[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Ekonomické aspekty BOZP Datum: 16.11.2004Autor: Zdroj: Svobodová Lenka- VÚBP V případě, že by se jednalo o českého producenta s nedostatečným respektem ke standardům BOZP, který by díky tomu snadno konkuroval jinému podnikajícímu subjektu v EU v daném oboru, může tento podat stížnost či žaloby pro porušení platného práva, resp. nedostatečnou aplikaci společných standardů EU, popř. zamezit dodávkám z firem podezřelých z opomíjení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V České republice absence pro nemoc a úraz zaměstnanců, respektive průměrná délka pracovní neschopnosti dosahuje rekordních výšek, a to více než jeden měsíc na jeden případ. Každý den chybí na pracovištích pro nemoc a úraz průměrně 302 tisíc osob, tj. téměř 7 % ze všech 4,4 mil. nemocensky pojištěných osob v ČR; což pro názornost představuje celkový počet obyvatel jako má například celý Karlovarský kraj nebo město Ostrava. O tom, že se tento stav i dlouhodobý trend také odráží na produktivitě ekonomiky, není žádných pochybností. Nenahraditelné ztráty na životech a poškození zdraví jsou pro nás všechny varováním. Vyčíslíme-li k tomu společenské náklady a ztráty z titulu pracovních úrazů, smrtelných úrazů a nemocí z povolání, které představují řádově ročně 25 miliard korun, je evidentní, že Česká republika bude muset příslušnými nástroji reagovat na identifikované negativní trendy, věnovat větší pozornost hospodaření s lidským kapitálem. Stav a úroveň BOZP - přístupy podniků Je zřejmé, že stav a úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v konkrétním podniku odráží stav technického vybavení, vyspělost kultury práce managementu i zaměstnanců, způsob jejich přípravy a výchovy, úroveň organizace a řízení apod. Důsledky nízké úrovně BOZP Úrazy (PÚ, SÚ), nemoci z povolání, invalidita, nemocnost představují zátěž pro jedince, rodinu, podnik i celou společnost. Může znamenat ukončení aktivní pracovní činnosti (předčasné odchody do důchodu), zatížení zdravotního a sociálního systému (vyšší výdaje státního rozpočtu), snížení pracovní schopnosti, nezaměstnanost, ohrožení příjmu rodin, zvýšení objemu nevyužitého času a pokles produktivity práce, snížení konkurenční schopnosti podniků i celé ekonomiky. Mezi mírou absence zaměstnanců a rentabilitou společnosti existuje přímá souvislost, což také potvrzuje celosvětový průzkum, neboť organizace s průměrem 5 dnů absence na jednoho zaměstnance za rok vykazují o 60 % vyšší ziskovost než organizace s průměrnou desetidenní absencí. Čeští účastníci této studie vykázali v průměru 14,4 dnů absence na zaměstnance za rok, což se projevuje nižší mírou rentability společností. Dále při zajišťování výroby a služeb, v případě vyšší absence zaměstnanců, sahají podniky vesměs k přesčasové práci. Stávající zaměstnanci jsou tak vystaveni vyššímu pracovnímu zatížení. Vyšší intenzita práce a prodlužování práce se mohou v delším časovém horizontu odrazit nejen v nárůstu stresu, ale ve svém důsledku ve zhoršení zdravotního stavu zaměstnanců a v neposlední řadě i v jejich absenci pro nemoc a úraz. Dále je nutné si uvědomit, že plné členství v EU usnadní volný pohyb produkce a vyšší tlak ze strany potenciálních konkurentů na respektování rovných podmínek podnikání. V tomto směru se již v minulosti objevovaly stížnosti na „vylepšování“ nákladové pozice českých producentů z titulu nedodržování ekologických požadavků a obdobné signály se mohou uplatnit v případě šetření nákladů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - tzv. sociální dumping1 . Je zřejmé, že v mnohých organizacích převládá sklon k podceňování významu rizik spojených s bezpečností práce. Většina firem zabezpečuje nezbytné, často jen základní požadavky týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Není třeba zakrývat i tu skutečnost, že v případě sezónních výrob, kdy se do provozu „valí“ zakázky, je zájmem provozních manažerů vyrábět i za cenu, že řada těchto z jejich pohledu „podpůrných“ požadavků nebude zcela a důsledně dodržena. Přiznejme dále, že management řady organizací má velice nízké povědomí o požadavcích bezpečnosti práce (vydání živnostenského listu je u řady živností pouze formálním aktem bez jakéhokoliv ověření elementárních znalostí pro fungování firmy. Dle dosavadních výsledků analýz přesto existuje v čs. podnikatelské sféře reálný prostor Náležitá péče a zvyšování úrovně BOZP vede k vyšší kultuře práce a kvalitě pracovních míst, zvyšování spokojenosti zaměstnanců, zkvalitňování lidského kapitálu a lidských zdrojů, snižování nemocnosti a úrazovosti (absence), ztrát a nákladů apod. (viz schéma):
1 V případě, že by se jednalo o českého producenta s nedostatečným respektem ke standardům BOZP, který by díky tomu snadno konkuroval jinému podnikajícímu subjektu v EU v daném oboru, může tento podat stížnost či žaloby pro porušení platného práva, resp. nedostatečnou aplikaci společných standardů EU, popř. zamezit dodávkám z firem podezřelých z opomíjení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
|