[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Pravidla správné praxe v USA
Datum: 9.6.2005
Autor: Petr Matěják - tlakinfo
Pravidla správné praxe (technická pravidla, doporučená praxe) jsou nedílnou součástí systému zabezpečení bezpečnosti, nejen v Evropě ale i v USA. V USA toto pravidlo může Národní normalizační úřad dokonce převzít a prohlásit jako národní normu .Tento dokument poskytuje doporučení (nikoli požadavky) na jednotlivá zařízení. Přinášíme ukázku a výběr z pravidel "Doporučená praxe" týkající se parních elektráren, elektráren se spalovací turbínou a elektráren s motorem s vnitřním spalováním. V závěru naleznete seznam všech pravidel Doporučené praxe které souvisí nejen s požární ochranou, ale i tlakovým zařízením.

Autorské právo Š 2000 NFPA, všechna práva vyhrazena

Toto vydání normy NFPA 850, Doporučená praxe pro požární ochranu elektráren a vysokonapěťových stejnosměrných měníren proudu, bylo vypracováno Technickým výborem a schváleno Národní asociací pro požární ochranu (National Fire Protection Assiciation Inc.) na jejím zasedání konaném 14. - 17. listopadu 1999 v New Orleansu, LA. Vydáno bylo Radou pro normy dne 14. ledna 2000 s datem účinnosti 11. února 2000 a nahradilo tak veškerá předcházející vydání.

Toto vydání normy NFPA 850 bylo schváleno jako Americká státní norma dne 11. února 2000.

.

.

.

1-2 Účel

1-2.1

Tento dokument je připraven jako vodítko pro ty, kteří se zabývají projektováním, konstrukcí, provozem a ochranou tepelných (tj uhelných, plynových nebo olejových) nebo alternativních (tj. na komunální pevný odpad, palivo získávané z odpadu, biomasu, pneumatiky a jiné hořlaviny) parních elektráren, elektráren se spalovací turbínou a elektráren s motorem s vnitřním spalováním a vysokonapěťových stejnosměrných měníren proudu.

1-2.2

Tento dokument uvádí doporučení k požární prevenci a požární ochraně pro bezpečnost stavebního a provozního personálu, fyzické celistvosti částí provozů a pokračující provoz těchto zařízení.

1-2.3

Zakazovat nové technologie nebo alternativní uspořádání není záměrem žádného prohlášení uvedeného v tomto dokumentu.

.

.

.

.

1-4 Definice

1-4.30 Mělo by se. Naznačuje doporučení nebo něco, co je míněno jako rada, nikoli jako požadavek.

.

.

.

5-4 Manipulace s palivem - uhlí

5-4.1 Skladování

5-4.1.1

Skládky uhlí podléhají požárům způsobeným samovolným zahřátím uhlí. Uhlí, které je nejnáchylnější k samovolnému zahřátí, je uhlí s vysokým obsahem pyritu a s vysokou vnitřní vlhkostí a obsahem kyslíku, jako je málo kvalitní uhlí. Smíchání uhlí s vysokým obsahem pyritu s uhlím s vysokou vlhkostí a obsahem kyslíku zvyšuje samovolné zahřátí.

5-5.3 Napájecí čerpadla kotle

5-5.3.1

Pokrytí parou poháněných napájecích čerpadel kotlů by mělo zahrnovat potrubí mazacího oleje, ložiska a zásobníky oleje. Mělo by se uvážit náhodné vypuštění vody na uložení ložisek a horké turbinové části. V případě nutnosti mohou být tyto oblasti chráněny kryty a obalovou izolací s kovovými plášti. Elektrická napájecí čerpadla kotle poháněná motorem, pro která platí rizika z mazacího nebo hydraulického oleje, mohou vyžadovat ochranu v závislosti na množství oleje, tlaku oleje nebo vystavení jinému zařízení.

5-5.3.2

Rizika z hydraulického a mazacího oleje související s napájecími čerpadly kotle, která jsou poháněna parní turbinou, by měla být ochráněna v souladu s 5-7.4.1. Použití schváleného ohnivzdorného mazadla a hydraulické kapaliny může odstranit potřebu požárních systémů.

5-5.3.3

Pro zásobníky oleje parou poháněných napájecích čerpadel kotlů by měla být instalována obezdívka nebo odvodnění nebo obojí v souladu s Oddílem 3-6.

5-4.3* Potlačení a kontrola prachu

5-4.3.1

Uhelný prach vytvořený manipulací s uhlím představuje nebezpečí požáru a výbuchu, které by mělo být kontrolováno jedním z následujících způsobů:

(1) Sběrný systém prachu

(2) Systém na potlačení prachu

(3) Venkovní otevřená stavba

5-4.3.2*

Tam, kde jsou instalovány sběrné systémy nebo systémy na potlačení prachu za účelem zabránění nebezpečné koncentraci prachu, by měly být zavedeny vhodné elektrické a mechanické blokády, aby se zabránilo chodu zauhlovacího systému předtím, než se spustí a poběží zařízení na kontrolu prachu.

5-4.3.3

Systémy na potlačení prachu se většinou skládají ze sprchových systémů používajících vodu nebo povrchově aktivní činidla nebo obojí, aby se snížila tvorba prachu při manipulaci s uhlím. V místech nebo blízko míst, kde se uhlí přesouvá z jednoho dopravníku na jiný, jsou většinou instalovány vodní sprchy.

5-4.3.4

Pro informace o sběrných systémech prachu instalovaných pro nakládání s hořlavým prachem, viz NFPA 91 Norma pro výfukové systémy pro vedení par, plynu, mlhy a nehořlavých pevných částic. Další doporučení pro snížení pravděpodobnosti výbuchu a požáru z uhelného prachu jsou následující:

(1) Ventilátory pro prachové sběrače by měly být instalovány za sběrači, aby přišly do styku pouze s čistým vzduchem.

(2) Pro informace o prachových sběračích ústících ven, viz NFPA 68 Směrnice pro odvětrání deflagrací. Systémy na potlačení výbuchu mohou být instalovány pro sběrné systémy prachu, které nemohou být bezpečně vyvedeny ven. (Viz NFPA 69 Norma pro systémy prevence výbuchu.)

(3) Sběrné koše prachu by se měly vyprázdnit před zastavením systémů na odvod prachu, aby se snížila pravděpodobnost vzniku požáru sběračů ze samovolného zahřátí v prachovém koši.

(4) Prachové koše by měly být vybaveny detekcí vysokého stavu a ohlašovacím signálem.

5-4.3.5

Čistící metody, jako je razantní zametání prachu nebo jeho sfukování parou nebo tlakovým vzduchem by se neměly používat, protože tyto metody mohou vytvořit výbušnou atmosféru. Upřednostňované metody čistění jsou za použití vhodných přenosných nebo stabilních vysavačů typu, který byl schválen pro lokality s nebezpečím prachu, nebo nízkotlakých vodních sprch a hadic.

.

.

.

Dodatek A Vysvětlující materiál

Dodatek A není součástí doporučení tohoto dokumentu NFPA, je zahrnut pouze pro informativní účely. Tento dodatek obsahuje vysvětlující materiál očíslovaný tak, aby korespondoval s příslušnými odstavci textu.

A-1-4.2 Schváleno

Státní asociace pro požární ochranu neschvaluje, nekontroluje ani neosvědčuje žádné instalace, postupy, zařízení nebo materiály; stejně tak neschvaluje ani nehodnotí zkušební laboratoře. Při stanovování přijatelnosti instalací, postupů, zařízení nebo materiálů může příslušný úřad zakládat přijatelnost na splnění NFPA nebo jiných vhodných norem. Při neexistenci těchto norem může uvedený úřad požadovat důkaz o správné instalaci, postupu nebo použití. Příslušný úřad může také odkazovat na výčet nebo praxi označování organizace, která se zabývá ohodnocováním produktů a je tím pádem v pozici stanovit, zda jsou splněny normy vhodné pro stávající produkci uvedených položek.

A-1-4.3 Příslušný úřad

Výraz „příslušný úřad“ se používá v dokumentech NFPA v široké míře, neboť jurisdikce a schvalovací agentury se liší stejně tak, jako jejich odpovědnosti. Tam, kde je prioritou bezpečnost veřejnosti může být příslušný úřad federální, státní, místní nebo jiné regionální oddělení nebo jednotlivec jako je velitel hasičského sboru; vedoucí organizace požární prevence, pracovního oddělení nebo zdravotního oddělení; stavební vedoucí, inspektor elektro nebo jiní se zákonnou pravomocí. Pro účely pojištění může být příslušným úřadem zástupce oddělení pojistné kontroly, organizace pro hodnocení nebo jiné pojišťovací společnosti. V mnoha případech přebírá roli příslušného úřadu vlastník majetku nebo jeho jmenovaný zástupce; ve vládních zařízeních může být příslušným úřadem velící důstojník nebo představitel ministerstva.

A-1-4.25 Schválený

Prostředky pro stanovení schváleného zařízení se mohou lišit pro každou organizaci zabývající se ohodnocením výrobku; některé organizace neuznávají zařízení za schválené pokud není tak označeno. Příslušný úřad by měl využívat systém používaný výčtovou organizací ke stanovení schváleného výrobku.

.

A-3-3.2

Je všeobecně uznáváno, že kotelny a strojovny chráněné v souladu s tímto dokumentem splňují záměr normy NFPA 101Ž Norma pro ochranu životaŽ z hlediska dodatečných šířících vzdáleností pro provozy plně vybavené sprinklerovými systémy.

NFPA 101 povoluje další prostředky způsobu východu pro průmyslové prostory s pobytem lidí a se zvláštním účelem. V těchto oblastech lze povolit, aby byly vybaveny stabilními průmyslovými schody, stabilními žebříky (viz ANSI A1264.1 Bezpečnostní požadavky pro pracovní podlaží a jímkové otvory, schody a kolejové systémy, a ANSI A14.3 Norma pro bezpečnostní požadavky pro stabilní žebříky) nebo různými prostředky pro chůzi (viz NFPA 101). Příklady těchto prostor zahrnují úzké můstky, podlažní prostory, nebo zvýšené plošiny, které jsou instalovány pro údržbu a revizi instalovaného zařízení.

Prostory uvnitř zařízení a strojů jsou vyňaty z požadavků NFPA 101. Příklady těchto prostor zahrnují, ale nikoli pouze, vnitřky následujících zařízení a strojů:

(1) Kotle

(2) Pračky plynu

(3) Mlýny

(4) Prostory spalovacích turbin

(5) Chladící věže

(6) Zásobníky, sila a násypky

(7) Napínací konce kladek dopravníků

(8) Elektrostatické odlučovače

A-5-4.3

Rizika uhelného prachu. Riziko jakéhokoli uhelného prachu se vztahuje ke snadnému vznícení a vážnosti následného výbuchu. Důlní úřad Ministerstva vnitra USA vypracoval rozhodovací stupnici za základě malých stupnicových zkoušek, která je velmi užitečná po měření potenciálního rizika výbuchu různých uhelných prachů. Zápalná citlivost je funkcí zápalné teploty a minimální teploty vznícení, zatímco výbušnost se zakládá na údajích připravených Důlním úřadem. Zkušební výsledky se zakládají na standardním uhelném prachu z oblasti Pittsburgh odebraném v koncentraci 0,5 uncí na stopu krychlovou. Ukazatel výbušnosti je produktem zápalné citlivosti a závažnosti výbuchu. Tato metoda umožňuje ohodnocení relativních rizik různých uhelných prachů.

Pokud jsou uhelná sila provozována s nízkými zásobami, existuje potenciál pro to, aby se vznášející se uhelný prach dostal do výbušného rozsahu. Jako u samovolného zahřátí, i výbušný rozsah a potenciál výbuchu se zakládají na výše uvedených proměnných.

A-5-6.5

Požární škodní průběh v pračce plynu. V pračkách plynu s plastovou výstelkou nebo plastovou výplní došlo minimálně ke třem velkým požárům. Společné pro ně byly následující faktory:

(1) K požáru došlo během odstávky

(2) Požár byl okamžitě detekován

(3) Požár byl způsoben řezáním a svařováním

(4) Rychlé šíření požárů znemožnilo přístup do vnitřku pračky plnu, což způsobilo, že ruční hašení bylo neúčinné.

Následující jsou krátká shrnutí doposud oznámených škod:

Požár č. 1. Pračka plynu měla 36 stop (11 m) v průměru a byla 139 stop (42 m) vysoká. Pračka plynu obsahovala dvě části polypropylenového obalu: jedna část byla 4 stopy (1,2 m) silná a jedna část byla 3 stopy (1 m) silná. Část silná 3 stopy (1 m) byla odstraněna v době požáru. Obě vrstvy obalu dosahovaly podél celého průměru věže. Externí dodavatel prováděl opravy na otočné lopatce v horní části pračky. Přes horní část výplně byla položena svařovací plachta. Jiskry od svařování propadly přes dřevěnou pracovní plošinu a zapálily polypropylenový obal o 30 stop (9 m) níže. Požár byl okamžitě detekován. Personál elektrárny reagoval okamžitě a dodržoval předem stanovené postupy. Zaměstnanci spustili mlžné vodní sprchy a poté uzavřeli přístupové dveře a výstupní hradítko, aby byla pračka oddělena. Zaměstnanci elektrárny použili 1 1/2 palcovou (3,8 cm) hadici vně kanálu. Hašení provedla veřejná hasičská jednotka. Celkové trvání požáru bylo dvě minuty. Škoda na majetku byla odhadnuta na USD 5 000 000,- a odstávka trvala 41 dnů.

Požár č. 2. V jedné budově byly čtyři pračky plynu. Pračky byly 30 stop x 30 stop x 80 stop (9 m x 9 m x 24 m). Pračky mají velké množství plastových obalů a mají výstelku. Na jedné z praček se prováděla údržba. Personál plánoval provést opravu na výstelce v blízkosti horní části pračky. Oprava zahrnovala řezání a svařování. Horký kov padal dolů uvnitř pračky. Ve spodní části pračky byl zpozorován malý požár, který se rychle šířil a vypálil výstelku a obal. Požár se propálil přes expanzní spoj v horní části pračky a šířil se přes ochoz s poškozením konstrukční oceli budovy v oblasti nad pračkou. Škoda na majetku byla odhadnuta na USD 7 000 000,- a odstávka trvala asi osm měsíců. Důvodem byla nutnost výměny pláště.

Požár č. 3. V jedné budově byly tři absorpční věže. Věže byly 40 stop x 65 stop x 185 stop (12,1 m x 19,7 m x 56 m). Pračky měly gumový nástřik a měly polypropylenové eliminátory zamlžení. Pracovníci se v odvodním kanálu jedné z praček snažili utěsnit malé dírky v kanálu. Na ochranu expanzního spoje se používala plastová plachta. Jiskry ze svařování zapálily plast. Požár byl okamžitě detekován. Na hašení požáru byly použity přenosné hasící přístroje. Požár se rychle rozšířil na dřevěné lešení. Hasiči elektrárny zasahovali, ale vzhledem k hustému kouři nemohli vstoupit do kanálu. Požár se rozšířil na polypropylenový eliminátor zamlžení a na gumovou výstelku v pračce plynu. Teplo z požáru bylo odvětráno do budovy, čímž se zřítila střecha. Pračka byla zničena. Škoda na majetku byla odhadnuta na USD 42 000 000,-. Elektrárna byla ve výstavbě a její dokončení se požárem zpozdilo o dva roky.

A-5-7.3.6

U některých turbogenerátorů, které používají princip ochranného potrubí, končí ochranné potrubí pod krytem stroje, kde napájecí a vratné potrubí vede ke dvojicím ložisek. Tato místa jsou zranitelná z hlediska prasknutí doprovázených únikem oleje v případě nadměrných vibrací stroje a měla by být chráněna.

A-6-5.2.1

Pokud dojde k vzplanutí, palivové ventily by se měly uzavřít co nejdříve (pokud možno za méně než 1 sekundu), aby se zabránilo hromadění nespáleného paliva ve spalovací komoře. Škodní průběh dokazuje, že k požárům nebo výbuchům došlo v systémech, kde k uzavření přívodu paliva nedošlo během 3 sekund.

10-1.1 Publikace NFPA

National Fire Protection Association (Národní asociace pro požární ochranu), 1 Batterymarch Park, P.O. Box 9101, Quincy, MA 02269-9101.

NFPA 10 Norma pro přenosné hasící přístroje, vydání 1998

NFPA 11 Norma pro nízko rozpínavou pěnu, vydání 1998

NFPA 11A Norma pro systémy se středně a vysoce rozpínavou pěnou, vydání 1999

NFPA 12 Norma pro hasící systémy na kysličník uhličitý, vydání 2000

NFPA 12A Norma pro požární hasící systémy na halon 1301, vydání 1997

NFPA 13 Norma pro instalaci sprinklerových systémů, vydání 1999

NFPA 14 Norma pro instalaci suchovodů, vlastních hydrantů a hadicových systémů, vydání 2000

NFPA 15 Norma pro stabilní vodní sprchy pro požární ochranu, vydání 1996

NFPA 16 Norma pro instalaci pěnových vodních sprinklerových a pěnových vodních sprchovacích systémů, vydání 1999

NFPA 17 Norma pro hasící systémy používající suché chemikálie, vydání 1998

NFPA 20 Norma pro instalaci stabilních čerpadel pro požární ochranu, vydání 1999

NFPA 22 Norma pro vodní nádrže pro vlastní požární ochranu, vydání 1998

NFPA 24 Norma pro instalaci vlastního požárního rozvodu a jeho příslušenství, vydání 1995

NFPA 25 Norma pro revizi, testování a údržbu vodních požárních systémů, vydání 1998

NFPA 30 Norma pro hořlavé a vznětlivé kapaliny, vydání 1996

NFPA 31 Norma pro instalaci zařízení spalujícího olej, vydání 1997

NFPA 37 Norma pro instalaci a použití stabilních spalovacích motorů a plynových turbin, vydání 1998

NFPA 50A Norma pro systémy plynného vodíku v uživatelských provozech, vydání 1999

NFPA 50B Norma pro systémy kapalného vodíku v uživatelských provozech, vydání 1999

NFPA 51B Norma pro požární prevenci během svařování, řezání a dalších horkých prací, vydání 1999

NFPA 54 Státní norma pro palivový plyn, vydání 1999

NFPA 58 Norma pro LPG, vydání 1998

NFPA 61 Norma pro prevenci požárů a výbuchů prachu v zemědělských a potravinářských provozech, vydání 1999

NFPA 68 Směrnice pro odvětrání deflagrací, vydání 1998

NFPA 69 Norma pro systémy prevenci výbuchu, vydání 1997

NFPA 70 Státní elektrická normaŽ, vydání 1999

NFPA 72 Státní norma pro požární signályŽ, vydání 1999

NFPA 75 Norma pro ochranu elektronického zařízení pro výpočetní/datové zpracování, vydání 1999

NFPA 77 Doporučená praxe pro statickou elektřinu, vydání 1993

NFPA 80 Norma pro požární dveře a požární okna, vydání 1999

NFPA 80A Doporučená praxe pro ochranu budov před vnějšími požárními riziky, vydání 1996

NFPA 88B Norma pro servisní dílny, vydání 1997

NFPA 90A Norma pro instalaci klimatizačních a ventilačních systémů, vydání 1999

NFPA 90B Norma pro instalaci teplovzdušných a klimatizačních systémů, vydání 1999

NFPA 91 Norma pro vývodové systémy vzduchového odvodu par, plynů, vodní mlhy a nehořlavých pevných částic, vydání 1999

NFPA 92A Doporučená praxe pro systémy řízení kouře, vydání 1996

NFPA 101Ž Norma pro ochranu života, vydání 2000

NFPA 204 Směrnice pro odvětrání kouře a tepla, vydání 1998

NFPA 214 Norma pro chladící věže, vydání 1996

NFPA 220 Norma pro typy výstavby budov, vydání 1999

NFPA 230 Norma pro požární ochranu skladů, vydání 1999

NFPA 231D Norma pro skladování pneumatik, vydání 1998

NFPA 241 Norma pro bezpečnost výstavby, úprav a demoličních činností, vydání 1996

NFPA 251 Standardní metody testů požární odolnosti stavebních konstrukcí a materiálů, vydání 1999

NFPA 252 Standardní metody požárních testů dveřních systémů, vydání 1999

NFPA 253 Standardní metoda testů kritického sálavého toku podlahových krytin za použití zdroje sálavé tepelné energie, vydání 2000

NFPA 255 Standardní metoda testu charakteristik hoření povrchu stavebních materiálů, vydání 2000

NFPA 256 Standardní metoda požárních testů střešních krytin, vydání 1998

NFPA 257 Norma pro požární testy oken a zasklených systémů, vydání 2000

NFPA 259 Standardní zkušební metoda pro potenciální teplo stavebních materiálů, vydání 1998

NFPA 295 Norma pro řízení ničivých požárů, vydání 1998

NFPA 299 Norma pro ochranu života a majetku před ničivým požárem, vydání 1997

NFPA 395 Norma pro skladování hořlavých a vznětlivých kapalin na tankovištích a ve vzdálených areálech, vydání 1993

NFPA 600 Norma pro průmyslové hasičské sbory, vydání 2000

NFPA 601 Norma pro bezpečnostní služby v prevenci požárních škod, vydání 2000

NFPA 664 Norma pro prevenci požárů a výbuchů v dřevozpracujících a dřevoobráběcích provozech, vydání 1998

NFPA 701 Standardní metody požárních zkoušek pro šíření ohně na textiliích a fóliích, vydání 1999

NFPA 704 Standardní systém pro identifikaci rizik materiálů pro havarijní odezvu, vydání 1996

NFPA 750 Norma pro požární systémy na vodní mlhu, vydání 2000

NFPA 780 Norma pro instalaci bleskosvodových systémů, vydání 1997

NFPA 803 Norma pro požární ochranu lehkovodních jaderných elektráren, vydání 1998

NFPA 851 Doporučená praxe pro požární ochranu vodních elektráren, vydání 2000

NFPA 1221 Norma pro instalaci, údržbu a použití komunikačních systémů havarijních služeb, vydání 1999

NFPA 1962 Norma pro péči, použití a servisní zkoušky požárních hadic včetně přípojek a trysek, vydání 1998

NFPA 1972 Norma pro ochranné celky určené pro konstrukční hašení, vydání 2000

NFPA 2001 Norma pro hasící systémy používající čisté látky, vydání 2000

NFPA 8501 Norma pro provoz jednohořákového kotle, vydání 1997

NFPA 8502 Norma pro prevenci explozí/implozí topenišť v kotlích s více hořáky, vydání 1999

NFPA 8503 Norma pro systémy na rozemleté palivo, vydání 1997

NFPA 8504 Norma pro provoz atmosférických fluidních kotlů, vydání 1996

NFPA 8505 Norma pro provoz mechanického přikládacího zařízení, vydání 1998



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 5 (počet známek: 1) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.