Budování, provoz a údržba plynových a souvisejících zařízení je velmi náročnou a odpovědnou činností osob na tomto zúčastněných. Bez dodávek plynu si již nedovedeme představit běžný život spojovaný s bezpečím. Bezpečnost provozu plynových a souvisejících zařízení je spotřební veřejností považována za automatickou. O to více je proto kladen při činnostech spojenými s provozem plynových a souvisejících zařízení požadavek na striktní dodržování předpisů s minimálním ohrožením života a zdraví osob a majetku. Tyto zájmy společnosti jsou chráněny mj. i trestním zákonem (zák. č. 140/1961 Sb., v platném znění), v jehož zvláštní části jsou obsaženy skutkové podstaty trestných činů vztahující se k možným nehodám a haváriím plynových a souvisejících zařízení. Dnem 1. 1. 2002 vstoupila v účinnost rozsáhlá novelizace předpisů trestního práva, provedená zák. č. 265/2001 Sb.. Tato novelizace ovlivňuje i postup orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování nehod a havárií plynových a souvisejících zařízení. Novelizací trestního řádu (zák. č. 141/1961 Sb., v platném znění) a následných navazujících předpisů došlo ke sloučení služby kriminální policie a úřadů vyšetřování, čímž vznikla Služba kriminální policie a vyšetřování, která v postavení policejního orgánu je orgánem činným v trestním řízení provádějící nejen prověřování trestních oznámení ale i vyšetřování trestných činů. Novelizace trestního zákona doznala rovněž rozsáhlých změn, přičemž za jednu z nejdůležitějších novelizace ustanovení § 89 odst. 11 trestního zákona, jehož obsahem je vymezení pojmu škody způsobené trestným činem. Právní úprava účinná do 31. 12. 2001, jednotlivé pojmy škody vymezovala v závislosti nařízení vlády č. 464/1991 Sb., tvořící násobky stanovené mzdy když: o škodou nikoli nepatrnou se rozuměla škoda dosahující částky nejméně 2.000,- Kč, o škoda nikoli malá dosahovala částky nejméně 12.000,- Kč, o větší škoda dosahovala škody nejméně 40.000,- Kč o značnou škodou se rozuměla škoda dosahující částky nejméně 200.000,- Kč, a o škoda velkého rozsahu dosahovala nejméně 1.000.000,- Kč.

Nově byly jednotlivé škody vymezeny pevnými částkami a je tak stanoveno že: o škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5.000,- Kč, o škodou nikoli malou dosahující částky nejméně 25.000,- Kč, o větší škodou dosahující škody nejméně 50.000,- Kč o značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč, a škodou velkého rozsahu dosahující nejméně 5.000.000,- Kč.

Toto nové vymezení pojmu škody způsobené trestným činem má zásadní význam při stanovení právní kvalifikace, zejména pro vymezení okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. V této souvislosti je na místě pro přehlednost uvést, že v souvislosti s vyšetřováním nehod či havárií plynových a souvisejících zařízení v rámci trestního řízení se případná trestní odpovědnost posuzuje předně k trestným činům obecně nebezpečným, které jsou uvedeny v Hlavě IV. zvláštní části trestního zákona, a to k trestnému činu obecného ohrožení podle § § 179 a 180 trestního zákona, které zní:

§ 179 (Úmyslné ohrožení) 1) Kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý následek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí), nebo kdo obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let. 2) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin opětovně v krátké době, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek. 3) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 úmyslně smrt, nebo b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.

§ 180 (ohrožení z nedbalosti) 1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. 2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nebo smrt, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. 3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a) škodu velkého rozsahu, nebo b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt. 4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob.

Z výše uvedeného je zřejmé, že hranice škody bude velmi významným hlediskem při šetření nehod a havárií u plynových a souvisejících zařízení v rámci trestního řízení (do novelizace zák.č. 265/2001 Sb., např. téměř každý rodinný dům s příslušenstvím ohrožený nehodou měl hodnotu převyšující částku 1.000.000,- Kč, tedy škodu velkého rozsahu, nyní mnohé domy požadovanou škodu velkého rozsahu, tj. 5.000.000,- Kč nedosáhnou).

Při posuzování případné trestní odpovědnosti je ze strany orgánů činných v trestním řízení v rámci trestního řízení zkoumáno mnoho skutečností, které v rámci šetření nehody či havárie plynového a souvisejícího zařízení je rozhodné, zda došlo ke spáchání trestného činu či nikoliv.

Úmyslné jednání pachatele, tzn. že pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit chráněný zájem uvedený v trestním zákoně, tj. ochrana života a zdraví osob a majetku, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn, v souvislosti s nehodou či havárii plynového a souvisejícího zařízení bývá většinou právně kvalifikováno jako trestný čin obecného ohrožení podle § 179 trestního zákona.

Za nedbalostní jednání pachatele se považuje takové jednání, že pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Nedbalostí jednání v souvislosti s nehodou či havárii plynového a souvisejícího zařízení je většinou právně kvalifikováno jako trestný čin obecného ohrožení podle § 180 trestního zákona.Rozdílnost protiprávního jednání pachatele z hlediska úmyslného či nedbalostního zavinění u trestných činů obecně nebezpečných je zásadní, a to zejména z hlediska trestní odpovědnosti a případného trestu. V této souvislosti je na místě si uvědomit, že i např. samotné nedodržení technologického postupu může být za určitých okolností spojováno s trestní odpovědností.

Pro obecně nebezpečné trestné činy je charakteristický velký rozsah nebezpečí, který je spojován s výbuchem plynu, požárem apod. Vzhledem k tomu, že se jedná o tzv. ohrožující trestný čin, tak k dokonání trestného činu postačuje pouhé ohrožení chráněného zájmu - ohrožení života a zdraví nebo majetku. Ve skutečnosti nemusí dojít např. k výbuchu, ale bylo nutno přijmout taková opatření, která zamezila výbuchu - např. uzavření uzávěru plynu. Ne každé ohrožení je postihováno z hlediska trestněprávního.

Právní praxe u této skupiny trestných činů požaduje, že se musí jednat o obecně nebezpečné jednání, které je spojováno s nemožností ovládání průběhu události jeho živelností, tzn. že vznik poruchy je závislý na nahodilých okolnostech, vymykajících se vlivu pachatele i ohrožených. Z takového jednání musí bezprostředně hrozit obecně nebezpečné následky.Výkon činnosti při budování, údržbě provozu plynových a souvisejících zařízení je tak specifický, že s touto činností je spojováno mnoho technických norem. Na jedné straně je stanoveno, že česká technická norma není obecně závazná, ovšem na druhé straně při vyšetřování v rámci trestního řízení je s nedodržením takové normy mnohdy spojováno porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložená podle zákona. Právní praxe v této souvislosti vychází ze zásady, že technická norma představuje standard bezpečnosti výrobku nebo služby, přičemž se jedná o oficiální dobrou radu, která je obecně uznávána většinou profesních odborníků. Za této situace těžko obstojí názor, že normy nejsou právně závazné, proto způsob pracovní činnosti je toliko odvislý od uvážení pracovníka, který jej provádí, bez respektování zásad dodržování bezpečnosti výrobku nebo služby při ochraně života a zdraví osob a majetku.Porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložená podle zákona se považuje porušení takové povinnosti, která dle dané situace má většinou za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, tzn. že porušením takové povinnosti může snadno dojít k takovému následku.Výše uvedeným byly určitým způsobem popsány skutečnosti vztahující se k posuzování případné trestní odpovědnosti osob při vyšetřování nehod a havárií plynových a souvisejících zařízení v rámci trestního řízení. Tímto příspěvkem nelze postihnout veškeré možné situace, když každé vyšetřování se odvíjí od konkrétního případu. Tyto skutečnosti byly záměrně přiblíženy v takové podobě a posloupnosti mající zásadní význam pro vyšetřování tohoto druhu trestné činnosti.

Tento exkurz do dané problematiky by se měl stát přínosem zejména v okamžiku zamyšlení nad ním s tím, že každý si vnitřně uvědomuje byť minimální možnost své účasti na takové mimořádné události jako je nehoda a havárie plynných a souvisejících zařízení, přičemž takové zamyšlení bude spojováno s dodržováním technických norem či jiných povinností, a to s ohledem na postavení či funkci konkrétní osoby. Policie České republiky, tak jak již bylo výše uvedeno, je v postavení policejního orgánu orgánem činným v trestním řízení, a to vedle státního zástupce a soudu. V rámci Policie ČR vyšetřování nehod a havárií plynových a souvisejících zařízení ve většině případů zajišťuje Služba kriminální policie a vyšetřování. Policejní orgán je právě tím prvním orgánem činným v trestním řízení, který se na místo nehody či havárie dostavuje jako první. Vedle kriminalistů na místě samém jsou přítomni i další policejní specialisté, kteří v úzké spolupráci s jinými subjekty se budou podílet na podrobném zjištění skutkové stavu věci. Od tohoto se dovíjí stanovení vyšetřovacích verzí, které nezávisle na sobě se prověřují a následně vylučují.

Jsou-li v průběhu trestního řízení zjištěny takové skutečnosti, které nasvědčují k trestní odpovědnosti konkrétní osoby pachatele, dochází následně k zahájení trestního stíhání, kdy této osobě je sděleno obvinění z příslušného trestného činu. Od tohoto okamžiku se z osoby podezřelé stává osoba obviněná. Trestní stíhání může vést k tomu, že na obviněného bude státním zástupcem podána k soudu obžaloba. Může ovšem také dojít k situaci, že trestní stíhání obviněného bude státním zástupcem zastaveno. To vše závisí na důkazní situaci vyplývající ze zjištěných skutečností v průběhu šetření. Postup Policie ČR při vyšetřování nehod a havárií plynových a souvisejících zařízení se odvíjí od posouzení skutečností nastíněných výše.

Protiprávnost jednání pachatele je nejen spojována s tím, že vykonávala činnost v rozporu s příslušnými předpisy, ale i to, že opomenula takové konání, k němuž byla podle okolností a svých poměrů povinna.

Související

Související témata Nehody, úrazy, havárie