Víte, že z veřejných vodovodů pitnou vodu odebírá okolo 89% obyvatel ? Její cena za posledních deset let vzrostla na 3,4 násobek, takže se pohybuje na úrovni 21,50 Kč/m³. Spotřeba v domácnostech dosahuje úrovně 103 L. os^-1 . den ^-1, nebo-li 37,6 m³.rok^-1, a to představuje roční platbu 808 Kč. Měsíční spotřebu pitné vody lze tedy z hlediska osobních nákladů srovnat  s jedním obědem v restauraci nebo s krabičkou cigaret. Spolehlivost dodávky pitné vody je v Česku relativně vysoká, takže případná porucha nás vždy překvapí. Protože za bohatství obvykle považujeme, to co je drahé a málo dostupné, tak do této kategorie pro většinu obyvatel pitná voda zatím nespadá.

Vyhláška č.252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu  a četnost a rozsah kontroly pitné vody, nabyla účinnosti 1. května 2004. Především ve spojení se zákonem č.258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a s jeho dodatky přesně definuje, jaké základní vlastnosti má pitná voda mít. Ovšem nejen pitná voda, ale i voda teplá, respektive ta voda, kterou máme na mysli při použití zavedeného pojmu teplá užitková voda. Rozlišují se dva druhy vody teplé. První je ta, která se ve směšovací baterii může dostat do kontaktu s vodou pitnou a druhá je připravována pouze pro účely osobní hygieny zaměstnanců.

Pro praxi výstavby rozvodů vody a jejich rekonstrukcí je zajímavé nařízení, že kontrola pitné vody má být provedena v případě přerušení zásobování vodou na více než 24 hodin, před zahájením sezónního využívání části vodovodu, případně po opravě havárie, která mohla ovlivnit jakost pitné vody. Pokud se tato ustanovení budou skutečně přísně dodržovat, projeví se to znatelně i na osobním účtu odběratele. Vyhláška stanoví, že kontrola jakosti pitné vody musí být provedena na místě uvnitř budovy. To bude zcela určitě prováděno hned za hlavním vodoměrem. Ve vyhlášce jsem nenašel předpis, že by měla být kontrolována kvalita pitné vody na výtocích, přestože následkem poruchy veřejného vodovodu mohlo dojít k zanesení kalů aj.až do vodovodu uvnitř stavby. Pro teplou vodu se stanoví, že její hygienické limity musí být dodrženy na všech místech uvnitř stavby.

Potřeba boje s nadměrným výskytem bakterií legionel v rozvodech teplé vody je ve vyhlášce vyjádřena limitem 100 KTJ/100 ml. Splnění limitu předpokládá, že návrh zařízení na ohřev vody a její rozvod až k nejvzdálenějšímu výtoku bude proveden nejen podle fyzikálních zákonů proudění vody a sdílení tepla, ale i s o ledem na zákony biologické, kterými se řídí život legionel. Případy, kdy následkem přemnožení legionel onemocní zejména pacienti v nemocnicích, jsou mediálně velmi přitažlivé. Lze předpokládat, že pokud se prolomí informační bariéra okolo výsledků úspěšnosti léčby v jednotlivých nemocnicích, bude pacienty při výběru nemocnice zajímat i jakost pitné a teplé vody. 

Pitná voda dodávaná z veřejných vodovodů ve většině případů splňuje vyhláškou požadovaná kritéria. Dodavatelé vody usilovně pracující na tom, aby výjimek bylo stále méně. Přesto je průzračná, přírodně provoněná a minerály mírně ochucená chladná pitná voda stále větším bohatstvím. není divu, když někteří lidé chtějí toto bohatství využívat a před vodou z vodovodu dávají přednost vodě balené. za využívání bohatství však platí mnohonásobně více.

Související

Související témata TNS - ohříváky, boilery Provozní média - chemická úprava