23/2003 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. prosince 2002,
kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné
systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č.
205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 11 odst. 2, § 11a
odst. 2 písm. c), § 12 odst. 1 a 3 a § 13 odst. 2 zákona:
§ 1
Základní ustanovení
(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských
společenství1) stanoví technické požadavky na
a) zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí
s nebezpečím výbuchu,
b) bezpečnostní, řídicí a regulační přístroje určené pro použití
mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, které však jsou nutné nebo
přispívají k bezpečné funkci zařízení a ochranných systémů
z hlediska nebezpečí výbuchu.
(2) Pro účely tohoto nařízení se za
a) zařízení považují stroje, přístroje, pevná nebo mobilní
zařízení, ovládací části a jejich přístrojové vybavení
a detekční nebo preventivní ochranné systémy, které jsou
samostatně nebo ve spojení určeny pro výrobu, přenos,
uskladňování, měření, regulaci a přeměnu energie nebo pro
zpracovávání materiálů a které jsou schopny způsobit výbuch
v důsledku svých vlastních potenciálních zdrojů iniciace,
b) ochranné systémy považují prostředky jiné než součásti zařízení
definovaného v písmenu a), které jsou určeny pro potlačení
výbuchu v počátečním stadiu nebo pro omezení rozsahu účinků
výbuchu a které jsou uváděny na trh samostatně a používány jako
autonomní systémy,
c) součásti považují prvky důležité pro bezpečnou funkci zařízení
a ochranných systémů, které však nemají samostatnou funkci,
d) výbušnou atmosféru považuje směs vzduchu s hořlavými látkami ve
formě plynů, par, mlh nebo prachů při atmosférických
podmínkách, ve které se po vzniku iniciace rozšíří hoření do
celé nespálené směsi,
e) prostředí s nebezpečím výbuchu považuje prostředí, ve kterém
může vzniknout výbušná atmosféra v důsledku místních
a provozních podmínek,
f) skupiny a kategorie zařízení považují skupiny a kategorie
vyjadřující určené použití zařízení a požadovanou úroveň
ochrany, přičemž kritéria pro zařazení zařízení do skupin
a kategorií jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
Zařízení a ochranné systémy mohou být navrženy pro určitou
konkrétní výbušnou atmosféru; v takovém případě musí být
odpovídajícím způsobem označeny,
g) určené použití považuje použití zařízení, ochranných systémů
a přístrojů uvedených v odstavci 1 písm. b), které odpovídá
jejich začlenění do příslušné skupiny a kategorie zařízení
a které je v souladu se všemi informacemi uvedenými výrobcem
potřebnými pro bezpečnou funkci zařízení a ochranných systémů
a přístrojů.
(3) Toto nařízení se nevztahuje na:
a) zdravotnické prostředky určené pro použití v lékařském
prostředí,
b) zařízení a ochranné systémy, určené pro použití pouze
v prostorech s nebezpečím výbuchu výbušnin nebo chemicky
nestabilních látek,
c) zařízení určená pro použití v domácnostech a pro účely mimo
podnikání, kde může vzniknout výbušná atmosféra pouze zřídka,
jen jako výsledek náhodného úniku topného plynu,
d) osobní ochranné prostředky, které jsou stanoveny k posuzování
shody zvláštním právním předpisem,2)
e) námořní plavidla a mobilní plovoucí jednotky spolu s jejich
vybavením,
f) dopravní prostředky určené výhradně k přepravě osob letecky, po
pozemních komunikacích, po dráhách nebo po vodě, a rovněž
dopravní prostředky, které jsou určeny k přepravě zavazadel,
věcí a živých zvířat letecky, po veřejných pozemních
komunikacích, po dráhách (mimo dráhy důlní, průmyslové
a přenosné) nebo po vodě, s výjimkou vozidel určených pro
použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,
g) zařízení sloužící k výrobě zbraní, střeliva a vojenského
materiálu.
(4) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení ve smyslu § 12
odst. 1 písm. a) zákona jsou ta zařízení, ochranné systémy
a součásti, které jsou určeny do prostředí s nebezpečím výbuchu,
a přístroje uvedené v odstavci 1 písm. b) s výjimkou výrobků
uvedených v odstavci 3. Stanovené výrobky se zařazují do skupin
I a II a do kategorií M1, M2, 1, 2 a 3 podle kritérií uvedených
v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES z 23. března
1994 o sbližování právních předpisů členských států pro
zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí
s nebezpečím výbuchu.
2) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na osobní ochranné prostředky.
§ 2
Podmínky uvádění na trh a do provozu
(1) Zařízení, ochranné systémy a přístroje uvedené v § 1
odst. 1 písm. b) mohou být uvedeny na trh nebo do provozu, jen
pokud při řádné instalaci, údržbě a používání pro určený účel
neohrožují zdraví a bezpečnost osob, popřípadě též domácích
a hospodářských zvířat nebo majetek.
(2) Technické požadavky na zařízení, ochranné systémy a na
přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b), stanovící základní
bezpečnostní a zdravotní požadavky pro návrh a konstrukci zařízení
a ochranných systémů a přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b)
(dále jen "základní požadavky"), jsou uvedeny v příloze č. 2
k tomuto nařízení. Zařízení, ochranné systémy a přístroje uvedené
v § 1 odst. 1 písm. b) musí splňovat ty základní požadavky, které
se na ně vztahují, s ohledem na své určené použití.
(3) Pokud je jeden nebo více základních požadavků
konkretizován harmonizovanými českými technickými normami,
popřípadě zahraničními technickými normami přejímajícími
v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy (§
4a zákona) a zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v §
1 odst. 1 písm. b) nebo součást určená pro montáž do zařízení nebo
ochranného systému byly zkonstruovány podle takové normy, má se za
to, že jsou ve shodě s příslušnými základními požadavky.
(4) Každé zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený
v § 1 odst. 1 písm. b), které splňují všechny požadavky tohoto
nařízení, musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem před
uvedením na trh opatřeny označením CE a vybaveny přiloženým ES
prohlášením o shodě.
(5) Každá součást určená pro montáž do zařízení nebo
ochranného systému musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným
zástupcem před uvedením na trh vybavena písemným osvědčením podle
§ 3 odst. 3.
(6) Zařízení, ochranné systémy a přístroje uvedené v § 1
odst. 1 písm. b), které nesplňují požadavky tohoto nařízení, mohou
být předváděny nebo vystavovány na veletrzích, výstavách nebo
předváděcích akcích, jen pokud viditelný nápis výslovně upozorňuje
na tuto skutečnost a na to, že nejsou na prodej, dokud nebudou
výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem uvedeny do souladu
s tímto nařízením. Při jejich předvádění musí být učiněna
odpovídající bezpečnostní opatření k tomu, aby byla zaručena
ochrana osob.
§ 3
Postupy posuzování shody
(1) U zařízení a přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b)
se posuzování jejich shody provádí následujícími postupy:
a) u zařízení patřících do skupiny I kategorie M1 nebo do skupiny
II kategorie 1 výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí
postup ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení
a dále podle své volby zajistí buď postup zabezpečování jakosti
výroby podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, nebo postup
ověřování výrobku podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,
b) u spalovacích motorů nebo elektrických zařízení patřících do
skupiny I kategorie M2 nebo do skupiny II kategorie 2 výrobce
nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí postup ES přezkoušení
typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a dále podle své
volby zajistí buď postup shody s typem podle přílohy č. 6
k tomuto nařízení, nebo postup zabezpečování jakosti výrobku
podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení,
c) u zařízení patřících do skupiny I kategorie M2 nebo do skupiny
II kategorie 2 neuvedených pod písmenem b) výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce zajistí postup vnitřní kontroly výroby
podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení a předá technickou
dokumentaci výrobku (bod 3 přílohy č. 8 k tomuto nařízení)
notifikované osobě,3) která potvrdí její převzetí a archivuje
ji,
d) u zařízení patřících do skupiny II kategorie 3 výrobce nebo
jeho zplnomocněný zástupce zajistí postup vnitřní kontroly
výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení,
e) u zařízení patřících do skupiny I nebo do skupiny II může
výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce namísto postupů
uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) zvolit postup
ověřování jednotlivých výrobků podle přílohy č. 9 k tomuto
nařízení.
(2) U autonomních ochranných systémů výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce zajistí posouzení shody postupem uvedeným
v odstavci 1 písm. a) nebo postupem uvedeným v odstavci 1 písm.
e).
(3) U součástí určených k zabudování do zařízení nebo
ochranného systému výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí
posouzení shody způsobem uvedeným v odstavci 1, s výjimkou
opatření součásti označením CE. Výrobce nebo jeho zplnomocněný
zástupce vydá písemné osvědčení, ve kterém potvrdí shodu součásti
s odpovídajícími ustanoveními tohoto nařízení a uvede vlastnosti
součásti a způsob, jakým musí být zabudována, aby byly splněny
základní požadavky vztahující se na zařízení nebo ochranný systém.
(4) U bezpečnostních hledisek uvedených v bodě 1.2.7 přílohy
č. 2 k tomuto nařízení může být shoda posouzena výrobcem nebo jeho
zplnomocněným zástupcem postupem pro vnitřní kontrolu výroby podle
přílohy č. 8 k tomuto nařízení.
(5) Dokumenty a korespondence týkající se postupů posouzení
shody podle výše uvedených ustanovení musí být pořízeny v jednom
z jazyků členských států Evropské unie, ve kterých budou tyto
postupy použity, nebo v jazyce přijatelném pro příslušnou
notifikovanou osobu.
(6) ES prohlášení o shodě musí obsahovat
a) identifikační údaje o výrobci nebo jeho zplnomocněném zástupci
(u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo
podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její
sídlo),
b) identifikační údaje o osobě oprávněné jednat jménem výrobce
nebo zplnomocněného zástupce,
c) popis zařízení, ochranného systému nebo přístroje uvedeného
v § 1 odst. 1 písm. b),
d) odkazy na odpovídající právní předpisy a jejich ustanovení,
které zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v § 1
odst. 1 písm. b) splňuje,
e) identifikační údaje notifikované osoby (číslo, název nebo
obchodní firmu a její sídlo), pokud se zúčastnila posuzování
shody, a číslo certifikátu ES přezkoušení typu, pokud byl
vydán,
f) odkaz na technické normy podle § 2 odst. 3, pokud byly použity,
g) technické normy a technické specifikace, pokud byly použity,
h) odkazy na odpovídající právní předpisy Evropských společenství,
pokud byly použity.
(7) Doklady o posouzení shody (§ 13 odst. 7 zákona) zahrnují
kopii ES prohlášení o shodě a dokumenty, které v závislosti na
použitém postupu shody jsou uvedeny v odpovídajících ustanoveních
příloh k tomuto nařízení.
------------------------------------------------------------------
3) § 2 písm. i) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č.
205/2002 Sb.
§ 4
Označení CE a jiné označování
(1) Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní
právní předpis,4) se umisťuje přímo na zařízení, ochranný systém
nebo na přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) tak, aby bylo
zřetelné, viditelné, čitelné a nesmazatelné. U malých zařízení,
ochranných systémů nebo přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b)
může být rozměr označení CE menší než 5 mm. Zařízení, ochranný
systém nebo přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) nesmějí být
opatřeny označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud
jde o označení CE. Na výrobku může být umístěno i jiné označení
než označení CE, ale nesmí tím být snížena viditelnost, popřípadě
čitelnost označení CE.
(2) Za označením CE musí být uvedeno identifikační číslo
notifikované osoby, která se zúčastňuje posuzování shody ve fázi
výroby.
(3) Označení CE na zařízení, ochranném systému nebo na
přístroji uvedeném v § 1 odst. 1 písm. b) vyjadřuje, že výrobek
splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních
předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení
stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen
stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních
předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými
ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze
s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce
použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo
návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených
k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních
předpisech Evropského společenství nebo jejich ustanoveních, které
výrobce použil.
------------------------------------------------------------------
4) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická
podoba označení CE.
§ 5
Oznámení o uložení ochranného opatření
V případě, že bylo pro zařízení, ochranný systém nebo
přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) uloženo ochranné opatření
podle zvláštního právního předpisu,5) uvede se v oznámení
rozhodnutí o uložení ochranného opatření podle § 7 odst. 8 zákona,
zda neshoda byla způsobena
a) nesplněním základních požadavků podle § 2 odst. 2, nebo
b) nesprávným použitím technických norem uvedených v § 2 odst. 3,
nebo
c) nedostatky v technických normách uvedených v § 2 odst. 3.
------------------------------------------------------------------
5) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb.,
o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.
a zákona č. 205/2002 Sb.
§ 6
Podmínky autorizace
(1) Při autorizaci právnických osob podle § 11 odst. 2 zákona
se uplatňují podmínky stanovené v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
Právnické osoby, které splní kritéria stanovená v příslušných
harmonizovaných technických normách, jsou považovány za vyhovující
příslušným podmínkám.
(2) Autorizovaná osoba se postupem podle § 11 odst. 7 zákona
stává notifikovanou osobou.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 7
(1) Platné certifikáty nebo jiné dokumenty vydané na základě
nařízení vlády č. 176/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č.
286/2000 Sb., mohou být použity pro účely posuzování shody podle
tohoto nařízení, pokud nebudou zrušeny za podmínek stanovených
zákonem.
(2) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle
nařízení vlády č. 176/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č.
286/2000 Sb., se považují za osoby pověřené k činnostem podle
tohoto nařízení.
§ 8
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití
v prostředí s nebezpečím výbuchu.
2. Nařízení vlády č. 286/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády
č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí
s nebezpečím výbuchu.
§ 9
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Rusnok v. r.
Příl.1
KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ
1. Skupina zařízení I
a) Kategorie M 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno, a kde
je to nutné, vybaveno dodatečnými speciálními ochrannými
prostředky tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními
parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň
ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech
dolů ohrožených metanem nebo hořlavým prachem a v těch částech
povrchového vybavení těchto dolů, které jsou ohroženy metanem nebo
hořlavým prachem.
Po zařízení této kategorie se vyžaduje, aby zůstávalo funkční
i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení, za
přítomnosti výbušné atmosféry, a aby se vyznačovalo takovými
prostředky ochrany proti výbuchu, že
aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany
zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další
nezávislý prostředek ochrany, nebo
ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna
dostatečná úroveň bezpečnosti.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové
požadavky uvedené v bodě 2.0.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
b) Kategorie M 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby
bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými
výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech
dolů s pravděpodobným ohrožením metanem nebo hořlavým prachem
a v těch částech povrchového vybavení těchto dolů, kde je ohrožení
metanem nebo hořlavým prachem pravděpodobné.
U tohoto zařízení se předpokládá, že bude v případě vzniku výbušné
atmosféry vypnuto.
Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie musí zajistit
dostatečnou úroveň ochrany při normálním provozu a také v případě
těžších provozních podmínek vznikajících zejména hrubým zacházením
a změnami okolního prostředí.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové
požadavky uvedené v bodě 2.0.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
2. Skupina zařízení II
a) Kategorie 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby
bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými
výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve
kterých je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami
nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí přítomna trvale, po dlouhou
dobu nebo často.
Zařízení této kategorie musí zajišťovat dostatečnou úroveň ochrany
i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení a vyznačuje
se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že
aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany
zajišťuje požadovanou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další
nezávislý prostředek ochrany, nebo
ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna
požadovaná úroveň bezpečnosti.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové
požadavky uvedené v bodě 2.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
b) Kategorie 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby
bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými
výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve
kterých je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu
s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí
pravděpodobný.
Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují
dostatečnou úroveň ochrany i v případě častého rušení nebo častých
poruch zařízení, se kterými se musí běžně počítat.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové
požadavky uvedené v bodě 2.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
c) Kategorie 3 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby
bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými
výrobcem a zajišťovalo běžnou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, kde
vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s plyny, párami nebo
mlhami nebo prachovzdušnou směsí není pravděpodobný, a pokud
výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po
krátké časové období.
Konstrukce zařízení této kategorie musí zajistit požadovanou
úroveň bezpečnosti při běžném provozu.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové
požadavky uvedené v bodě 2.3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
Příl.2
ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ A ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY PRO NÁVRH A
KONSTRUKCI ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ URČENÝCH PRO POUŽITÍ
V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU
Úvodní poznámky
A. Technické znalosti, které se mohou měnit velmi rychle, musí být
vzaty v úvahu co nejrychleji a okamžitě využívány.
B. Pro přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) platí základní
požadavky pouze do míry, která je nezbytná pro bezpečnou
a spolehlivou funkci a provoz těchto přístrojů z hlediska
nebezpečí výbuchu.
1. SPOLEČNÉ POŽADAVKY PRO ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY
1.0 Všeobecné požadavky
1.0.1 Principy komplexní bezpečnosti proti výbuchu
Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí
s nebezpečím výbuchu musí být konstruovány z hlediska komplexní
bezpečnosti proti výbuchu.
K tomu musí výrobce přijmout tato opatření
a) především, pokud je to možné, zabránit vzniku výbušné
atmosféry, která by mohla být vytvářena nebo uvolňována samotným
zařízením nebo ochranným systémem,
b) zabránit iniciaci výbušné atmosféry při zohlednění vlastností
všech elektrických a neelektrických zdrojů iniciace,
c) kde je přesto pravděpodobný vznik výbuchu, který by mohl přímo
nebo nepřímo ohrozit osoby, popřípadě též domácí a hospodářská
zvířata nebo majetek, zajistit okamžité potlačení výbuchu nebo
omezit rozsah účinku plamenů výbuchu a výbuchového tlaku na
dostatečnou úroveň bezpečnosti.
1.0.2 Zařízení a ochranné systémy musí být po patřičné analýze
možných provozních poruch navrženy a vyrobeny tak, aby se co
nejvíce vyloučily nebezpečné situace.
V úvahu musí být bráno i jakékoliv rozumně předvídatelné nesprávné
použití.
1.0.3 Speciální podmínky přezkušování a údržby
Zařízení a ochranné systémy, které podléhají speciálním podmínkám
přezkušování a údržby, musí být navrženy a konstruovány s ohledem
na tyto podmínky.
1.0.4 Okolní podmínky
Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány tak,
aby byly schopny odolávat skutečným a předvídatelným okolním
podmínkám.
1.0.5 Označování
Všechna zařízení a ochranné systémy musí mít čitelně a trvanlivě
vyznačeny přinejmenším tyto údaje
a) název a adresu výrobce (u fyzické osoby jméno a příjmení
a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo
obchodní firmu a její sídlo),
b) označení CE,
c) označení série nebo typu,
d) sériové číslo, pokud existuje,
e) rok výroby,
f) specifické označení ochrany proti výbuchu (viz obr.) doplněné
o symbol skupiny a kategorie zařízení,
g) pro zařízení skupiny II písmeno "G" (pro výbušnou atmosféru
tvořenou směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami) nebo písmeno
"D" (pro výbušnou atmosféru ve formě prachovzdušné směsi).
Dále, pokud je to nutné, musí být rovněž vyznačeny všechny
informace důležité pro jejich bezpečné používání.
1.0.6 Návod k použití
a) S každým zařízením a ochranným systémem musí být dodáván návod
k použití, který obsahuje alespoň tyto informace
aa) zopakování údajů, kterými jsou zařízení nebo ochranný systém
označeny, s výjimkou sériového čísla (viz bod 1.0.5), spolu
s dalšími vhodnými doplňkovými informacemi pro usnadnění údržby
(například adresy dovozce, opravárenské organizace),
ab) instrukce pro bezpečné: uvedení do provozu, používání, montáž
a demontáž, údržbu (preventivní údržbu a odstraňování poruch),
instalaci, nastavování,
ac) kde je to nutné, vymezení ohroženého prostoru před zařízením
pro uvolnění tlaku,
ad) kde je to nutné, návod pro zaškolení,
ae) podrobnosti, které umožní beze všech pochybností rozhodnout,
zda dané zařízení stanovené kategorie nebo ochranný systém mohou
být bezpečně použity v uvažovaném prostoru za očekávaných
provozních podmínek,
af) elektrické a tlakové parametry, maximální povrchová teplota
a další mezní hodnoty,
ag) kde je to nutné, speciální podmínky použití, včetně
podrobností o nevhodném použití, ke kterému podle získaných
zkušeností může dojít,
ah) kde je to nutné, základní vlastnosti nástrojů, které jsou pro
zařízení nebo ochranný systém vhodné.
b) Návod k použití musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným
zástupcem napsán v jednom z jazyků Evropského společenství.
Při uvádění do provozu musí být všechna zařízení a ochranné
systémy vybaveny překladem návodu k použití do jazyka popřípadě
jazyků země, ve které mají být tato zařízení a ochranné systémy
používány, a původním návodem v jednom z jazyků Evropského
společenství.
Tento překlad provede výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo
osoba, která uvádí zařízení a ochranné systémy do příslušné
jazykové oblasti.
Nicméně návody na údržbu určené pro použití specialisty
zaměstnávanými výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem mohou
být v jednom z jazyků Evropského společenství, kterému tento
personál rozumí.
c) Návod k použití musí obsahovat výkresy a schémata nezbytné pro
uvádění do provozu, údržbu, inspekce, kontrolu správného chodu,
a kde je to vhodné, pro opravy zařízení nebo ochranného systému,
spolu se všemi užitečnými návody zvláště z hlediska bezpečnosti.
d) Žádná obchodní ani jiná literatura přikládaná k zařízení nebo
ochrannému systému popisující konkrétní zařízení nebo ochranný
systém nesmí být v rozporu s návodem popisujícím bezpečnostní
hlediska.
1.1 Výběr materiálů
1.1.1 Materiály použité pro konstrukci zařízení a ochranných
systémů nesmějí při předvídaném provozním namáhání způsobit
výbuch.
1.1.2 V rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem nesmějí
vznikat reakce mezi použitým materiálem a složkami potenciálně
výbušné atmosféry, které by mohly narušit ochranu proti výbuchu.
1.1.3 Materiály musí být voleny tak, aby předvídatelné změny
jejich vlastností a jejich slučitelnost s jinými materiály nevedly
ke snížení poskytované ochrany; pozornost musí být věnována
zvláště korozním vlastnostem materiálů, odolnosti proti
opotřebení, elektrické vodivosti, mechanické pevnosti, odolnosti
proti stárnutí a účinkům změn teploty.
1.2 Návrh a konstrukce
1.2.1 Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány
s ohledem na technické znalosti o ochraně proti výbuchu tak, aby
mohly být bezpečně provozovány po celou jejich předpokládanou dobu
životnosti.
1.2.2 Součástky určené pro vkládání nebo pro použití jako výměnné
části v zařízeních a ochranných systémech musí být navrženy
a konstruovány tak, aby bezpečně plnily svou stanovenou funkci
ochrany proti výbuchu, pokud jsou instalovány podle návodu
výrobce.
1.2.3 Uzavřené konstrukce a zabránění úniků
Zařízení, ze kterých se mohou uvolňovat hořlavé plyny nebo prachy,
musí, pokud je to možné, využívat výhradně uzavřených konstrukcí.
Pokud jsou v zařízení otvory nebo netěsné spoje, musí být v co
největší míře provedeny takovým způsobem, aby unikající plyny nebo
prach nemohly vytvářet vně zařízení výbušnou atmosféru.
Místa, do kterých je materiál přiváděn nebo ze kterých je
odebírán, musí být v co největší míře provedena a vybavena tak,
aby byl při plnění nebo vypouštění omezen únik hořlavých látek.
1.2.4 Usazování prachu
Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny pro použití
v prašném prostředí, musí být provedeny tak, aby se usazený prach
na jejich povrchu nemohl vznítit.
Obecně má být, kde je to možné, omezeno usazování prachu. Zařízení
a ochranné systémy se musí dát snadno čistit.
Povrchová teplota části zařízení musí být udržována dostatečně
nízko pod teplotou doutnání usazeného prachu.
V úvahu musí být brána tloušťka vrstvy usazeného prachu, a pokud
je to potřebné, musí být provedena opatření pro omezení teploty
tak, aby se zabránilo zahřívání.
1.2.5 Doplňkové ochranné prostředky
Zařízení a ochranné systémy, které mohou být vystaveny určitému
typu vnějšího namáhání, musí být vybaveny, pokud je to nutné,
doplňkovými ochrannými prostředky.
Zařízení musí vydržet příslušné namáhání bez nepříznivých účinků
na ochranu proti výbuchu.
1.2.6 Bezpečné otevírání
Jsou-li zařízení a ochranné systémy umístěny v krytu nebo
v uzavřené skříni tvořící část samotné ochrany proti výbuchu, musí
být možné otevřít tento kryt nebo tuto skříň pouze speciálním
nástrojem nebo za vhodných ochranných opatření.
1.2.7 Ochrana proti jiným nebezpečím
Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a vyrobeny tak, aby
a) bylo vyloučeno poranění nebo jiná újma, které by mohly nastat
v důsledku přímého nebo nepřímého dotyku,
b) bylo zajištěno, že na přístupných částech nevznikne povrchová
teplota nebo sálání, které by mohly způsobit nebezpečí,
c) byla vyloučena neelektrická nebezpečí, která podle zkušeností
mohou vzniknout,
d) bylo zajištěno, že při předvídatelných podmínkách přetížení
nedojde ke vzniku nebezpečné situace.
Jsou-li rizika u zařízení a ochranných systémů uvedená v tomto
bodě zcela nebo částečně pokryta jinými nařízeními vlády vydanými
k provedení zákona, pak se u těchto rizik použijí tato jiná
nařízení vlády.
1.2.8 Přetížení zařízení
Nebezpečnému přetížení musí být zabráněno již v etapě návrhu
zapojením měřicích, regulačních a řídicích přístrojů, jako jsou
nadproudové ochrany, teplotní omezovače, diferenciální tlakové
spínače, průtokoměry, časová relé, hlídače mezní rychlosti
a podobné typy kontrolních přístrojů.
1.2.9 Systémy v pevném závěru
Jsou-li části, které mohou vznítit výbušnou atmosféru, umístěny
v závěru, musí být provedena taková opatření, která zajistí, že
závěr vydrží tlak vznikající při explozi výbušné směsi uvnitř
závěru a zabrání přenesení exploze do výbušné atmosféry
obklopující závěr.
1.3 Potenciální iniciační zdroje
1.3.1 Nebezpečí způsobené různými iniciačními zdroji
Potenciální iniciační zdroje, jako jsou jiskry, plameny,
elektrické oblouky, vysoké povrchové teploty, akustická energie,
záření ve viditelném spektru, elektromagnetické vlny a jiné
iniciační zdroje, musí být vyloučeny.
1.3.2 Nebezpečí způsobené statickou elektřinou
Vzniku elektrostatických nábojů schopných vytvářet nebezpečné
výboje musí být zabráněno vhodnými prostředky.
1.3.3 Nebezpečí způsobené rozptylovými a svodovými elektrickými
proudy
Musí být zabráněno vzniku rozptylových a svodových proudů
v elektricky vodivých částech, které by mohly vést například ke
vzniku nebezpečné koroze, k přehřátí povrchu nebo ke vzniku
jisker, v důsledku nichž by mohlo dojít k iniciaci.
1.3.4 Nebezpečí způsobené přehřátím
Již při konstrukci, pokud je to možné, musí být zabráněno přehřátí
způsobenému třením nebo nárazy, například mezi materiály a částmi
vzájemně se stýkajícími při otáčení nebo z důvodu vniknutí cizích
těles.
1.3.5 Nebezpečí způsobené vyrovnáváním tlaku
Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy nebo vybaveny
zabudovanými měřicími, řídicími a regulačními přístroji tak, aby
při vyrovnávání tlaku v důsledku jejich činnosti nevznikala rázová
vlna nebo stlačení, které by mohly způsobit iniciaci.
1.4 Nebezpečí způsobené vnějšími vlivy
1.4.1 Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány
tak, aby byly schopny vykonávat funkci, ke které byly určeny,
zcela bezpečně i při měnících se okolních podmínkách, za
přítomnosti vnějších napětí, vlhkosti, vibrací, při znečištění
a za jiných vnějších vlivů, při uvažování rozsahu provozních
podmínek stanovených výrobcem.
1.4.2 Použité části zařízení musí být vhodné pro předpokládané
mechanické a tepelné namáhání a musí být schopné odolávat
existujícím nebo předvídatelným vlivům agresivních látek.
1.5 Požadavky na bezpečnostní přístroje
1.5.1 Bezpečnostní přístroje musí pracovat nezávisle na
jakýchkoliv měřicích nebo řídicích přístrojích požadovaných pro
provoz.
Pokud je to možné, musí být porucha bezpečnostního přístroje
detekována vhodnými technickými prostředky dostatečně rychle tak,
aby bylo zajištěno, že je pouze velmi malá pravděpodobnost vzniku
nebezpečné situace.
Obecně má být používán princip uvedení do bezpečného stavu
v případě poruchy.
Uvedení do bezpečného stavu musí být zásadně prováděno přímým
působením na řídicí přístroje, to je bez použití softwarových
povelů.
1.5.2 V případě poruchy bezpečnostního přístroje musí být zařízení
nebo ochranný systém, kdekoliv je to možné, uvedeny do bezpečného
stavu.
1.5.3 Nouzové vypínání od bezpečnostních přístrojů musí být, pokud
možno, vybaveno blokováním proti opětnému zapnutí. Nový povel
k zahájení normálního provozu může být dán pouze po záměrném
odstavení blokování proti opětnému zapnutí.
1.5.4 Ovládací prvky a zobrazovací jednotky
Jsou-li použity ovládací prvky a zobrazovací jednotky, musí být
provedeny v souladu s ergonomickými principy tak, aby bylo
dosaženo nejvyšší možné úrovně provozní bezpečnosti z hlediska
nebezpečí výbuchu.
1.5.5 Požadavky na přístroje s měřicí funkcí pro ochranu proti
výbuchu
Přístroje s měřicí funkcí, které mají vliv na zařízení použité ve
výbušné atmosféře, musí být navrženy a konstruovány tak, aby
zvládly všechny předvídatelné provozní požadavky a speciální
podmínky použití.
1.5.6 Pokud je to nutné, musí být možno provádět kontroly
přesnosti údajů a provozuschopnosti přístrojů s měřicí funkcí.
1.5.7 Návrh přístrojů s měřicí funkcí musí počítat
s bezpečnostním koeficientem, který zajistí, aby výstražná mez
ležela dostatečně daleko mimo meze výbušnosti nebo zápalnosti
výbušné atmosféry, kterou zařízení registruje, především
s ohledem na provozní podmínky instalace a možnosti odchylek
měřicího systému.
1.5.8 Nebezpečí způsobené softwarem
Při navrhování zařízení, ochranného systému, a také
u bezpečnostních přístrojů, řízených softwarem, musí být věnována
zvláštní pozornost analýze nebezpečí vznikajícího při poruchách
programu.
1.6 Bezpečnostní požadavky na systémy
1.6.1 Pro odstavení zařízení a ochranných systémů zapojených do
automatických procesů musí být při odchylkách od očekávaných
provozních podmínek, pokud to není na úkor bezpečnosti, dána
možnost ručního převzetí řízení.
1.6.2 Je-li uveden do činnosti nouzový vypínací systém, musí být
nahromaděná energie co nejrychleji a nejbezpečněji snížena nebo
izolována tak, aby již dále nepředstavovala riziko.
Tento požadavek neplatí pro elektrochemické zdroje energie.
1.6.3 Nebezpečí způsobené poruchou napájení
Zařízení a ochranné systémy, u kterých může mít porucha napájení
za následek vznik dalšího nebezpečí, musí být zajištěny tak, aby
bylo možno udržet jejich bezpečný provozní stav nezávisle na
zbytku instalace.
1.6.4 Nebezpečí způsobené spoji
Zařízení a ochranné systémy musí být vybaveny vhodnými vstupy pro
kabely a trubkové vedení.
Jsou-li zařízení a ochranné systémy určeny pro použití
v kombinaci s jinými zařízeními a ochrannými systémy, musí být
jejich spojení provedeno bezpečným způsobem.
1.6.5 Umístění výstražných přístrojů jako součástí zařízení
Jsou-li zařízení nebo ochranné systémy vybaveny přístroji pro
detekci nebo výstražnými přístroji pro sledování přítomnosti
výbušné atmosféry, musí být vybaveny potřebnými návody, aby bylo
umožněno jejich umístění na správném místě.
2. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ
2.0 Požadavky na zařízení kategorie M skupiny zařízení I
2.0.1 Požadavky na zařízení kategorie M 1 skupiny zařízení I
2.0.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se
iniciační zdroje nestaly aktivními ani v případě výjimečných
událostí vztahujících se k zařízení.
Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby
a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval
alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany požadovanou
úroveň bezpečnosti nebo
b) dostatečná úroveň bezpečnosti byla zajištěna i v případě vzniku
dvou vzájemně nezávislých poruch.
Pokud je to nutné, toto zařízení musí být vybaveno dodatečnými
speciálními prostředky ochrany.
Zařízení musí zůstat funkční i za přítomnosti výbušné atmosféry.
2.0.1.2 Zařízení musí být, pokud je to nutné, provedeno tak, aby
do jeho vnitřku nepronikl žádný prach.
2.0.1.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být
povrchová teplota částí zařízení udržována dostatečně nízko pod
teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.
2.0.1.4 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí
zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze
za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není
možné uvést zařízení do klidového stavu, tam musí výrobce umístit
na otevíranou část zařízení výstražný štítek.
Pokud je to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodným dodatečným
blokovacím systémem.
2.0.2 Požadavky na zařízení kategorie M 2 skupiny zařízení I
2.0.2.1 Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany
zajišťujícími, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními při
normálním provozu, a to ani při nepříznivých provozních
podmínkách, zvláště při těch, které vznikají při hrubém zacházení
a změnách okolních podmínek.
Zařízení je určeno k tomu, aby bylo v případě přítomnosti výbušné
atmosféry vypnuto.
2.0.2.2 Zařízení musí být navrženo tak, aby otvírání těch částí
zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, bylo možné pouze
v klidovém stavu nebo přes vhodné blokovací mechanismy. Kde není
možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit
na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek.
2.0.2.3 Musí být uplatněny požadavky, které se týkají nebezpečí
výbuchu prachovzdušné směsi uvedené pro kategorii M 1 skupiny
zařízení I.
2.1 Požadavky na kategorii 1 skupiny zařízení II
2.1.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami
nebo mlhami
2.1.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se
zdroje iniciace nemohly stát aktivními ani v případě výjimečných
událostí vztahujících se k zařízení.
Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby
a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval
alespoň jeden další nezávislý prostředek požadovanou úroveň
ochrany nebo
b) požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku
dvou vzájemně nezávislých poruch.
2.1.1.2 U zařízení s povrchy, které se mohou zahřívat, musí být
přijata taková opatření, aby se zaručilo, že stanovené maximální
povrchové teploty nebudou překročeny ani za nejnepříznivějších
okolností.
V této souvislosti musí být bráno v úvahu i oteplení způsobené
zahříváním a chemickými reakcemi.
2.1.1.3 Zařízení musí být navrženo tak, aby otvírání těch částí
zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, bylo možné pouze za
klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není
možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit
na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek.
Je-li to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodnými dodatečnými
blokovacími systémy.
2.1.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí
2.1.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo
k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě výjimečných
událostí vztahujících se k zařízení.
Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby
a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval
alespoň jeden další nezávislý prostředek požadovanou úroveň
ochrany nebo
b) požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku
dvou vzájemně nezávislých poruch.
2.1.2.2 Pokud je to nutné, musí být zařízení provedeno tak, aby
prach mohl vstupovat do zařízení nebo z něj unikat pouze ve
výslovně k tomu navržených místech.
Tento požadavek musí splňovat rovněž kabelové vstupy a připojovací
díly.
2.1.2.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být
udržována povrchová teplota částí zařízení dostatečně nízko pod
teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.
2.1.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavky
uvedené v 2.1.1.3.
2.2 Požadavky na kategorii 2 skupiny zařízení II
2.2.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo
mlhami
2.2.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se
zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, dokonce i v případě častých
poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými se musí běžně
počítat.
2.2.1.2 Části zařízení musí být navrženy a konstruovány tak, aby
jejich stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani
v případě nebezpečí vznikajícího v abnormálních situacích
předvídaných výrobcem.
2.2.1.3 Zařízení musí být navrženo tak, aby otevírání těch částí
zařízení, které by mohly být zdrojem iniciace, bylo možné pouze za
klidového stavu nebo přes vhodné blokovací systémy. Kde není možné
zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na
otvíratelnou část zařízení výstražný štítek.
2.2.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí
2.2.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo
k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě častého
rušení nebo častých provozních chyb zařízení, se kterými je
normálně nutno počítat.
2.2.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavek 2.1.2.3.
2.2.2.3 S ohledem na ochranu proti prachu platí požadavek
2.1.2.2.
2.2.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavek
2.2.1.3.
2.3 Požadavky na kategorii 3 skupiny zařízení II
2.3.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami
nebo mlhami
2.3.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se
zabránilo vzniku předvídatelných iniciačních zdrojů, které mohou
vznikat při normálním provozu.
2.3.1.2 Při určených provozních podmínkách nesmějí povrchové
teploty překročit stanovenou maximální povrchovou teplotu. Teploty
vyšší mohou být ve výjimečných případech dovoleny pouze za
předpokladu, že výrobce použije speciální dodatečná ochranná
opatření.
2.3.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí
2.3.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nemohlo
dojít k iniciaci prachovzdušné směsi iniciačními zdroji, jejichž
vznik je pravděpodobný za normálních provozních podmínek.
2.3.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky uvedené v 2.1.2.3.
2.3.2.3 Zařízení včetně kabelových vstupů a spojovacích dílů musí
být provedeno tak, aby prach s ohledem na velikost jeho částic
nemohl uvnitř zařízení vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs ani
se nemohl uvnitř zařízení nebezpečně hromadit.
3. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA OCHRANNÉ SYSTÉMY
3.0 Všeobecné požadavky
3.0.1 Ochranné systémy musí být dimenzovány tak, aby omezily
účinky výbuchu na dostatečnou úroveň bezpečnosti.
3.0.2 Ochranné systémy musí být navrženy tak, a musí umožňovat
takové umístění, aby se zabránilo rozvinutí výbuchů do
nebezpečných řetězových reakcí nebo rozšíření plamene a aby výbuch
z počátečního stadia nepřešel do detonace.
3.0.3 V případě poruchy napájení si musí ochranné systémy zachovat
svou funkčnost po dobu postačující k zabránění vzniku nebezpečných
situací.
3.0.4 Ochranné systémy nesmějí nesprávně fungovat vlivem vnějších
rušivých vlivů.
3.1 Projektování a návrh
3.1.1 Vlastnosti materiálů
Při projektování se s ohledem na vlastnosti materiálů za maximální
tlak a teplotu bere v úvahu předpokládaný výbuchový tlak
vznikající při extrémních provozních podmínkách a očekávaný
tepelný účinek plamene.
3.1.2 Ochranný systém navržený k tomu, aby odolal výbuchům nebo
výbuchy zachytil, musí být schopen vydržet očekávanou tlakovou
vlnu bez ztráty integrity systému.
3.1.3 Příslušenství připojené k ochranným systémům musí být
schopno vydržet očekávaný maximální výbuchový tlak bez ztráty své
funkční schopnosti.
3.1.4 Při projektování a navrhování ochranných systémů musí být
brány v úvahu reakce způsobené tlaky v přídavných zařízeních
a připojených potrubích.
3.1.5 Systémy pro uvolnění tlaku
Je-li pravděpodobné, že namáhání ochranných systémů překročí
jejich konstrukční pevnost, musí být v návrhu použit vhodný
prostředek pro uvolnění tlaku, které neohrozí osoby v okolí.
3.1.6 Systémy pro potlačení výbuchu
Systémy pro potlačení výbuchu musí být projektovány a navrženy
tak, aby zajistily, že v případě incidentu budou reagovat na
vznikající výbuch v co nejranějším stadiu, a aby co nejúčinněji
působily proti výbuchu z hlediska maximální rychlosti nárůstu
tlaku a maximálního výbuchového tlaku.
3.1.7 Systémy pro oddělení výbuchu
Systémy pro oddělení výbuchu určené k tomu, aby co nejrychleji
oddělily určené zařízení v počátečním stadiu výbuchu pomocí
odpovídajících přístrojů, musí být projektovány a navrženy tak,
aby v provozních podmínkách zůstaly odolné proti přenesení
vnitřního výbuchu a uchovaly si svou mechanickou pevnost.
3.1.8 Ochranné systémy musí být možno zapojit do obvodu s vhodnou
výstražnou mezí tak, že pokud je to nutné, dojde k přerušení
dodávky a výstupu produktu a odstavení těch částí zařízení, které
již déle nemohou bezpečně fungovat.
Příl.3
ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU
1. ES přezkoušení typu je postup, při kterém notifikovaná osoba
ověřuje a zkouší, zda vzorek výrobku reprezentující uvažovanou
výrobu splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení.
2. Žádost o ES přezkoušení typu podává výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce u notifikované osoby podle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat
a) identifikační údaje o výrobci, a pokud žádost podává
zplnomocněný zástupce, též údaje o něm (u fyzické osoby jméno
a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby
název nebo obchodní firmu a její sídlo),
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u žádné jiné
notifikované osoby,
c) technickou dokumentaci podle bodu 3.
Žadatel musí dát notifikované osobě k dispozici vzorek výrobku
reprezentující uvažovanou výrobu (dále jen "typ"). Pokud to
vyžaduje program zkoušek, může si notifikovaná osoba vyžádat další
vzorky.
3. Technická dokumentace musí umožnit posouzení shody výrobku
s požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto
posouzení pokrývat návrh, výrobu a údaje o funkci výrobku a musí
v tomto rozsahu obsahovat
a) všeobecný popis typu,
b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a rozmístění součástí,
podsestav, obvodů a podobně,
c) popisy a komentáře nutné pro pochopení výkresů a schémat a
funkce výrobku,
d) seznam technických norem podle § 2 odst. 3, které byly úplně
nebo částečně uplatněny, a popis přijatých řešení pro splnění
základních požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity
technické normy podle § 2 odst. 3,
e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených
přezkoumání a tak dále,
f) zkušební protokoly.
4. Notifikovaná osoba
4.1 prověřuje technickou dokumentaci, ověřuje, zda typ byl vyroben
ve shodě s technickou dokumentací, a zjišťuje prvky, které byly
navrženy podle odpovídajících ustanovení technických norem podle
§ 2 odst. 3, jakož i prvky, které byly navrženy bez použití
odpovídajících ustanovení těchto technických norem podle § 2 odst.
3,
4.2 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání
a nezbytné zkoušky pro kontrolu, zda tam, kde nebyly použity
technické normy podle § 2 odst. 3, řešení přijaté výrobcem splňuje
základní požadavky,
4.3 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání
a nezbytné zkoušky pro kontrolu, zda tam, kde se výrobce rozhodl
použít příslušné technické normy, byly tyto normy skutečně
použity,
4.4 dohodne s žadatelem místo, kde se budou provádět přezkoumání
a nezbytné zkoušky.
5. Pokud typ splňuje odpovídající ustanovení tohoto nařízení, vydá
notifikovaná osoba žadateli certifikát ES přezkoušení typu.
Certifikát obsahuje jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení
a nezbytné údaje pro identifikaci schváleného typu.
K certifikátu se přiloží seznam podstatných částí technické
dokumentace, kopii seznamu si ponechá notifikovaná osoba.
Pokud notifikovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo jeho
zplnomocněnému zástupci certifikát, uvede pro toto odmítnutí
podrobné důvody a postup pro řízení o námitkách.
6. Žadatel informuje notifikovanou osobu, která uchovává
technickou dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení
typu, o všech úpravách schváleného zařízení nebo ochranného
systému, a pokud tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními
požadavky nebo předepsanými podmínkami pro použití výrobku, musí
pro ně získat dodatečné schválení. Toto dodatečné schválení vydá
notifikovaná osoba formou dodatku k certifikátu ES přezkoušení
typu.
7. Každá notifikovaná osoba musí předat všem ostatním příslušným
notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se
certifikátů ES přezkoušení typu a vydaných a zrušených dodatků.
8. Ostatní příslušné notifikované osoby mohou obdržet kopie
certifikátů ES přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Přílohy
k certifikátům se uchovávají tak, aby byly k dispozici ostatním
notifikovaným osobám.
9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí uchovávat spolu
s technickou dokumentací kopie certifikátů ES přezkoušení typu
a jejich dodatků po dobu nejméně 10 let od výroby posledního
zařízení nebo ochranného systému.
V případě, že výrobce není usazen na území Evropského
společenství, ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost
uchovávat technickou dokumentaci osoba, která uvádí výrobek na
trh.
Příl.4
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY
1. Zabezpečování jakosti výroby je postup, podle něhož výrobce,
který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje
a prohlašuje, že dané výrobky jsou shodné s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto
nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo jeho zplnomocněný
zástupce opatřuje každé zařízení označením CE a vystavuje písemné
prohlášení o shodě. Označení CE se doplňuje identifikačním číslem
notifikované osoby odpovědné za dohled v souladu s bodem 4.
2. Výrobce je povinen používat schválený systém jakosti pro
výrobu, výstupní kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků
uvedených v bodě 3 a je podroben dohledu podle bodu 4.
3. Systém jakosti
3.1 Žádost o posouzení systému jakosti pro výrobky, kterých se to
týká, podává výrobce u notifikované osoby podle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat
a) všechny potřebné informace pro zamýšlenou kategorii výrobků,
b) dokumentaci týkající se systému jakosti,
c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu
ES přezkoušení typu.
3.2 Systém jakosti musí zajišťovat shodu výrobku s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení,
které pro ně platí.
Všechny prvky jakosti, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí
být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí,
postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí
umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček
a záznamů o jakosti.
Tato dokumentace musí obsahovat zejména popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí
vedení z hlediska jakosti výrobků,
b) výrobních postupů, řízení jakosti a technik zabezpečování
jakosti, postupů a systematických činností, které budou používány,
c) ověřování a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během
ní a po výrobě, a četnost jejich provádění,
d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze
zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného
personálu, a tak dále,
e) prostředků, které sledují dosažení požadované jakosti zařízení
a účinnost fungování systému jakosti.
3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti a vyhodnotí, zda
tento systém splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Shoda se
předpokládá s těmi požadavky vztahujícími se k systému jakosti,
které jsou zavedeny podle příslušných harmonizovaných norem. Ve
skupině provádějící posouzení musí být alespoň jeden člen se
zkušenostmi s posuzováním technologie výroby daných výrobků.
Proces hodnocení musí zahrnovat kontrolní návštěvu na pracovištích
výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí
obsahovat závěry posouzení a odůvodnění rozhodnutí.
3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného
systému jakosti a jeho udržování tak, aby byl stále přiměřený
a účinný.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí informovat
notifikovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé
zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí
navrhované změny a rozhodne, zda upravený systém jakosti bude
nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zda je třeba
provést nové posouzení systému jakosti.
Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení obsahuje závěry
přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí.
4. Dohled na odpovědnost notifikované osoby
4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil
závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.
4.2 Výrobce umožňuje notifikované osobě za účelem kontroly přístup
do výrobních prostorů, prostorů, kde se provádějí kontroly
a zkoušení, a do skladovacích prostorů a poskytuje jí všechny
nezbytné informace, zejména
a) dokumentaci týkající se systému jakosti,
b) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách, údaje ze
zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného
personálu a tak dále.
4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se
ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti,
a předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu.
4.4 Navíc může notifikovaná osoba provádět u výrobce neohlášené
návštěvy, během nichž může, je-li to nutné, provádět nebo nechat
provést zkoušky pro kontrolu správné funkce systému jakosti.
Notifikovaná osoba předává výrobci zprávu o návštěvě včetně
protokolů z případně provedených zkoušek.
5. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let od data výroby
posledního zařízení
a) dokumentaci podle bodu 3.1.b,
b) aktualizace podle druhého odstavce bodu 3.4,
c) rozhodnutí a zprávy notifikované osoby, které jsou uvedeny
v posledním odstavci bodu 3.4, v bodě 4.3 a v bodě 4.4.
6. Každá notifikovaná osoba sdělí ostatním příslušným
notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se vydaných
a zrušených schválení systému jakosti.
Příl.5
OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKU
1. Ověřování výrobku je postup, podle něhož výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce kontroluje a osvědčuje, že zařízení
podléhající ustanovením podle bodu 3 jsou shodná s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují odpovídající požadavky
tohoto nařízení.
2. Výrobce přijímá všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby
výrobní proces zaručoval shodu zařízení s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení,
které pro ně platí. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je
povinen opatřit každé zařízení označením CE a vydat prohlášení
o shodě.
3. Notifikovaná osoba provádí odpovídající přezkoumání a zkoušky,
aby zkontrolovala shodu zařízení, ochranného systému, nebo
přístroje uvedeného v § 1 odst. 1 písm. b) s odpovídajícími
požadavky tohoto nařízení přezkoumáním a zkouškami každého výrobku
podle bodu 4.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii prohlášení
o shodě po dobu nejméně 10 let od výroby posledního kusu zařízení.
4. Ověřování přezkoumáním a zkoušením každého jednotlivého
zařízení.
4.1 Všechna zařízení musí být individuálně přezkoumána
a odpovídajícím způsobem přezkoušena podle požadavků
v příslušných technických normách podle § 2 odst. 3 nebo musí být
provedeny ekvivalentní zkoušky zařízení pro ověření jejich shody
s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu
a odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.
4.2 Notifikovaná osoba připojí nebo dá připojit své identifikační
číslo na každé jednotlivé schválené zařízení a vydá o provedených
zkouškách písemný certifikát shody.
4.3 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí být schopen na
požádání předložit certifikáty shody vydané notifikovanou osobou.
Příl.6
SHODA S TYPEM
1. Shoda s typem je postup, podle něhož výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce zajišťuje a prohlašuje, že dané zařízení je
shodné s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu
a splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo
jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé zařízení označením CE
a vydává písemné prohlášení o shodě.
2. Výrobce přijímá všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup
zajišťoval shodu vyrobených zařízení s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a s odpovídajícími požadavky
tohoto nařízení.
3. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopie
prohlášení o shodě po dobu nejméně 10 let od výroby posledního
kusu zařízení. V případě, že výrobce není usazen na území
Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má
povinnost uchovávat technickou dokumentaci osoba, která zařízení
nebo ochranný systém na trh uvádí.
Pro každý kus vyrobeného zařízení musí být výrobcem, nebo v jeho
zastoupení, vykonány zkoušky výrobku vztahující se k aspektům
ochrany výrobku proti výbuchu. Zkoušky se provádějí na odpovědnost
notifikované osoby zvolené výrobcem.
Výrobce připojí na odpovědnost notifikované osoby její
identifikační číslo během výrobního procesu.
Příl.7
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKU
1. Zabezpečování jakosti výrobku je postup, podle něhož výrobce,
který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje
a prohlašuje, že zařízení jsou shodná s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu. Výrobce nebo jeho zplnomocněný
zástupce opatřuje každý výrobek označením CE a vydává písemné
prohlášení o shodě. K označení CE je připojeno identifikační číslo
notifikované osoby odpovědné za dohled podle bodu 4.
2. Výrobce musí používat schválený systém jakosti pro výstupní
kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků uvedených v bodě
3 a musí být podroben dohledu podle bodu 4.
3. Systém jakosti
3.1 Žádost o posouzení svého systému jakosti pro zařízení podává
výrobce u notifikované osoby podle vlastního výběru.
Žádost musí obsahovat
a) všechny potřebné informace pro uvažovanou kategorii výrobků,
b) dokumentaci týkající se systému jakosti,
c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu
ES přezkoušení typu.
3.2 V rámci systému jakosti musí být každé jednotlivé zařízení
přezkoumáno a odpovídajícím způsobem zkoušeno podle požadavků
příslušných technických norem podle § 2 odst. 3 nebo musí být
provedeny ekvivalentní zkoušky pro zabezpečení shody zařízení
s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny prvky jakosti,
požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky
a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů.
Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný
výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.
Dokumentace musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí
vedení z hlediska jakosti výrobků,
b) ověřování a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c) prostředků pro sledování účinného fungování systému jakosti,
d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze
zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného
personálu a podobně.
3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti a rozhodne, zda
splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Shoda se předpokládá s těmi
požadavky vztahujícími se k systému jakosti, které jsou zavedeny
podle příslušných harmonizovaných norem. Ve skupině provádějící
posouzení musí být alespoň jeden člen se zkušenostmi
s posuzováním technologie výroby daných výrobků. Proces posouzení
musí zahrnovat kontrolní návštěvu na pracovištích výrobce.
Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat
závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí.
Notifikovaná osoba oznámí výrobci závěry posouzení systému jakosti
včetně odůvodnění.
3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného
systému jakosti a jeho udržování tak, aby byl stále přiměřený
a účinný.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí informovat
notifikovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé
zamýšlené aktualizaci systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda
změněný systém jakosti bude nadále splňovat požadavky podle bodu
3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti.
Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry
přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí.
4. Dohled na odpovědnost notifikované osoby
4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil
závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.
4.2 Výrobce umožňuje notifikované osobě za účelem kontroly přístup
do prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do
skladovacích prostorů a poskytuje jí všechny nezbytné informace,
zejména
a) dokumentaci týkající se systému jakosti,
b) technickou dokumentaci,
c) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze
zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného
personálu a tak dále.
4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se
ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti,
a předává výrobci zprávy o výsledcích dozoru.
4.4 Navíc může notifikovaná osoba provádět u výrobce neohlášené
návštěvy, během nichž může, je-li to nutné, provádět nebo nechat
provést zkoušky pro kontrolu správné funkce systému jakosti.
Notifikovaná osoba předává výrobci zprávu o návštěvě včetně
protokolů z případně provedených zkoušek.
5. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let od data výroby
posledního kusu zařízení
a) dokumentaci podle bodu 3.1.b,
b) aktualizace podle druhého odstavce bodu 3.4,
c) rozhodnutí a zprávy notifikované osoby, které jsou uvedeny
v posledním odstavci bodu 3.4, v bodě 4.3 a v bodě 4.4.
6. Každá notifikovaná osoba sdělí ostatním příslušným
notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se vydaných
a zrušených schválení systému jakosti.
Příl.8
VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY
1. Vnitřní kontrola výroby je postup, podle něhož výrobce nebo
jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2,
zajišťuje a prohlašuje, že zařízení splňuje odpovídající požadavky
tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje
každé jednotlivé zařízení označením CE a vydává písemné prohlášení
o shodě.
2. Výrobce pořizuje technickou dokumentaci podle bodu 3 a on nebo
jeho zplnomocněný zástupce ji uchovává po dobu nejméně deseti let
od výroby posledního kusu zařízení pro účely inspekce.
V případě, že výrobce není usazen na území Evropského
společenství, ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost
uchovávat dokumentaci osoba, která uvádí zařízení na trh.
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody zařízení
s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu
nezbytném pro toto posouzení pokrývat konstrukci, výrobu a funkci
zařízení. Dokumentace musí obsahovat
a) obecný popis zařízení,
b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí,
podsestav, obvodů, atd.,
c) popisy a komentáře nutné pro pochopení uvedených výkresů a
schémat a funkce zařízení,
d) seznam technických norem, které byly zcela nebo částečně
použity, a pokud nebyly použity technické normy, popis přijatých
řešení pro splnění bezpečnostních hledisek tohoto nařízení,
e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených
přezkoumání atd.,
f) zkušební protokoly.
4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává spolu
s technickou dokumentací kopii prohlášení o shodě.
5. Výrobce přijímá všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby
výrobní proces zaručoval shodu vyráběných zařízení s technickou
dokumentací podle bodu 2 a s odpovídajícími požadavky tohoto
nařízení.
Příl.9
OVĚŘOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝROBKŮ
1. Ověřování jednotlivých výrobků je postup, podle něhož výrobce
zajišťuje a prohlašuje, že zařízení nebo ochranný systém, na který
byl vydán certifikát podle bodu 2, splňují odpovídající požadavky
tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje
zařízení nebo ochranný systém označením CE a vydává písemné
prohlášení o shodě.
2. Notifikovaná osoba přezkoumá jednotlivé zařízení nebo ochranný
systém a provede odpovídající zkoušky podle příslušných
technických norem podle § 2 odst. 3 nebo provede ekvivalentní
zkoušky pro ověření shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Notifikovaná osoba připojí nebo dá připojit své identifikační
číslo na schválené zařízení nebo ochranný systém a vydá certifikát
shody týkající se provedených zkoušek.
3. Účelem technické dokumentace je umožnit posouzení shody
s požadavky tohoto nařízení a pochopení návrhu, výroby a funkce
zařízení nebo ochranného systému.
Technická dokumentace musí obsahovat
a) všeobecný popis výrobku,
b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a výkresy rozmístění
součástek, podsestav, obvodů a tak dále,
c) popisy a vysvětlení nezbytná pro pochopení uvedených výkresů
a schémat a funkce zařízení nebo ochranného systému,
d) seznam technických norem podle § 2 odst. 3, které byly úplně
nebo částečně použity, a pokud nebyly použity technické normy
podle § 2 odst. 3, popisy přijatých řešení pro splnění základních
požadavků tohoto nařízení,
e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání a tak
dále,
f) zkušební protokoly.
Příl.10
PODMÍNKY AUTORIZACE
Podmínkami autorizace podle § 11 odst. 2 zákona jsou:
1. Autorizovaná osoba, její ředitel a zaměstnanci odpovědní za
provádění ověřovacích zkoušek nesmějí být konstruktéry, výrobci,
dodavateli nebo montážními pracovníky zařízení a ochranných
systémů, popřípadě přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b),
které kontrolují, ani zplnomocněnými zástupci těchto stran.
Nesmějí být zainteresováni přímo nebo jako zplnomocnění zástupci
na navrhování, konstrukci, prodeji nebo údržbě zařízení
a ochranných systémů, popřípadě přístrojů uvedených v § 1 odst.
1 písm. b). Tento požadavek nevylučuje možnost výměny technických
informací mezi výrobcem a autorizovanou osobou.
2. Autorizovaná osoba a její zaměstnanci zabývající se ověřováním
jsou povinni provádět ověřovací zkoušky na nejvyšším stupni
profesionality a odborné způsobilosti a jsou povinni se vyvarovat
všech nátlaků a motivací, zejména finančních, které by mohly
ovlivnit jejich posudek nebo výsledek kontroly, zvláště od osob
nebo skupin osob, které mají zájem na výsledcích ověřování.
3. Autorizovaná osoba je povinna mít k dispozici potřebné
zaměstnance a vlastnit nezbytná zařízení, která jí umožní řádně
provádět administrativní a technické úkoly spojené s ověřováním,
musí mít rovněž přístup k zařízení potřebnému pro speciální
ověřování.
4. Zaměstnanci odpovědní za ověřování musí mít
a) řádný technický a odborný výcvik,
b) dostatečné znalosti o požadavcích na prováděné zkoušky a
odpovídající zkušenosti z těchto zkoušek,
c) schopnost vystavovat certifikáty, záznamy a zprávy vyžadované
pro zaznamenání průběhu zkoušek.
5. Autorizovaná osoba je povinna zaručit nestrannost zaměstnanců
provádějících ověřování. Jejich odměna nesmí být závislá na počtu
provedených zkoušek ani na výsledcích těchto zkoušek.
6. Zachování mlčenlivosti zaměstnanců (§ 20a zákona) autorizované
osoby o všech skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti
autorizované osoby podle tohoto nařízení. Tato povinnost se
nevztahuje vůči kompetentním státním orgánům.
7. Autorizovaná osoba je povinna uzavřít pojištění odpovědnosti za
škodu (§ 11 odst. 3 zákona).
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.