Do výrobního závodu byl přivezen k opravě trubkový chladič vzduchu, umístěný v závodě na výrobu technických plynů za posledním stupněm vysokotlakého vzduchového kompresoru.

Chladič tvořily svazky trubek umístěné do vodních plášťů uspořádaných nad sebou a propojených hrdly tak, že chladicí voda procházela z jednoho do druhého. Voda tedy vystupovala z chladiče v místě, kde do něho vstupoval vzduch stlačený na 15 MPa. Ten přecházel z jednoho svazku do druhého trubkovým obloukem se závitovými přírubami. Ty byly přitaženy svorníky k přírubě svařovaného přechodového kužele, přitaženého k trubkovnici svazku rovněž svorníky.

U chladiče došlo, v délce asi jedné čtvrtiny jednoho svazku, k roztržení trubek nacházejících se v místě vstupu vzduchu do chladiče a následně k roztržení vodního pláště z plechu tloušťky 5 mm. Část vodního pláště až ke střednímu obvodovému svaru chyběla, zbytek byl roztržen v podélném svaru až ke koncové přírubě, na volném konci byl takřka narovnán. V kompresorovně vybourala exploze prosklenou stěnu a utrhla chladič ze základových šroubů.

Za příčinu této události lze považovat jednak závadu v projekci, neboť nebyla vzata v úvahu možnost vzniku přehřátí vody při protiproudém uspořádání, jednak nedostatečné sledování pracovních teplot zařízení a v neposlední řadě jeho neprozíravou a tedy nedostatečnou údržbu.

Projekční řešení protiproudého vstupu horkého vzduchu v místě nejvyšší teploty chladicí vody, a možná i překračování vstupní teploty nedostatečně vychlazené a neupravené vody, vedlo zřejmě až k jejímu varu a vylučování pevných usazenin na horkých trubkách. Tím došlo ke zhoršení přestupu tepla, překročení výpočtové teploty materiálu a poklesu mechanických hodnot, což mělo za následek jejich destrukci.

Projekt neuvažoval měření teploty chladicí vody na vstupu a výstupu z chladiče, ale lze se domnívat, a místní provozní předpis mohl na takovou skutečnost pamatovat, že vysoká povrchová teplota vodního pláště (při tlaku vody 0,6 MPa a jejím varu možná i přes 100 ^oC), je signálem k zásahu a upozorněním, že není vše v pořádku. Mezi důvody, na základě kterých ukládala ČSN 69 0012, tehdy závazná, za povinnost vypracovat provozní pokyny, byl na prvním místě „provoz, při kterém dochází ke zhoršení...mechanických vlastností materiálu nádoby vlivem pracovní tekutiny případně prostředí“.

Ani vnitřní revize by, po pouhé demontáži trubkových oblouků a přechodových kuželů, neodhalila narůstající usazeniny na vnějším povrchu trubek, protože lze jen stěží předpokládat, že by její součástí byla i kontrola trubek ve vodním plášti, který nebyl tlakovým prostorem zařízení podléhajícím povinně revizím a zkouškám.

Naštěstí nedošlo při této události k žádnému úrazu, ale pracovník obsluhující kompresory utekl volnou stěnou do polí a rozvázal pracovní poměr písemně.

Z hlediska dnes platných předpisů budiž tento případ poučením, že není již dostačující pouhé formální plnění požadavků norem, ale má-li být výsledkem opatření k prevenci rizik odstranění všech rizik, musí být přijímána i taková, která žádný předpis neukládá.

Související

Související témata Nehody, úrazy, havárie Provozní média - chemická úprava