I) Základní údaje havarovaného zařízení:

Cisterna na přepravu sypkých hmot v tomto případě sody pro přípravu sklářského kmene,

výrobce fa Feldbinder Specialfahrzeugwerk GmbH

D-2090Winsen-Luhe.

Tlaková část návěsu

-výrobní čísloxxxxxxxxxxxx,

-pracovní přetlak do 2 bar (0,2 MPa),

-provozní teplotu do 50°C ,

-rok výroby 1991

- obsah 360001viz údaje továrního štítku (Obr. 1 ).

Cisterna je majetkem fy SRN a provozuje ji dopravní firma z České republiky

II) Popis havárie:

K výbuchu cisternového návěsu ,obsahu 36000 l, došlo při vykládání obsahu (sody) pomocí tlakového vzduchu v provoze kmenárny.

Cisternu vyrobila fa Feldbinder Specialfahrzeugwerk GmbH D-2090Winsen-Luhe,viz údaje továrního štítku následující-Obr.č. 1

Zaměstnanci dopravní firmy–řidiči prováděli vyprazdňování cisterny a obsluhu zařízení redukční stanice tlakového vzduchu .

Tlaková část návěsu, vyrobená z plechů ze slitiny hliníku AlMg 4,5, výrobní číslo xxxxxxxxxx, pracovní přetlak do 2 barů(0,2 MPa), provozní teplotu do 50°C ,rok výroby 1991 a obsah 360001. Materiál měl tlouštku 5 mm, některé formáty plechu pouze 4 mm, a jeho jakost byla na některých formátech plechu pláště vyznačena trvale AlMg4,5.

Na místě havárie byla provedena prohlídka druhý den místo bylo ponecháno pokud se týká cisterny v původním stavu včetně odtržené části( viz obr. foto č.2 a č.3).

obr.č.2

Cisterna byla posunuta jen několik metrů proti místu,na kterém došlo k výbuchu. Pořídili se snímky destruované auto cisterny a souvisejících zařízení. Cisterna se roztrhla vnitřním přetlakem tlakového vzduchu asi 10 min po začátku vykládání sody.Počátek vzniku trhliny byl na levé straně cisterny ( ve směru jízdy) ve vodorovném svaru- viz obr.č.3

obr.č.3

Trhlina zde probíhala v délce cca 2000 mm vodorovně.Energie expandujícího vzduchu způsobila další vývoj trhliny v orientaci od podélného směru postupně kolmo na osu cisterny kde došlo k jejímu propojení na druhé straně cisterny v její horní části.Z tohoto důvodu došlo k odtržení horní části cisterny o nepravidelném tvaru o přibližných rozměrech 3*3 m.Tato odtržená část pláště cisterny se pouze otočila o 180⁰ a dopadla na vnější plochu ( viz obr.č.2).Poloha utržené části pláště cisterny potvrzuje začátek vzniku trhliny a její vývoj a také vlastní pohyb při odtržení. Šíření trhliny probíhaĺo jak svarovým kovem tak v ovlivněném pásmu svarů a dokonce i v základním materiálu .Vizuelní prohlídkou lomových ploch byl zjištěn výskyt nepřípustných vad ve svarech např. neprůvary mnohdy přes celou tlouštku stěny, bubliny, často i otevřené na povrchu svaru,řádky bublin, vady v kořenové oblasti svaru(X svary) tam kde trhlina v základním materiálu protínala svar- konkrétně neprůvary a trhliny.Pro ověření vlivu těchto vad na začátek vzniku trhlin a tím i havárie byly odebrány vzorky částí materirálu a předány do akreditované zkušebny materiálu.

Popis způsobu vyprazdňování cisterny a činnost obsluhy:

Cisterna se přepravuje bez tlaku a vyprazdňování je prováděno pomocí tlakového vzduchu z vnějšího zdroje – rozvodu tlakového vzduchu v závodě,kde je přetlak cca 0,6 MPa.Pro připojení cisterny flexibilní požární hadicí bylo určeno místo v redukční stanici tlakového vzduchu, kde měl být tlak redukován na hodnotu 0,25 MPa .Na tento tlak byl nastaven i pojistný ventil DN 50 na rozdělovači za redukčním ventilem, kde byl rovněž i tlakoměr o rozsahu 0-1 MPa. -viz obr.č.6.Na stejném obrázku je patrný i způsob napojení cisterny požární hadicí u rozdělovače redukovaného vzduchu- napojení cisterny na druhém konci požární hadice u headru cisterny je vidět na obr.č.4

Pojistný ventil DN11/2“PN6, viz Obr.č.5, instalovaný na cisterně byl úředně přezkoušen. Tento pojistný ventil osazený ve zkušební stolici při přívodu zkušebního media dusíku otevřel při dosažení přetlaku 0,21 MPa, po otevření pojistného ventilu tlak při průtoku media poklesl na 0,195 MPa (195kPa) .

Byla tak ověřena správná funkce tohoto pojistného ventilu, se kterou lze počítat i v okamžiku havárie.

REVIZNÍ ZPRÁVA ARMATUR uvádí odzkoušení jako nevyhovující z důvodů netěsnosti v sedle pojistného ventilu.Důvodem byly nečistoty mezi sedlem a kuželkou pojistného ventilu pro částice přepravovaných látek, a proto pojistný ventil podcházel ihned při připojení tlaku. Hlavní funkce pojistného ventilu byla ale v pořádku, protože ventil nebyl zapečen. Pojistný pružinový ventil (DN 25), v jeho přívodní části pod kuželku má průměr 28 mm Při větším objemu přiváděného tlakového vzduchu nemusí spolehlivě zabezpečit nepřekročení dovoleného přetlaku v cisterně, protože redukční ventil v redukční stanici má DN 80 .Tato skutečnost by se musela ověřit výpočtem pro daný tlakový spád

Označení pojistného ventilu cisterny:TŰV.SV99-948.28.F/K/S.0,57;2,0 bar. a dále CW 617 N PN6 G1 ¼“ CE 0045 S.Tedy průtočný součinitel α_W= 0,57 a otevírací přetlak 2,0 bary.

REVIZNÍ ZPRÁVA ARMATUR, že pojistný ventil byl funkční a otevíral při plném zdvihu na 195 KPa.

Po sdělení.kam mohou sodu skládat řidiči napojili vzduchovou hadici, otevřou kohout(u zadního tlakoměru), aby dostali tlak do cisterny(připrava). Napojí koleno s hadicí a napojí toto na místo vykládky. Jdou po té do "tlakové místnosti " – redukční stanice, kde pouští tlak vzduchu - pustí hlavní přívod vzduchu (mezipřírubová klapka).Na tlakoměru na rozdělovači vzduchu - rozsah 0-1 MPa nastaví na tlak 2,5(0,25MPa), a otevřou přívod k cisterně(mezipřírubová klapka před hasičskou hadicí propojení vzduchu).Dole pustí přifuk na skládání, zde je několik míst přivádějící vzduch např čiření ve dvou výsypkách cisterny, přífuky v odváděcím potrubí atd. Pustí dále přívod vzduchu a začínají tlakovat cisternu. Na tlakoměru 0-6bar na cisterně si hlídají, až tam bude 1,8 max.2 atm. (bary). Nastaví několikrát tlak, aby tam bylo 2 atm a hlídají cisternu při vykládce.

Až na určité odlišnosti jsou v úředních záznamech o podání vysvětlení řidičů uváděny vyšší přetlaky vzduchu v systému, při přípravě vykládky obsahu cisterny, než byl max. pracovní přetlak v cisterně.

Podle výpovědi obsluhujících řidičů byl postup při vyprazdňování obsahově správný. Ani ale při plném soustředění a stálé přítomnosti, obsluhující může obtížně zabezpečit, aby nedošlo při přívodním přetlaku vzduchu, přesahujícím 0,2 MPa, nepřekročení dovoleného tlaku v cisterně. Důvodem je poměrně složitá manipulaci s celkově až deseti ovládacími kohouty a pákami.

Pro provoz tlakových nádob stabilních,ke kterým podle platných předpisů autocisterny náleží ,platí mimo jiné ustanovení ČSN 690012 a ČSN 690010 , včetně nádob dovezených ze zahraničí.U provozního tlakoměru musí být na stupnici vyznačen červenou značkou nejvýše přípustný pracovní přetlak. Jak dokládá Obr.4, tlakoměr umístěný na rozvodech vzduchu autocisterny o rozsahu 0-6 bar (0-0,6MPa) byl neoznačený.

obr.č.4.

Důležitou roli má provozovatelem určený pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz nádob. Mimo jiné má sledovat provoz nádob z hlediska bezpečnosti,spolehlivosti a hospodárnosti. Okolnost, že majitelem autocisteren je spediční obchodník z SRN a nájemcem je autodopravní firma z ČR a dále majitelem a provozovatelem vzduchových rozvodů včetně redukční stanice je odběratel sody, měla vliv na stanovení pracovníka zodpovědného za bezpečný provoz tlakových nádob a jeho činnost..

Plnění povinností obsluhy nádoby nebylo bez nedostatků,konkrétně podcenění rizika nespolehlivé činnosti redukčního zařízení přetlaku vzduchu. Způsob a obsah pravidelného školení obsluhy tlakových nádob a prokazatelného seznámení s technologickými předpisy nebyl v souladu sl předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Stav a funkce zabezpečovacího zařízení pro jištění přetlaku v cisterně

Pojistný ventil DN11/2“PN6 instalovaný na cisterně byl úředně přezkoušen, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole.

obr.č.5

obr.č.6

Automatické regulace přetlaku nebyla funkční pro poruchu redukčního ventilu a pojistného ventilu, jak to dokládají snímky obr.č. 6, a obr.č. 7, kde před i za redukčním a pojistným ventilem je přetlak vzduchu téměř shodný.

Je jisté,že technický stav regulační stanice a její funkce byla v okamžiku exploze stejná.

Nebylo tak dodrženo ustanovení technologických předpisů .“Tlak vzduchu je automaticky regulován na hodnotu 0,5-2,5kPa(má být baru, případně 150-250 kPa nebo 0,15-0,25 MPa ), které stejně neodpovídá požadavku čl.5.1.4 ČSN 690010 –5.2 protože max.dovolený tlak v cisterně je 2,0 bary.“Provozovatel měl stanoveny termíny zkoušek pojistných ventilů odlehčením kuželky 1x za měsíc, což je z hlediska ČSN 690012 čl.54 v pořádku,tyto kontroly však nebyly prováděny neboť zmíněný ventil nefungoval, protože byl zanesen a zalepen sodou.Takovýto stav je způsoben dlouhodobým neověřováním funkčnosti pojistného ventilu nadlehčením a nebo odfouknutím za provozu a je v rozporu s čl.5.1.4 ČSN 690010 –5.2.Redukční ventil byl rovněž nefunkční z titulu protržené membrány, která by měla působit í proti síle pružiny , a pouštěl plný tlak okolo 6 barů

Jak uvádli řidiči, obsluhující si byli vědomi,že přetlak vzduchu za redukční stanicí je vyšší než nejvyšší provozní přetlak cisterny (uvedli např. 5 barů při 2,3 barech na tlakoměru cisterny).Tuto skutečnost lze kvalifikovat jako porušení odst.c), čl. 8 ČSN 690012 - Povinností obsluhy,hlásit neprodleně každou poruchu,závadu a neobvyklý jev .

Přes uvedené nedostatky činnost obsluhy při vyprazdňování cisterny a manipulaci s ovládacími prvky byla odpovídající reálného stavu zařízení provozu skladování sody.

Neoznačení tlakoměru ,na cisterně a na rozvaděči vzduchu za redukčním ventilem,vyznačením nejvýše přípustného přetlaku (2 bary), bylo porušením ustanovení čl.3.4., ČSN 690010-část 5.2.

obr.č.7

Posouzení technického stavu tlakového celku cisterny se zaměřením na její poškozené části.

Posouzení technického stavu tlakového celku se zaměřením na poškozené části bylo provedeno v akreditované laboratoři zkušebny materiálu a koroze, kam byly předány části plátu odtrženého z cisterny na rozbor materiálu a jakost svarů. Na obr. č.8 jsou uvedeny části cisterny odebrané z utržené části přičemž část A představuje vzorek s lomovou linií , která na obrázku je vidět jako horní okraj vzorku.

obr č.8

obr.č.9

Po silniční havárii v minulých letech opravna v SRN provedla opravu svárů částí tlakového celku. Nebyly doloženy použité materiály, technologické postupy a provedení tlakové zkoušky po opravě(opravách). Místa největších zásahů do tlakového celku jsou zjevně přetmelena a přetřena. Následně provozem soupravy včetně opakovaného tlakového vyprazdňování docházelo k popraskání lokálně nejvíce namáhaných svarů a jejich opravám. Na jednotlivých částech se nacházejí původní, výrobcem nádoby provedené oboustranné svarové spoje a na několika místech i jednostranné svary, provedené patrně při opravě z vnitřního povrchu nádoby. Převážně se jedná o tupé, symetrické I nebo V svary resp. podložené Y svary (porovnáváno s tabulkami ČSN EN 22553). Nové svary mají proti původním spojům lesklý, méně zoxidovaný povrch krycích housenek a jsou masivnější. Tyto nové svary se nacházejí jednak v místě původních svarů a u vzorku B se nacházejí i mimo původní, podélně nebo svisle orientované svary. Opravné svary mají značně rozdílnou délku i orientaci ve vztahu k ose nádoby a jsou vesměs provedeny pouze z vnitřního povrchu pláště cisterny. Vnitřní povrchy původních i nově vsazených segmentů pláště nádoby jsou v blízkosti opravovaných a nově provedených svarových spojů upraveny broušením a plechy nemají shodnou tloušťku.

Naměřené tloušťky plechů: P1 - 4,8 mm; P2 - 5,4 mm; P3 - 4,8 mm; P4 - 5,1 mm.

Z hlediska fraktografie lze jednotlivé lomy na dodaných vzorcích zařadit do dvou skupin. Na vzorcích B a C mají lomy v celé délce charakter smykového porušení se sklonem lomu k rovině povrchu 40 až 50°. Lomové trhliny probíhají výhradně základními materiály svařených segmentů pláště a svarové spoje pouze protínají. V místě protnutí svarů jsou v lomu vidět necelistvosti, které vznikly při procesu svařování neprovařením kořenové partie u oboustranného spoje nebo necelistvosti typu bublin - viz obr. 9. Tyto lomy včetnědeformací stěny prohnutím (vyboulením) především do vnějšího prostoru svědčí o destrukci stěny vlivem značného působení síly z vnitřního prostoru nádoby, přičemž lomové trhliny se šířily značnou rychlostí. Podél lomů je na vnějším povrchu popraskaný ochranný nátěr, který je v místě provádění oprav vesměs bez podkladové vrstvy.U vzorku A lomová trhlina probíhá v 80 až 90 % své délky ve svaru resp. po okraji nově provedeného svaru (skutečnost, že se jedná o nový, patrně opravný svar, potvrzuje fakt, že jde o nově vsazený segment pláště cisterny) a ve větší části délky lomu má nerovnoměrný průběh s drobnými zálomky a výstupky. Rovina lomu je téměř kolmá k povrchu a na vnějším povrchu pláště nejsou po okraji tohoto lomu vidět zbytky svarového kovu nebo převýšení housenky. V druhé půlce tloušťky stěny, tj. od středu k vnitřnímu povrchu pláště, již lomová trhlina probíhá přibližně ve středu šířky svaru (housenky) a svarový kov se nachází téměř v celé délce lomu. V hodnoceném lomu jsou zřetelné hrubé vady související s procesem svařování. Dle ČSN EN 30042 se jedná o vícenásobné vady v jednom průřezu, např. shluky plynových dutin resp. bublin uvnitř svarového kovu a dále i povrchových bublin (dle ČSN EN ISO 6520, tabulka 1 pořadové číslo vady 201, 2011, 2013 a 2017), jakož i nenatavená hrana a neprůvary v kořenové partii - viz obr.10 a11.

obr.č.10

obr.č.11

Podstatně hrubší vada související se svařováním se nachází cca uprostřed délky lomové plochy tohoto vzorku A. Zde se v místě max. lokální deformace stěny do vnějšího prostoru, tj. na vrcholu vzniklé boule, nachází přibližně v 1/2 tloušťky stěny u vnějšího povrchu pod velice tenkou vrstvičkou s hrubším, pravděpodobně křehkým krystalickým lomem, odlišně zabarvená, tmavě šedá matná plocha o délce až 97 mm, kde je vidět zcela odlišná morfologie povrchu. Při prohlídce pod stereomikroskopem je zřejmé, že se jedná o nenatavenou zoxidovanou hranu základního materiálu s viditelnými rýhami po mechanickém opracovaní nebo řezání - viz obr. č.12, oblast označena šipkou. Ve zbylé části lomu se pod tímto rozměrným neprůvarem u vnějšího povrchu šířila lomová trhlina směrem k povrchu vnitřnímu téměř kolmo stěnou únavovým mechanismem. Ve světlejším, nepatrně hrubším pásmu se v lomové ploše vytvořily nevýrazné postupové čáry orientované souběžně s povrchem resp. neprovařenou plochou. Tato oblast lomu má zřetelné znaky postupného šíření lomové trhliny vlivem cyklického namáhání

obr.č.12

materiálu při provozu cisterny. Makroskopickým rozborem této oblasti lomu nelze jednoznačně stanovit podíl lomu probíhajícího ve svarovém kovu nebo základním materiálu pláště cisterny. Podle obr. č.12 v místě šipky je nosná tloušťka pouze 1- 1,2 mm.Uvedená rozměrná vada má dle číselníku uvedeném v tabulce 1 změny Z1 ČSN EN 30042 číslo 401 a 402. Plošky s částečným nebo téměř nulovým natavením povrchu svařovaných částí a tudíž bez kovového spojení se v hodnoceném spoji vyskytují na více místech.Nosná tloušťka 1- 1,2 mm, při uvažování min.hodnoty pevnosti svarového kovu 150 MPa,vnitřního Ø2260 mm odměřeného na cisterně a pouhého membránového napětí je nedostatečná a tlak kolem 2,0 barů v cisterně je tlakem destrukčním.Zde je nutno i uvažovat vliv koncentrace napětí vlivem ohybového napětí od rovných stěn výsypek a špičky napětí v trhlině. Postupné zeslabování nosného profilu bylo způsobeno cyklickým namáháním cisterny při opakovaném zatěžování během vyprazdňování vzduchem cca 5x za týden .Během provozu po provedené opravě se cisterna podrobila více jak 2000 cyklům od 0 do 2,0 barů což podle ČSN 69 00 10 představuje zvýšené riziko porušení z titulu tzv. Nízkocyklové únavy hlavně v místech špiček napětí, které způsobují mimo jiné i zmíněné technologické vady.

Na jednom konci hodnocená lomová plocha, která dosahuje na dodaném vzorku celkové délky ca 1 800 mm, protíná další nově provedený svarový spoj, který s hodnocenou lomovou plochou svírá úhel cca 130 stupňů a je proti lomu, kde proběhla hodnocená magistrální lomová trhlina, masivnější. Tento svar je proveden z obou stran a spojuje dva segmenty odlišné tloušťky (označený P1 s tloušťkou plechu 4,8 až 4,95 mm a PX s tloušťkou 3,8 až 3,85 mm). Za místem protnutí tohoto svaru lomová plocha dále probíhá v délce cca 70 mm tímto svarem, přičemž v lomu jsou opět vidět četné vady (plynové bubliny a neprůvary v kořenové partii oboustranného spoje) jako u předcházející hodnocené lomové plochy. V dalším průběhu se lomová trhlina odklání od svaru a dále se již šíří podél svaru tenčím základním materiálem pláště cisterny (mimo tepelně ovlivněnou zónu). Vzhled lomu v této oblasti opět odpovídá silovému smykovému porušení materiálu shodného charakteru jako u hodnocených lomů na vzorcích B a C.Z výše provedeného šetření lomové plochy vzorku A je zřejmé, že v místě, kde se lomová trhlina šířila svarovými spoji, se nacházely jednak skryté vnitřní vady, tak i vady ve formě povrchových bublin nebo i části studených spojů u vnějšího povrchu.

Zkouška tahem základního materiálu byla v přijatelných mezích viz následující tabulka

Zkouška tahem svarového spoje, vzorky byly připraveny v souladu s ČSN EN 288-4, prokázaly nevyhovující výsledky Pro materiál AIMg4,5Mn W28 předpis požaduje Rm = 275 až 350 MPa.

obr.č.13

Zkouška lámavosti svarového spoje P2-S2-P4 Vzorky byly připraveny v souladu s ČSN EN 288-4.

Tyč * FBB praskla ve svaru přes celou šířku, na tyči ** RBB je trhlina ve sv, o délce 3,2 mm. Za obě nevyhovující zkoušky byly provedeny po dvou opakovacích a z nich opět jedna nevyhověla.

Makrovýbrus pro posouzení stavu hodnocených spojů pláště cisterny byl odebrán řezem vedeným kolmo k podélné ose svaru S2, a to v místě odběru vzorků pro zhotovení zkušebních tyčí pro zkoušku pevnosti v tahu a lámavosti a dále jeden výbrus byl zhotoven opět z příčného řezu svarem S1 v místě, kde se lomová trhlina odklání do základního materiálu pláště (ozn. PX). Svar S2 je vidět na obr.č.8 v dílu B uprostřed a má vodorovný směr. Na vybroušeném makrovýbruse svaru S1, kde v levé části snímku je vidět lomovou plochu v základním materiálu PX, se v nenaleptaném stavu v kořenové partii oboustranného svaru nachází neprůvar o délce 2,7 mm, dle ČSN EN ISO 6520-1 vada Č. 402 - viz obr.14.

Na makrovýbruse poměrně masivního svaru S2 s převýšením housenky na vnitřním povrchu až 3,9 mm, byly v nenaleptaném i v naleptaném stavu zjištěny v kořenové partii oboustranného spoje jemné vlasové trhliny o délce 0,35 až 0,85 mm - viz obr. 15. Dle ČSN EN ISO 6520-1 se jedná o vady Č. 100, které jsou dle ČSN EN 30042, změna 1 nepřípustné pro všechny tři stupně jakosti (B, C i D). Makroskopický nález koresponduje s nevyhovujícími výsledky zkoušky tahem a lámavosti.

obr.č.14

obr.č.15

Příčina havárie

Za příčinu havárie je možno, na základě zhodnocení technického stavu cisterny v předchozí kapitole, jednoznačně označit špatný technický stav cisterny způsobený velmi nekvalitně provedenou opravou pláště cisterny po havárii . Nedostatky byly ve svarech, které obsahovaly nepřípustné vady jako neprůvary, bubliny, nenatavené hrany návarových ploch, nedostatečná pevnost svarového kovu apod.Cyklické namáhání při provozu cisterny vedlo k rozvoji a šíření únavových trhlin, které zeslabily tlouštku nádoby pod výpočtovou hodnotu. V místě iniciace trhliny byla nosná tlouštka 1-1,2 mm,která podle výpočtu destrukčního přetlaku byla nedostatečná už pro přetlak v cisterně 2 bary.Tento stav byl potvrzen průběhem destrukce- iniciací trhliny a jejím průběhem.Vzhledem k tomu ,že nebyla předložena žádná průvodní technická dokumentace k cisterně ( např. pasport a protokoly o provedených opravách, s atesty materiálů, s provedenými zkouškami apod.) nelze dále hodnotit kvalitu provedených prací na nádobě včetně dodržení předepsaných zkoušek. Technické nedostatky ve svarech by ovšem musely být odhaleny pokud by byly dodrženy příslušné předpisy ohledně zkoušek svarů.

Ohledně zkoušek cisterny byly předloženy pouze dva doklady,Osvědčení (Bescheinigung) z r.2004 a z r. 2002 o opakované částečné vnitřní zkoušce a vnější prohlídce této tlakové nádoby.Žádné jiné doklady včetně tohoto neuvádějí provedení tlakové zkoušky i když ve zmiňovaných dokumentech se uvádí oprava trhlin. Tlakové zkoušky nejsou ani plánované, viz Obr.13

Konkrétní výčet ustanovení porušených předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, případně předpisů navazujících, v souvislosti s šetřenou událostí

1) Ze strany subjektu provozujícího autodopravu

a) nesplnil ustanovení článku čl.6. Přílohy ČSN 690012 podle jehož ustanovení nádoby, na něž se vztahují ustanovení normy, smí samostatně obsluhovat pouze pracovník, který splňuje tyto požadavky:

a) je starší 18 let,

b) je svým duševním a fyzickým stavem způsobilý pro tuto práci,

c) byl s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu nádob řádně obeznámen, prakticky zacvičen v obsluze nádob a prokazatelně přezkoušen. O zacvičení a prověření znalostí musí být učiněn zápis podepsaný zkušebním orgánem provozovatele*) a pracovníkem pověřeným obsluhou nádob.

A dále ustanovení čl. 7. Přílohy ČSN 690012 kdy se ….Provozovatel se přesvědčuje o znalostech pracovníků pověřených obsluhou nádob opakovaným přezkušováním, nejméně jedenkrát za tři roky. O výsledku přezkoušení se provede záznam, který musí být uschován do příštího přezkoušení. A dále ustanovení čl. 3) b) ČSN 690012 …tj.ustanovit jednoho, případně více pracovníků, zodpovědných za provoz nádob, přičemž rozsah povinností zodpovědných pracovníků určí provozovatel vlastním organizačním statutem

porušeno ustanovení §133 odstavec1) písm.e) ZP

b) Ze strany jeho zaměstnanců

hlásit neprodleně každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu nádoby a jejího příslušenství nadřízenému pracovníku, ihned odstavit nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený pracovník opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí,

podle čl.8 c) ČSN 690012.

2) Ze strany subjektu provozujícího rozvod vzduchu

Automatické regulace přetlaku v regulační stanici nebyla funkční pro poruchu redukčního ventilu a pojistného ventilu, jak to dokládají snímky Obr. 6,Obr.7, kde před i za redukčním a pojistným ventilem je přetlak vzduchu téměř shodný.

Je jisté,že technický stav regulační stanice a její funkce byla v okamžiku exploze stejná.

Nebylo tak dodrženo ustanovení TP a.s.stať 5.A.“Tlak vzduchu je automaticky regulován na hodnotu 0,5-2,5kPa(má být baru, případně 150-250 kPa nebo 0,15-0,25 MPa ),které stejně neodpovídá požadavku čl.5.1.4 ČSN 690010 –5.2 protože max.dovolený tlak v cisterně je 2,0 bary.“Provozovatel má stanoveny termíny zkoušek pojistných ventilů odlehčením kuželky 1x za měsíc, což je z hlediska ČSN 690012 čl.54 v pořádku, tyto kontroly však nebyly prováděny protože zmíněný ventil nefungoval a byl zanesen a zalepen sodou.Takovýto stav je způsoben dlouhodobým působením pracovního media a neověřováním funkčnosti pojistného ventilu nadlehčením a nebo odfouknutím za provozu a je to v rozporu s čl.5.1.4 ČSN 690010 –5.2.Redukční ventil byl rovněž nefunkční z titulu protržené membrány působící proti síle pružiny.Provozovatel nezajistil řádnou údržbu a kontrolu zařízení redukční stanice vzduchu a tím porušil

ustanovení ZP §134a odstavec 1c).

4) Ze strany vlastníka cisterny

Provozoval cisternu bez předepsaných zkoušek konkrétně zkoušek tlakových a dále ve špatném technickém stavu po provedené opravě. Ohledně zkoušek cisterny byly předloženy pouze dva doklady, Osvědčení (Bescheinigung) z r..2004 a z r..2002 o opakované částečné vnitřní zkoušce této tlakové nádoby.Žádné jiné doklady včetně tohoto neuvádějí provedení tlakové zkoušky i když ve zmiňovaných dokumentech se uvádí oprava trhlin. Tlakové zkoušky nejsou ani plánované, viz Obr..13. porušeno ustanovení §7odtavec 4), písm.d) a ustanovení §6 odstavec 1) vyhlášky č.18/1979Sb.

5) Subjektu který provedl opravu cisterny

Na základě zhodnocení technického stavu cisterny v předchozích kapitolách, jednoznačně označit špatný technický stav cisterny způsobený velmi nekvalitně provedenou opravou pláště cisterny po havárii v rozporu s vyhláškou č.18/1979 Sb v platném znění a s příslušnými předpisy platnými pro stavbu tlakových nádob stabilních. Nedostatky byly ve svarech, které obsahovaly nepřípustné vady jako neprůvary, bubliny, nenatavené hrany návarových ploch, nedostatečná pevnost svarového kovu apod.Cyklické namáhání při provozu cisterny vedlo k rozvoji a šíření únavových trhlin, které zeslabily tlouštku nádoby pod výpočtovou hodnotu. V místě iniciace trhliny byla nosná tlouštka 1-1,2 mm, která podle výpočtu destrukčního přetlaku byla nedostatečná už pro přetlak v cisterně 2 bary.

Související

Související témata Nehody, úrazy, havárie