 0,0012 | Ph/10f = 0,0015 | Ph/10f = 0,002 |
| | a/D C | a/D C | a/D C | a/D C |
|0,180 | | | 0,00211 2,81 | 0,00255 2,55 |
|0,200 | | | | 0,00218 2,18 |
+------+----------------+-----------------+-----------------+----------------+
| | Ph/10f = 0,003 | Ph/10f = 0,004 | Ph/10f = 0,005 | Ph/10f = 0,01 |
|H/D | a/D C | a/D C | a/D C | a/D C |
|0,180 | 0,00340 2,27 | 0,00423 2,12 | 0,00500 2,00 | 0,0088 1,76 |
|0,190 | 0,00316 2,11 | 0,00395 1,98 | | |
|0,200 | 0,00290 1,93 | 0,00364 1,82 | 0,0043 1,73 | 0,0077 1,54 |
|0,210 | 0,00273 1,82 | 0,00342 1,71 | | |
|0,220 | 0,00256 1,71 | 0,00320 1,60 | 0,00382 1,53 | 0,0068 1,38 |
|0,230 | 0,00236 1,57 | 0,00295 1,48 | | |
|0,240 | 0,00220 1,47 | 0,00276 1,38 | | |
|0,250 | | | 0,00307 1,23 | 0,0055 1,10 |
|0,300 | | | 0,00220 0,88 | 0,00395 0,79 |
|0,350 | | | | 0,00325 0,65 |
|0,400 | | | | 0,0030 0,60 |
|0,450 | | | | 0,0028 0,56 |
|0,500 | | | | 0,0027 0,54 |
+------+----------------+-----------------+-----------------+----------------+
| | Ph/10f = 0,02 | Ph/10f = 0,05 | Ph/10f = 0,1 | Ph/10f = 0,2 |
|H/D | a/D C | a/D C | a/D C | a/D C |
|0,180 | 0,0160 1,60 | 0,0366 1,46 | 0,0730 1,46 | 0,147 1,47 |
|0,200 | 0,0141 1,41 | 0,0330 1,32 | 0,0650 1,30 | 0,130 1,30 |
|0,220 | 0,0125 1,25 | 0,0292 1,17 | 0,0285 1,17 | 0,118 1,18 |
|0,250 | 0,0102 1,02 | 0,0250 1,00 | 0,0500 1,00 | 0,101 1,01 |
|0,300 | 0,0077 0,77 | 0,0193 0,77 | 0,0385 0,77 | 0,077 0,77 |
|0,350 | 0,0065 0,65 | 0,0162 0,65 | 0,0325 0,65 | 0,065 0,65 |
|0,400 | 0,0059 0,59 | 0,0149 0,60 | 0,0295 0,59 | 0,059 0,59 |
|0,450 | 0,0056 0,56 | 0,0140 0,56 | 0,0280 0,56 | 0,056 0,56 |
|0,500 | 0,0054 0,54 | 0,0136 0,54 | 0,0270 0,54 | 0,054 0,54 |
+------+----------------+-----------------+-----------------+----------------+
| | Ph/10f = 0,5 | | | |
|H/D | a/D C | | | |
|0,350 | 0,163 0,65 | | | |
|0,400 | 0,150 0,60 | | | |
|0,450 | 0,140 0,56 | | | |
|0,500 | 0,136 0,54 | | | |
+------+----------------+-----------------+-----------------+----------------+
Re
f = ------ (N/mm2)
4/3
Jmenovitá tloušťka válcového okraje dna však nesmí být menší než
jmenovitá tloušťka válcové části.
2.3.3 Jmenovitá tloušťka stěny válcové části a zaobleného dna
nesmí být za žádných okolností menší než:
D
----- + 0,7 mm, jestliže Ph < 30 bar (3 MPa),
250
D
----- + 1 mm, jestliže Ph >= 30 bar (3 MPa),
250
přičemž v obou případech je nejmenší hodnota 1,5 mm.
2.3.4 Těleso lahve, s výjimkou návarku pro ventil, může být
zhotoveno ze dvou nebo tří částí. Dna musí být z jednoho kusu
a konvexní.
2.4 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ
2.4.1 Všeobecné požadavky
2.4.1.1 Výrobce na vlastní odpovědnost zaručuje, že má
k dispozici výrobní prostředky a technologii, které zabezpečují,
aby vyrobené lahve splňovaly požadavky tohoto nařízení.
2.4.1.2 Výrobce náležitým dozorem zajišťuje, aby výchozí plechy
a lisované části používané pro výrobu lahví byly bez vad, které by
mohly nepříznivě ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
2.4.2 Části namáhané přetlakem
2.4.2.1 Výrobce popíše a notifikovanou osobou nechá schválit
používané svařovací postupy (WPS) protokolem WPAR a uvede a doloží
kontroly prováděné během výroby.
2.4.2.2 Technické požadavky na svařování
Tupé svary se musí provádět postupem automatického svařování.
Tupé svary na plášti namáhaném přetlakem nesmí být umístěny
v místech, kde se mění tvar.
Koutové svary nesmějí překrývat tupé svary a musí být od nich
vzdáleny nejméně 10 mm.
Svary spojující části, které vytvářejí plášť lahve, musí splňovat
tyto podmínky:
- podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar v plném
průřezu stěny,
- obvodový svar s výjimkou svaru připevňujícího návarek pro ventil
k hornímu dnu lahve: tento svar se provádí jako tupý svar
v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní
druh tupého svaru,
- obvodový svar připevňující návarek pro ventil k hornímu dnu
lahve: tento svar může být proveden buď jako tupý svar nebo jako
koutový svar. Pokud je to tupý svar, musí být proveden v plném
průřezu stěny.
Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru.
Požadavky této odrážky se nevztahují na případy, kdy na horním dnu
lahve je návarek pro ventil uvnitř lahve a kde tento návarek je ke
dnu přivařen svarem, který se nepodílí na těsnosti.
V případě tupých svarů nesmí být přesazení styčných ploch větší
než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).
2.4.2.3 Kontrola svarů
Výrobce svarů zajistí, aby svary byly plně provařeny, nevykazovaly
jakékoli vychýlení svarového švu a byly bez vad, které by mohly
ohrozit bezpečné používání lahve.
U lahví ze dvou částí, s výjimkou svarů podle obr. č. 1, musí být
obvodové tupé svary rentgenograficky kontrolovány po délce 100 mm,
přičemž se kontrole podrobuje během plynulé výroby jedna láhev
vybraná na začátku a jedna láhev vybraná na konci každé směny
a v případě přerušení výroby po dobu delší než 12 hodin první
svařená láhev.
Obrázek č. 1
2.4.2.4 Ovalita
Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak, aby rozdíl
mezi největším a nejmenším vnějším průměrem téhož průřezu nebyl
větší než 1 % střední hodnoty těchto průměrů.
2.4.3 Příslušenství
2.4.3.1 Rukojeti a ochranné kroužky musí být vyrobeny a k tělesu
lahve přivařeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečnou koncentraci
napětí ani neumožňovaly hromadění vody.
2.4.3.2 Patky lahve musí být dostatečně pevné a musí být z kovu,
který je kompatibilní s ocelí lahve; tvar patky musí lahvi
poskytovat dostatečnou stabilitu. Horní okraj patky musí být
k lahvi přivařen tak, aby mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke
hromadění či pronikání vody.
2.4.3.3 Případné identifikační štítky musí být připevněny
k přetlakem namáhanému plášti lahve a nesmí být odnímatelné; musí
být učiněna veškerá nezbytná opatření zabraňující korozi.
2.4.3.4 K výrobě patek, rukojetí a ochranných kroužků lze použít
jakýkoli jiný materiál, pokud je zajištěna jejich pevnost
a vyloučeno nebezpečí koroze dna lahve.
2.4.3.5 Ochrana kohoutu nebo ventilu
Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď svou
konstrukcí nebo konstrukcí lahve (například ochranným kroužkem)
nebo pomocí ochranného kloboučku či pevně namontovaného krytu.
3. ZKOUŠKY
3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY
3.1.1 Všeobecné požadavky
3.1.1.1 Mechanické zkoušky se provádějí v souladu s příslušnými
technickými normami, vztahujícími se na výrobu tohoto druhu lahví.
3.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti základního
materiálu a svarů přetlakem namáhaných plášťů lahví na plyny se
provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.
3.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
3.1.2.1 Každá láhev odebraná jako vzorek se podrobí těmto
zkouškám:
(A) V případě lahví, které mají pouze obvodové svary (lahve ze
dvou částí), na zkušebních tyčích odebraných z míst
stanovených příslušnou technickou normou.
1 zkouška tahem základní materiál v podélném směru
lahve;
nebo, pokud to není možné,
v obvodovém směru;
1 zkouška tahem kolmo k obvodovému svaru;
1 zkouška ohybem na rubu obvodového svaru;
1 zkouška ohybem na líci obvodového svaru;
1 makrostrukturní zkouška na řezu svarem.
(B) V případě lahví s podélnými a obvodovými svary (lahve ze tří
částí) na zkušebních tyčích odebraných z míst předepsaných
příslušnou technickou normou.
1 zkouška tahem základní materiál válcové části
v podélném směru;
nebo, pokud to není možné,
v obvodovém směru;
1 zkouška tahem základní materiál ze dna;
1 zkouška tahem kolmo k podélnému svaru;
1 zkouška tahem kolmo k obvodovému svaru;
1 zkouška ohybem na rubu podélného svaru;
1 zkouška ohybem na líci podélného svaru;
1 zkouška ohybem na rubu obvodového svaru;
1 zkouška ohybem na líci obvodového svaru;
1 makrostrukturní zkouška na řezu svarem.
3.1.2.1.1 Zkušební tyče, které nejsou dostatečně rovné, musí být
narovnány lisováním za studena.
3.1.2.1.2 Na všech zkušebních tyčích, které obsahují svar, musí
být svar zarovnán k odstranění jeho převýšení.
3.1.2.2 Zkouška tahem
3.1.2.2.1 Zkouška tahem na základním materiálu
3.1.2.2.1.1 Postup provedení zkoušky tahem je určen příslušnou
normou podle bodu 3.1.1.1. Obě strany zkušební tyče, které
odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu stěny lahve, nesmějí být
obrobeny.
3.1.2.2.1.2 Zjištěné hodnoty meze kluzu se musí přinejmenším
rovnat nejmenším hodnotám zaručeným výrobcem lahví.
Zjištěné hodnoty pevnosti v tahu a tažnosti základního materiálu
musí být v souladu s požadavky příslušné technické normy.
3.1.2.2.2 Zkoušky tahem na svarech
3.1.2.2.2.1 Zkouška tahem ve směru kolmém na svar se musí provádět
na zkušební tyči se zúženým průřezem šířky 25 mm a délky sahající
15 mm za okraje svaru. Za touto středovou částí se šířka zkušební
tyče musí postupně zvětšovat.
3.1.2.2.2.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu se musí přinejmenším
rovnat hodnotě zaručené pro základní materiál, bez ohledu na to,
ve kterém místě středové části se zkušební tyč přetrhne.
3.1.2.3 Zkouška ohybem (lámavosti)
3.1.2.3.1 Postup provedení zkoušky ohybem je určen příslušnou
normou podle bodu 3.1.1.1. Zkouška ohybem se však musí provádět na
zkušební tyči šířky 25 mm orientované ve směru kolmém na svar. Při
zkoušce musí být trn umístěn v ose svaru.
3.1.2.3.2 Na zkušební tyči se nesmějí objevit praskliny, je-li
ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny
více než činí průměr trnu.
3.1.2.3.3 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče
nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:
+-----------------------------+--------------------+
| skutečná pevnost v tahu | hodnota n |
| Rmt v N/mm2 | |
+-----------------------------+--------------------+
| do 440 včetně | 2 |
| nad 440 do 520 včetně | 3 |
| nad 520; | 4 |
+-----------------------------+--------------------+
3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ
3.2.1 Zkušební podmínky
Lahve podrobované této zkoušce musí být opatřeny nápisy, jejichž
umístění se předpokládá na přetlakem namáhaném plášti lahve.
3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na
zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až
do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na
čase.
3.2.2 Vyhodnocení zkoušky
3.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých
kritérií:
3.2.2.1.1 Vzrůst objemu lahve, který se rovná:
- u lahví o objemu od 6,5 l objemu vody spotřebované od
počátku zvyšování přetlaku do okamžiku roztržení lahve,
- u lahví o objemu do 6,5 l rozdílu mezi objemem lahve na
začátku a na konci zkoušky.
3.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů
3.2.3 Minimální zkušební požadavky
3.2.3.1 Naměřený přetlak při roztržení (Pr) nesmí být za žádných
okolností menší než 9/4 zkušebního přetlaku (Ph).
3.2.3.2 Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:
- 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,
- 17 %, je-li délka lahve rovná jejímu průměru nebo menší.
3.2.3.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na
zlomky.
3.2.3.3.1 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj.
okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být pod určitým
úhlem skloněny vůči rovině průměru a po celé své tloušťce musí
vykazovat kontrakci.
3.2.3.3.2 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.
3.3 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA
3.3.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí
až do dosažení zkušebního přetlaku.
3.3.2 Láhev musí zůstat pod zkušebním přetlakem dostatečně dlouho,
aby se prokázalo, že přetlak neklesá a že lze zaručit těsnost
lahve.
3.3.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat známky trvalé deformace.
3.3.4 Lahve, které při zkoušce nevyhoví, musí být vyřazeny.
3.4 NEDESTRUKTIVNÍ KONTROLA
3.4.1 Kontrola prozářením (rentgenovými paprsky)
3.4.1.1 Svary se podrobují rentgenografické kontrole dle požadavků
příslušné technické normy.
3.4.1.2 Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší
průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.
Při použití stupňovitého a dírkového indikátoru nesmí být průměr
nejmenšího viditelného otvoru větší než 0,25 mm.
3.4.1.3 Vyhodnocování rentgenogramů svarů se musí provádět na
originálních filmech postupem doporučeným v příslušné technické
normě.
3.4.1.4 Nejsou přípustné tyto vady:
- trhliny, vadné svary nebo nedostatečně provařené svary.
Za nepřípustné se považují tyto vměstky:
- podlouhlý vměstek nebo skupina okrouhlých vměstků v řadě,
je-li jejich délka (po délce svaru rovné 12xa) větší než
6 mm,
- plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který je od
kteréhokoli jiného plynového vměstku vzdálený více než
25 mm,
- kterýkoli jiný plynový vměstek o rozměru větším než
a/4 mm,
- plynové vměstky ležící po délce svaru 100 mm, je-li jejich
celková plocha na všech snímcích větší než 2xa mm2.
3.4.2 Makrostrukturní kontrola
Makrostrukturní kontrola celého příčného řezu svaru provedená na
kysele leptaném výbrusu musí vykázat úplné protavení a nesmí
odhalit jakékoli chyby ve spojení nebo podstatné vměstky či jiné
vady.
V případě pochybností se podezřelá oblast podrobí mikrostrukturní
kontrole.
3.5 KONTROLA VNĚJŠÍHO POVRCHU SVARU
3.5.1 Tato kontrola se provádí po dokončení svaru. Kontrolovaný
povrch svaru musí být dobře osvětlen a musí být očištěn od
mastnoty, prachu, zbytku okují a jakýchkoli ochranných povlaků.
3.5.2 Přechod svarového kovu do základního materiálu musí být
hladký, bez vrubů. Na povrchu svaru a na sousedních površích
materiálu nesmí být trhliny, vruby nebo porézní místa. Povrch
svaru musí být pravidelný a hladký. V případě tupého svaru nesmí
být převýšení větší než 1/4 šířky svaru.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.