Vážený pane náměstku,

po prostudování materiálů, které byly zaslány členům stálého výboru , jehož jste předsedou, a po jejich projednání v technické sekci naší Asociace jsme utvrzeni v některých názorech na stav státního odborného dozoru nad provozem technických zařízení v ČR.

A) Je potlačována úloha orgánů státní správy v oblasti dozoru nad bezpečností provozu technických zařízení se zvýšenou mírou rizika (vyhrazených).

1.      Je chybou, že je oddělována výroba stanovených výrobků od jejich provozu

Výroba patří pod MPO ( zákon č.22/1997 Sb. v platném znění a navazující NV, v našem případě č.20/2003 Sb. a 26/2003 Sb.) a tím pod ÚNMZ a ČOI.

Provoz patří pod MPSV ( zákon č.174/1968 Sb. v platném znění a návazné vyhlášky v našem případě č.18/1979 Sb. v platném znění) a tím pod ČÚBP, IBP a ITI Praha.

Dle našich informací je toto řešení v zemích ES neobvyklé.

2. Je chybou, že legislativa vztahující se na obsluhy a pracovní úrazy patří pod MPSV a legislativa vztahující se na výrobu zařízení pod MPO.

MPSV dosud sice přísluší i provoz technických zařízení, jeho úloha je však stále více potlačována a tím i snižována úloha ČÚBP (IBP). Tento orgán státní správy se stále více soustřeďuje pouze na inspekci práce, avšak MPO,kterému přísluší výroba, dozor nad bezpečností provozu technických zařízení nepřebírá.

V plánu práce na rok 2004 - 2007 není (kromě jmenování našeho výboru) žádný návrh týkající se technických zařízení.

Z toho vyplývá:

1.     Je navržen zákon o inspekci práce, avšak zatím nejsou podnikány žádné kroky k vytvoření návrhu  Zákona o bezpečném provozu technických zařízení (NV č.378/2000 Sb. je dle našeho názoru nedostatečné, neboť řeší podrobněji pouze zdvihadla a výtahy).

2. Dosud nejsou přesně určena technická zařízení se zvýšeným rizikem při provozu, tč. označovaná jako vyhrazená zařízení (viz § 134b zákoníku práce).
3. Nejsou řešeny periodické revize, inspekce a zkoušky provozovaných zařízení, jejichž pravidelné provádění má nepochybně vliv na bezpečný provoz a používání technických zařízení (viz § 134a zákoníku práce). Vyhlášky č.18; 19; 20; 21/1979 a č.85/1978 Sb. jsou poplatné době vzniku a bývalé závaznosti ČSN.
4. MPO není orgán státní zprávy, který by prováděl dozor nad provozovanými zařízeními. MPSV se soustřeďuje na inspekci práce a bezpečnost technického zařízení opomíjí - viz vyhláška č.494/2000 Sb., která řeší pouze pracovní úrazy. Havárie zařízení vůbec neřeší tak, jak je řešila zrušená vyhláška č.110/1975 Sb. V současné době, kromě velkých chemických havárií nepřísluší státnímu odbornému dozoru (IBP) šetření havárií a provozovatel již není povinen jim havárie oznamovat.

Úrazy nelze oddělit od havárií a nehod zařízení, neboť z praxe je známo, že jsou často  

způsobeny právě špatným technickým stavem zařízení. Havárie se pak většinou jen zřídka obejdou bez smrtelných nebo hromadných úrazů či obecného ohrožení.

Bezpečnost technických zařízení je komplexní kategorie zahrnující nejenom bezpečnou konstrukci výrobku, ale i bezpečný provoz, kvalifikaci a odbornou způsobilost obsluhy a technický stav za provozu.

Technický stav provozovaného zařízení musí proto být periodicky kontrolován.

B)            I ve výrobě vyhrazených zařízení - výrobků se zvýšením rizikem by měla být  zvýšena úloha státu. ČOI kontroluje převážně dokumentaci povinnou ze zákona a vlastní technická bezpečnost výrobků zůstává na AO (NB) nebo výrobci. ČOI nemůže mít při rozsahu výrobků odborníky na posouzení  zda AO nebo výrobce plní svoje povinnosti a zda konkrétní výrobek splňuje požadavky bezpečnosti. Stát tyto odborníky má, ti však jsou na ČÚBP, IBP, ITI Praha, které podléhají MPSV, kterému však nepřísluší výroba .

Posuzovat technický stav a provádět dozor nad činností AO (NB) ale i výrobců (modul A), by měli pracovníci ČÚBP, IBP, ITI Praha a ČOI by měla provádět pouze kontrolu dokumentace a značení a dozor zda nejsou kladeny překážky volnému pohybu zboží.

C)            Další oblastí, na kterou bychom si dovolili obrátit Vaši pozornost, je jednotnost státního odborného dozoru ve společných oblastech.

Kromě ČÚBP existují odborné dozory při několika dalších ministerstvech. V poslední době začaly vydávat (nebo v návrhu připravují) vlastní předpisy. Domníváme se, že by bylo logické, a ve svých důsledcích i úsporné, aby na stejná zařízení, která jsou v různých resortech, se vztahovaly stejné předpisy a normy a dozor nad jejich provozem vykonával jeden orgán státního odborného dozoru. Rezortní dozory by dozorovaly a vydávaly předpisy na speciální zařízení, které jim přísluší. Např. MO na tlakové zařízení umístěné ve zbraňových systémech nebo používané pouze k bojovým účelům.

D)             Další problematikou je provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení, které je řešeno pouze na úrovni vyhlášek a ČSN a povinnost jejich provádění nemá oporu v zákonu.

1.     Jednotlivé obory (např. výroba, distribuce a využití plynů) vydávají pro svou oblast Technická pravidla, která by mohla být využita při tvorbě obecně závazných předpisů.

2.     Normami jsou pro revize a zkoušky stanoveny pevné lhůty Závazné by měly být pouze nejzazší termíny.

3.     Měly by být dovoleny náhrady revizí a zkoušek založené na shromažďování a vyhodnocení poznatků o stavu zařízení :

·       ve smyslu prokazování technické bezpečnosti,

·       na základě vyhodnocení rizik.

Systémy by schvalovala autorizovaná osoba, např. ITI Praha, která by též prováděla

periodickou kontrolu jejich dodržování. Toto by se týkalo především velkých průmyslových celků.

E)               Dle našich informací je provoz  technických zařízení řešen ve státech ES individuelně a dle národních vyhlášek a předpisů. Velmi podobně jako v ČR je to řešeno v Německu a Rakousku. Stát si ponechává kontrolu (dozor). Dle našeho názoru by měl i v ČR zachován orgán státního odborného dozoru, který by dozoroval provozovaná technická zařízení se zvýšeným rizikem (vyhrazená zařízení).

Má-li být plnění uložených povinností vymahatelné, musí mít příslušný předpis sankční ustanovení, jejichž ukládání je pouze v kompetenci orgánů státní správy postupujících podle správního řádu.

F)            Musí být stanoveny požadavky na kvalifikaci obsluh, údržby a opravy VTZ.(viz § 134b zákoníku práce).

G)            Musí být stanoveny požadavky na kvalifikaci pracovníků zajišťující revize a zkoušky a náhradní způsoby dle písm. D) bodu 3.

Související

Související témata Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ