[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Zkušenosti se zpracováváním vnějších havarijních plánů Datum: 14.11.2004Autor: Zdroj: Stuchlá Kateřina-Zkušenosti se zpracováváním vnějších havarijních plánů. 112, č. 7 (2004) V souvislosti s rozvojem techniky roste také množství nebezpečných chemických látek a chemických přípravků používaných v technologiích, skladovaných a také dopravovaných mezi průmyslovými podniky. Snaha o zvýšení bezpečnosti, iniciovaná nehodami i celkovým zájmem o zvýšení bezpečnosti, vedla k vytvoření legislativní povinnosti pro zavedení systému řízení prevence závažných havárií v podnicích, na kterou úzce navazuje oblast havarijního plánování. Tato problematika podléhá dikci zákona o prevenci závažných havárií [1]. Vnější havarijní plány (dále jen „VHP“) se zpracovávají pro objekty a zařízení zařazené do skupiny B dle výše uvedeného zákona nebo pro jaderná zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, dle vyhlášky č. 328/2001 Sb. [3]. Tento článek je zaměřen na VHP objektu/zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, je dán vyhláškou č. 383/2000 Sb. [2]. Podle § 10 odst. 5 zákona o integrovaném záchranném systému [3] zpracovávají VHP HZS krajů, které plní úkoly orgánů kraje, uvedené v § 10 odstavce 1 - 4 zákona [3]. Na území Moravskoslezského kraje (dále jen MSK) je 10 provozovatelů zařazeno do skupiny B, z toho šest provozovatelů je na území města Ostravy. Příspěvek se dále bude týkat území statutárního města Ostravy. V okolí těchto provozovatelů byly stanoveny zóny havarijního plánování, pro jejichž území jsou v současné době zpracovávány plány VHP. Vnitřní hranice zóny havarijního plánování tvoří hranice areálu provozovatele. Vnější hranice zóny byla stanovena na základě zásad pro stanovení zóny havarijního plánování dle vyhlášky č. 383/2000 Sb. [2] a na základě podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování zpracovaných provozovatelem. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen HZS MSK), tuto hranici upravil podle aktualizovaných množství nebezpečných látek a místních urbanistických, katastrálních, terénních a demografických poměrů. Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále jen Krajský úřad MSK) pak upravenou hranici zóny havarijního plánování schválil. Bezpečnostní rada města Ostravy určila gestory, odpovědné za zpracování dílčích odborných částí VHP, tj. zpracovatele plánů konkrétních činností. Koordinátorem a hlavním zpracovatelem VHP je HZS MSK. Dalšími gestory jsou: Krajská hygienická stanice Ostrava, Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava, Krajská veterinární správa Ostrava a Magistrát města Ostravy - odbor zdravotnictví. Podklady pro zpracování VHP tvoří: Bezpečnostní zpráva a vnitřní havarijní plán provozovatele, Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu, které jsou HZS MSK postupovány ze strany krajského úřadu. Další nezbytné podklady pro zpracování VHP HZS MSK požaduje, jakožto zpracovatel VHP, zejména od provozovatelů. Na základě podkladů HZS MSK nejprve zpracoval Informační část VHP. Informační část obsahuje: základní charakteristiku území (identifikaci a charakteristiku provozovatele, popis zóny havarijního plánování, geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou charakteristiku, popis infrastruktury), popis sídelních celků, strukturu organizace havarijní připravenosti, seznam podkladů, předaných provozovatelem krajskému úřadu, seznam vnitřních havarijních plánů provozovatele, výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie. Velkou pozornost je potřebné věnovat účinkům a následkům potencionální havárie vyplývajících ze zpracované analýzy rizik. Pro srovnání dosahů havarijních účinků (toxických koncentrací, tlakové vlny, tepelné radiace, letících trosek) je vhodné použít více metod analýzy rizika/modelů, ze kterých je pak jednodušší vybrat odpovídající výsledek. K výsledkům provedené analýzy rizik je potřebné přistupovat kriticky. V případě nesprávné aplikace výsledků analýzy rizik může přeneseně dojít k chybám při plánování opatření v zóně havarijního plánování. Zpracovaná informační část VHP je postoupena gestorům dalších částí jako podklad ke zpracování určeného plánu konkrétní činnosti. Plány konkrétní činnosti Obsah jednotlivých plánů konkrétních činností a odpovědnosti za jejich zpracování: Plán vyrozumění - způsoby vyrozumění složek IZS o vzniklé havárii, schémata vyrozumění včetně kontaktních údajů, výpis ze systému vyrozumění, které zabezpečuje provozovatel a vzory prvotních informací o vzniku havárie. Plán varování obyvatelstva - způsoby varování obyvatelstva, včetně popisů žádoucího chování obyvatelstva po varování, způsoby předání informací o žádoucím chování občanů v případě havárie je improvizovaná ochrana a ukrytí obyvatelstva. Plány ukrytí, evakuace a individuální ochrany obyvatelstva - z praktických důvodů byly tyto plány sloučeny do Plánů ochrany osob, který řeší všechny tři úzce provázané oblasti. Prioritou v případě havárie je improvizovaná ochrana a ukrytí obyvatelstva. Plán zásahu složek IZS - stanovuje způsoby koordinace zasahujících složek IZS, vymezuje místa pravděpodobného nasazení složek, včetně určení příjezdových cest, technických a ochranných prostředků. Plán dekontaminace - určuje způsoby dekontaminace osob, prostředků a bezprostředního okolí postiženého havárií, prostředky nutné k dekontaminaci a způsoby jejich zajištění. Plán monitorování - popisuje způsoby monitorování a předávání informací o naměřených veličinách (meteorologických, koncentračních), stanovuje odpovědnosti a opatření. Traumatologický plán - informuje o působení nebezpečné látky na lidský organismus a o diagnostice zasažení organismu nebezpečnou látkou; plánuje možné léčebné postupy, zásady a postupy realizace zdravotnické pomoci a způsoby zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a ukrytému obyvatelstvu. Havarijní veterinární plán - popisuje stavy a umístění hospodářských zvířat v zóně havarijního plánování. Stanovuje opatření pro jejich přežití, způsoby ošetření a veterinárního třídění zasaženého hospodářského zvířectva, opatření vůči intoxikovanému zvířectvu včetně likvidace uhynulých zvířat. Plán zamezení distribuce a používání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou - stanovuje způsoby kontroly kontaminovaných potravin, krmiv a vody, způsob vydávání pokynů k zamezení jejich distribuce, způsoby likvidace kontaminovaných a zajištění distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv. Plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu - obsahuje seznam a lokalizaci zdrojů, které mohou být ohroženy při havárii domino efektem, včetně opatření, která mohou domino efektu zabránit nebo omezit. Plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti - stanovuje způsoby vyhledávání zemřelých osob a jejich identifikaci, způsoby se zacházeními s nimi a stanový způsoby pohřbení. Plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí - obsahuje přehled vlivů a následků působení nebezpečných látek na složky životního prostředí, přehled opatření k zamezení nebo omezení dopadů havárie na životní prostředí, včetně stanovení odpovědnosti za tato opatření. Plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a plán regulace pohybu osob a dopravy - stanovuje pevné hlídky za účelem zabránění vstupu do zamořených oblastí, pohyblivé hlídky, určené k vyrozumění obyvatelstva o hrozícím nebezpečí, vytvoření eskontních skupin, filtračních bodů, zpohotovení identifikačních skupin, vytvoření informačního střediska, stanovení příjezdových cest do zabezpečené oblasti, síly a prostředky, úkoly operačního střediska a plán spojení. V průběhu zpracování VHP má velký význam spolupráce s provozovatelem, neboť právě provozovatel má největší povědomí o potencionálních rizicích, zná nejlépe technologie a postupy, případná opatření k minimalizaci nehod apod. V MSK byla spolupráce s provozovatelem zahájena v rámci každoročních integrovaných kontrol podle zákona č. 353/1999 Sb. [1] , během nichž se uskutečnily podrobné prohlídky objektů a byly s provozovateli řešeny podmínky a požadavky na doplnění údajů, které budou dále sloužit jako podklad pro zpracování VHP. Tímto postupem, HZS MSK zpracoval pracovní verzi VHP. Vzhledem k rozsáhlosti dokumentů jsou VHP zpracovávány ve formátech html. Výhodou tohoto formátu je snadná orientace v textu a ve struktuře plánu, přehlednost, relativní nenáročnost na kapacitu a možnost prohlížení v běžném internetovém browseru. Zpracovaný VHP je na CD nosiči předán Krajskému úřadu MSK, který zajišťuje jeho rozeslání k vyjádření dotyčným orgánům státní správy a dotčeným obcím v zóně havarijního plánování (dle § 16 zákona č. 353/1999 Sb. [1]) a dále pak zajišťuje veřejné projednání VHP (dle § 13 odst. 1 zákona [1]). Krajský úřad shromažďuje všechna vyjádření a připomínky a zpětně je postupuje HZS MSK, který je zpracovává do „finální“ verze VHP. Vnější havarijní plán následně projednává bezpečnostní rada města Ostravy a schvaluje primátor města Ostravy (dle § 13 zákona [4]). Literatura
|