9/2002 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 26. listopadu 2001,
kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku
Změna: 342/2003 Sb.
Změna: 198/2006 Sb.
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
POŽADAVKY NA VÝROBKY Z HLEDISKA EMISÍ HLUKU
§ 1
(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských
společenství^1) a upravuje z hlediska emisí hluku technické požadavky
na
a) zařízení používaná ve venkovním prostoru uvedená v příloze č. 1 k
tomuto nařízení,
b) zařízení používaná ve venkovním prostoru uvedená v příloze č. 2 k
tomuto nařízení,
(dále jen "zařízení") a
c) spotřebiče pro domácnost.
(2) Za zařízení používané ve venkovním prostoru se považuje kterékoliv
vlastní silou se pohybující nebo převozu schopné strojní zařízení podle
zvláštního právního předpisu,^2) jakož i strojní zařízení podle
zvláštního právního předpisu^2) bez hnacího ústrojí používané pro
průmyslové účely nebo pro účely ochrany přírody, které je bez ohledu na
poháněcí část nebo části typově určeno k používání ve venkovním
prostoru a které tento prostor zatěžuje hlukem, pokud je uváděno na trh
jako celek a je vhodné pro použití uváděné výrobcem. Za používání ve
venkovním prostoru se považuje též používání za podmínek, za kterých
přenos zvuku není nebo téměř není omezen (například ve stanech,
přístřešcích proti dešti, nebo v nedostavěných budovách).
(3) Toto nařízení se nevztahuje na:
a) zařízení výrobcem určená pro dopravu zboží nebo osob po pozemních
komunikacích,^3) po železnici^4) a po vodních^5) nebo vzdušných
cestách,^6)
b) zařízení speciálně určená a konstruovaná pro vojenské a policejní
potřeby^7) a pro záchrannou službu,^8)
c) příslušenství zařízení bez vlastního pohonu, která jsou na trh
uváděna samostatně, s výjimkou ručních bouracích a sbíjecích kladiv a
hydraulických kladiv,
d) zařízení předváděná při veletrzích, výstavách, předváděcích akcích
nebo podobných příležitostech, pokud je na zařízení uvedeno, že není
uváděno na trh a že nesplňuje požadavky tohoto nařízení.
(4) Činnosti výrobce, pokud je tak dále stanoveno v tomto nařízení,
může zajistit zplnomocněný zástupce [§ 2 písm. f) zákona].
§ 2
Vymezení pojmů pro účely tohoto nařízení
(1) Stavebním výtahem na dopravu materiálu se rozumí dočasně zřízené
zařízení s pohonem určené pro obsluhu osobami, které jsou oprávněny ke
vstupu na staveniště a do technických zařízení stavby; stavební výtah
slouží pro
a) obsluhu určitých nakládacích míst, přičemž je vybaven plošinou,
která
1. je určena pouze pro dopravu materiálu;
2. umožňuje vstup osob během nakládání a vykládání;
3. umožňuje vstup a dopravu oprávněných osob při montáži, demontáži a
údržbě;
4. je obsluhována;
5. se pohybuje svisle nebo po vedení, které se od svislého směru
neodchyluje o více než 15 st.;
6. je přidržována nebo nesena ocelovými lany, řetězy, pohybovými šrouby
a maticemi, ozubenými hřebeny a pastorky, hydraulickými válci (přímými
nebo nepřímými) nebo zvedacím kloubovým mechanismem;
7. má nosný stožár, jenž je nebo může být podpírán zvláštní konstrukcí,
nebo pro
b) obsluhu jednoho horního nakládacího místa nebo pracovního podlaží
nacházejícího se na konci vedení (například na střeše) a je vybaven
nosičem břemene,
1. který je určen pouze pro dopravu materiálu;
2. který je konstruován tak, aby na něj nebylo nutné při nakládání nebo
vykládání nebo při údržbě, montáži a demontáži vstupovat;
3. na který nesmějí vstupovat osoby;
4. který je obsluhován;
5. který je konstruován pro pohyb po vedení, které se od svislého směru
odchyluje nejméně o 30 st., které však může být nainstalováno v
kterémkoliv libovolném úhlu;
6. který je držen nebo nesen ocelovým lanem a mechanickým pohonem;
7. který je ovládán tlačítkovými ovládači;
8. který nemá protizávaží;
9. jehož nosnost nepřesahuje 300 kg;
10. jehož rychlost nepřesahuje 1 m/s;
11. jehož vedení je podepřeno zvláštní konstrukcí.
(2) Strojem na zhutňování se rozumí stroj, který zhutňuje materiály,
například vrstvy kameniva, zeminy nebo asfaltové směsi válcováním,
pěchováním nebo vibracemi pracovního nástroje; tento stroj může být
samojízdný, přívěsný, vedený nebo návěsný, přičemž může být vibrační
nebo bez vibrací; stroje pro zhutňování se rozdělují na:
a) řízené válce, kterými jsou samojízdné stroje na zhutňování s jedním
nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, u
kterých je stanoviště řidiče součástí stroje,
b) vedené válce, kterými jsou samojízdné stroje na zhutňování s jedním
nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami,
jejichž provozní zařízení pro ovládání pojezdu nebo jízdy, řízení směru
pojezdu, brzdění a vibrace jsou uspořádány tak, že provozování stroje
musí být ovládáno a řízeno obsluhou doprovázející stroj (kráčející
současně s pojezdem válce) nebo dálkovým ovládáním,
c) přívěsné válce, kterými jsou stroje na zhutňování s jedním nebo více
kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, které nemají
vlastní nezávislou soustavu pohonu, přičemž stanoviště obsluhy stroje
se nachází na tažném prostředku,
d) vibrační desky a vibrační pěchy, kterými jsou stroje na zhutňování
vybavené v podstatě plochými základními deskami provedenými tak, že
mohou vibrovat; při provozování zajišťuje obsluhu stroje obsluha, nebo
tento stroj tvoří přídavné pracovní zařízení jiného stroje, který je
nese,
e) vznětové pěchy, kterými jsou stroje na zhutňování vybavené plochou
botkou jako zhutňovacím nástrojem, který je proveden tak, aby se
pohyboval převážně ve svislém směru tlaku vytvářeného vznícením;
obsluhu při provozování zabezpečuje strojník.
(3) Kompresorem se rozumí stroj určený k používání s vyměnitelnou
výbavou, který stlačuje vzduch, plyny nebo páry na tlak vyšší, než je
tlak na vstupu, přičemž se skládá z vlastního kompresoru, hlavního
pohonu a jakéhokoliv dodaného dílu nebo zařízení nutného pro bezpečný
provoz kompresoru; za kompresor se nepovažuje zařízení zajišťující oběh
vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím 110 kPa, dále
zařízení umožňující vyčerpání vzduchu z uzavřeného prostoru při tlaku
nepřevyšujícím atmosférický tlak (vákuové vývěvy) a plynové turbíny.
(4) Ručním bouracím a sbíjecím kladivem se rozumí každé bourací a
sbíjecí kladivo (na jakýkoliv pohon) určené pro práci na stavbách a
staveništích.
(5) Stavebním vrátkem se rozumí dočasně namontované zdvihadlo poháněné
spalovacím nebo elektrickým motorem a vybavené zařízením, které je
určeno pro zdvihání a spouštění zavěšených břemen.
(6) Dozerem se rozumí samojízdný kolový nebo pásový stroj používaný k
vyvíjení tlačné nebo tažné síly na přimontovaný pracovní nástroj.
(7) Damprem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku
s otevřenou korbou určený k dopravě a vyklápění nebo rozprostírání
materiálu; součástí dampru může být vlastní nakládací zařízení.
(8) Hydraulickým rýpadlem nebo lanovým lopatovým rýpadlem se rozumí
samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s motorem, jenž je
vybavený otočnou nástavbou schopnou otáčení nejméně v úhlu 360 , který
těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál pomocí lopaty připevněné k
násadě a výložníku nebo teleskopickému výložníku, bez pojezdu podvozku
v průběhu kteréhokoliv jednotlivého cyklu stroje.
(9) Rýpadlem-nakladačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo
pásovém podvozku, jehož podvozek je konstruován pro montáž nakládacího
zařízení na přední části a rýpadlového zařízení na zadní části; při
použití jako rýpadlo tento stroj za normálních okolností těží pod
úrovní stanoviště stroje při pohybu lopaty směrem k sobě; lopata
rýpadlového zařízení zdvihá, přepravuje a vysypává materiál a stroj
přitom nepojíždí; v nakládacím režimu stroj nakládá nebo těží materiál
pohyby směrem dopředu a materiál zdvihá, přepravuje a vysypává.
(10) Grejdrem se rozumí samojízdný stroj na kolovém podvozku s
nastavitelnou radlicí umístěnou mezi přední a zadní nápravou, který
podle potřeby odřezává, odstraňuje a rozhrnuje materiál.
(11) Zdrojem tlakové kapaliny se rozumí zařízení určené k použití s
výměnným příslušenstvím, které slouží k zvýšení tlaku kapalin a které
se skládá z hlavního pohonu čerpadla, popřípadě se zásobníkem a z
příslušenství (například ovládačů, odlehčovacího ventilu).
(12) Kompaktorem odpadu s nakládacím zařízením se rozumí samojízdný
stroj na kolovém podvozku s ocelovými koly (běhouny), ke kterému je
vpředu připojeno nakládací zařízení s lopatou a který je především
určen ke zhutňování, přemísťování, srovnávání a nakládání zeminy,
štěrku, odpadních materiálů nebo odpadků.
(13) Sekačkou na trávu (žacím strojem na trávu) se rozumí sekačka na
trávu vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) nebo stroj s travním
žacím příslušenstvím, jehož nástroj pracuje v rovině přibližně
rovnoběžné se zemí, přičemž výška od země je nastavitelná pomocí kol,
vzduchového polštáře nebo plazů a tak podobně, a který používá jako
zdroj energie spalovací nebo elektrický motor; řezacím ústrojím jsou
tuhé žací prvky nebo nekovové lanko (lanka) nebo volně rotující výkyvné
žací nástroje o kinetické energii přesahující 10 J; kinetická energie
se přitom určuje podle ČSN EN 786, přílohy B. Sekačkou na trávu se
rozumí také vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) sekačka na
trávu nebo stroj s travním žacím příslušenstvím s žacími nástroji
rotujícími kolem vodorovné osy, které vykonávají funkci sečení pomocí
pevné žací lišty (vřetenový žací stroj).
(14) Vyžínačem trávníků nebo začišťovačem okrajů trávníků se rozumí
elektricky poháněné, vedené nebo přenosné ruční nářadí na sekání trávy,
jehož řezací prvek je tvořen nekovovou strunou nebo volně rotujícím
nekovovým nožem o kinetické energii nepřesahující 10 J a je používán
pro sekání trávy nebo obdobné měkké vegetace; řezací prvek pracuje v
rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače trávníků) nebo v rovině
kolmé k zemi (začišťovače okrajů trávníků); kinetická energie se přitom
určuje podle ČSN EN 786, přílohy B.
(15) Manipulačním vozíkem s protizávažím poháněným spalovacím motorem
se rozumí manipulační vozík na kolovém podvozku poháněný vlastním
spalovacím motorem s protizávažím a vybavený zdvihacím zařízením (nosný
sloup, teleskopický rám nebo kloubová ramena); jedná se o:
a) terénní manipulační vozíky (manipulační vozíky s protizávažím na
pneumatikách určené především pro práci v neupraveném přírodním terénu
a na rozrušeném terénu, například na stavbách),
b) ostatní manipulační vozíky s protizávažím s výjimkou speciálních
manipulačních vozíků s protizávažím konstruovaných speciálně pro práci
se zásobníky.
(16) Nakladačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém
podvozku, jehož součástí je upínací zařízení lopaty s kloubovým
mechanismem; tento stroj je určen k nakládání nebo těžení materiálu
pomocí pohybu stroje směrem dopředu a k zdvihání, přepravě a vysypávání
materiálu.
(17) Pojízdným jeřábem se rozumí samojízdný výložníkový jeřáb, který
může pojíždět s břemenem i bez břemene, aniž k tomu potřebuje upravenou
dráhu, a jehož hmotnost zajišťuje stabilitu; jeřáb pracuje na
pneumatikách, pásech nebo jiných pojízdných mechanismech; na
stacionárním stanovišti může být podpírán výsuvnými podpěrami nebo
jiným příslušenstvím zvyšujícím stabilitu; nástavba jeřábu může být
plně otočná nebo s omezeným otáčením nebo neotočná; běžně je vybaven
jedním nebo více zdvihacími mechanismy anebo hydraulickými válci pro
zdvihání a spouštění výložníku a břemene; pojízdné jeřáby jsou vybaveny
teleskopickým, článkovým nebo příhradovým výložníkem anebo výložníkem,
který je jejich kombinací, konstruovaným tak, aby umožňoval snadné
spouštění dolů; břemeno může být na výložníku zavěšeno pomocí kladnice
s hákem nebo jiného zvláštního příslušenství pro zdvihání břemen.
(18) Motorovým kultivátorem se rozumí samojízdný ručně vedený stroj, a
to buď
a) s nosným kolem nebo bez něj, jehož pracovní části působí jako
kypřicí nástroje a současně přitom zajišťuje pohyb vpřed (motorová
okopávačka), nebo
b) pohybující se vpřed pomocí jednoho nebo několika kol, která jsou
poháněna přímo motorem, vybavený kypřicím nástrojem (motorový kypřič s
kolovým pohonem).
(19) Finišerem na vozovky se rozumí pojízdný stroj na stavbu vozovek
používaný pro pokrývání povrchu vozovek stavebním materiálem, jako jsou
živičné a betonové směsi a štěrk; finišer na vozovky může být vybaven
srovnávací a hutnicí lištou s velkou účinností.
(20) Elektrickým zdrojovým soustrojím se rozumí soustrojí, které se
skládá ze spalovacího motoru pohánějícího rotační elektrický generátor,
který nepřetržitě vyrábí a dodává elektrickou energii.
(21) Věžovým jeřábem se rozumí věžový výložníkový jeřáb, jehož výložník
je přimontován k vršku věže, která při pracovním použití jeřábu stojí
co nejvíce vertikálně; toto motoricky poháněné zařízení je vybaveno
prostředky pro zdvihání a spouštění břemen a pro dopravu těchto břemen
změnou poloměru vyložení, otáčením nebo pojezdem celého jeřábu; některé
jeřáby vykonávají jen některé z těchto pohybů; jeřáby mohou být
namontovány na pevné stanoviště, jiné mohou být vybaveny pro pojíždění
nebo šplhání.
(22) Svařovacím generátorem se rozumí rotační stroj na výrobu
svařovacího proudu.
(23) Zdvižnou pracovní plošinou se spalovacím motorem se rozumí
zařízení, které se skládá nejméně z pracovní plošiny, výložníku a
podvozku; pracovní plošina se zábradlím nebo košem může být se zátěží
přemístěna do požadované pracovní polohy; s podvozkem spojený výložník
nese pracovní plošinu; tato konstrukce umožňuje přemístění pracovní
plošiny do požadované polohy.
(24) Křovinořezem se rozumí přenosné ruční nářadí poháněné spalovacím
motorem a vybavené rotujícím kovovým nebo plastovým nástrojem na řezání
plevele, křovin, stromků a podobné vegetace; řezací ústrojí pracuje v
rovině zhruba rovnoběžné se zemí.
(25) Pásovou pilou pro staveniště se rozumí stroj s ručním podáváním o
váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým listem tvaru nekonečného
pásu namontovaného a vedeného mezi dvěma nebo více kladkami (rolnami).
(26) Kotoučovou stolovou pilou pro staveniště se rozumí stroj s ručním
podáváním o váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým kotoučem
(jiným než omítacím) o průměru 350 až 500 mm, který zaujímá v průběhu
řezání stálou polohu a který je dále vybavený horizontálním stolem,
který celý nebo jehož část je za provozu ve stálé poloze; pilový kotouč
je za provozu připevněn k horizontálnímu nevýkyvnému vřetenu, jehož
poloha se v průběhu obrábění nemění; stroj může mít kteroukoliv z dále
uvedených vlastností:
a) možnost měnit výšku kotouče nad stolem,
b) rám stroje může být otevřený nebo uzavřený, nebo
c) stroj může být vybaven přídavným ručně obsluhovaným posuvným stolem
(nikoliv přímo u kotouče).
(27) Přenosnou řetězovou pilou se rozumí mechanizované nářadí určené
pro řezání dřeva pilovým řetězem tvořící celek, který se skládá z
rukojetí, pohonu a řezací části a který je konstruován pro dvouruční
ovládání.
(28) Kombinovanou pojízdnou vysokotlakou myčkou s vysavačem se rozumí
vozidlo, které může sloužit buď jako vysokotlaká pojízdná myčka, nebo
jako pojízdný vysavač.
(29) Míchačkou na betonové směsi nebo maltu se rozumí stroj na přípravu
betonové směsi nebo malty s využitím jakéhokoliv způsobu plnění,
míchání a vyprazdňování, nejde-li o automíchače betonové směsi
(odstavec 56).
(30) Dopravníkem a čerpadlem betonové směsi a malty se rozumí stroj na
dopravu a nahazování betonu nebo malty s míchacím zařízením nebo bez
něj, který dopravuje materiál na místo určení potrubím, rozváděcím
zařízením nebo rozváděcím výložníkem; doprava materiálu se uskutečňuje
u betonové směsi mechanicky pístovým nebo rotačním čerpadlem a u malty
mechanicky pístovým, vřetenovým, hadicovým a rotačním čerpadlem nebo
pneumaticky kompresorem, který je popřípadě vybaven vzdušníkem; tyto
stroje mohou být namontovány na nákladních vozidlech, přívěsech nebo
speciálních vozidlech.
(31) Pásovým dopravníkem se rozumí dočasně umístěný stroj vhodný pro
dopravu materiálu pomocí pohyblivého pásu.
(32) Chladicím zařízením na vozidla (trakční chladicí zařízení) se
rozumí zařízení pro chlazení nákladního prostoru vozidel kategorií N2,
N3, O3 a O4 definovaných a členěných podle zvláštního právního
předpisu,^9) chladicí zařízení může mít vlastní pohon tvořící jeho
nedílnou součást, může být poháněno samostatnou pohonnou jednotkou
připevněnou ke karoserii vozidla, dále motorem vozidla, samostatným
nebo pomocným zdrojem energie.
(33) Vrtnou soupravou se rozumí stroj určený k vrtání děr na stavbách
pomocí
a) nárazového vrtání,
b) rotačního vrtání, nebo
c) rotačního nárazového vrtání,
který zůstává při vrtání na místě a může se vlastní silou přemísťovat z
jednoho pracovního stanoviště na druhé; za samojízdnou vrtnou soupravu
se považuje rovněž souprava namontovaná na nákladních vozidlech,
kolových podvozcích, traktorech, strojích s pásovým podvozkem a na
podstavcích přemísťovaných smykem (tažených navijákem); je-li vrtná
souprava namontována na nákladní vozidla, tahače, přívěsy nebo na
kolové podvozky, může být po veřejných komunikacích přepravována při
vyšších rychlostech.
(34) Zařízením na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo
cisternami se rozumí stroj s vlastním pohonem, který se přistavuje k
vozidlům se zásobníky nebo cisternám za účelem naplnění nebo
vyprázdnění tekutého nebo sypkého materiálu pomocí čerpadel nebo
podobných zařízení.
(35) Kontejnerem na recyklované sklo se rozumí kontejner vyrobený z
libovolného materiálu, který se používá pro sběr lahví a který má
nejméně jeden otvor pro vhazování lahví a další otvor pro vyprazdňování
zásobníku.
(36) Vyžínačem travních porostů nebo začišťovačem okrajů travních
porostů se rozumí přenosné nářadí poháněné vlastním spalovacím motorem
vybavené ohebným lankem, strunou nebo jiným nekovovým ohebným řezacím
prvkem jako otáčejícím se řezacím nástrojem a používané pro vyžínání
travního porostu, trávy nebo podobné měkké vegetace; řezací nástroj
pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače travních
porostů) nebo přibližně kolmé k zemi (začišťovače okrajů travních
porostů).
(37) Přenosnými nůžkami na živé ploty s vlastním pohonem se rozumí
ruční nářadí s vlastním pohonem obsluhované jedním člověkem, které je
konstruováno pro použití k stříhání živých plotů a křovin za pomoci
jednoho nebo více rovinných nožů s přímočarým vratným pohybem.
(38) Vysokotlakou pojízdnou čističkou se rozumí vozidlo vybavené
zařízením pro čištění zejména stok pomocí vysokotlakého proudu vody,
které může být buď připevněno na vhodný pojízdný nosný podvozek, nebo
vestavěno do vlastního podvozku; zařízení může být pevně připojeno nebo
může být demontovatelné jako výměnný svršek.
(39) Vysokotlakou vodní proudovou čističkou se rozumí stroj vybavený
tryskou nebo jiným otvorem pro zvýšení rychlosti proudu, která
umožňuje, aby voda, včetně případných přísad, tryskala volným proudem;
tento stroj se skládá z pohonu, zdroje tlakové kapaliny, hadic,
postřikovače, bezpečnostního ústrojí, ovládačů a měřidel; vysokotlaké
vodní proudové čističky mohou být pohyblivé nebo stacionární:
a) pojízdné vysokotlaké vodní proudové myčky jsou přemístitelné stroje,
které jsou určeny k použití na různých místech, a z toho důvodu jsou
obecně vybaveny vlastním podvozkem nebo jsou namontovány na vozidle;
všechny přívody jsou ohebné a snadno odpojitelné,
b) stacionární vysokotlaké vodní proudové myčky jsou určeny k
dlouhodobému použití na jednom místě, mohou však být pomocí vhodného
vybavení přemístěny na jiné místo; obvykle jsou připevněny k ližinám
nebo rámu a vybaveny odpojitelnými přívody.
(40) Hydraulickým bouracím kladivem se rozumí zařízení využívající
hydraulický zdroj energie nosiče (někdy za pomocí plynu) pro zrychlení
pístu, který pak naráží na nástroj; rázová vlna vybuzená tímto
kinetickým dějem se přenáší z nástroje do materiálu, a způsobuje tak
destrukci materiálu; hydraulická kladiva potřebují pro svoji činnost
tlakový olej; celá nosná jednotka s kladivem je ovládána obsluhou,
která obvykle sedí v kabině.
(41) Řezačem spár se rozumí pojízdný stroj určený k řezání spár do
betonového, živičného a podobného povrchu vozovek; řezným nástrojem je
vysokootáčkový kotouč; řezač spár může být posouván dopředu ručně,
ručně s přídavným strojním pohonem nebo strojním pohonem.
(42) Vyfoukávačem listí se rozumí stroj s vlastním pohonem vhodný k
čištění trávníků, pěšin, cest, ulic a tak dále od listí a jiných
materiálů proudem vzduchu o vysoké rychlosti; tento stroj může být
přenosný (ruční) nebo nepřenosný, musí být ale pojízdný.
(43) Sběračem listí se rozumí stroj s vlastním pohonem vhodný pro sběr
listí a jiných zbytků pomocí vysávacího zařízení, které se skládá z
pohonu vytvářejícího podtlak uvnitř stroje, sací hubice a zásobníku pro
sebraný materiál; tento stroj může být přenosný (ruční) nebo
nepřenosný, musí být ale pojízdný.
(44) Pojízdným kontejnerem na odpadky (pojízdnou popelnicí) se rozumí
kontejnery vhodné konstrukce vybavené koly a krytem a určené k
dočasnému uskladnění odpadků.
(45) Soupravou na pilotovací práce se rozumí zařízení pro zarážení nebo
vytahování pilot (například beranidla, vytahovače, vibrátory nebo
zařízení pro statické zatlačování a vytahování pilot), které je tvořeno
sestavou strojů a dílů používaných pro zarážení a vytahování pilot a
které také zahrnuje:
a) beranicí soupravu na piloty, která se skládá z nosného stroje (na
pásovém podvozku, kolovém podvozku, kolejnicích nebo plovoucích
tělesech), ovládacího nebo ovládacího a vodicího zařízení,
b) příslušenství, jako jsou například čepec beranidla, kryt beranidla,
plechové desky, zaváděcí mechanismus, upínací mechanismus, zařízení pro
manipulaci s piloty, vedení pilot, akustické kryty a absorbéry rázů a
vibrací, zdrojové soustrojí (generátor) a výtah nebo pohyblivá plošina
pro obsluhu.
(46) Pokladačem potrubí se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo
pásovém podvozku konstruovaný speciálně pro manipulaci s potrubím a
jeho pokládání a pro dopravu potrubního vybavení; tento stroj je
konstruován podobně jako traktor, má však speciálně konstruované díly,
jako je podvozek, hlavní rám stroje, protizávaží, výložník a zdvihací
mechanismus a vertikálně se sklápějící boční výložník.
(47) Rolbou se rozumí samojízdný pásový stroj používaný k odtahování
nebo odtlačování sněhu a ledu pomocí přimontovaného příslušenství.
(48) Samosběrným zametačem se rozumí shrnovací sběrací stroj vybavený
zařízením pro nahrnutí odpadů do cesty sacího proudu vzduchu, který pak
pneumaticky vysokou rychlostí proudu vzduchu nebo mechanickým sběrným
systémem dopraví odpadní materiál do násypky zásobníku; shrnovací a
sběrací zařízení může být buď namontováno na vhodný podvozek nákladního
vozidla, nebo zabudováno do vlastního podvozku; zařízení může být pevně
vestavěno nebo může být odnímatelné jako u systémů s výměnnou
nástavbou.
(49) Vozem na sběr odpadků se rozumí vůz určený ke sběru domovního
odpadu a jiného hromadného odpadního materiálu, který se nakládá pomocí
zásobníků (popelnic) nebo ručně; vozidlo může být vybaveno strojem se
zhutňovacím mechanismem; vůz na sběr odpadků se skládá z podvozku s
kabinou, na který je namontováno vlastní pracovní zařízení; může být
také vybaven zařízením na zdvihání nádob na odpadky (popelnic).
(50) Strojem na frézování vozovek se rozumí pojízdný stroj používaný
pro odstraňování materiálu ze zpevněného povrchu pomocí poháněného
válcového tělesa (bubnu), k jehož povrchu jsou připevněny frézovací
nože; frézovací bubny se při řezání otáčejí.
(51) Kypřičem se rozumí vedený nebo řízený stroj s vlastním pohonem,
který pro nastavení hloubky řezu využívá povrch země a který je vybaven
zařízením pro odřezávání nebo rozrušování povrchu trávníku na
zahradách, v parcích a na podobných plochách.
(52) Drtičem nebo štěpkovacím strojem se rozumí stroj s vlastním
pohonem určený pro stacionární použití, jehož součástí je jedno nebo
více řezacích zařízení na drcení nebo řezání organického odpadu na
menší kousky; obecně se skládá z podávacího otvoru sloužícího k
podávání materiálu (který může být případně přidržován přípravkem) do
stroje, řezacího ústrojí, které libovolným způsobem řeže materiál
(řezání, štěpkování, drcení nebo jiná metoda), a výsypky sloužící k
odvádění rozdrceného materiálu nebo štěpků; může být k němu připojeno
sběrací zařízení.
(53) Sněhovou frézou se rozumí stroj pro odstraňování sněhu z míst
dopravního provozu pomocí rotačního zařízení a k uvedení sněhu do
pohybu a jeho odvání pomocí ventilačního zařízení.
(54) Pojízdným vysavačem se rozumí vozidlo vybavené zařízením pro
odsávání vody, bláta, kalů, odpadků nebo podobných materiálů z kanálů
nebo podobných instalací pomocí podtlaku; zařízení může být buď
namontováno na vhodný podvozek nákladního vozidla, nebo vestavěno do
vlastního podvozku s nástavbou.
(55) Rýhovačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém
podvozku s obsluhou nebo vedený, který má vpředu nebo vzadu namontován
pákový mechanismus a hloubicí pracovní nástroj konstruovaný především
pro kontinuální hloubení rýh rovnoměrným pohybem stroje.
(56) Automíchačem betonové směsi se rozumí vozidlo vybavené bubnem pro
dopravu předem namíchané betonové směsi z betonárny na místo použití;
buben se může během přepravy otáčet nebo může být v klidu; buben se
vyprazdňuje na místě použití betonové směsi pomocí otáčení; je buď
poháněn motorem vozidla, nebo má vlastní přídavný motor.
(57) Čerpací stanicí na vodu se rozumí zařízení určené pro jiné než
ponorné použití, které se skládá z vlastního vodního čerpadla a pohonu;
vodním čerpadlem se rozumí stroj pro čerpání vody z nižší energetické
hladiny na vyšší.
(58) Spotřebičem pro domácnost se rozumí vysavač prachu, myčka nádobí,
pračka, odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla,
ventilátor, chladnička, mraznička a elektrická nebo mikrovlnná trouba
určené pro použití v domácnosti.
(59) Garantovanou hladinou akustického výkonu se rozumí hladina
akustického výkonu určená v souladu s požadavky uvedenými v příloze č.
3 k tomuto nařízení a uváděná včetně nejistot vyplývajících z odchylek
při výrobě a při měření, u níž výrobce potvrdí, že podle použitých
technických nástrojů popsaných v technické dokumentaci není tato
hladina překročena.
§ 3
Zařízení jsou stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona.
§ 4
Zařízení lze uvádět na trh nebo do provozu jen tehdy, splňují-li
následující technické požadavky:
a) jsou viditelně, čitelně a trvale označena údajem o garantované
hladině akustického výkonu, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze č.
10 k tomuto nařízení,
b) garantovaná hladina akustického výkonu zařízení uvedených v příloze
č. 1 k tomuto nařízení nepřevyšuje nejvyšší přípustné hodnoty emisí
hluku stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 5
(1) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce zajistí před uvedením
zařízení uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení na trh posouzení
shody každého typu zařízení s požadavky tohoto nařízení jedním z těchto
postupů:
a) vnitřní řízení výroby s posouzením technické dokumentace a
periodickou kontrolou podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,
b) ověření jednotlivého zařízení podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení,
nebo
c) úplné zabezpečování jakosti podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
(2) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce zajistí před uvedením
zařízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení na trh posouzení
shody každého typu zařízení s požadavky tohoto nařízení vnitřní
kontrolou výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení.
(3) Při posuzování shody podle odstavců 1 a 2 se pro určení hladiny
akustického výkonu zařízení použijí metody uvedené v příloze č. 3 k
tomuto nařízení.
§ 6
(1) Doklady o posouzení shody podle § 13 odst. 7 zákona zahrnují
technickou dokumentaci v rozsahu uvedeném v přílohách č. 5 až 8 k
tomuto nařízení, kopie certifikátů vydané při posouzení shody
autorizovanou osobou podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení a
dokumentaci, výsledky a zprávy uvedené v příloze č. 7 bodě 5.
(2) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce uchovává doklady o
posouzení shody po dobu stanovenou v přílohách č. 5 až 8 k tomuto
nařízení a na vyžádání je poskytne orgánu dozoru.
§ 7
Autorizace podle § 11 zákona k provádění činností posuzování shody
podle tohoto nařízení může být udělena pouze za splnění podmínek
uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
§ 8
(1) Zařízení, jež splňuje technické požadavky stanovené tímto
nařízením, výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce opatří viditelným,
čitelným a trvalým označením CE v souladu se zvláštním právním
předpisem^10) a vydá k němu ES prohlášení o shodě obsahující
náležitosti stanovené v příloze č. 11 k tomuto nařízení. Vydání ES
prohlášení o shodě je podmínkou pro připojení označení CE.
(2) Kopii ES prohlášení o shodě uchovává výrobce, popřípadě
zplnomocněný zástupce po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na
požádání jej poskytne pro potřeby dozoru.
(3) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce zašle kopii ES prohlášení
o shodě ke každému typu zařízení Úřadu pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví a Evropské komisi.
§ 9
Zařízení může být uvedeno na trh nebo do provozu jen tehdy,
a) splňuje-li technické požadavky stanovené v § 4,
b) nese-li viditelné, čitelné a trvalé označení CE v souladu se
zvláštním právním předpisem,^10) a
c) bylo-li k němu výrobcem, popřípadě zplnomocněným zástupcem přiloženo
ES prohlášení o shodě obsahující náležitosti stanovené v příloze č. 11
k tomuto nařízení.
§ 10
(1) K zařízení může být připojeno i jiné označení za předpokladu, že
tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení CE ani údaje o
garantované hladině akustického výkonu. Zařízení nesmí být opatřeno
označeními nebo nápisy, které by svým významem nebo podobou mohly vést
k záměně s označením CE nebo s údajem o garantované hladině akustického
výkonu podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení.
(2) Pokud se na zařízení vztahují též jiné právní předpisy, které
stanovují jiné požadavky na zařízení, včetně připojení označení CE,
vyjadřuje označení CE, že takové zařízení splňuje také požadavky těchto
právních předpisů. Pokud však některý právní předpis umožňuje výrobci,
aby si po přechodnou dobu zvolil, jaká opatření použije, pak označení
CE vyjadřuje, že zařízení splňuje pouze požadavky právního předpisu,
podle kterého výrobce postupoval. V takovém případě musí být v
dokumentech, poznámkách nebo návodech požadovaných právními předpisy a
doprovázejícími zařízení uveden název a označení právního předpisu,
podle kterého výrobce postupoval.
§ 11
(1) Spotřebiče pro domácnost mohou být uváděny na trh pouze tehdy,
pokud výrobce nebo dovozce uvede v návodu k používání přiloženém ke
spotřebiči nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického
výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem.
(2) Je-li spotřebič pro domácnost vybaven energetickým štítkem podle
zvláštního právního předpisu,^11) údaj podle odstavce 1 se uvede rovněž
na tomto štítku.
(3) Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se
pro spotřebiče pro domácnost použije postup pro určení hluku šířeného
vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné
účely stanovený ČSN EN 607 04.^12)
ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky
z hlediska emisí hluku
§ 12
V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, bod 4 A/ zní:
"A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači,
rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem vypočítaná za skutečných
dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy
č. 2 k tomuto nařízení nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu
akustického výkonu A LWA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém
instalovaném výkonu P v kW,1) jak je dále uvedeno:
a) stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): LWA = 87 + 11 lg P,
b) dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: LWA = 85
+ 11 lg P,
c) rýpadla: LWA = 83 + 11 lg P.
Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší
přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů
v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám
akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého
instalovaného výkonu každého druhu stroje.
Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené
hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu
podle grafu v bodu B/.
+----------------------------+-----------------------------------+
|Typ stroje |Základní nejvyšší přípustná hladina|
| |akustického výkonu A v dB/1 pW |
+----------------------------+-----------------------------------+
|Stroje na pásovém podvozku | |
|(s výjimkou rýpade^l) | 107 |
+----------------------------+-----------------------------------+
|Dozery, nakladače, | |
|rýpadla-nakladače na kolovém| |
|podvozku | 104 |
+----------------------------+-----------------------------------+
|Rýpadla | 96 ^2) |
+----------------------------+-----------------------------------+
Poznámka:
1) Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý
kilowatt.
2) Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina
akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž
hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné
0,5 se zaokrouhlují nahoru.".
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ
§ 13
Certifikáty přezkoušení vzorku vydané a výsledky měření emisí hluku
získané podle nařízení vlády č. 194/2000 Sb. lze použít pro vypracování
technické dokumentace podle příloh č. 5 až 8 k tomuto nařízení po dobu
platnosti těchto certifikátů. Pokud není v certifikátu uvedena doba
jeho platnosti, lze certifikát společně s výsledky měření podle věty
první použít do tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 14
Zrušuje se nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 15
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou
a) části druhé, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení,
b) ustanovení § 6 odst. 3 a § 9 a 10, která nabudou účinnosti dnem
zveřejnění příslušné sektorové přílohy k Protokolu k Evropské dohodě
zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a
Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o
posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce
mezinárodních smluv, nejpozději však dnem vstupu smlouvy o přistoupení
České republiky k Evropské unii v platnost,
c) ustanovení § 1 odst. 6, § 5 odst. 4, § 6 odst. 4, § 9 odst. 4 a těch
částí ustanovení příloh k tomuto nařízení, jež se týkají zplnomocněného
zástupce, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení
České republiky k Evropské unii v platnost.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Příl.1
ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ JSOU STANOVENY NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY
EMISÍ HLUKU
a) stavební výtahy na dopravu materiálu poháněné spalovacím
motorem,
b) stroje na zhutňování: vibrační válce nebo válce bez vibrace,
vibrační desky a vibrační pěchy,
c) kompresory o instalovaném výkonu menším než 350 kW,
d) ruční bourací a sbíjecí kladiva,
e) stavební vrátky poháněné spalovacím motorem,
f) dozery o instalovaném výkonu menším než 500 kW,
g) dampry o instalovaném výkonu menším než 500 kW,
h) hydraulická rýpadla a lanová lopatová rýpadla o instalovaném
výkonu menším než 500 kW,
i) rýpadla-nakladače o instalovaném výkonu menším než 500 kW,
j) grejdry,
k) zdroje tlakové kapaliny,
l) kompaktory odpadu s nakládacím zařízením o instalovaném výkonu
menším než 500 kW,
m) sekačky na trávu (žací stroje na trávu), s výjimkou
zemědělských a lesnických zařízení a dále víceúčelových
zařízení, jejichž hlavní díl s vlastním pohonem má instalovaný
výkon větší než 20 kW,
n) vyžínače trávníků nebo začišťovače okrajů trávníku,
o) manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem
s výjimkou manipulačních vozíků definovaných v § 2 odst. 15
písm. b), jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 10 t,
p) nakladače o instalovaném výkonu menším než 500 kW,
r) pojízdné jeřáby,
s) motorové kultivátory o instalovaném výkonu menším než 3 kW,
t) finišery na vozovky s výjimkou finišerů se zhutňovací lištou,
u) elektrická zdrojová soustrojí o instalovaném výkonu menším než
400 kW,
v) věžové jeřáby,
w) svařovací generátory.
Příl.2
ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ JE STANOVEN POUZE POŽADAVEK NA OZNAČENÍ
ÚDAJEM O GARANTOVANÉ HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU
a) zdvižné pracovní plošiny se spalovacím motorem,
b) křovinořezy,
c) stavební výtahy na dopravu materiálu poháněné elektrickým
motorem,
d) pásové pily pro staveniště,
e) kotoučové stolové pily pro staveniště,
f) přenosné řetězové pily,
g) kombinované pojízdné vysokotlaké myčky s vysavačem,
h) stroje na zhutňování: pěchy se vznětovým pohonem,
i) míchačky na betonové směsi nebo maltu,
j) stavební vrátky poháněné elektrickým motorem,
k) dopravníky a čerpadla betonové směsi a malty,
l) pásové dopravníky,
m) chladicí zařízení na vozidla (trakční chladicí zařízení),
n) vrtné soupravy,
o) zařízení na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo
cisternami,
p) kontejnery na recyklované sklo,
r) vyžínače travních porostů nebo začišťovače okrajů travních
porostů,
s) přenosné nůžky na živé ploty s vlastním pohonem,
t) vysokotlaké pojízdné čističky,
u) vysokotlaké vodní proudové čističky,
v) hydraulická bourací kladiva,
w) řezače spár,
x) vyfoukávače listí,
y) sběrače listí,
z) manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem
s výjimkou manipulačních vozíků definovaných v § 2 odst. 15
písm. b), jejichž jmenovitá nosnost je vyšší než 10 t,
aa) pojízdné kontejnery na odpadky (pojízdné popelnice),
bb) finišery na vozovku vybavené lištou na zhutnění,
cc) soupravy na pilotovací práce,
dd) pokladače potrubí,
ee) rolby,
ff) elektrická zdrojová soustrojí o instalovaném výkonu větším
nebo rovném 400 kW,
gg) samosběrné zametače,
hh) vozy na sběr odpadků,
ii) stroje na frézování vozovek,
jj) kypřiče,
kk) drtiče nebo štěpkovací stroje,
ll) sněhové frézy,
mm) pojízdné vysavače,
nn) rýhovače,
oo) automíchače betonové směsi,
pp) čerpací stanice na vodu.
Příl.3
METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ZAŘÍZENÍMI URČENÝMI K POUŽITÍ
VE VENKOVNÍM PROSTORU A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM
Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce určí hladinu
akustického výkonu zařízení postupem stanoveným některou ze
základních norem pro měření vyzařovaného hluku a obecnými dodatky
k základním normám za provozních podmínek stanovených v části
B této přílohy. Základní normy pro měření vyzařovaného hluku
a obecné dodatky k základním normám stanoví část A této přílohy.
V případě, že by postup podle základních norem uvedených v části
A této přílohy vedl k navzájem odlišným výsledkům, nebo v případě
přetrvávajících nejasností použije výrobce, popřípadě zplnomocněný
zástupce k určení hladiny akustického výkonu zařízení vždy
doporučenou základní normu pro příslušné zařízení stanovenou
v části B této přílohy za provozních podmínek uvedených v části
B této přílohy. Hladinou akustického výkonu Lwa se rozumí hladina
akustického výkonu frekvenčně vážená váhovou funkcí A, vztažená
k referenčnímu akustickému výkonu 1 pW a definovaná v ČSN EN ISO
3744 a ČSN ISO 3746.
Hladinu akustického výkonu zařízení lze určit na základě
hodnot naměřených u jednotlivého zařízení nebo na základě průměru
z hodnot naměřených u určitého počtu zařízení tohoto typu.
Zjištěná hladina akustického výkonu zařízení slouží ke stanovení
garantované hladiny akustického výkonu zařízení (§ 2 odst. 59).
ČÁST A
Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví:
a) základní normy pro měření vyzařovaného hluku,
b) obecné dodatky k těmto základním normám pro měření vyzařovaného
hluku.
ZÁKLADNÍ NORMY PRO MĚŘENÍ VYZAŘOVANÉHO HLUKU
Pro určování hladiny akustického výkonu zařízení se obecně
používají normy ČSN EN ISO 3744 a ČSN ISO 3746.
OBECNÉ DODATKY K ZÁKLADNÍM NORMÁM
K výše uvedeným normám se používají tyto dodatky:
1. Nejistota měření
Při posuzování shody se nejistoty měření neberou v úvahu ve
stadiu návrhu (zařízení).
2. Provozní podmínky při zkoušce
2.1 Otáčky ventilátoru
Je-li motor zařízení nebo jeho hydraulický systém vybaven
jedním nebo více ventilátory, musí být ventilátor
(ventilátory) při zkoušce v provozu. Otáčky ventilátoru musí
být zvoleny výrobcem zařízení jedním z následujících postupů
a musí být uvedeny ve zkušebním protokolu; tyto otáčky se pak
používají při dalších měřeních.
a) Ventilátor připojený přímo k motoru
Je-li ventilátor poháněn přímo motorem anebo hydraulickým
zařízením (například pomocí řemenového převodu), musí být při
zkoušce v provozu.
b) Ventilátor s více rychlostními stupni
Může-li být ventilátor provozován při různých otáčkách, zvolí
se buď
1. maximální otáčky, nebo
2. se první zkouška provede s ventilátorem v klidu a druhá při
maximálních otáčkách ventilátoru. Výsledná hladina akustického
tlaku LpA se pak vypočte na základě výsledků obou zkoušek
podle následující rovnice:
0,1LpA.0% 0,1LpA.100%
LpA = 10 lg(0,3 x 10 + 0,7 x 10 ),
kde je
LpA,.0% - hladina akustického tlaku určená při nulových
otáčkách ventilátoru,
LpA,.100 % - hladina akustického tlaku určená při maximálních
otáčkách ventilátoru.
c) Ventilátor s plynule proměnnými otáčkami
Může-li být ventilátor provozován při plynule se měnících
otáčkách, provádí se zkouška buď postupem podle podbodu b),
nebo při otáčkách nastavených výrobcem na nejméně 70 %
maximálních otáček.
2.2 Zkoušky zařízení bez zatížení
Při těchto měřeních se musí motor a hydraulický systém
zařízení nahřát na provozní teplotu podle provozních pokynů
a musí být dodrženy bezpečnostní požadavky.
Zkouška se provede se zařízením bez pojíždění, aniž by bylo
pracovní nebo pojezdové zařízení v chodu. Při této zkoušce
běží motor naprázdno při jmenovitých nebo vyšších otáčkách
odpovídajících čistému (užitečnému) výkonu. Čistým výkonem se
rozumí výkon zjištěný na zkušební stolici (brzdě) na konci
klikového hřídele nebo ekvivalentním místě metodou pro měření
výkonu spalovacích motorů pro silniční vozidla^13) a zmenšený
o příkon ventilátoru chlazení motoru.
Je-li stroj poháněn generátorem nebo ze sítě, musí být
kmitočet dodávaného proudu specifikovaný výrobcem u stroje
vybaveného indukčním motorem stabilní v rozmezí +/- 1 Hz
a u stroje vybaveného komutátorovým motorem musí být stabilní
dodávané napětí v rozmezí +/- 1 % jmenovitého napětí. Napájecí
napětí se měří na vidlici kabelu nebo šňůry pevně spojené se
zařízením nebo na přívodce stroje, je-li kabel odpojitelný.
Tvar vlny proudu dodávaného generátorem musí být podobný tvaru
vlny proudu dodávaného ze sítě.
Baterie stroje poháněného z baterie musí být úplně nabita.
Použité otáčky a příslušný jmenovitý výkon určí výrobce
zařízení a musí být uvedeny v protokolu o zkoušce.
Je-li zařízení vybaveno několika motory, musí během zkoušky
pracovat všechny motory současně. Není-li to možné, zkouší se
při všech kombinacích motorů, které v provozu přicházejí
v úvahu.
2.3 Zkouška zařízení s vlastním pohonem při zatížení
Při těchto měřeních se musí motor (pohon) a hydraulický systém
zařízení předehřát v souladu s pokyny uvedenými v návodu
k obsluze a bezpečnostními požadavky. Signální zařízení, jako
je například houkačka nebo výstražný signál při zpětném chodu,
nesmí být během zkoušky v provozu.
Otáčky nebo rychlost pohybu zařízení při zkoušce musí být
zaznamenány a uvedeny v protokolu.
Je-li zařízení vybaveno několika motory nebo připojenými
soustrojími, musí během zkoušky pracovat všechny motory
souběžně. Není-li to možné, zkouší se při všech kombinacích
motorů a připojených soustrojí, které v provozu přicházejí
v úvahu.
U každého typu zařízení zkoušeného při zatížení je třeba uvést
specifické provozní podmínky při zatížení, které mají co
nejvíce napodobit účinky a namáhání vyskytující se při
skutečných provozních podmínkách.
2.4 Zkouška ručního zařízení
Pro každý typ ručního zařízení musí být stanoveny typické
provozní podmínky, které mají podobný účinek a způsobují
podobné namáhání, jaké se vyskytuje za skutečných provozních
podmínek.
3. Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše se určuje nejméně
třikrát. Jestliže se nejméně dvě z určených hodnot neliší
o více než 1 dB, není třeba pokračovat v měření; v opačném
případě je třeba v měřeních pokračovat, dokud nebudou získány
dvě hodnoty, které se neliší o více než 1 dB. Hladina
akustického tlaku A na měřicí ploše, která se použije pro
výpočet hladiny akustického výkonu A, je aritmetickým průměrem
dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než
1 dB.
4. Informace uváděné v protokolu o měření
Jako hladina akustického výkonu A zkoušeného zařízení se uvádí
údaj zaokrouhlený na nejbližší celé číslo (liší-li se od
nejbližšího menšího čísla o méně než 0,5 dB, uvede se toto
nejbližší nižší celé číslo, liší-li se o 0,5 nebo více, uvede
se nejbližší větší celé číslo).
Protokol musí obsahovat technické údaje nezbytné pro
identifikaci zkoušeného zařízení, zkušebního předpisu pro
měření hluku a akustické údaje.
5. Doplňkové měřicí body na polokulové měřicí ploše (ČSN EN ISO
3744)
Kromě měřicích bodů uvedených v bodech 7.2.1 a 7.2.2 normy ČSN
EN ISO 3744 je na polokulové měřicí ploše možno používat
dalších dvanáct měřicích bodů. V následující tabulce jsou
uvedeny kartézské pravoúhlé souřadnice dvanácti měřicích bodů
na polokulové měřicí ploše o poloměru r. Poloměr r musí být
rovný nebo větší dvojnásobku největšího rozměru referenčního
rovnoběžnostěnu. Referenčním rovnoběžnostěnem je nejmenší
možný pravoúhlý rovnoběžnostěn, který obepíná zařízení (bez
příslušenství) a končí na odrazivé rovině. Poloměr polokoule
se zaokrouhluje na nejbližší vyšší číslo z hodnot 4, 10, 16 m.
Počet měřicích bodů (12) je možno snížit na 6, musí však být
při tom podle bodu 7.4.2 normy ČSN EN ISO 3744 vždy použity
měřicí body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 podle následujícího obrázku.
Obecně se používá uspořádání se šesti měřicími body na
polokulové měřicí ploše. Pokud jsou ve zkušebním postupu pro
měření hluku podle této přílohy uvedeny pro určitá zařízení
další požadavky, postupuje se podle těchto požadavků.
TABULKA
Souřadnice 12 měřicích bodů
+----------------------------+---------+----------+-------------+
|Pořadové číslo měřicího bodu| x/r | y/r | z |
| bodu | | | |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 1 | 1 | 0 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 2 | 0,7 | 0,7 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 3 | 0 | 1 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 4 | -0,7 | 0,7 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 5 | -1 | 0 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 6 | -0,7 | -0,7 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 7 | 0 | -1 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 8 | 0,7 | -0,7 | 1,5 m |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 9 | 0,65 | 0,27 | 0,71 r |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 10 | -0,27 | 0,65 | 0,71 r |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 11 | -0,65 | -0,27 | 0,71 r |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
| 12 | 0,27 | -0,65 | 0,71 r |
+----------------------------+---------+----------+-------------+
6. Korekce na vliv prostředí K2A
Zařízení se měří na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého
asfaltu a korekce na vliv prostředí K2A se pak volí K2A = 0.
Jestliže jsou ve zkušebním postupu pro měření hluku podle této
přílohy uvedeny pro určitá zařízení další požadavky, postupuje
se podle těchto požadavků.
Obrázek
Umístění doplňkových měřicích bodů na polokulové měřicí ploše
ČÁST B
ZKUŠEBNÍ POSTUPY PRO HLUK URČITÝCH ZAŘÍZENÍ
Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví:
a) doporučenou základní normu pro měření vyzařovaného hluku včetně
1. odkazu na základní normu o vyzařování hluku zvolenou podle
části A,
2. požadavků na zkušební prostor,
3. hodnoty konstanty K2A,
4. tvaru měřicí plochy,
5. předepsaného počtu a polohy mikrofonů;
b) provozní podmínky včetně
1. odkazu na normu (pokud existuje),
2. požadavků na instalaci zařízení,
3. postupu výpočtu výsledné hladiny akustického výkonu pro
případ, že se má používat několik zkoušek za různých
provozních podmínek;
c) další informace.
1. ZAŘÍZENÍ, KTERÁ SE ZKOUŠEJÍ BEZ ZATÍŽENÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
Odrazivý povrch z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
Korekce na vliv prostředí K2A
K2A = 0
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
a) Nepřesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu
8 m, je měřicí plochou polokoule, počet měřicích bodů podle
části A bodu 5 je šest a měřicí vzdálenost se určuje podle
části A bodu 5.
b) Přesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu
8 m, měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744
s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška bez zatížení
Zkouška se provede podle části A bodu 2.2.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být větší než 15 sekund.
2. ZDVIŽNÉ PRACOVNÍ PLOŠINY SE SPALOVACÍM MOTOREM
Viz bod 1.
3. KŘOVINOŘEZY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ISO 10884:1995
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 10884:1995
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ISO 10884:1995, bod 5.3
Doba měření
ISO 10884:1995
4. STAVEBNÍ VÝTAHY NA DOPRAVU MATERIÁLU
Viz bod 1.
Geometrický střed motoru má být nad středem polokoule; výtah
se pohybuje bez zatížení, popřípadě opouští polokouli ve směru
bodu 1.
5. PÁSOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 7960:1995, příloha J, měřicí vzdálenost d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ISO 7960:1995, příloha J (jen bod J2b)
Doba měření
ISO 7960:1995, příloha J
6. KOTOUČOVÉ STOLOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 7960:1995, příloha A, měřicí vzdálenost d = 1 m
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ISO 7960:1995, příloha A (jen bod A 2b)
Doba měření
ISO 7960:1995, příloha A
7. PŘENOSNÉ ŘETĚZOVÉ PILY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ISO 9207:1995
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ISO 9207:1995
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení, zkouška bez zatížení
Plné zatížení při řezání dřeva a zkouška bez zatížení při
maximálních otáčkách motoru:
a) u pil se spalovacím motorem podle ISO 9207:1995 bodů 6.3
a 6.4;
b) u pil s elektrickým motorem podle ISO 9207:1995 bodu 6.3
a zkouška bez zatížení s motorem při maximálních otáčkách.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
ISO 9207:1995, body 6.3 a 6.4
Příslušná hladina akustického výkonu se vypočte podle vzorce:
1 0,1LW1 0,1LW2
LWA = 10 lg - [10 + 10 ],
2
kde LW1 a LW2 jsou hladiny akustického výkonu při dvou výše
uvedených různých provozních podmínkách.
8. KOMBINOVANÉ POJÍZDNÉ VYSOKOTLAKÉ MYČKY S VYSAVAČEM
Pokud je možno provozovat obě části zařízení současně,
postupuje se podle bodů 27 a 53. Pokud tomu tak není, měří se
obě části samostatně a uvádí se větší z naměřených hodnot.
9. STROJE NA ZHUTŇOVÁNÍ
a) VÁLCE BEZ VIBRACÍ (STATICKÉ)
Viz bod 1.
b) ŘÍZENÉ VIBRAČNÍ VÁLCE S OBSLUHOU
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení stroje
Vibrační válec se umístí na jeden nebo více vhodných pružných
materiálů, jako jsou vzduchové matrace. Tyto vzduchové matrace
musí být vyrobeny z poddajného materiálu (elastomer apod.)
a mají být nahuštěny na tlak zajišťující zdvižení stroje
nejméně o 5 cm; rezonanční jevy musí být vyloučeny. Rozměry
matrace (matrací) musí být dostatečné pro zajištění stability
stroje při zkoušce.
Zkouška při zatížení
Stroj se zkouší bez pojezdu s motorem běžícím při jmenovitých
otáčkách (podle údajů výrobce). Zhutňovací mechanismus má být
v chodu s maximálním zhutňovacím výkonem, který odpovídá
kombinaci nejvyššího kmitočtu a největší amplitudy výchylky
při tomto kmitočtu podle údajů výrobce.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
c) VIBRAČNÍ DESKY, VIBRAČNÍ PĚCHY, VZNĚTOVÉ PĚCHY A VEDENÉ
VIBRAČNÍ VÁLCE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
EN 500-4, revize 1:1998, příloha C
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
EN 500-4, revize 1:1998, příloha C
Doba měření
EN 500-4, revize 1:1998, příloha C
10. KOMPRESORY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
a) měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle
části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části
A bodu 5
nebo
b) měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744
s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení stroje
Kompresory se namontují na odrazivou plochu; kompresory na
ližinách se umístí na podpěru o výšce 0,4 m, pokud není
v podmínkách pro montáž dodaných výrobcem stanoveno jinak.
Zkouška při zatížení
Zkoušený kompresor se musí předehřát na provozní teplotu
a musí být provozován za ustálených podmínek odpovídajících
podmínkám trvalého provozu. Musí být seřízen a namazán
v souladu s návodem výrobce.
Určení hladiny akustického výkonu se provádí při plném výkonu
nebo za reprodukovatelných provozních podmínek typických pro
nejhlučnější provoz zkoušeného stroje, podle toho, který ze
dvou uvedených stavů je hlučnější.
Jestliže je celé zařízení uspořádáno tak, že některé jeho
díly, jako je například mezistupňový chladič, jsou namontovány
odděleně od kompresoru, je třeba hluk vyzařovaný těmito díly
během zkoušky izolovat. Izolace různých zdrojů hluku může
vyžadovat speciální vybavení pro snížení hluku zdroje při
měření. Hlukové charakteristiky a popis provozních podmínek
pro tyto části se musí v protokolu o zkoušce popsat
samostatně.
Při zkoušce musí být plyn vypouštěný kompresorem odveden ze
zkušebního prostoru. Musí být přitom zajištěno (například
pomocí tlumiče), aby hluk vyzařovaný vypouštěným plynem byl ve
všech měřicích bodech nejméně o 10 dB nižší než měřený hluk.
Je třeba dbát na to, aby odvod vzduchu nevyvolal další
přídavný hluk vlivem turbulence ve vypouštěcím ventilu.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
11. RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle
části A bodu 5 a podle následující tabulky šest, měřicí
vzdálenost se určuje podle následující tabulky v závislosti na
hmotnosti nářadí:
+-------------------------+-------------------+-------------------------+
|Hmotnost zařízení M v kg | Poloměr polokoule | z měřicích bodů 2, 4, 6 |
| | | a 8 |
+-------------------------+-------------------+-------------------------+
| M < 10 | 2 m | 0,75 m |
+-------------------------+-------------------+-------------------------+
| M >= 10 | 4 m | 1,50 m |
+-------------------------+-------------------+-------------------------+
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž stroje
Všechna nářadí se zkoušejí ve vertikální poloze.
Jestliže je zkoušené nářadí vybaveno odvodem vzduchu, musí být
jeho osa stejně vzdálená (ekvidistantní) od dvou měřicích
bodů. Hluk zdroje energie nesmí ovlivňovat měření hluku
vyzařovaného zkoušeným nářadím.
Připevnění nářadí
Nářadí musí být při zkoušce připojeno k podpěrnému nástroji
tvořícímu jeden celek s betonovou kostkou tvaru krychle, který
je zapuštěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušky může
být mezi nářadí a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus.
Tento mezikus vytvoří pevné spojení mezi nářadím a podpěrným
nástrojem. Uvedené uspořádání je zobrazeno na obrázku 11.1.
Popis betonové kostky
Kostka musí mít tvar krychle vyrobené co možná nejpřesněji,
jejíž hrana má délku 0,60 m +/- 2 mm a je zhotovena
z vyztuženého betonu během výroby pečlivě zhutněného
vibrátorem ve vrstvách menších než 0,20 m, aby se zabránilo
velké sedimentaci.
Jakost betonu
Jakost betonu musí být v souladu s C 50/60 ENV 206.
Krychle musí být vyztužena nesvázanými ocelovými tyčemi
o průměru 8 mm tak, aby každá tyč byla na druhých nezávislá;
princip konstrukce je znázorněn na obrázku 11.2.
Podpěrný nástroj
Nástroj musí být pevně ukotven v kostce a musí sestávat
z pěchovadla o průměru minimálně 178 mm a maximálně 220 mm
a z upínací stopky. Tato stopka je identická se stopkou
normálně používanou u příslušného nářadí, je v souladu ČSN ISO
1180 a má délku umožňující provedení praktické zkoušky.
Obě dvě části se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj
musí být upevněn v kostce tak, aby spodní strana pěchovadla
byla vzdálena od horní plochy kostky 0,30 m (viz obrázek
11.2).
Kostka si musí zachovat všechny svoje mechanické vlastnosti,
zejména v místě spojení podpěrného nástroje s betonem. Před
každou zkouškou a po ní je třeba ukotvení nástroje v betonové
kostce zkontrolovat.
Umístění kostky
Kostka musí být umístěna ve vybetonované jámě, která je
zakryta krycí deskou o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m2
způsobem znázorněným v obrázku 11.3 tak, aby horní plocha
krycí desky byla v jedné rovině se zemí. Za účelem vyloučení
jakéhokoli parazitního hluku musí být kostka na dně a po
stranách jámy izolována podpěrami z elastomerů, jejichž mezní
kmitočet nesmí být větší, než je polovina frekvence úderů
zkoušeného nářadí vyjádřené počtem úderů za sekundu.
Otvor v krycí desce, kterým prochází stopka nástroje, musí být
co nejmenší a musí být utěsněn poddajným zvukotěsným
materiálem.
Zkouška při zatížení
Zkoušené nářadí musí být připevněno k podpěrnému nástroji.
Zkoušené nářadí musí být provozováno za podmínek, které
odpovídají podmínkám běžného provozu, pokud jde o stabilní
chod.
Zkoušené nářadí musí být provozováno při maximálním výkonu
podle dodaného návodu.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
Obrázek 11.1
Schematické znázornění mezikusu
Obrázek 11.2
Zkušební kostka
Obrázek 11.3
Zkušební zařízení
Hodnota A musí být taková, aby krycí deska spočívající na
pružném spojovacím těsnění J byla na úrovni země.
12. MÍCHAČKY NA BETONOVÉ SMĚSI NEBO MALTU
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Míchací zařízení (buben) musí být naplněno jmenovitým objemem
písku o zrnitosti 0 až 3 mm a vlhkosti 4 až 10 %.
Míchačka musí být provozována při jmenovitých nebo větších
otáčkách.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
13. STAVEBNÍ VRÁTKY
Viz bod 1.
Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule,
vrátek musí být zapnut, ale provozován bez zatížení.
14. DOPRAVNÍKY A ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI A MALTY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Je-li stroj vybaven výložníkem, uvede se výložník do svislé
polohy a potrubí se zavede zpět do plnicího otvoru. Pokud
stroj nemá výložník, musí být vybaven horizontálním potrubím
o délce nejméně 30 m zavedeným zpět k plnicímu otvoru.
Zkouška při zatížení
a) U strojů dopravujících a čerpajících betonovou směs
Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným
betonové směsi, u kterého je cement nahrazen příměsemi,
například nejjemnějším popelem. Stroj musí být provozován při
maximálním výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být
delší než 5 sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do
směsi přidat vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená
hodnota).
b) U strojů dopravujících a nahazujících maltu
Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným
jemné maltě, u které je cement nahrazen příměsemi, například
methylcelulózou. Stroj musí být provozován při maximálním
výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být delší než 5
sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do směsi přidat
vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená hodnota).
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
15. PÁSOVÉ DOPRAVNÍKY
Viz bod 1.
Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, pásy
se musí pohybovat bez zatížení, popřípadě opouštět polokouli
ve směru bodu 1.
16. CHLADICÍ ZAŘÍZENÍ NA VOZIDLA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Chladicí zařízení musí být vestavěno do nákladního prostoru
skutečného vozidla nebo do jeho napodobeniny a zkoušeno za
stacionárních podmínek, za kterých musí výška chladicího
zařízení odpovídat požadavkům předepsaným pro případnou
instalaci uvedeným v návodu dodaném odběrateli. Zdroj energie
pro chladicí zařízení musí být provozován tak, aby chladicí
kompresor a ventilátor běžely při maximálních otáčkách
uvedených v návodu k obsluze. Pokud je chladicí zařízení
konstruováno pro pohon motorem vozidla, nesmí být motor při
zkoušce v provozu a chladicí zařízení musí být připojeno
k vhodnému elektrickému zdroji energie. Odpojitelné vlečné
jednotky musí být při zkoušce odpojeny.
Chladicí zařízení instalované jako součást chladicí jednotky
nákladního prostoru, které může být poháněno různými zdroji
energie, musí být pro každý možný zdroj energie zkoušeno
samostatně. V protokolu o zkoušce musí být vždy obsaženy
výsledky získané při provozu, za kterého byl naměřen největší
akustický výkon hluku.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
17. DOZERY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Instalace zařízení
Dozery na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušebním
stanovišti vyhovujícím ustanovením bodu 6.3.3 normy ČSN ISO
6395.
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha B
Doba měření a případné uplatnění různých provozních podmínek
ČSN ISO 6395, příloha B
18. VRTNÉ SOUPRAVY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN EN 791, příloha A
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
19. DAMPRY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha C, s výjimkou druhého odstavce bodu
C 4.3.
Namísto postupu podle druhého odstavce bodu C 4.3 se stanoví
následující postup:
Motor běží při maximálních řízených otáčkách (chod bez zátěže
při velkých otáčkách - vysoký volnoběh). Řazení převodů musí
být nastaveno na neutrál. Korba se třikrát za sebou uvede do
horní vyklopené polohy (vyprazdňování) až na asi 75 % jejího
maximálního vyklopení a vrátí se zpět do přepravní polohy.
Tento sled operací se považuje za jeden pracovní cyklus
hydrauliky při provozu stroje bez pojezdu.
Není-li výklopné zařízení poháněno motorem, provozuje se motor
při volnoběžných otáčkách a převody jsou nastaveny na neutrál.
Měření se provede bez vyklápění korby a doba měření jedné
hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15
sekund.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha C
20. ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A VYPRAZDŇOVÁNÍ VOZIDEL SE ZÁSOBNÍKY NEBO
CISTERNAMI
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Zařízení se zkouší se stojícím nákladním vozidlem. Motor
pohánějící zařízení musí být v chodu při otáčkách
odpovídajících maximálnímu výkonu zařízení podle údajů
uvedených v návodu k obsluze.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
21. HYDRAULICKÁ RÝPADLA NEBO LANOVÁ LOPATOVÁ RÝPADLA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha A
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha A
22. RÝPADLA - NAKLADAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha D
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha D
23. KONTEJNERY NA RECYKLOVANÉ SKLO
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
V rámci této zkušební metody se pro měření hladiny akustického
tlaku v měřicím bodě používá hladina akustického tlaku
jednotlivé zvukové události podle ČSN EN ISO 3744 bodu 3.2.2.
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určené podle přílohy A normy ČSN EN ISO
3744 musí být <= 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere
v úvahu.
Provozní podmínky při zkoušce
Měření hluku se provede v průběhu jednoho ukončeného cyklu,
v jehož rámci je do jednoho prázdného zásobníku vhozeno 120
lahví.
Používají se přitom skleněné lahve
- o obsahu 75 cl,
- o hmotnosti (370 +/- 30) g.
Zkušební osoba drží přitom každou lahev za hrdlo dnem směrem
k plnicímu otvoru a pak ji opatrně vhodí do plnicího otvoru ve
směru do středu zásobníku tak, aby se pokud možno vyloučil
náraz lahve na stěnu. Pro házení lahví se používá pouze jeden
plnicí otvor, a to ten, který je nejblíže měřicímu bodu 12.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
Měří se pokud možno současně hladina akustického tlaku
jednotlivé zvukové události v šesti měřicích bodech pro každé
jednotlivé vhození lahve.
Vypočte se průměrná hladina akustického tlaku jednotlivé
zvukové události pro celou měřicí plochu podle bodu 8.1 normy
ČSN EN ISO 3744.
Průměrná hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události
pro všech 120 vhození lahví se vypočte jako logaritmický
průměr průměrných hladin akustického tlaku A jednotlivé
zvukové události na měřicí ploše.
24. GREJDRY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha B
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha B
25. VYŽÍNAČE TRAVNÍCH POROSTŮ NEBO ZAČIŠŤOVAČE OKRAJŮ TRAVNÍCH
POROSTŮ
Viz bod 3.
Vyžínač travních porostů nebo začišťovač okrajů travních
porostů se upevní pomocí přípravku tak, aby se žací ústrojí
nacházelo nad středem polokoule. U vyžínačů travních porostů
je střed žacího ústrojí přidržován ve výšce asi 50 mm nad
měřicí plochou. V závislosti na uspořádání řezacích nožů se
začišťovače okrajů travních porostů umístí co nejblíže ke
zkušební ploše.
26. PŘENOSNÉ NŮŽKY NA ŽIVÉ PLOTY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství
na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle
přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být <= 2,0 dB,
a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Přenosné nůžky na živé ploty jsou přidržovány osobou způsobem
obvyklým při normálním použití nebo jsou připevněny
k vhodnému přípravku tak, aby bylo řezací ústrojí nad středem
polokoule.
Zkouška při zatížení
Přenosné nůžky na živé ploty se provozují při jmenovitých
otáčkách s řezacím ústrojím v provozu.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
27. VYSOKOTLAKÉ POJÍZDNÉ ČISTIČKY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Vysokotlaká pojízdná čistička se zkouší bez pojezdu. Motor
a přídavné motory běží při otáčkách udávaných výrobcem pro
provoz pracovního zařízení; vysokotlaké čerpadlo (čerpadla)
běží při svých maximálních otáčkách a při provozním tlaku
podle údajů výrobce. Za použití vhodné trysky se tlak udržuje
těsně pod prahem spuštění redukčního ventilu. Hluk proudu
v trysce nesmí mít vliv na výsledky měření.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 30 sekund.
28. VYSOKOTLAKÉ VODNÍ PROUDOVÉ ČISTIČKY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744
s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Vysokotlaká vodní proudová myčka se instaluje na odrazivou
rovinu; stroje montované na ližinách se umisťují na podpěry
o výšce 0,4 m, pokud není výrobcem požadováno v návodu pro
instalaci stroje jinak.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
29. HYDRAULICKÁ BOURACÍ KLADIVA
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části
A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost je r = 10 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Kladivo je při zkoušce připevněno k nosiči a musí být použita
speciální zkušební kostka. Požadavky na tuto zkušební kostku
jsou uvedeny v obrázku 29.2, v obrázku 29.1 je znázorněna
poloha nosiče.
Nosič
Nosič kladiva musí vyhovovat technickým požadavkům uvedeným
v technických podmínkách provozu kladiva, zejména pokud jde
o hmotnostní třídu, výstupní výkon hydrauliky, přívod oleje
a protitlak ve zpětném vedení.
Montáž
Mechanické upevnění a všechny přívody (hadice, potrubí atd.)
musí být v souladu s požadavky uvedenými v technických
podmínkách provozu kladiva. Všechny významné hluky způsobené
potrubím a různými mechanickými díly potřebnými pro připevnění
stroje musí být vyloučeny. Všechny spoje jednotlivých dílů
musí být utěsněny.
Stabilita kladiva a statická přídržná síla
Kladivo musí být tlačeno nosičem směrem dolů tak, aby se
docílila stabilita podobná jako při skutečných provozních
podmínkách. Kladivo se provozuje ve svislé poloze.
Nástroj
Při měření se používá tupý nástroj. Délka nástroje musí být
v souladu s požadavky uvedenými na obrázku 29.1 (zkušební
kostka).
Zkouška při zatížení
Hydraulický příkon a průtok oleje
Podmínky pro provoz hydraulického bouracího kladiva musí být
vhodným způsobem zajištěny, změřeny a zaznamenány do protokolu
spolu s údaji podle technických podmínek provozu. Zkoušené
kladivo musí být používáno takovým způsobem, aby bylo možno
dosáhnout nejméně 90 % maximálního hydraulického příkonu
a průtoku oleje.
Musí se dbát na to, aby celková nejistota měřicích řetězců pro
měření ps a Q nepřesáhla +/- 5 %. Tím se zajistí určení
hydraulického výkonu s přesností +/- 10 %. Za předpokladu
lineární korelace mezi hydraulickým příkonem a vyzařovaným
akustickým výkonem by pak byl rozptyl určení hladiny
akustického výkonu menší než 0,4 dB.
Seřiditelné díly ovlivňující výkon kladiva
Předem provedené nastavení všech akumulátorů tlaku,
centrálních (pojistných) ventilů tlaku a jiných seřiditelných
dílů musí být uskutečněno v souladu s technickou dokumentací.
Pokud je nastavení volitelné, musí se měřit při všech
nastaveních. Pak se udávají maximální a minimální hodnoty.
Měřené veličiny
ps - střední hodnota tlaku v hydraulickém přívodu při provozu
kladiva zahrnujícím nejméně 10 úderů,
Q - střední hodnota průtoku oleje na přívodu kladiva měřená
současně s ps,
T - teplota oleje musí být při měření mezi + 40 až + 60 st. C.
Hlavní těleso kladiva musí mít od začátku měření teplotu
ustálenou na normální provozní stav.
Pa - tlak ve všech akumulátorech tlaku před jejich plněním
musí být měřen v klidovém stavu (kladivo není v provozu) při
stabilní teplotě okolí mezi 15 a 25 st. C. Teplota okolí se
měří a zaznamená současně s hodnotou tlaku plynu
v akumulátoru před jeho plněním.
Parametry vyhodnocované na základě naměřených provozních údajů
PIN - hydraulický příkon kladiva PIN = ps.Q
Měření tlaku v přívodním potrubí hydrauliky, ps
- ps se měří co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu,
- ps se měří manometrem (minimální průměr 100 mm; třída
přesnosti +/- 1 %).
Množství oleje přiváděné do kladiva, Q
- Q se měří v přívodním potrubí co nejblíže kladiva, pokud
možno na vstupu,
- Q se měří elektrickým průtokoměrem (třída přesnosti +/- 2,5
% udávané hodnoty).
Měřicí bod teploty oleje, T
- T se měří v akumulátoru oleje nosiče nebo v přívodu oleje ke
kladivu. Měřicí bod se uvede v protokolu.
- údaje o teplotě se od skutečné teploty nesmí lišit o více
než +/- 2 st. C.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
Měření se opakuje třikrát, popřípadě i vícekrát. Výsledek se
vypočte jako aritmetický průměr ze dvou nejvyšších hodnot,
které se vzájemně neliší o více než 1 dB.
Obrázek 29.1
Obrázek 29.2
Definice
d - průměr nástroje,
d1 - průměr kovadlinky (1 200 +/- 100) mm,
d2 - vnitřní průměr držáku kovadlinky <= 1 800 mm,
d3 - průměr krycí desky zkušebního zařízení <= 1 800 mm,
d4 - průměr průchozího otvoru nástroje v krycí desce
<= 350 mm,
d5 - průměr těsnění nástroje <= 1 100 mm,
h1 - viditelná výška nástroje, tj. vzdálenost mezi nejnižším
bodem upínacího pouzdra a povrchem těsnění nástroje (mm) h1
= d + d/2,
h2 - výška (tloušťka) těsnění nástroje nad krycí deskou <= 20
mm (nachází-li se těsnění nástroje pod krycí deskou, není
tloušťka těsnění omezena; může být vyrobeno z pěnové pryže),
h3 - vzdálenost mezi horním okrajem krycí desky a vrchním
okrajem kovadlinky 250 +/- 50 mm,
h4 - tloušťka těsnění desky z absorpční pěnové hmoty <= 30 mm,
h5 - tloušťka kovadlinky (350 +/- 50) mm,
h6 - norná hloubka nástroje <= 50 mm.
Má-li zkušební zařízení tvar kvádru, pak je délkový maximální
rozměr 0,89 - násobkem příslušného průměru.
Prázdný prostor mezi víkem (krycí deskou) a kovadlinkou může
být vyplněn pružnou pěnovou pryží nebo jiným absorpčním
materiálem o hustotě < 220 kg/m3.
30. ZDROJE TLAKOVÉ KAPALINY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Zdroj tlakové kapaliny se instaluje na odrazivou rovinu;
stroje montované na ližinách se umísťují na podpěry o výšce
0,4 m, pokud není v návodu pro instalaci stroje výrobcem
požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
V průběhu zkoušky nesmí být ke zdroji tlakové kapaliny
připojeno žádné nářadí.
Zdroj tlakové kapaliny se uvede do ustáleného provozního stavu
podle údajů výrobce. Běží při jmenovitých otáčkách
a jmenovitém tlaku. Hodnoty jmenovitých otáček a jmenovitého
tlaku jsou hodnoty uváděné v návodu dodaném odběrateli.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
31. ŘEZAČE SPÁR
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Řezač spár musí být vybaven největším možným řezným nástrojem
podle údajů výrobce uvedených v návodu k obsluze dodaném
odběrateli. Motor běží při maximálních otáčkách
s nezatěžovaným řezným listem.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
32. KOMPAKTORY ODPADU S NAKLÁDACÍM ZAŘÍZENÍM
Viz bod 38.
33. SEKAČKY NA TRÁVU (ŽACÍ STROJE NA TRÁVU)
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství
na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle
přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být <= 2,0 dB,
a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž zařízení
Pokud by kola motorové sekačky na trávu mohla způsobit
stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, musí být kola
umístěna na podpěry tak, aby byla na úrovni nestlačeného
umělého povrchu. Pokud nemůže být řezací ústrojí odděleno od
hnacích kol motorové sekačky na trávu, musí se sekačka zkoušet
na podpěrách s řezacím ústrojím běžícím při maximálních
otáčkách podle údajů výrobce. Podpěry nesmějí ovlivňovat
výsledky měření.
Zkouška bez zatížení
ČSN ISO 11094
Doba měření
ČSN ISO 11094
34. VYŽÍNAČE TRÁVNÍKŮ NEBO ZAČIŠŤOVAČE OKRAJŮ TRÁVNÍKŮ
Viz bod 33.
Vyžínač trávníků nebo začišťovač okrajů trávníků musí být
přidržován vhodným přípravkem tak, aby se žací ústrojí
nacházelo nad středem polokoule. U vyžínačů trávníků musí být
žací ústrojí přidržováno ve vzdálenosti asi 50 mm nad
povrchem. Aby se napodobily skutečné provozní podmínky, musí
být řezací listy začišťovače okrajů trávníků umístěny co
nejblíže ke zkušebnímu povrchu.
35. VYFOUKÁVAČE LISTÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství
na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle
přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být <= 2,0 dB,
a v takovémto případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Vyfoukávač listí se umístí do polohy obvyklé při normálním
použití tak, aby se výstupní otvor jeho ventilačního zařízení
nacházel (50 +/- 25 mm) nad středem polokoule. Ruční
vyfoukávač je přidržován osobou nebo vhodným přípravkem.
Zkouška při zatížení
Vyfoukávač listí musí být provozován při jmenovitých otáčkách
a jmenovitém průtoku vzduchu stanoveném výrobcem.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
Poznámka: Může-li být vyfoukávač listí používán také jako
sběrač listí, musí být zkoušen při obou provozních stavech
a uvádí se vyšší hladina.
36. SBĚRAČE LISTÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství
na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle
přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být <= 2,0 dB,
a v takovémto případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Sběrač listí se umístí do polohy obvyklé při normálním použití
tak, aby se vstupní otvor jeho sběracího zařízení nacházel
(50 +/- 25 mm) nad středem polokoule; ruční sběrač je
přidržován osobou nebo vhodným přípravkem.
Zkouška při zatížení
Sběrač listí musí být provozován při jmenovitých otáčkách
a jmenovitém průtoku vzduchu ve sběracím zařízení stanoveném
výrobcem.
Doba měření
Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí
být nejméně 15 sekund.
Poznámka: Může-li být sběrač listí používán také jako
vyfoukávač listí, musí být zkoušen při obou provozních stavech
a uvádí se vyšší hladina.
37. MANIPULAČNÍ VOZÍKY S PROTIZÁVAŽÍM POHÁNĚNÉ SPALOVACÍM MOTOREM
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Musí být vzaty v úvahu bezpečnostní požadavky a údaje výrobce.
Podmínky při zdvihání
Se stojícím vozíkem je náklad (neabsorpční látky, například
ocel nebo beton; nejméně 70 % užitečné nosnosti podle údajů
uvedených v návodu k obsluze) zdvihán z nejspodnější polohy
nejvyšší rychlostí na stanovenou výšku zdvihu, která je pro
příslušný typ manipulátoru uvedena v příslušných platných
evropských normách řady "Bezpečnost průmyslových vozíků".
V případě, že je skutečná výška zdvihu menší, může být
v jednotlivých případech použita tato výška. Výška zdvihu se
uvede ve zkušebním protokolu.
Podmínky při přepravě
Vozík se rozjede bez zatížení největším zrychlením na
vzdálenost odpovídající trojnásobku jeho délky k čáře A-A
(spojnice měřicích míst 4 a 6) a pak pokračuje s největším
zrychlením až k čáře B-B (spojnice měřicích míst 2 a 8). Když
zadní část vozíku přejede čáru B-B, může být zrychlování
ukončeno.
Je-li vozík vybaven vícestupňovou převodovkou, zvolí se
převodový stupeň, který zajišťuje nejvyšší rychlost
dosažitelnou na měřicí vzdálenosti.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud
se měření provede za více než jedné provozní situace
Doby měření jsou:
- při zdvihání: celá doba jednoho pracovního cyklu;
- při pojíždění: doba počínající tehdy, když střed vozíku
projíždí čáru A-A, a končící, když pojízdný zvedák projíždí
čáru B-B.
Výsledná hladina akustického výkonu pro všechny typy
manipulačních vozíků se vypočte podle vztahu
0,1LWAc 0,1LWAa
LWA = 10 lg(0,7 x 10 + 0,3 x 10 ),
kde index "a" znamená zdvihání a index "c" pojíždění.
38. NAKLADAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž zařízení
Nakladače na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušební
ploše podle bodu 6.3.3 normy ČSN ISO 6395
Zkouška při zatížení
ČSN ISO 6395, příloha C
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
ČSN ISO 6395, příloha C
39. POJÍZDNÉ JEŘÁBY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
jeřábu, pokud je jimi vybaven, musí být plně vysunuty a jeřáb
musí být podepřen na svých podpěrách ve střední poloze možné
výšky podpěry.
Zkouška při zatížení
Zkoušené jeřáby musí být zastoupeny svou standardní verzí
podle popisu výrobce. Výkon motoru jeřábu určeného pro určení
vyzařovaného (limitu) hluku je jmenovitý výkon motoru
používaného při pojezdu jeřábu. Jeřáb musí být vybaven
maximálním přípustným protizávažím namontovaným na otočnou
nástavbu.
Před měřením se musí hydraulický systém jeřábu předehřát na
svou normální provozní teplotu v souladu s návodem výrobce
a musí být zajištěny všechny patřičné operace týkající se
bezpečnosti podle návodu použití.
Je-li jeřáb vybaven několika motory, motory používané pro
provoz jeřábu musí být v provozu. Motory určené pro přepravu
musí být vypnuty.
Je-li motor jeřábu vybaven ventilátorem, musí být ventilátor
při zkoušce v provozu. Může-li být ventilátor provozován při
několika různých otáčkách, provádí se zkouška při největších
otáčkách jeho motoru.
Mobilní jeřáby se měří za následujících tří [(a) až c)] nebo
čtyř [(a) až d)] provozních podmínek:
Při všech provozních podmínkách platí následující požadavky:
- otáčky motoru odpovídají 3/4 maximálních otáček motoru
s tolerancí +/- 2 %,
- použijí se maximální hodnoty zrychlení a zpomalení, aniž by
přitom docházelo k nebezpečnému pohybu břemena nebo
mechanismu háku,
- provede se pohyb maximální možnou rychlostí uvedenou pro
dané podmínky v návodu.
a) Zdvihání
Mobilní jeřáby musí být zatíženy břemenem, které vyvolá 50 %
maximálního zatížení lan. Zkouška sestává ze zdvihání břemene
a jeho okamžitého následného spouštění do výchozí polohy.
Délka výložníku se volí taková, aby zkoušky trvaly celkově 15
- 20 s.
b) Otáčení
S ramenem nastaveným v úhlu 40 až 50 st. od vodorovného směru
a bez břemene se svršek jeřábu otáčí o 90 st. nalevo
a okamžitě potom se otáčí nazpět do výchozí polohy. Výložník
je přitom co nejvíce zatažen. Dobou měření je doba potřebná
pro provedení pracovního cyklu.
c) Sklápění výložníku
Operace začíná zvednutím krátkého výložníku z jeho
nejspodnější polohy, po kterém okamžitě následuje sklopení
výložníku do jeho výchozí polohy. Pohyby se provádějí bez
břemene. Zkouška musí trvat minimálně 20 s.
d) Teleskopické prodlužování (pokud přichází v úvahu)
S úplně zataženým výložníkem bez břemene seřízeným v úhlu 40
až 50 st. s vodorovným směrem se teleskopický válec první
sekce spolu s touto sekcí vysune na svoji úplnou délku
a následně se okamžitě i s první sekcí úplně zatáhne.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte z níže
uvedených vztahů:
a) při používání teleskopické změny délky
0,1LWAa 0,1LWAb 0,1LWAc 0,1LWAd
LWA=10lg(0,4x10 +0,25x10 +0,25x10 +0,1x10 ),
b) pokud se teleskopická změna délky nepoužívá
0,1LWAa 0,1LWAb 0,1LWAc
LWA=10lg(0,4x10 +0,3x10 +0,3x10 ),
kde je
LWAa - hladina akustického výkonu při zdvihání,
LWAb - hladina akustického výkonu při otáčení,
LWAc - hladina akustického výkonu při sklápění výložníku,
LWAd - hladina akustického výkonu při teleskopickém
prodlužování.
40. POJÍZDNÉ KONTEJNERY NA ODPADKY (POJÍZDNÉ POPELNICE)
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
- odrazivá plocha z betonu nebo nepórovitého asfaltu,
- laboratorní prostor, ve kterém jsou zajištěny podmínky
volného pole nad odrazivou rovinou.
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO
3744 musí být <= 2,0 dB, v takovém případě se K2A nebere
v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle
části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost je r = 3 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Všechna měření se provádějí s prázdným zásobníkem.
Zkouška č. 1: uvolnění a uzavření poklopu tělesa zásobníku.
Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, stojí obsluha
u zadní strany kontejneru (popelnice) (závěsná strana). Poklop
se spouští příslušným mechanismem, aby se předešlo jeho
deformaci při pádu.
Měří se v průběhu níže popsaného cyklu, který se dvacetkrát
opakuje:
1. Nejprve se poklop zdvihne do svislé polohy.
2. Poklop se pokud možno bez impulsu uvolní směrem kupředu
a obsluha přitom zůstane na svém místě na zádi kontejneru,
dokud se poklop neuzavře.
3. Poklop se po úplném uzavření zvedne do své výchozí polohy.
Poznámka: Obsluha může v případě potřeby opustit svoje
stanoviště, aby mohla poklop pozvednout.
Zkouška č. 2: úplné otevření poklopu.
Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, musí stát obsluha
na zádi čtyřkolového kontejneru (závěsná strana)
u čtyřkolových kontejnerů, nebo na pravé straně vedle
kontejneru (mezi měřicím místem 10 a měřicím místem 12)
u dvoukolových kontejnerů. Poklop se uvolňuje ze střední
polohy nebo z polohy, která je jí co nejblíže.
Aby se zabránilo jakémukoliv pohybu kontejneru, musí být kola
během zkoušky zabrzděna. U dvoukolových kontejnerů může
obsluha zabránit jakémukoliv zpětnému rázu (nadskočení)
zásobníku tím, že kontejner přidržuje rukou za horní okraj.
Měří se v průběhu dále popsaného cyklu:
1. Nejprve se poklop zdvihne do vodorovné polohy.
2. Poklop se bez impulsu uvolní.
3. Poklop se po úplném otevření a ještě před případným
přibouchnutím zvedne do své výchozí polohy.
Zkouška č. 3: pojezd kontejneru po umělé nepravidelné zkušební
dráze.
Při této zkoušce se používá umělá zkušební dráha
s nepravidelnými nerovnostmi povrchu. Dráha se skládá ze dvou
rovnoběžných pásů pokrytých ocelovým drátěným pletivem (délka
6 m, šířka 400 m), které se umísťují zhruba ve vzdálenosti 20
cm od sebe na odrazivou rovinu. Vzdálenost (rozteč) obou pásů
se upravuje s ohledem na typ kontejnerů tak, aby kola
pojížděla po pásech po celé délce zkušební dráhy. Uspořádání
se volí tak, aby vznikla rovinná zkušební dráha. V případě
potřeby se zkušební dráha připevní k zemi pomocí pružného
materiálu, aby se zabránilo vzniku parazitních hluků.
Poznámka: Připouští se sestavení zkušební dráhy z několika
400 mm širokých prvků.
Příklad vhodné zkušební dráhy je znázorněn na obrázcích 40.1
a 40.2.
Obsluha se nachází na závěsné straně.
Měří se, když obsluha potahuje kontejner po zkušební dráze
konstantní rychlostí asi 1 m/s mezi body A a B (odstup 4,2
m - viz obrázek 40.3), a to od doby, kdy náprava dvoukolového
zásobníku, popř. přední náprava čtyřkolového zásobníku,
dosáhne bodu A, do doby, než tytéž nápravy dosáhnou bodu B.
Zkouška se opakuje v každém směru třikrát.
U dvoukolových kontejnerů je úhel, který kontejner svírá se
zkušební dráhou, 45 st. U čtyřkolových kontejnerů musí obsluha
zajistit přiměřený kontakt kol s povrchem dráhy.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace
U zkoušek č. 1 a 2: uvolnění a uzavření poklopu zásobníku
a úplné otevření poklopu.
Podle možnosti se měření provádí najednou v šesti měřicích
bodech. Pokud tomu tak není, uspořádají se hladiny (zvuku)
akustického tlaku naměřené v každém měřicím bodě vzestupně
a hladina akustického výkonu se pak vypočte sdružením hodnot
v každém měřicím bodě podle jejich pořadí.
Hladina akustického tlaku A jednotlivé zvukové události se
měří pro každé z 20 zavření a 20 otevření poklopu v každém
měřicím bodě. Hladiny akustického výkonu LWAshutting (pro
uzavření) a LWAopening (pro otevření) se vypočtou ze střední
kvadratické hodnoty pěti největších naměřených hodnot.
Zkouška č. 3: pojíždění zásobníku po nepravidelné umělé
zkušební dráze.
Doba měření T je totožná s dobou potřebnou k projetí
vzdálenosti mezi body dráhy A a B.
Hladina akustického výkonu LWArolling se rovná průměru hodnot,
které se od sebe neliší o více než 2 dB. Jestliže se toto
kritérium u šesti měření nepodaří splnit, měřicí cyklus se
opakuje, dokud se to nepodaří.
Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte ze vztahu:
1 0,1LWAshutting 0,1LWAopening 0,1LWArolling
LWA = 10 lg - (10 + 10 + 10 )
3
Obrázek 40.1
Výkres pojezdové zkušební dráhy
1 - Dřevěná lišta vyztužující pletivo.
2 - Pojezdové části.
3 - Mění se v závislosti na typu zásobníku.
Obrázek 40.2
Detail konstrukce a ukotvení pojížděcí zkušební dráhy
1 - Nepoddajná ocel (4 mm).
Velikost ok pletiva: (50 x 50 mm).
2 - Dřevěná lišta vyztužující pletivo (20 mm x 25 mm).
3 - Odrazivá rovina.
Obrázek 40.3
Měřicí vzdálenost
1 - Závěs.
41. MOTOROVÉ KULTIVÁTORY
Viz bod 33.
Nástroj musí být při měření odmontován.
42. FINIŠERY NA VOZOVKY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Motor stroje běží při jmenovitých otáčkách podle údajů
výrobce. Všechny pracovní jednotky musí být uvedeny do provozu
a provozovány při následujících otáčkách:
systém dopravníku minimálně 10 % maximální hodnoty,
systém rozdělovačů minimálně 40 % maximální hodnoty,
pěch (otáčky, údery) minimálně 50 % maximální hodnoty,
vibrátory (otáčky,
moment nevývažku) minimálně 50 % maximální hodnoty,
tlačné tyče (kmitočet,
tlak) minimálně 50 % maximální hodnoty.
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15
sekund.
43. SOUPRAVY NA PILOTOVACÍ PRÁCE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 6395
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Souprava na pilotovací práce se namontuje na vrchní část
piloty, která přitom musí být ukotvena v zemi tak, aby mohlo
zařízení pracovat ustálenou rychlostí.
U nárazových beranidel musí být čepec vybaven novou dřevěnou
výplní. Čepec piloty musí převyšovat zkušební plochu o 0,5 m.
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15
sekund.
44. POKLADAČE POTRUBÍ
Viz bod 1.
45. ROLBY
Viz bod 1.
46. ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO
3744 musí být <= 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere
v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části
A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části
A bodu 5. Při l > 2 m je možno použít rovnoběžnostěn podle ČSN
EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Elektrická zdrojová soustrojí se instalují na odrazivou
rovinu; elektrická zdrojová soustrojí namontovaná na ližinách
se umísťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud v návodu pro
instalaci stroje není výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
ISO 8528-10:1998, bod 9
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně
15 sekund.
47. SAMOSBĚRNÉ ZAMETAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Samosběrný zametač se zkouší bez pojezdu. Motor a přídavná
zařízení běží rychlostí udávanou výrobcem pro provoz
pracovního zařízení; zametací zařízení je provozováno při
nejvyšší možné rychlosti a není přitom v kontaktu se zemí;
odsávací systém musí pracovat při maximálním odsávacím výkonu
s tím, že vzdálenost mezi zemí a hubicí odsávacího systému
nepřekročí 25 mm.
Doba měření
Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně
15 sekund.
48. VOZY NA SBĚR ODPADKŮ
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Vůz na sběr odpadků se zkouší bez pojezdu za následujících
provozních podmínek:
1. Motor běží při maximálních otáčkách podle údajů výrobce.
Pracovní zařízení musí být mimo provoz. Tato zkouška se
neprovádí u zařízení poháněných jen elektricky.
2. Zhutňovací zařízení je v provozu.
Vůz na sběr odpadků a kontejner na odpadky jsou prázdné.
Jestliže se otáčky motoru při běhu zhutňovacího systému
automaticky zvětší, musí se jejich hodnota změřit. Jestliže
jsou otáčky menší o více než 5 % než otáčky udávané výrobcem,
provádí se zkouška s přišlápnutým pedálem akcelerátoru
(plynu), aby se zajistily otáčky udávané výrobcem.
Pokud výrobce neudává otáčky pro zhutňovací systém nebo
není-li vozidlo vybaveno automatickým akcelerátorem, musí být
otáčky nastaveny pomocí akcelerátoru v kabině na 1 200 ot/min.
3. Zdvižné výsypné zařízení se pohybuje nahoru a dolů bez
břemene a bez popelnice. Otáčky motoru se měří a nastavují
jako při měření zhutňovacího zařízení (viz bod 2).
4. Vysypávání materiálu do vozidla na sběr odpadků.
Odpad se vysypává zdvižným zařízením do zásobníku (původně
prázdného). Pro tuto operaci se používá dvoukolová popelnice
o objemu 240 l v souladu s EN 840-1:1997. Jestliže zdvižné
zařízení nemůže zdvihat takovouto popelnici, musí se použít
popelnice o objemu blízkém 240 l. Materiál tvoří 30 trubek
z PVC, každá z nich přibližně o hmotnosti 0,4 kg,
následujících rozměrů:
a) délka (150 mm +/- 0,5) mm,
b) jmenovitý vnější průměr (90 mm + 0,3/-0) mm,
c) jmenovitá tloušťka stěny (6,7 mm + 0,9/-0) mm.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud
se měření provede za více než jedné provozní situace
Doba měření musí být:
1. Nejméně 15 sekund. Výsledná hladina akustického výkonu je
pak LWA1.
2. Nejméně tři úplné pracovní cykly, pokud běží zhutňovací
systém automaticky. Jestliže zhutňovací systém neběží
automaticky, ale každý cyklus samostatně, měří se nejméně
v průběhu 3 cyklů. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA2)
je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření.
3. Nejméně tři úplné pracovní cykly, včetně úplného zdvižení
zdvižného výsypného zařízení nahoru a dolů. Výsledná hladina
akustického výkonu (LWA3) je střední kvadratická hodnota ze
tří (nebo více) měření.
4. Nejméně tři úplné pracovní cykly, během každého z nich se
do zásobníku nasype 30 trubic z PVC. Žádný cyklus nesmí
přesáhnout 5 sekund. U těchto měření se nahrazuje LpAeq,T
veličinou LpA,ls. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA4)
je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření.
Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte podle vztahu:
0,1LWA1 0,1LWA2 0,1LWA3 0,1LWA4
LWA=10lg(0,06.10 +0,53.10 +0,4.10 +0,01.10 )
Poznámka: Pokud je pojízdný vůz na sběr odpadků poháněn
elektricky, pak se za součinitel, kterým se násobí LWA1,
dosazuje 0.
49. STROJE PRO FRÉZOVÁNÍ VOZOVEK
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Podélná osa frézovacího stroje musí být rovnoběžná s osou y.
Zkouška při zatížení
Stroj na frézování vozovek se uvede do klidového stavu
v rozsahu uvedeném v návodu k obsluze dodávaném odběrateli.
Motor a všechna příslušenství musí běžet při svých jmenovitých
otáčkách a bez zatížení.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
50. KYPŘIČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství
na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094).
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle
přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být <= 2,0 dB,
a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Kypřič se zkouší s motorem běžícím při jmenovitých otáčkách
s pracovním zařízením bez zatížení (běžícím, ale neryjícím).
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
51. DRTIČE NEBO ŠTĚPKOVACÍ STROJE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Zkušební prostor
ČSN ISO 11094
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve venkovním prostoru
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle
přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být <= 2,0 dB,
a v takovém případě se K2A nebere v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
ČSN ISO 11094
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Drtič nebo štěpkovací stroj se zkouší při osekávání jednoho
nebo více kusů dřeva.
Pracovní cyklus se skládá z osekávání dřevěné kulatiny (suchá
borovice nebo překližky) dlouhé nejméně 1,5 m, která se při
něm na jednom konci zašpičaťuje a která má průměr přibližně
stejný, jako je maximální průměr, pro který je drtič nebo
štěpkovací stroj navržen a který je uveden v návodu k obsluze
dodávaném odběrateli.
Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu
Doba měření končí tehdy, když je již všechen materiál v místě
sekání osekán, nesmí však přesáhnout 20 sekund. Jestliže jsou
možné oboje provozní podmínky, uvádí se vyšší naměřená hladina
akustického výkonu.
52. SNĚHOVÉ FRÉZY S ROTUJÍCÍM NÁSTROJEM
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Sněhová fréza (sněhomet) se zkouší bez pojezdu. Pracovní
nástroj sněhové frézy musí být provozován při maximálních
otáčkách doporučovaných výrobcem a otáčky motoru tomu musí
odpovídat.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
53. POJÍZDNÉ VYSAVAČE
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Pojízdný vysavač se zkouší bez pojezdu. Motor a příslušenství
jsou provozovány při otáčkách udávaných výrobcem pro provoz
pracovního příslušenství (náčiní); odsávací zařízení je (jsou)
provozováno (provozována) při svých maximálních otáčkách podle
údajů výrobce. Odsávací zařízení je provozováno tak, aby byl
jeho vnitřní tlak roven atmosférickému tlaku (0 % vakua).
Aerodynamický hluk proudu v sací hubici nesmí mít jakýkoliv
vliv na výsledky měření.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
54. VĚŽOVÉ JEŘÁBY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měření ve výšce země
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části
A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části
A bodu 5.
Měření ve výšce ramene
Jestliže je zdvihací mechanismus umístěn ve výšce ramene, je
měřicím povrchem koule o průměru 4 m, jejíž střed koinciduje
s geometrickým středem zdvihacího zařízení (bubnu).
Uskutečňují-li se měření se zdvihacím mechanismem umístěným na
protirameni, je měřicí plochou koule; S je přitom rovna 200
m2.
Měřicí body jsou popsány níže (viz obrázek 54.1):
Čtyři měřicí body ve vodorovné rovině procházející
geometrickým středem mechanismu (H = h/2).
Přitom L = 2,80 m a d = 2,80 - l/2,
kde je:
L - poloviční vzdálenost mezi dvěma po sobě následujícími
měřicími body,
l - délka zdvihacího mechanismu (ve směru osy výložníku),
b - šířka mechanismu,
h - výška mechanismu,
d - vzdálenost mezi držákem mikrofonu a mechanismem ve směru
výložníku.
Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících
koule se svislicí procházející geometrickým středem zdvihacího
mechanismu.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Měření zdvihacího mechanismu
Při zkoušce musí být zdvihací mechanismus namontován jedním
z níže uvedených způsobů. Jeho umístění se popíše v protokolu
o zkoušce.
a) Zdvihací mechanismus ve výšce země
Smontovaný jeřáb se umístí na odrazivou plochu z betonu nebo
nepórovitého asfaltu.
b) Zdvihací mechanismus na protirameni
Zdvihací mechanismus musí být nejméně 12 m nad zemí.
c) Zdvihací mechanismus připevněný k zemi
Zdvihací mechanismus musí být upevněn k odrazivé rovině
z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
Měření zdrojového soustrojí
Když je zdrojové soustrojí připevněno k jeřábu, ať již je
spojeno se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, musí být jeřáb
umístěn na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu.
Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak se
hluk měří s mechanismem připevněným buď k protirameni, nebo
k zemi.
Když je zdroj pohánějící jeřáb na jeřábu nezávislý (elektrické
zdrojové soustrojí nebo síť, popřípadě hydraulické nebo
pneumatické zdrojové soustrojí), měří se pouze hladiny hluku
zdvihacího mechanismu.
Když je zdrojové soustrojí připevněno k jeřábu, měří se
energetický zdroj a zdvihací mechanismus samostatně, pokud
ovšem nejsou sdruženy. Pokud jsou sdruženy, měří se celá
sestava zařízení.
Při zkoušce se zdvihací mechanismus a zdrojové soustrojí
instalují a provozují v souladu s návodem výrobce.
Zkouška bez zatížení
Zdrojové soustrojí integrované do konstrukce jeřábu běží při
(plném) jmenovitém výkonu podle údajů výrobce.
Zdvihací mechanismus je provozován bez zatížení, s bubnem
otáčejícím se při otáčkách odpovídajících maximální rychlosti
pohybu háku při zdvihání i spouštění. Tyto otáčky musí být
specifikovány výrobcem. Jako výsledek zkoušky se uvádí vyšší
z hladin akustického výkonu (zdvihání nebo spouštění).
Zkouška při zatížení
Zdrojové soustrojí integrované do konstrukce jeřábu běží při
(plném) jmenovitém výkonu podle údajů výrobce. Zdvihací
mechanismus je provozován při napětí lana na bubnu
odpovídajícímu maximální zátěži (pro minimální vyložení) a při
maximální rychlosti pohybu háku. Hodnoty zatížení a rychlosti
musí být uvedeny výrobcem. Rychlost se v průběhu zkoušky
kontroluje.
Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se
měření provede za více než jedné provozní situace.
Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacího mechanismu
musí být doba měření (tr + tf) sekund:
kde je
tr - doba měření v sekundách před počátkem brzdění, jestliže
zdvihací mechanismus pracuje výše popsaným způsobem. Pro
potřeby zkoušky je tr = 3 sekundy,
tf - je doba měření v sekundách od počátku brzdění až do
úplného zastavení háku.
Při měření s integračním zvukoměrem je doba integrace (tr +
tf) sekund.
Efektivní hodnota v měřicím bodě i se vypočte podle vztahu:
0,1Lri o 0,1Lfi
Lpi = 10 lg [(tr 10 + tf 10 )/(tr + tf)],
kde je
Lri - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i v průběhu
doby tr,
Lfi - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i v průběhu
doby brzdění tf.
Obrázek 54.1
Uspořádání měřicích bodů při měření se zdvihacím mechanismem
umístěným na protirameni
55. RÝHOVAČE
Viz bod 1.
56. AUTOMÍCHAČE BETONOVÉ SMĚSI
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Provozní podmínky při zkoušce
Zkouška při zatížení
Automíchač betonové směsi se zkouší bez pojezdu. Míchací buben
je naplněn jmenovitým obsahem betonové směsi o střední hustotě
(míra roztékání 42 až 47 cm). Pohon bubnu běží při otáčkách,
při kterých podle údajů výrobce dodaných odběrateli dosáhne
buben největší rychlosti otáčení.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
57. ČERPACÍ STANICE NA VODU
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je rovnoběžnostěn, počet měřicích bodů se určí
podle ČSN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Montáž zařízení
Čerpací stanice na vodu se nainstaluje na odrazivou rovinu;
čerpací stanice na vodu namontovaná na ližinách se umísťuje na
podpěry o výšce 0,40 m, pokud v návodu pro instalaci stroje
není výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
Motor se provozuje za podmínek největší účinnosti podle údajů
výrobce.
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
58. SVAŘOVACÍ GENERÁTORY
Základní norma pro měření vyzařovaného hluku
ČSN EN ISO 3744
Korekce na vliv prostředí K2A
Měření ve volném prostranství
K2A = 0
Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru
Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO
3744 musí být <= 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere
v úvahu.
Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části
A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určí podle části A bodu
5.
Je-li l > 2 m, je přípustné použít rovnoběžnostěn podle ČSN
ISO 3744 při měřicí vzdálenosti 1 m.
Provozní podmínky při zkoušce
Přistavení zařízení
Svařovací generátory se instalují na odrazivou rovinu;
svařovací generátory namontované na ližinách se umisťují na
podpěry o výšce 0,40 m, pokud v návodu pro instalaci stroje
není výrobcem požadováno jinak.
Zkouška při zatížení
ISO 8528-10:1998, bod 9
Doba měření
Doba měření musí být nejméně 15 sekund.
Příl.4
PŘÍPUSTNÉ HODNOTY EMISÍ HLUKU PRO ZAŘÍZENÍ UVEDENÁ V PŘÍLOZE Č.1 K
TOMUTO NAŘÍZENÍ
-------------------------------------------------------------------
*) Pozn.: V textové formě bude příloha zařazena dodatečně.
Příl.5
VNITŘNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY S POSOUZENÍM TECHNICKÉ DOKUMENTACE A PERIODICKOU
KONTROLOU
1. Tato příloha stanoví postup, kterým výrobce, popřípadě zplnomocněný
zástupce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení je v souladu s požadavky
tohoto nařízení. Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce vypracuje pro
každé zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v
souladu s § 4 písm. a) a § 8.
2. Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce vypracuje a uchovává
technickou dokumentaci po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na
požádání ji poskytne pro potřeby dozoru. Výrobce, popřípadě
zplnomocněný zástupce může uchováváním technické dokumentace pověřit i
jinou osobu.
3. Technická dokumentace slouží k posouzení shody zařízení s požadavky
tohoto nařízení a obsahuje následující informace:
- obchodní firmu a adresu výrobce, popřípadě jím zplnomocněného
zástupce,
- popis zařízení,
- tovární značku,
- obchodní značku,
- typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo,
- technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho
hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení,
jsou-li potřebné pro jejich pochopení,
- odkaz na toto nařízení,
- technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle přílohy č. 3 k
tomuto nařízení,
- použité technické pomůcky a výsledky hodnocení nejistot způsobených
odchylkami ve výrobě, jakož i jejich vlivu na garantovanou hladinu
akustického výkonu.
4. Výrobce činí všechna opatření nezbytná k tomu, aby byla trvale
zajištěna shoda vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodů
2 a 3 a s požadavky tohoto nařízení.
5. Hodnocení prováděné autorizovanými osobami před uvedením zařízení na
trh
Před uvedením první dodávky zařízení na trh výrobce, popřípadě
zplnomocněný zástupce předloží kopii technické dokumentace autorizované
osobě, kterou si sám zvolí. Pokud se vyskytnou pochybnosti týkající se
správnosti technické dokumentace, informuje o tom autorizovaná osoba
výrobce, popřípadě zplnomocněného zástupce a v případě potřeby provede
nebo nechá provést úpravu technické dokumentace, popřípadě potřebné
zkoušky.
Jakmile vydá autorizovaná osoba zprávu potvrzující, že technická
dokumentace je v souladu s požadavky tohoto nařízení, může výrobce,
popřípadě zplnomocněný zástupce opatřit zařízení označením CE a vydat
ES prohlášení o shodě. Za shodu zařízení s požadavky tohoto nařízení
nese plnou odpovědnost výrobce.
6. Hodnocení prováděné autorizovanými osobami v průběhu výroby Výrobce
dále zapojí autorizovanou osobu do vlastní výrobní fáze a zvolí pro to
jeden z následujících postupů.
6.1 Autorizovaná osoba provádí periodické kontroly za účelem ověření
trvání shody vyráběných zařízení s technickou dokumentací a s
technickými požadavky tohoto nařízení a přitom se soustředí zejména na
- správné a úplné označení zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8,
- vydání ES prohlášení o shodě podle § 8,
- použité technické nástroje a výsledky hodnocení nejistot vztahujících
se ke garantované hladině akustického výkonu, které jsou způsobeny
odchylkami při výrobě.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce umožní za tímto účelem
autorizovaným osobám volný přístup k veškeré vnitřní technické
dokumentaci, ke skutečným výsledkům vnitřních prověrek a k výsledkům
případných nápravných opatření.
6.2 Autorizovaná osoba provádí namátkové kontroly zařízení, přičemž
odebere příslušný vzorek vyrobeného zařízení, který musí být přezkoušen
a na kterém musí být uskutečněny hlukové zkoušky podle přílohy č. 3 k
tomuto nařízení nebo ekvivalentní zkoušky za účelem kontroly shody
zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Kontrola výrobku musí
zahrnovat:
- správné a úplné označení zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8,
- vydání ES prohlášení o shodě podle § 8.
V rámci obou postupů stanoví autorizovaná osoba četnost kontrol na
základě výsledků předešlých hodnocení, potřeby sledování nápravných
opatření a dalších pokynů týkajících se četnosti kontrol, které mohou
vyplývat z objemu roční výroby a z celkové spolehlivosti výrobce při
zabezpečování garantovaných hodnot; prověrky se však musí uskutečnit
nejméně jednou za tři roky.
Jestliže se vyskytnou pochybnosti týkající se správnosti technické
dokumentace nebo jejího dodržování v průběhu výroby, musí o tom
autorizovaná osoba výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce
informovat.
Příl.6
OVĚŘENÍ JEDNOTLIVÉHO ZAŘÍZENÍ
1. Tato příloha stanoví postup, kterým výrobce, popřípadě zplnomocněný
zástupce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení, ke kterému byl vystaven
certifikát shody podle bodu 4, je v souladu s požadavky tohoto
nařízení. Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce vypracuje pro každé
zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v souladu s
§ 4 písm. a) a § 8.
2. Žádost o ověření jednotlivého zařízení výrobce, popřípadě jeho
zplnomocněný zástupce podá u autorizované osoby, kterou si zvolí.
Žádost o ověření jednotlivého zařízení obsahuje:
- obchodní firmu a adresu výrobce, popřípadě jeho zplnomocněného
zástupce,
- písemné prohlášení, že žádost nebyla podána jiné autorizované osobě,
- technickou dokumentaci zahrnující
- popis zařízení,
- obchodní značku,
- typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo,
- technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho
hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení,
jsou-li potřebné pro jejich pochopení,
- odkaz na toto nařízení.
3. Autorizovaná osoba
- přezkouší, zda bylo zařízení vyrobeno v souladu s technickou
dokumentací,
- dohodne se žadatelem místo, ve kterém budou hlukové zkoušky podle
tohoto nařízení provedeny,
- provede nebo nechá provést hlukové zkoušky, které jsou podle tohoto
nařízení nezbytné.
4. Jestliže zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení, autorizovaná
osoba vystaví žadateli certifikát shody podle vzoru v bodě 6.
Jestliže autorizovaná osoba odmítne vystavit certifikát shody, musí
uvést podrobné zdůvodnění tohoto odmítnutí.
5. Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce uchovává technickou
dokumentaci společně s kopií certifikátu po dobu 10 let od uvedení
zařízení na trh a na požádání je poskytne orgánu dozoru.
6. VZOR CERTIFIKÁTU SHODY
+----------------------------------------------------------------+
|ES CERTIFIKÁT SHODY |
+-------------------------------+--------------------------------+
|1. VÝROBCE |2. ES CERTIFIKÁT SHODY Č. |
+-------------------------------+--------------------------------+
|3. DRŽITEL CERTIFIKÁTU |4. AUTORIZOVANÁ OSOBA VYDÁVAJÍCÍ|
| | CERTIFIKÁT |
+-------------------------------+--------------------------------+
|5. ZKUŠEBNÍ PROTOKOL |6. POUŽITO NAŘÍZENÍ VLÁDY |
|Číslo: Datum: | |
|Naměřená hladina akustického | |
|výkonu: ................dB | |
+-------------------------------+--------------------------------+
|7. POPIS ZAŘÍZENÍ |
|Typ zařízení: Kategorie: |
|Obchodní název: |
|Typové číslo: Identifikační číslo: |
|Typ motoru (motorů): Výrobce: |
|Typ pohonu: Výkon/otáčky: |
|Jiné technické charakteristiky: |
|atd. |
+----------------------------------------------------------------+
|8. DOKUMENTY PŘIPOJENÉ K CERTIFIKÁTU OBSAHUJÍCÍ STEJNÉ ČÍSELNÉ |
|ÚDAJE JAKO V RUBRICE Č. 2: |
+----------------------------------------------------------------+
|9. POTVRZENÍ PLATNOSTI CERTIFIKÁTU |
| |
| |
| (razítko) |
|V ........... |
| (podpis) |
|Dne: |
+-------------------------------+--------------------------------+
+-------------------------------+--------------------------------+
Příl.7
ÚPLNÉ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI
1. Tato příloha stanoví postup, kterým výrobce zabezpečuje a
prohlašuje, že zařízení je v souladu s požadavky tohoto nařízení.
Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce vypracuje pro každé zařízení
ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v souladu s § 4 písm.
a) a § 8.
2. Výrobce musí mít zaveden schválený systém zabezpečování jakosti
návrhu konstrukce, výroby a výstupní kontroly a zkoušení jakosti
zařízení podle bodu 3 a musí být podroben dohledu podle bodu 4.
3. Systém zabezpečování jakosti
3.1 Výrobce předkládá žádost o posouzení svého systému zabezpečování
jakosti autorizované osobě, kterou si zvolí.
Žádost o posouzení systému zabezpečování jakosti obsahuje
- všechny potřebné údaje o posuzované kategorii zařízení, včetně
technické dokumentace ke všem zařízením připravovaným do výroby nebo
vyráběným, která obsahuje nejméně následující informace:
- obchodní firmu a adresu výrobce, popřípadě zplnomocněného zástupce,
- popis zařízení,
- tovární značku,
- obchodní název,
- typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo,
- technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho
hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení,
jsou-li potřebné pro jejich pochopení,
- odkaz na toto nařízení,
- technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle přílohy č. 3 k
tomuto nařízení,
- použité technické pomůcky a výsledky hodnocení nejistot způsobených
odchylkami ve výrobě, jakož i jejich vlivu na garantovanou hladinu
akustického výkonu,
- dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti.
3.2 Systém zabezpečování jakosti musí zajišťovat shodu výrobku s
požadavky tohoto nařízení.
Všechny prvky, požadavky a ustanovení přijaté výrobcem musí být
systematicky a řádně dokumentovány formou písemných koncepcí, postupů a
pokynů. Dokumentace systému zabezpečování jakosti se provádí takovým
způsobem, aby zajišťovala jednoznačný výklad a pochopení zásad a
postupů systému, včetně všech programů, plánů, příruček a zpráv.
3.3 Systém zabezpečování jakosti musí obsahovat zejména popis:
- cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomoci
vedoucích zaměstnanců týkajících se jakosti konstrukčního návrhu
zařízení a samotného zařízení,
- technické dokumentace vypracované ke každému zařízení, která obsahuje
minimálně údaje podle bodu 3.1,
- způsobů kontroly a ověřování návrhu konstrukce, systematických
postupů a činností používaných u návrhů zařízení náležejících do
příslušné kategorie,
- způsobů výroby, kontroly jakosti a zabezpečení jakosti, využívaných
postupů a systematických opatření,
- přezkoušení a zkoušek, které se budou provádět v předvýrobní, výrobní
a povýrobní etapě a četnosti, s níž se budou provádět,
- záznamů o jakosti, jako jsou protokoly z kontrol a údaje o zkoušce a
o kalibraci, záznamů o kvalifikaci příslušných pracovníků atd.,
- prostředků monitorování dosahování požadované jakosti konstrukčního
návrhu a zařízení a efektivního provozování systému jakosti.
Autorizovaná osoba posoudí, zda systém zabezpečování jakosti splňuje
požadavky bodu 3.2. U systémů zabezpečování jakosti, kterými se zavádí
ČSN EN ISO 9001, se shoda s těmito požadavky předpokládá.
Tým auditorů musí mít nejméně jednoho člena se zkušenostmi z posuzování
příslušné technologie výroby. Postup posuzování musí zahrnovat
kontrolní návštěvu v objektech výrobce. Výsledek posouzení systému
zabezpečování jakosti musí obsahovat závěry z kontrol a náležité
odůvodnění. Výsledek posouzení oznamuje autorizovaná osoba výrobci.
3.4 Výrobce se musí zavázat, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému zabezpečování jakosti a že jej bude udržovat na
odpovídající a efektivní úrovni.
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce informuje autorizovanou osobu,
která schválila systém zabezpečování jakosti, o každé plánované změně
tohoto systému.
Autorizovaná osoba posoudí navrhované změny z hlediska, zda systém
zabezpečování jakosti bude i po změně splňovat požadavky bodu 3.2, nebo
zda je třeba provést zcela nové posouzení systému zabezpečování
jakosti. Výsledek posouzení navrhovaných změn musí obsahovat závěry z
kontrol a náležité odůvodnění. Výsledek posouzení oznamuje autorizovaná
osoba výrobci.
4. Dohled autorizované osoby
4.1 Dohledem se má zajistit, aby výrobce náležitě plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti.
4.2 Výrobce musí umožnit autorizované osobě pro účely kontroly přístup
do konstrukčních, výrobních, kontrolních, zkušebních a skladovacích
prostor a musí mu poskytnout všechny nezbytné informace, a to zejména:
- dokumenty o zabezpečování systému jakosti,
- záznamy o jakosti vypracovávané podle části systému zabezpečování
jakosti týkající se přípravy konstrukčního návrhu (například výsledky
analýz, výpočtů, zkoušek),
- záznamy o jakosti vypracovávané podle části systému zabezpečování
jakosti týkající se výroby (například záznamy o jakosti, jako jsou
protokoly z kontrol, údaje o zkouškách, údaje o kalibraci, záznamy o
kvalifikačních předpokladech příslušných zaměstnanců).
4.3 Autorizovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že
výrobce dodržuje a používá systém zabezpečování jakosti, a podává o
nich výrobci zprávu.
4.4 Autorizovaná osoba může navíc provádět neohlášené návštěvy u
výrobce. Během těchto návštěv může autorizovaná osoba provádět zkoušky
nebo je nechat provést, aby si v případě potřeby ověřila, zda systém
zabezpečení jakosti správně funguje. Autorizovaná osoba musí výrobci
poskytnout zprávu o inspekční návštěvě, a jestliže provedla zkoušku,
také protokol o zkoušce.
5. Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce je povinen nejméně po dobu
10 let od ukončení výroby zařízení uchovávat a na požádání pro potřeby
dozoru poskytnout
- dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti,
- výsledky posouzení systému zabezpečování jakosti podle bodu 3.3 a
výsledky posouzení navrhovaných změn podle bodu 3.4,
- zprávy o auditech a inspekčních návštěvách podle bodů 4.3 a 4.4 a
protokoly o zkoušce podle bodu 4.4.
6. Každá autorizovaná osoba je povinna poskytnout ostatním
autorizovaným osobám informace týkající se jí zpracovaných výsledků
posouzení systému zabezpečování jakosti, popřípadě jeho změn.
Příl.8
VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY
1. Tato příloha stanoví postup, v jehož rámci výrobce, popřípadě
zplnomocněný zástupce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení je v
souladu s požadavky tohoto nařízení. Výrobce, popřípadě zplnomocněný
zástupce vypracuje pro každé zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a
označí zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8.
2. Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce vypracuje a uchovává
technickou dokumentaci po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na
požádání ji poskytne pro potřeby dozoru. Výrobce, popřípadě
zplnomocněný zástupce může uchováváním technické dokumentace pověřit i
jinou osobu.
3. Technická dokumentace slouží k posouzení shody zařízení s požadavky
tohoto nařízení a obsahuje následující informace:
- obchodní firmu a adresu výrobce, popřípadě jeho zplnomocněného
zástupce,
- popis zařízení,
- tovární značku,
- typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo,
- technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho
hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení,
jsou-li potřebné pro jejich pochopení,
- odkaz na toto nařízení,
- technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle přílohy č. 3 k
tomuto nařízení,
- použité technické pomůcky a výsledky hodnocení nejistot způsobených
odchylkami ve výrobě, jakož i jejich vlivu na garantovanou hladinu
akustického výkonu.
4. Výrobce činí všechna opatření nezbytná k tomu, aby byla trvale
zajištěna shoda vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodů
2 a 3 a s požadavky tohoto nařízení.
Příl.9
PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ AUTORIZACE
1. Autorizovaná osoba, její ředitel a zaměstnanci odpovědní za
provádění ověřování nesmějí být projektanty, výrobci, dodavateli nebo
montéry a ani zplnomocněnými zástupci kterékoliv z těchto stran. Tyto
osoby nesmějí být zainteresovány přímo ani jako zplnomocnění zástupci
na návrhu, výrobě, uvádění na trh nebo údržbě těchto zařízení a nesmějí
ani zastupovat strany, které tyto činnosti zajišťují. Tím se nevylučuje
možnost výměny technických informací mezi výrobcem a autorizovanou
osobou.
2. Autorizovaná osoba a její zaměstnanci musí provádět ověřování a
posuzování při zachování bezúhonnosti a technické způsobilosti a musí
odolávat nátlakům a motivacím, zejména finančním, které by mohly
ovlivnit jejich posudek nebo výsledky jejich práce, zejména za strany
osob, které mají zájem na výsledku ověřování.
3. Autorizovaná osoba musí mít k dispozici potřebné zaměstnance a musí
disponovat potřebným vybavením umožňujícím náležité provedení
administrativních a technických úkolů spojených s dohledem; musí mít
rovněž k dispozici zařízení potřebné pro jakékoliv speciální ověřování.
4. Zaměstnanci odpovědní za činnosti při posuzování shody musí mít:
- kvalitní technickou a odbornou přípravu,
- dostatečné znalosti požadavků na posuzování technické dokumentace,
- dostatečné znalosti požadavků na prováděné zkoušky a přiměřenou
praktickou zkušenost z provádění takových zkoušek,
- schopnost vypracovat certifikáty, záznamy a protokoly požadované pro
doložení provedených zkoušek.
5. Nestrannost zaměstnanců provádějících činnosti při posuzování shody
musí být zaručena, přičemž jejich odměna nesmí být závislá na počtu
provedených zkoušek nebo na výsledcích takových zkoušek.
6. Autorizovaná osoba musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za
škodu, pokud odpovědnost nepřejímá stát nebo pokud stát není sám přímo
odpovědný za zkoušky.
7. Zaměstnanci autorizované osoby musí být vázáni mlčenlivostí o všech
skutečnostech získaných při provádění zkoušek podle tohoto nařízení, s
výjimkou poskytování informací příslušným správním úřadům.
Příl.10
VZOR ÚDAJE O GARANTOVANÉ HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU
Údaj o garantované hladině akustického výkonu se skládá z
jednočíselného údaje o garantované hladině akustického výkonu v dB,
značky LWA a zobrazení (piktogramu) následujícího tvaru:
Pokud se údaj v závislosti na velikosti zařízení zmenšuje nebo
zvětšuje, musí být zachovány proporce uvedené na obrázku. Vertikální
rozměr nesmí být menší než 40 mm.
Příl.11
NÁLEŽITOSTI ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
ES prohlášení o shodě obsahuje tyto údaje:
a) identifikaci výrobce, popřípadě zplnomocněného zástupce (jméno a
příjmení, popřípadě i obchodní firmu, adresu bydliště nebo místo
podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o osobu
fyzickou, anebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, jde-li o osobu právnickou),
b) identifikaci osoby, která uchovává technickou dokumentaci (jméno a
příjmení, popřípadě i obchodní firmu, adresu bydliště nebo místo
podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o osobu
fyzickou, anebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, jde-li o osobu právnickou),
c) popis zařízení,
d) údaje o použitém postupu posuzování shody podle § 5 a obchodní
firmu, sídlo a identifikační číslo autorizované osoby (pokud bylo
přiděleno) v případě, že se na posouzení shody podílela,
e) naměřenou hladinu akustického výkonu zařízení reprezentujícího daný
typ,
f) garantovanou hladinu akustického výkonu zařízení,
g) odkaz na toto nařízení, které je ve shodě se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2000/14/E ze dne 8. května 2000 o sbližování právních
předpisů členských států týkajících se vyzařování hluku zařízeními
používanými ve venkovním prostoru,
h) prohlášení, že zařízení je v souladu s požadavky tohoto nařízení,
i) pokud se na zařízení vztahují též jiná nařízení vlády (§ 10 odst.
2), prohlášení o shodě s odkazem na použitá nařízení vlády,
j) místo a datum vydání prohlášení o shodě,
k) jméno, příjmení a funkce osoby oprávněné jménem výrobce nebo
zplnomocněného zástupce k podpisu ES prohlášení o shodě a její podpis
.
Příl.12
zrušena
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května
2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí
hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do
okolního prostředí.
Směrnice Rady 86/594/EHS ze dne 1. prosince 1986 o hluku šířeném
vzduchem vyzařovaném spotřebiči pro domácnost.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/88/ES ze dne 14. prosince
2005, kterou se mění směrnice 2000/14/ES o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k
použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí.
2) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na strojní zařízení.
3) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
4) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění
pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a
doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.
108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., ve znění vyhlášky
č. 101/1999 Sb.
7) Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České
republiky, vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a
kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické
způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a
zkoušek technických zařízení vojenských vozidel, vyhláška č. 275/1999
Sb., kterou se stanoví kategorie vojenských plavidel, schvalování
technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských
plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel.
8) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách
požární techniky, ve znění vyhlášky č. 352/2000 Sb.
9) Část B odst. 5 písm. b) a c) a odst. 7 písm. c) a d) přílohy k
zákonu č. 56/2001 Sb.
10) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba
označení CE.
11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
12) ČSN EN 607 04 - Zkušební předpis pro určení hluku šířeného
vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné
účely.
13) Směrnice Rady 80/1269/ES ze dne 16. prosince 1980 o určování výkonu
motorových vozidel.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.