22/1997 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 24. ledna 1997

   o  technických  požadavcích  na  výrobky a o změně a doplnění některých
   zákonů

   Změna: 71/2000 Sb.

   Změna: 102/2001 Sb.

   Změna: 205/2002 Sb.

   Změna: 226/2003 Sb. (část)

   Změna: 205/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb., 277/2003 Sb.

   Změna: 229/2006 Sb.

   Změna: 186/2006 Sb.

   Změna: 481/2008 Sb.

   Změna: 490/2009 Sb.

   Změna: 155/2010 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY

   HLAVA I

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět úpravy

   (1) Tento zákon upravuje

   a)  způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly
   ve  zvýšené  míře  ohrozit  zdraví  nebo  bezpečnost osob, majetek nebo
   životní  prostředí,  popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen "oprávněný
   zájem"),

   b)  práva  a  povinnosti  osob,  které uvádějí na trh nebo distribuují,
   popřípadě  uvádějí  do  provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře
   ohrozit  oprávněný  zájem;  tímto  nejsou dotčena ustanovení zvláštních
   právních předpisů pro provoz výrobků,^1)

   c)  práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona,
   které  souvisí  s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo
   se státním zkušebnictvím,

   d)  způsob  zajištění  informačních  povinností souvisejících s tvorbou
   technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních
   smluv a požadavků práva Evropských společenství.

   (2)  Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
   Evropských  společenství^1a) akreditaci subjektů posuzování shody (dále
   jen "akreditace").

   § 2

   Základní pojmy

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a)  výrobkem  jakákoliv  věc,  která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak
   získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na
   trh jako nová nebo použitá,

   b)  uvedením  výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského
   společenství  poprvé  úplatně  nebo  bezúplatně  předán nebo nabídnut k
   předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé
   převedena  vlastnická  práva,  nestanoví-li  zvláštní  zákon  jinak. Za
   uvedené  na  trh  se  považují  i  výrobky  vyrobené  nebo dovezené pro
   provozní  potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky
   poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím
   posuzována  shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády.
   Je-li  to  nezbytné,  vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh
   pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje,

   c)  uvedením  výrobku  do provozu okamžik, kdy je výrobek poprvé použit
   uživatelem  v  členských  státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl
   zhotoven;  pokud  tak  stanoví  nařízení  vlády,  je  výrobek uveden do
   provozu  v  okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut.
   Pokud  je  výrobek  uveden  do provozu na pracovišti,^1b) uživatelem se
   rozumí zaměstnavatel,

   d)  výrobcem  osoba,  která  vyrábí  nebo  i  jen  navrhla výrobek, a v
   případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí,
   zpracovává nebo označuje výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona
   a který hodlá uvést na trh pod svým jménem,

   e)  dovozcem ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než členského státu
   Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje,

   f)  zplnomocněným  zástupcem  osoba  usazená  v členském státě Evropské
   unie,  která  je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem
   na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto zákona,

   g)  distributorem  ten,  kdo  v dodavatelském řetězci dodává výrobky na
   trh;  dodáním výrobku na trh je každé další jeho předání nebo převod po
   jeho uvedení na trh (dále jen "distribuce").

   h) technickými požadavky na výrobek

   1.  technická  specifikace  obsažená  v  právním  předpisu,  technickém
   dokumentu    nebo    technické    normě,   která   stanoví   požadované
   charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti,
   bezpečnost  a  rozměry,  včetně  požadavků na jeho název, pod kterým je
   prodáván,  úpravu  názvosloví,  symbolů,  zkoušení výrobku a zkušebních
   metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem,
   postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými
   normami,  výrobní  metody  a  procesy  mající  vliv  na charakteristiky
   výrobků,

   2.  jiné  požadavky  nezbytné  z  důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo
   ochrany  spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co
   je  uveden  na  trh,  popřípadě  do  provozu, např. podmínky používání,
   recyklace,  opětovného  použití  nebo zneškodnění výrobku, pokud takové
   podmínky  mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho
   uvedení na trh, popřípadě do provozu,

   i)  notifikovanou  osobou  právnická  osoba, která byla členským státem
   Evropské  unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským
   státům  Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie
   k činnostem při posuzování shody výrobků s technickými požadavky .

   HLAVA II

   TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY

   § 3

   Technické předpisy a technické dokumenty

   (1)  Technickým  předpisem  pro  účely tohoto zákona je právní předpis,
   obsahující  technické  požadavky  na  výrobky,  popřípadě  pravidla pro
   služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě
   do  provozu,  při  jeho  používání  nebo při poskytování nebo zřizování
   služby  nebo  zakazující  výrobu,  dovoz,  prodej či používání určitého
   výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.

   (2)  Technickým  dokumentem se pro účely plnění informačních povinností
   podle  §  7  rozumí  dokument,  který  obsahuje  technické požadavky na
   výrobek,   a  není  technickým  předpisem  ve  smyslu  odstavce  1  ani
   technickou  normou,  a  který  by  mohl  vytvořit  technickou  překážku
   obchodu.

   § 4

   České technické normy

   (1)  Česká  technická  norma je dokument schválený pověřenou právnickou
   osobou  (§  5)  pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto
   zákona  a  označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno
   ve  Věstníku  Úřadu  pro  technickou  normalizaci,  metrologii a státní
   zkušebnictví  (dále  jen  "Věstník  Úřadu"). Česká technická norma není
   obecně závazná.

   (2)  Název  česká  technická  norma a písmenné označení ČSN nesmějí být
   použity k označení jiných dokumentů.

   (3)  Česká  technická  norma poskytuje pro obecné a opakované používání
   pravidla,  směrnice  nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků
   zaměřené  na  dosažení  optimálního  stupně  uspořádání  ve  vymezených
   souvislostech.

   § 4a

   Harmonizované technické normy a určené normy

   (1)  Česká  technická  norma  se stává harmonizovanou českou technickou
   normou,  přejímá-li  plně  požadavky  stanovené  evropskou  normou nebo
   harmonizačním  dokumentem,  které uznaly orgány Evropského společenství
   jako  harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla
   jako   harmonizovaná  evropská  norma  stanovena  v  souladu  s  právem
   Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen
   "harmonizované  evropské normy"). Pro specifikaci technických požadavků
   na  výrobky,  vyplývajících  z  nařízení  vlády nebo jiného příslušného
   technického  předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
   a  státní  zkušebnictví  (dále  jen  "Úřad") po dohodě s ministerstvy a
   jinými  ústředními  správními  úřady,  jejichž  působnosti se příslušná
   oblast  týká,  určit  české technické normy, další technické normy nebo
   technické  dokumenty  mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací,
   nebo   jiné   technické  dokumenty,  obsahující  podrobnější  technické
   požadavky (dále jen "určené normy").

   (2)  Úřad  oznamuje  ve  Věstníku  Úřadu  harmonizované české technické
   normy,  určené  normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též
   technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.

   (3)  Splnění  harmonizované  české  technické  normy, určené normy nebo
   splnění  zahraniční  technické  normy  přejímající  v členských státech
   Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí
   se  považuje  v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu
   za  splnění  těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se
   tyto   normy  nebo  jejich  části  vztahují.  Pokud  orgány  Evropského
   společenství  u  harmonizovaných  evropských norem nebo Úřad u určených
   norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze
   nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad
   ve  Věstníku  Úřadu  ty harmonizované české technické normy nebo určené
   normy, kterých se tato skutečnost týká.

   (4)  Úřad  zveřejňuje  ve  Věstníku  Úřadu  odkaz  na  evropskou  normu
   uveřejněnou  podle  práva Evropských společenství^1b) Komisí Evropského
   společenství  v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje
   podmínky této směrnice.

   § 5

   Zabezpečení tvorby českých technických norem

   (1) Tvorbu a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení
   v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát.

   (2)  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu  (dále jen "Ministerstvo") může
   pověřit  právnickou  osobu  zabezpečováním  tvorby  a vydáváním českých
   technických  norem, jejich změn a zrušení (dále jen "pověřená právnická
   osoba").  Toto  pověření  je nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto
   pověření  platné,  nesmí  být  touto  činností  pověřena jiná právnická
   osoba. Na udělení pověření není právní nárok.

   (3)  Ministerstvo  rozhoduje o pověření právnické osoby na základě její
   žádosti.  Posuzuje  přitom  zejména,  zda  žadatel  bude  schopen plnit
   všechny podmínky stanovené tímto zákonem.

   (4)  Pokud  pověřená  právnická osoba neplní podmínky stanovené v tomto
   zákoně  a  v rozhodnutí o pověření nebo pokud o to požádá, Ministerstvo
   pověření zruší.

   (5)  Rozhodnutí  o  pověření  právnické  osoby,  jakož i zrušení tohoto
   rozhodnutí  zveřejní  Ministerstvo  ve  formě  sdělení ve Sbírce zákonů
   České republiky.

   (6)  Pokud  nejsou  tvorba a vydávání českých technických norem, jejich
   změny  a  zrušení  zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje
   plnění jejích úkolů Úřad. Úřad je v takovém případě oprávněn vybírat za
   odborné   činnosti   související   se  zabezpečením  vydávání  a  řádné
   distribuce  českých  technických  norem  úplatu.  Tyto  činnosti a výši
   úplaty stanoví Ministerstvo vyhláškou.

   (7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje
   jejich   zpracování.  Náklady  na  tvorbu  českých  technických  norem,
   především  českých  technických  norem  přejímajících  evropské  normy,
   zpracovaných  na  základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních
   správních  úřadů  a  náklady  spojené  s  členstvím  v  mezinárodních a
   evropských normalizačních organizacích hradí stát.

   (8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči
   smějí  být,  pokud  zvláštní  zákon^9)  nestanoví jinak, rozmnožovány a
   rozšiřovány  jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek
   stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.

   § 6

   Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem

   Při  tvorbě  a  vydávání  českých  technických  norem, jejich změnách a
   zrušení  musí být zajištěny podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření,
   kterými jsou zejména

   a)  včasné  zveřejňování  oznámení  o  připravovaných  návrzích českých
   technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu,

   b)  jednotnost  a  vzájemný  soulad  českých technických norem a jejich
   soulad s právními předpisy,

   c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky,

   d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu,

   e)  plnění  povinností  vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je
   Česká  republika  vázána,  z  členství  v  mezinárodních  a  evropských
   normalizačních    organizacích   a   využívání   výsledků   mezinárodní
   spolupráce,

   f)  projednání  návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s
   každým,  kdo  se  ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení
   zpracování  návrhu  české  technické  normy nebo o návrhu na změnu nebo
   zrušení  české  technické  normy  přihlásí  u  osoby  uvedené  v  tomto
   oznámení,  nebo  s  každým,  kdo  zašle  své stanovisko ke zveřejněnému
   návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění,

   g)  zrušení  české technické normy, které bylo projednáno podle písmene
   f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d),

   h) řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do
   dvou týdnů po doručení objednávky.

   § 7

   Informační povinnosti

   (1)  Informace  o  návrhu a návrh technického předpisu nebo technického
   dokumentu,  jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační
   povinnosti  vůči  členským  státům  Evropské  unie a orgánům Evropského
   společenství  nebo  informační  povinnosti  vyplývající z mezinárodních
   smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká
   národní  banka,  orgány  územních  samosprávných celků, vláda, pokud se
   vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v
   případě  technických  dokumentů  též  osoby,  pokud  jsou  oprávněny je
   vydávat podle zvláštního právního předpisu.

   (2)   Informační  povinnosti  týkající  se  českých  technických  norem
   zajišťuje  pověřená právnická osoba (§ 5 odst. 2). Způsob jejich plnění
   stanoví vláda nařízením.

   (3)  Technický  předpis  nebo technický dokument nesmí být předložen ke
   schválení  nebo  schválen  před  uplynutím  lhůty pro podání připomínek
   stanovené   vládou  s  tím,  že  doba  pozastavení  prací  na  přípravě
   technického  předpisu  nebo technického dokumentu, během níž má dojít k
   rozhodnutí   o  schválení  nebo  o  přípravě  harmonizovaného  předpisu
   Evropských  společenství,  může být prodloužena za podmínek stanovených
   vládou.

   (4) Úřad jako informační místo zabezpečuje

   a)  oznamování  technických  předpisů  nebo technických dokumentů podle
   odstavce 1 do zahraničí,

   b)   informování   o   zahraničních  návrzích  technických  předpisů  a
   technických  dokumentů  a  o  zahraničních dokumentech souvisejících se
   zajišťováním  postupů při poskytování informací uveřejněním ve Věstníku
   Úřadu,

   c)  informování  orgánů  Evropského  společenství  o vydání technických
   předpisů,  pokud přejímají směrnice Evropských společenství, a zasílání
   textů těchto technických předpisů orgánům Evropského společenství,

   d)  metodické  usměrňování  jednotného  předkládání  informací a jejich
   rozsahu v souladu s pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s
   mezinárodními smlouvami.

   (5)  Jako  základu  pro  obsah  technického  předpisu  lze použít pouze
   takovou  technickou  normu,  která  byla  přijata  v  souladu s postupy
   stanovenými v nařízení vlády.

   (6)   Vláda   může  nařízením  upravit  postup,  rozsah  a  náležitosti
   poskytování  informací  týkajících se technických předpisů, technických
   dokumentů a technických norem.

   (7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným
   orgánům členských států Evropské unie zejména

   a)  stanoviska  ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy
   neodpovídá   základním  požadavkům  uvedeným  v  předpisech  Evropských
   společenství,  popřípadě  jiné  skutečnosti týkající se harmonizovaných
   evropských  norem  nebo  jiných  dokumentů  a  opatření souvisejících s
   uplatňováním předpisů Evropských společenství,

   b)  osoby  pověřené  podle  § 11 k činnostem při posuzování shody podle
   nařízení  vlády  přejímajících  právo  Evropských společenství, změny a
   zrušení tohoto pověření.

   (8)  Ministerstvo  oznamuje  orgánům Evropského společenství, popřípadě
   příslušným  orgánům  členských  států  Evropské  unie rozhodnutí orgánů
   dozoru o uložení ochranného opatření^1c) u stanovených výrobků (§ 12) s
   odůvodněním  vymezeným  v  nařízeních vlády. Oznámení orgánů Evropského
   společenství  o  ochranných  opatřeních  uplatněných v jiných členských
   státech Evropské unie předává ministerstvo orgánům dozoru.

   (9)  Orgány  dozoru  oznamují ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení
   ochranného  opatření  u  stanovených  výrobků; součástí tohoto oznámení
   musí  být  vždy  vymezení důvodů ohrožení oprávněného zájmu stanovených
   nařízeními  vlády  vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro které bylo
   ochranné opatření uloženo.

   § 8

   zrušen

   HLAVA III

   STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ

   § 9

   Státní zkušebnictví

   Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a osobami
   pověřenými  podle  tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků
   stanovených  podle  tohoto  zákona posouzení jejich shody s technickými
   požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen "posouzení shody").

   § 10

   Certifikace

   (1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost

   a)   autorizované   osoby  prováděná  v  rozsahu  vymezeném  technickým
   předpisem, nebo

   b)  k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce, dovozce nebo
   jiné osoby,
   při  níž  se  vydáním  certifikátu  osvědčí,  že  výrobek nebo činnosti
   související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v
   souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými.

   (2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování
   shody  podle  § 13 odst. 1, certifikáty vydané akreditovanou osobou lze
   využít  při posuzování shody podle § 13 odst. 1 jen v případech, kdy je
   k posouzení shody oprávněn výrobce, dovozce nebo jiná osoba.

   § 11

   Autorizace

   (1)  Autorizací  se  pro  účely tohoto zákona rozumí pověření právnické
   osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování
   činností  souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným
   použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen "autorizovaná
   osoba").   Autorizaci  pro  činnost  podle  tohoto  zákona  uděluje  ve
   vymezeném  rozsahu  Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být
   doložena doklady o plnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem
   a nařízeními vlády. Úřad v rozhodnutí o autorizaci vymezí jeho rozsah a
   stanoví  podmínky pro dodržování jednotného postupu autorizovaných osob
   při jejich činnosti.

   (2)  Úřad  vydá  rozhodnutí  o  autorizaci,  pokud žadatel o autorizaci
   splňuje  všechny  podmínky  k řádnému zajištění činnosti při posuzování
   shody  stanovené  nařízením  vlády  vydaným  k  provedení zákona. Pokud
   nařízení   vlády  tyto  podmínky  nestanoví,  Úřad  vydá  rozhodnutí  o
   autorizaci,  splňuje-li žadatel o autorizaci nezbytné podmínky, kterými
   jsou

   a) odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody,

   b)  neexistence  finančních  nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit
   výsledky činnosti autorizované osoby,

   c) vybavení vlastními zařízeními k technickým a administrativním úkonům
   a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování,

   d)   existence   nezbytného  počtu  zaměstnanců  s  odborným  výcvikem,
   znalostmi a schopnostmi,

   e)  existence  závazku  zaměstnanců  k  mlčenlivosti o skutečnostech, o
   nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby,

   f)  existence  závazku  uzavřít  v rozsahu udělené autorizace smlouvu o
   provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody.
   Při  rozhodování  o  autorizaci  lze  využít  zjištění  prokázaných při
   akreditaci (§ 14 až 16).

   (3)  Autorizovaná  osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o
   autorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.

   (4)  Úřad kontroluje, zda autorizované osoby dodržují ustanovení tohoto
   zákona  a  nařízení vlády a podmínky uvedené v rozhodnutí o autorizaci.
   Pověření   zaměstnanci  Úřadu  a  jím  přizvané  osoby  jsou  oprávněni
   vstupovat   do  objektů  autorizovaných  osob  a  vyžadovat  předložení
   dokumentace  související  s činností autorizované osoby. Při vyžadování
   informací  a  dokumentace  k  provedení kontroly Úřad nebo jím přizvané
   osoby  nemohou  požadovat  poskytnutí  informací a dokumentů, které již
   Úřad  nebo  přizvané osoby obdržely při provádění předchozích kontrol v
   souvislosti s provedením autorizace, nedošlo-li ke změně jejich obsahu.
   Nejde-li  o  výjimku  podle  věty  třetí, jsou zaměstnanci autorizované
   osoby povinni na žádost dokumentaci předložit.

   (5)  Neplní-li  autorizovaná osoba povinnosti nebo podmínky stanovené v
   tomto  zákoně  nebo  v  nařízeních  vlády  a v rozhodnutí o autorizaci,
   změní-li  se  skutečnosti,  na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o
   autorizaci zanikne-li potřeba existence autorizované osoby nebo pokud o
   to  autorizovaná  osoba požádá, Úřad rozhodnutí o autorizaci změní nebo
   zruší.

   (6)  Autorizace,  jejich  rozsah  a  změny  se  zveřejňují oznámením ve
   Věstníku Úřadu.

   (7)  Autorizované osoby se oznámením podle § 7 odst. 7 písm. b) stávají
   notifikovanými osobami.

   (8)  Pokud  tak  vyplývá  z  mezinárodní  smlouvy,  mohou  plnit  úkoly
   autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy,
   o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu
   jejich činností při posuzování shody výrobků.

   § 11a

   Autorizované osoby

   (1)  Autorizované  osoby  zajišťují  činnosti  v  rozsahu  vymezeném  v
   rozhodnutí o autorizaci.

   (2) Autorizované osoby jsou povinny

   a) uzavřít na základě návrhu výrobce nebo dovozce, popřípadě jiné osoby
   smlouvu  o  provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody,
   nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů,

   b)  řídit  se  při  posuzování  shody  technickými  předpisy a provádět
   technická  zjištění  objektivně  s  vynaložením  odborné péče na úrovni
   poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna,

   c) v rozsahu stanoveném nařízeními vlády

   1.  vydávat  na  základě  technických  zjištění  certifikáty  nebo jiné
   dokumenty, jejichž platnost mohou omezit, popřípadě pozastavit,

   2.   poskytovat   kopie   certifikátů   nebo  jiných  dokumentů  včetně
   souvisejících  dokladů  a  informace  o  vydání, odmítnutí nebo zrušení
   certifikátů   nebo   jiných   dokumentů  Úřadu  všem  věcně  příslušným
   notifikovaným osobám, popřípadě dalším osobám,

   d)  oznamovat  bezodkladně  Úřadu  případy, kdy nemohou zajistit plnění
   podmínek stanovených pro výkon autorizace,

   e)  ohlásit  neprodleně  orgánu  dozoru,  že  výrobek může ohrozit nebo
   ohrožuje oprávněný zájem, pokud to zjistí při výkonu své činnosti.

   (3)  Autorizované  osoby  jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný
   certifikát  nebo  jiný  jimi  vydaný  dokument, pokud se prokáže, že se
   změnily  skutečnosti,  za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí,
   že  výrobky  nesplňují  požadavky  technických předpisů, které se na ně
   vztahují,   popřípadě   prodloužit   v  rozsahu  stanoveném  příslušným
   technickým   předpisem   platnost   certifikátu,   pokud  se  nezměnily
   skutečnosti, za kterých byl vydán.

   Posuzování shody

   § 12

   nadpis vypuštěn

   (1) Vláda nařízeními stanoví

   a)  výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu
   a  u  kterých  proto  musí  být  posouzena  shoda  (dále jen "stanovené
   výrobky"); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a
   ve  veřejném  zájmu,  například  pro odstraňování důsledků havárií nebo
   živelních  pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu
   konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek,

   b)  technické  požadavky  na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky
   splňovat,  aby  mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny
   souvisejících   ustanovení  vyhlášek  (technických  předpisů)  vydaných
   ministerstvy  a  jinými  ústředními  správními  úřady,  pokud by vznikl
   rozpor s nařízeními vlády,

   c)  které  ze  stanovených výrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou
   být  při  uvádění  na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným
   nařízením vlády (dále jen "stanovené označení"),

   d)   vymezení  okruhu  osob  nebo  stanovení  osob  provádějících  nebo
   podílejících se na posouzení shody,

   e)  důvody  ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných
   opatření^1a) u stanovených výrobků oznamují podle § 7 odst. 8,

   f)  přechodné  období,  v  němž  mohou být uváděny na trh, popřípadě do
   provozu  stanovené  výrobky  nesplňující  technické požadavky stanovené
   podle  písmena  b),  pokud odpovídají právním předpisům členského státu
   Evropské unie,

   g)   obsah   informací  o  ochranných  opatřeních  předávaných  orgánům
   Evropského  společenství,  popřípadě  jiným  osobám v rozsahu vymezeném
   právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody,

   h)  jiné  podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů
   Evropských společenství týkajících se posuzování shody.

   (2)  Za  stanovené výrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobky,
   které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované.

   (3)  Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků,
   v  závislosti  na  jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí
   spojeného  s  jejich  užíváním,  podmínky  pro  uvádění výrobků na trh,
   popřípadě  do  provozu,  nebo  pro jejich opakované použití, zahrnující
   postupy  a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen
   "postupy   posuzování   shody"),   a  to  konkretizací  nebo  kombinací
   jednotlivých  postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování
   shody jsou zejména

   a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcem nebo dovozcem,

   b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku autorizovanou osobou,

   c)  posouzení  shody,  při  níž  autorizovaná  osoba  zkouší specifické
   vlastnosti   výrobků   a   namátkově  kontroluje  dodržení  stanovených
   požadavků u výrobků,

   d)  posouzení  systému  jakosti  výroby  nebo  prvků  systému jakosti v
   podniku  autorizovanou  osobou  a  provádění  dohledu  nad  jeho řádným
   fungováním,

   e)  posouzení  systému  jakosti  výrobků  nebo  prvků systému jakosti v
   podniku  autorizovanou  osobou  a  provádění  dohledu  nad  jeho řádným
   fungováním,

   f)  ověřování  shody  výrobků  s  certifikovaným  typem výrobku nebo se
   stanovenými  požadavky,  které  provádí  výrobce, dovozce, akreditovaná
   nebo  autorizovaná  osoba  na  každém výrobku nebo statisticky vybraném
   vzorku,

   g)   ověřování   shody   každého   výrobku   se  stanovenými  požadavky
   autorizovanou osobou,

   h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou
   osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku

   s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku,

   i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků,

   j)  jiné  postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující
   popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.

   (4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v
   postupech  posuzování  shody  uvedených v odstavci 3 je stanovena účast
   autorizované   osoby,   tuto   činnost  provádějí  notifikované  osoby,
   popřípadě  osoby,  jejichž  oprávnění  k činnostem při posuzování shody
   vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

   (5)  Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody
   nese  ten,  kdo o tuto činnost požádal. Cena za tyto výkony se sjednává
   podle zvláštního předpisu.^2)

   (6)  Vláda  nařízením  stanoví  grafickou  podobu  označení stanoveného
   výrobku,   jeho  provedení  a  umístění  na  výrobku  nebo  v  průvodní
   dokumentaci,  pokud  není  grafická podoba označení stanoveného výrobku
   stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství.

   § 13

   nadpis vypuštěn

   (1)  Stanovené  výrobky  mohou  výrobci nebo dovozci uvést na trh nebo,
   stanoví-li  tak  nařízení  vlády,  mohou  být  tyto  výrobky uvedeny do
   provozu,  jen splňují-li technické požadavky stanovené podle § 12 odst.
   1  písm.  b)  a po posouzení shody postupem posuzování shody stanoveným
   podle § 12 odst. 3, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2.

   (2)  Stanovený  výrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu,
   musí  nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády
   opatřen  stanoveným označením, a pokud tak stanoví nařízení vlády, musí
   být  k  němu  vydáno  nebo  přiloženo  ES  prohlášení o shodě nebo jiný
   dokument.

   (3)  Označení  CE  na  stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje
   technické  požadavky  stanovené  ve všech nařízeních vlády, které se na
   něj  vztahují  a  které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl
   při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup.

   (4)  Českou  značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u
   výrobků,  na  něž  se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato
   značka  vyjadřuje,  že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve
   všech  nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení
   stanovují  nebo  umožňují,  a  že  byl při posouzení jeho shody dodržen
   stanovený postup.

   (5) Pokud je stanovený výrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně
   označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo
   podobou  mohla  vést  k  záměně  s označením CE nebo s jiným stanoveným
   označením.

   (6)  Pokud  tak  stanoví  vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo
   jiná  osoba  stanovená  nařízením  vlády  povinna poskytovat na základě
   žádosti  kopie  certifikátů  nebo jiných dokumentů včetně souvisejících
   dokladů   Úřadu   nebo   autorizovaným   osobám,  popřípadě  stanoveným
   zahraničním osobám.

   (7)  Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je
   výrobce nebo dovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu
   nebo  uvádění  na  trh  na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba
   může být nařízením vlády určena odchylně.

   (8) Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti
   stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit
   též  zplnomocněný zástupce. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní,
   je  povinna  zajistit  jejich  plnění  osoba, která jako poslední uvádí
   stanovený výrobek na trh.

   (9)   Distributor  je  povinen  jednat  tak,  aby  zabránil  distribuci
   stanovených  výrobků,  které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména
   výrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením.

   (10) Jestliže výrobek splňuje podmínky stanovené v § 12 a 13, nesmí být
   bráněno  jeho  uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných
   důvodů  ochrany  oprávněného  zájmu  zvláštní  právní předpis nestanoví
   jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.^2a)

   § 13a

   zrušen

   § 13b

   Pokud  nařízení  vlády  stanoví  podle  §  12  a  13  požadavky,  které
   nepřejímají   požadavky   stanovené   příslušnými  předpisy  Evropských
   společenství,  neuplatní  se  tyto  požadavky  na  výrobky,  které byly
   vyrobeny  anebo  uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie
   nebo  v Turecku nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení
   volného   obchodu,  které  jsou  současně  smluvní  stranou  Evropského
   hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá

   a)  technickým  předpisům,  které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh,
   popřípadě  pro  používání  tohoto  výrobku  v  některém  z těchto států
   závazné,

   b)  technickým  normám  nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány
   národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným,
   v  souladu  s  právními  předpisy  a  požadavky státu, který je smluvní
   stranou Evropského hospodářského prostoru,

   c)  mezinárodním  technickým  normám, oprávněně používaným v některém z
   těchto států, nebo

   d)  tradičním  či  inovačním  výrobním postupům používaným v některém z
   těchto  států  v  souladu  s jeho právními předpisy, pro které existuje
   dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek
   může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě
   doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,

   pokud  tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe
   nebo  postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře
   této ochrany v České republice.

   HLAVA IV

   AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY

   § 14

   Akreditace

   Výkon  působnosti,  který  vyplývá  pro  Českou  republiku  z  předpisů
   Evropských  společenství^1a) pro oblast akreditace, zajišťuje a provádí
   Ministerstvo.

   § 15

   Akreditační orgán

   (1)   Ministerstvo   může   rozhodnutím  pověřit  k  výkonu  působnosti
   akreditačního   orgánu^1a)  pouze  jednu  právnickou  osobu  (dále  jen
   "akreditační orgán").

   (2) Ministerstvo rozhoduje o pověření k provádění akreditace na základě
   žádosti  právnické  osoby.  V  rozhodnutí  Ministerstvo  vymezí  rozsah
   provádění akreditace. Posuzuje přitom, zda právnická osoba bude schopna
   plnit  požadavky  na  akreditační  orgán,  stanovené  přímo použitelným
   předpisem Evropských společenství^1a).

   (3)  Neplní-li  akreditační  orgán povinnosti nebo přestane-li splňovat
   požadavky   stanovené   v   přímo   použitelném   předpisu   Evropských
   společenství^1a)  nebo  v  rozhodnutí  o  pověření, nebo pokud o to sám
   požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření změní nebo zruší.

   (4)  Rozhodnutí  o pověření k provádění akreditace a rozhodnutí o změně
   nebo  zrušení  tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení
   ve Sbírce zákonů.

   § 16

   Osvědčení o akreditaci

   (1)  Akreditační  orgán  rozhodne na žádost subjektu posuzování shody o
   vydání  osvědčení  o  akreditaci  (dále  jen  "osvědčení"), pokud tento
   subjekt  splňuje  požadavky pro provádění konkrétní činnosti posuzování
   shody,  kterou  stanoví  harmonizované normy, případně jiné dokumenty v
   oblasti  posuzování shody (dále jen "požadavky"). Akreditační orgán při
   posuzování  žádosti  zohlední  již  vydaná  osvědčení  pro  týž subjekt
   posuzování   shody.  Pokud  nelze  osvědčení  podle  věty  první  vydat
   bezodkladně,  vydá  ho  akreditační orgán nejpozději do 120 dnů ode dne
   doručení  žádosti.  Ve  zvlášť odůvodněných případech akreditační orgán
   může rozhodnout ve lhůtě delší, avšak nejvýše o dalších 5 měsíců.

   (2) Žádost musí obsahovat

   a) jméno, příjmení a bydliště, je-li subjektem posuzování shody fyzická
   osoba,  nebo  obchodní  firmu  nebo  název  a  sídlo,  je-li  subjektem
   posuzování shody právnická osoba,

   b) požadovaný předmět a rozsah činnosti subjektu posuzování shody.
   Akreditační  orgán  si  může  vyžádat  další  informace  nebo dokumenty
   nezbytné k posouzení požadovaného předmětu činnosti subjektu posuzování
   shody.

   (3)  Pokud  subjekt  posuzování  shody požadavky nesplňuje, akreditační
   orgán rozhodnutím žádost o vydání osvědčení zamítne.

   (4)  Subjekt  posuzování  shody je povinen akreditačnímu orgánu uhradit
   skutečně  vynaložené  náklady  spojené  s  akreditací, a to i zálohově.
   Pokud  subjekt  posuzování  shody  neuhradí zálohu v termínu stanoveném
   akreditačním orgánem, akreditační orgán řízení zastaví.

   (5) Osvědčení musí obsahovat identifikační údaje akreditačního orgánu a
   subjektu  posuzování  shody  a  vymezení  předmětu,  rozsahu a podmínek
   činnosti  subjektu  posuzování  shody,  na  kterou  se  toto  osvědčení
   vztahuje,  a  dobu  jeho  platnosti. Oznámení o vydaných osvědčeních se
   zveřejňují  ve  Věstníku  Úřadu  a  dále  je akreditační orgán zveřejní
   způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (6)  Akreditační  orgán prověřuje následně u subjektu posuzování shody,
   na  jeho  náklady, plnění požadavků. Pokud akreditační orgán zjistí, že
   subjekt  posuzování  shody  nesplňuje  požadavky, na jejichž základě mu
   bylo  vydáno  osvědčení,  rozhodne  o pozastavení účinnosti osvědčení a
   stanoví  lhůtu pro zjednání nápravy. Jestli subjekt posuzování shody ve
   stanovené  lhůtě nezjedná nápravu, akreditační orgán rozhodne o zrušení
   osvědčení.

   (7)  O  odvolání  proti  rozhodnutí  akreditačního  orgánu  o zamítnutí
   žádosti  o  vydání  osvědčení, o pozastavení účinnosti osvědčení nebo o
   zrušení  osvědčení  rozhoduje  Ministerstvo.  O odvolání proti ostatním
   rozhodnutím a usnesením akreditačního orgánu rozhoduje statutární orgán
   akreditačního orgánu. Odvolání nemá odkladný účinek.

   (8)  Pokud  akreditační  orgán  obdrží  stížnost  na  činnost  subjektu
   posuzování shody, kterému vydal osvědčení, je povinen ji prošetřit a do
   60  dnů  ode dne obdržení stížnosti stěžovateli podat zprávu o výsledku
   šetření.  Byla-li  stížnost  shledána  důvodnou,  je  akreditační orgán
   povinen  bezodkladně  učinit nezbytná opatření k nápravě podle odstavce
   6.

   § 17

   zrušen

   HLAVA V

   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

   § 18

   Dozor

   (1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh
   nebo  do  provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem a zda
   výrobky   nejsou   neoprávněně  opatřovány  označením  CE  podle  přímo
   použitelného   předpisu   Evropských   společenství^1a),   nebo   jiným
   stanoveným  označením  podle  tohoto  zákona,  provádí  Česká  obchodní
   inspekce^4), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy

   a) Český báňský úřad^4a),

   b) Drážní úřad^4b),

   c) popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví
   (dále jen "orgány dozoru").

   (2) Orgány dozoru mohou kromě pravomocí kontrolních orgánů podle zákona
   o státní kontrole nebo podle zvláštních právních předpisů^4c)

   a)  odebírat  za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků
   nebo  vzorek  ze  série  výrobku  k posouzení, zda tyto výrobky splňují
   požadavky  tohoto  zákona,  nestanoví-li  zvláštní  zákon jinak^4d); za
   odebrané  vzorky výrobků se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši
   ceny,  za  kterou se výrobek v okamžiku odebrání vzorku nabízí; náhrada
   se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá; nárok na náhradu
   nevzniká,  pokud  jde  o  výrobek,  který nesplňuje požadavky stanovené
   tímto zákonem, popřípadě předpisy vydanými k jeho provedení,

   b) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda
   výrobky  plní  požadavky  tohoto  zákona;  provedení  těchto rozborů se
   zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno,
   že   výrobek  nesplňuje  požadavky  tohoto  zákona,  hradí  náklady  na
   provedení rozboru kontrolovaná osoba,

   c)  uložit  kontrolovaným  osobám,  aby  ve  stanovené lhůtě odstranily
   zjištěné  nedostatky,  jejich  příčiny  a  škodlivé následky nebo aby k
   jejich  odstranění  neprodleně  provedly nezbytná opatření k nápravě; s
   ohledem  na  vážnost  zjištěného  rizika může orgán dozoru uložit těmto
   osobám povinnost informovat orgán dozoru o provedených opatřeních,

   d)  uložit  kontrolovaným  osobám  povinnost  bezodkladně  informovat o
   nebezpečí  osoby,  které  by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z
   výrobku.

   § 18a

   Ochranná opatření

   (1)  Pokud  orgán  dozoru  má  důvodné  podezření, že výrobek nesplňuje
   požadavky  tohoto zákona, zakáže uvádění na trh nebo distribuci výrobku
   nebo série výrobku po dobu potřebnou k provedení kontroly.

   (2)  Orgán  dozoru  oznámí  uložení  opatření  podle  odstavce  1 ústně
   kontrolované   osobě   a   neprodleně   o  něm  učiní  písemný  záznam.
   Nesouhlasí-li  kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu
   podat  námitky,  které  se uvedou v záznamu, nebo je může podat písemně
   nejpozději  do  3  dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba se záznamem
   seznámena.  Orgán  dozoru  rozhodne  o  podaných námitkách bezodkladně.
   Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
   Proti rozhodnutí o námitkách není přípustné odvolání.

   (3)  Pokud  orgán  dozoru zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto
   zákona  nebo se jedná o výrobek, který je neoprávněně opatřen označením
   CE  nebo  jiným  stanoveným  označením  podle tohoto zákona, rozhodne o
   zákazu uvádění na trh nebo distribuce takovéhoto výrobku. Pokud pominou
   důvody  pro  uložení  zákazu,  orgán  dozoru rozhodne o jeho změně nebo
   zrušení.  Odvolání  proti  rozhodnutí  podle  věty  první nemá odkladný
   účinek.

   (4)   Pokud   orgán  dozoru  zjistí,  že  výrobek  nebo  série  výrobku
   představuje ohrožení oprávněného zájmu, orgán dozoru rozhodne o stažení
   výrobku  nebo série výrobku z trhu nebo z distribuce. Orgán dozoru může
   současně, pokud je to nutné, nařídit zničení výrobku nebo série výrobku
   nebo  nařídit jinou formu znehodnocení. Odvolání proti rozhodnutí podle
   věty první nemá odkladný účinek.

   (5)  V  případě  uložení  opatření podle odstavce 3 nebo 4 orgán dozoru
   uvede  v  odůvodnění  rozhodnutí  vždy též konkrétní důvody pro uložení
   opatření, které jsou pro stanovený výrobek vymezeny nařízením vlády.

   § 18b

   Oznamovací povinnost

   (1)  Orgány  dozoru  jsou povinny oznámit Ministerstvu přijetí opatření
   týkající  se  výrobku  nebo  série  výrobku  v  případech,  kdy výrobek
   představuje  vážné  riziko^4e).  To  platí  i v případě opatření, které
   přijme  kontrolovaná  osoba  z vlastní iniciativy a orgán dozoru obdrží
   informaci o tomto opatření.

   (2)   Informace  poskytované  Ministerstvu  obsahují  veškeré  dostupné
   podrobnosti,  zejména  údaje  nezbytné  pro  identifikaci výrobku, jeho
   původu,  dodavatelského  řetězce,  ohrožení, které výrobek představuje,
   povahu a trvání opatření přijatého orgánem dozoru a popřípadě informace
   o dobrovolném opatření přijatým kontrolovanou osobou.

   (3)  Pokud  ohrožení  podle  odstavce 1 přesáhne území České republiky,
   Ministerstvo  je  povinno  neprodleně  informovat  o  výskytu  takového
   výrobku Komisi Evropských společenství.

   (4)  Obdrží-li Ministerstvo od Komise Evropských společenství informaci
   o přijetí opatření vůči výrobku nebo sérii výrobků představujícím vážné
   riziko,  předá  tyto  informace bez zbytečného odkladu orgánům dozoru k
   dalšímu postupu.

   (5)  K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavců 1 až
   3  se obdobně použije zvláštní právní předpis upravující postupy, obsah
   a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků^4f).

   (6)  Zaměstnanci  příslušných ministerstev a orgánů dozoru jsou povinni
   zachovávat  mlčenlivost o informacích týkajících se výrobků a získaných
   v  rámci  jejich  působnosti,  s  výjimkou  informací,  které  musí být
   zveřejněny  v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a v zájmu
   zajištění účinné kontroly trhu a činnosti orgánů dozoru.

   Správní delikty

   § 19

   Přestupky

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a)  zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo
   jiný  dokument podle tohoto zákona, nebo certifikát anebo jiný dokument
   podle tohoto zákona padělá nebo pozmění,

   b) v rozporu s § 4 odst. 2 označí dokument značkou ČSN, nebo

   c)  rozmnoží  nebo  rozšíří  českou  technickou  normu nebo její část v
   rozporu s § 5 odst. 8.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000
   000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 1 000
   000 Kč.

   § 19a

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního
   deliktu tím, že

   a)  zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo
   jiný  dokument podle tohoto zákona, nebo certifikát anebo jiný dokument
   podle tohoto zákona padělá nebo pozmění,

   b) v rozporu s § 4 odst. 2 označí dokument značkou ČSN,

   c)  rozmnoží  nebo  rozšíří  českou  technickou  normu nebo její část v
   rozporu s § 5 odst. 8,

   d)  provede  činnost  při  posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto
   zákona autorizované osobě, bez autorizace podle § 11 odst. 1, nebo

   e)  provede  činnost  při  posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto
   zákona akreditované osobě, bez osvědčení podle § 16 odst. 1.

   (2)  Autorizovaná  osoba  se  dopustí správního deliktu tím, že nesplní
   některou z povinností podle § 11a odst. 2.

   (3) Výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí
   správního   deliktu  tím,  že  uvede  na  trh  nebo  do  provozu  anebo
   distribuuje stanovené výrobky

   a)  bez  označení  CE  nebo  jiného stanoveného označení nebo dokumentu
   stanoveného nařízením vlády,

   b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13,

   c) nesplní ochranné opatření vydané podle § 18a odst. 2, 4 nebo 5, nebo

   d)  nesplní  povinnost uloženou orgánem dozoru podle § 18 odst. 2 písm.
   c) nebo d).

   (4) Za správní delikt se uloží pokuta do

   a) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,

   b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d)
   nebo e),

   c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo
   c) nebo odstavce 2.

   § 19b

   Společná ustanovení ke správním deliktům

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2) Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
   zejména  ke  způsobu  jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za
   nichž byl spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm  nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Správní  delikty  podle  § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1
   písm.  b), c), d) a e) a § 19a odst. 2 v prvním stupni projednává Úřad,
   správní  delikty podle § 19 odst. 1 písm. a) a § 19a odst. 1 písm. a) a
   § 19a odst. 3 v prvním stupni projednává orgán dozoru.

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   § 20

   Řízení

   V  řízení  o  pověření právnické osoby k tvorbě a vydávání norem nebo o
   odnětí  tohoto pověření, o pověření právnické osoby k akreditaci nebo o
   odnětí  tohoto  pověření,  o  autorizaci nebo jejím odnětí a o ukládání
   pokut  nebo  ochranných  opatření se postupuje podle správního řádu.^7)
   Správní  orgán  rozhodne  v  řízení  o autorizaci nejdéle do 120 dnů od
   zahájení  řízení.  V mimořádných případech může být řízení o autorizaci
   prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů.

   § 20a

   Osoby,  které  se  podílejí na činnostech podle hlavy III nebo hlavy IV
   tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost ve smyslu zvláštních
   právních předpisů^8) o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při těchto
   činnostech a jejichž zveřejněním by mohly ohrozit zájmy jiných osob.

   § 20b

   Ustanovení  zákona,  která  se týkají vztahů k členským státům Evropské
   unie,  se  týkají  též  vztahů  ke  státům  Evropského sdružení volného
   obchodu,  které  jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského
   prostoru.

   § 21

   Přechodná ustanovení

   (1) Na stanovené výrobky uvedené na trh před nabytím účinnosti nařízení
   vlády  vydaného  podle  § 12 odst. 1 se vztahují předpisy platné v době
   jejich uvedení na trh, pokud právní předpisy výslovně nestanoví jinak.

   (2)  Dosavadní  technické  normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti
   tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona.

   (3)  Právnické  nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a
   správní  úřady  jsou  do  31.  prosince  1999  povinny  řídit  se  těmi
   ustanoveními  norem,  která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona
   č.  142/1991  Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost
   příslušných   ustanovení   norem   stanovena   na   základě  stanovisek
   ministerstev  nebo  jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky
   ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední
   správní úřady.

   (4)  Řízení  zahájená  podle  §  29  zákona  č.  30/1968 Sb., o státním
   zkušebnictví,   ve   znění   pozdějších   předpisů,  se  dokončí  podle
   dosavadních předpisů.

   (5)   Autorizace   udělené   podle   dosavadních   předpisů  o  státním
   zkušebnictví  se  považují za autorizaci podle tohoto zákona nejdéle po
   dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona.

   (6)  Řízení  o  schvalování a certifikaci výrobků zahájená před nabytím
   účinnosti  tohoto  zákona  se  dnem  účinnosti tohoto zákona zastavují,
   pokud se výrobce nebo dovozce se státní zkušebnou do té doby nedohodnou
   jinak.   Pokud  nařízení  vlády  vydané  podle  tohoto  zákona  stanoví
   posouzení  shody  za  účasti  autorizované  osoby, posoudí autorizovaná
   osoba   shodu   příslušného  výrobku  podle  postupu  posuzování  shody
   stanoveného   příslušným   nařízením  vlády  bez  žádosti,  s  využitím
   dosavadních  zjištění.  V  ostatních  případech  předá  státní zkušebna
   výsledky dosavadních zjištění přihlašovateli.

   (7)  Rozhodnutí  o  schválení výrobků nebo o certifikaci výrobků vydaná
   podle  dosavadních  předpisů  o  státním zkušebnictví se po dobu jejich
   platnosti  považují  za  certifikáty prokazující shodu ve smyslu tohoto
   zákona  a mohou být použity jako podklad pro prohlášení o shodě podle §
   13  odst.  2 tohoto zákona. Platnost těchto rozhodnutí zaniká uplynutím
   doby  v  nich  uvedené.  Pokud  v těchto rozhodnutích není uvedena doba
   platnosti,  zaniká  jejich  platnost  uplynutím  pěti  let od účinnosti
   tohoto zákona.

   (8)  Osvědčení  o  akreditaci, která vydal před účinností tohoto zákona
   Český  institut  pro  akreditaci,  zůstávají v platnosti po dobu v nich
   uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona.

   § 22

   Zmocnění

   Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7,
   § 11 odst. 1 a 2, § 11a odst. 2, § 12 a 13.

   ČÁST DRUHÁ

   ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

   HLAVA I

   ZMĚNA  A  DOPLNĚNÍ  ZÁKONA  ČESKÉ  NÁRODNÍ RADY Č. 64/1986 SB., O ČESKÉ
   OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 240/1992 SB.

   § 23

   Zákon  České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve
   znění  zákona  České  národní  rady č. 240/1992 Sb., se mění a doplňuje
   takto:

   1. V § 2 odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
   se písmeno g), které včetně poznámky č. ^1a) zní:

   "g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na
   trh,  dále  zda  vlastnosti  stanovených  výrobků  uvedených  na  trh a
   náležitosti  posouzení  shody  odpovídají stanoveným podmínkám vydaného
   prohlášení o shodě.^1a)

   1a)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o
   změně a doplnění některých zákonů.".

   2. V poznámce č. ^1) pod čarou se vypouštějí slova:

   "Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.".

   3. § 4 odst. 1 písm. d) zní:

   "d)  odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků
   nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží.
   Za  odebrané  vzorky  výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne
   náhrada  ve  výši  ceny,  za  kterou  se  výrobek nebo zboží v okamžiku
   odebrání   vzorku   nabízí.  Náhrada  se  neposkytne,  jestliže  se  jí
   kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek
   nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,".

   4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
   se písmeno f), které včetně poznámky č. ^1b) zní:

   "f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat
   předložení  příslušné  dokumentace  a  poskytnutí pravdivých informací.
   Výrobce,  dovozce  nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu
   zajistil  a  předložil  odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu
   dozoru,  nebo  si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu
   přizvat. Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního
   předpisu.^1b)

   1b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.".

   5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:

   "§ 7a

   (1)  Ředitel  inspektorátu  je  oprávněn  uložit  rozhodnutím  výrobci,
   dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je

   a)  pozastavení  uvádění  výrobku  nebo jeho výrobních partií na trh na
   určenou  dobu  v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví
   nebo  bezpečnosti  osob,  majetku  nebo  přírodního prostředí (dále jen
   "oprávněný zájem"),

   b)  zákaz  uvádění  výrobku  nebo  jeho  výrobních  partií  na trh nebo
   rozhodnutí  o  stažení těchto výrobků z trhu, popřípadě i z používání v
   případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem,

   c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto
   nebezpečí  osoby,  které  by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z
   výrobku,  a  to  v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření
   podle písmene a) nebo písmene b).

   (2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný
   účinek.

   (3)  Náklady  spojené  s  plněním  ochranných  opatření  hradí ten, kdo
   výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh.

   (4)  Zjistí-li  inspektoři  neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo
   distributorem,   hradí   náklady   spojené   s  dozorem  a  s  činností
   autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.".

   6.  V  §  17  odst. 1 se slova "pokuty nebo pořádkové pokuty" nahrazují
   slovy "pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření".

   HLAVA II

   ZMĚNA   A  DOPLNĚNÍ  ZÁKONA  ČESKÉ  NÁRODNÍ  RADY  č.  20/1993  SB.,  O
   ZABEZPEČENÍ  VÝKONU  STÁTNÍ  SPRÁVY  V  OBLASTI  TECHNICKÉ NORMALIZACE,
   METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ

   § 24

   Zákon  České  národní  rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní
   správy   v   oblasti   technické  normalizace,  metrologie  a  státního
   zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:

   1.  V  §  2  se  vypouští  písmeno  d), v písmenu c) se čárka nahrazuje
   tečkou.

   2. Část druhá zní:

   "ČÁST DRUHÁ

   Působnost   orgánů  státní  správy  v  oblasti  technické  normalizace,
   metrologie a státního zkušebnictví

   § 3

   Ministerstvo  v  oblasti  technické  normalizace, metrologie a státního
   zkušebnictví

   a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví,

   b) řídí Úřad a Český metrologický institut,

   c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.^2)

   § 4

   Úřad   v   oblasti   technické   normalizace,   metrologie  a  státního
   zkušebnictví

   a)  řídí  a  zabezpečuje  metrologii  v  rozsahu  stanoveném zákonem^3)
   Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření,

   b)  zabezpečuje  jednotnost  a správnost stanovených měřidel a měření a
   výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,^3)

   c)  rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických
   orgánů,^7)

   d)   zabezpečuje  organizaci  přípravy  převzetí  technických  předpisů
   Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády,

   e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými
   je Česká republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev
   a jiných ústředních správních úřadů.

   § 5

   Český  metrologický  institut  zabezpečuje  odbornou a výkonnou činnost
   státní   metrologie   v  rozsahu  stanoveném  zákonem  Československému
   metrologickému ústavu a Státnímu metrologickému inspektorátu.^9)

   2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

   3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.

   7) § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb.

   9) § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.".

   3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí.

   4.  Poznámka  č.  ^11)  zní:  "11) § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21
   zákona č. 505/1990 Sb.".

   ČÁST TŘETÍ

   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

   § 25

   Zrušují  se:  1. Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění
   zákona č. 54/1987 Sb., zákona č. 194/1988 Sb., zákona č. 479/1992 Sb. a
   zákona  č.  539/1992  Sb.  2. Zákon č. 142/1991 Sb., o československých
   technických  normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb. 3. Vyhláška Úřadu
   pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., o ověřování zbraní a kontrole
   střeliva  pro  civilní  potřebu.  4.  Vyhláška  Úřadu pro normalizaci a
   měření  č.  101/1988  Sb.,  o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č.
   233/1993  Sb. 5. Vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření č.
   585/1992  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č.  30/1968  Sb., o státním
   zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb.

   § 26

   Účinnost

   Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po
   dni vyhlášení.

   Zeman v. r.

   Havel v. r.

   Klaus v. r.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl. II nařízení vlády 490/2009 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.   Akreditující   osoba  pověřená  k  provádění  akreditace  subjektů
   posuzování  shody  podle  dosavadních  právních předpisů se považuje za
   akreditační orgán podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do doby vydání nového rozhodnutí o
   pověření  akreditačního  orgánu,  nejdéle  však  po  dobu 2 let ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2. Akreditující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která je
   podnikatelem,  a která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádala o
   akreditaci  a  splňuje  akreditační  pravidla  podle  dosavadní  právní
   úpravy,  osvědčení  o  akreditaci podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění
   účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3.  Osvědčení  o  akreditaci  vydané  podle  dosavadní právní úpravy se
   považuje  za  osvědčení  o  akreditaci  podle zákona č. 22/1997 Sb., ve
   znění  účinném  ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pouze po
   dobu, na kterou bylo vydáno, nejdéle však do 31. prosince 2014.

   4.  Řízení  o  pokutách,  zahájená  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
   zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

   1)  Například  zákon  č.  114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

   1a)  Nařízení  Evropského  parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9.
   července  2008,  kterým  se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad
   trhem  týkající  se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení
   (EHS) č. 339/93.

   1b)  Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné
   bezpečnosti výrobků.

   1b)  §  134a  zákona  č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.
   155/2000 Sb.

   1c) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České
   obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

   2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

   2a)  Například  zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o
   změně  některých  zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), zákon č.
   258/2000  Sb.,  o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001
   Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.

   4a)  Zákon  č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
   báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

   4b) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

   4c) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění
   pozdějších předpisů.

   4d) § 21 zákona č. 61/1988 Sb.

   4e) Čl. 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008.

   4f)  Nařízení  vlády  č.  396/2004  Sb.,  o  postupech,  obsahu a formě
   informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.

   6)  Zákon  č.  531/1990  Sb.,  o územních finančních orgánech, ve znění
   pozdějších předpisů.

   6a)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

   8) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku.

   9)  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu
   (stavební zákon).