Problém izolací střídavě zaměstnává montážníky, mysl projektantů a investorů, celkem pravidelně naplňuje stránky odborného tisku a byl vděčném tématem mnohých referátů na seminářích a konferencích. Přes toto všechno se na stavbě kupodivu mnoho nezměnilo.
- Historie a současnost praxe
Nebudeme se vracet do dob před plasty, tedy před 90.léta. Vystačíme si s posledními 10 lety. S nástupem nových materiálů-plastů do vnitřních instalací se zvedla vlna mýtů, z nichž dva se zcela přímo dotýkaly izolací:
- Plasty se nemusí izolovat! Zcela jasně mystifikace, ale trvalo dlouho než si všichni vzpomněli na zásady fyziky, protože tato lež zněla až příliš hezky. Důsledkem byla oteplená studená a vychladlá teplá voda ve vnitřním vodovodu. Nehrozilo riziko opatření ani nezábly ruce, ale průměrně teplá voda nesplňuje představy o správné funkci vnitřního vodovodu a není ani komfortem pro uživatele. Jedinou výhodou bylo, že nevadilo, když si člověk splet kohoutky. Uživatelé nechtěli zcela pochopitelně platit za teplou vodu , která byla jen vlažná a hygienici varovali před oteplováním studené vody. Na konci 90. let se však již považovalo za správné izolace provádět a bylo jen problémem některých investorů, že chtěli dále šetřit na nepravém místě.
- Výrobci deklarovali u plastových potrubí mezi výhodami snadnou práci a rychlost montáže. Na mnohých prezentacích se ukazovaly grafy o kolik rychleji lze namontovat nové stoupačky v instalační šachtě, jak krátký čas bude zákazník při rekonstrukci bez vody, o kolik rychleji budou mít montážní firmy práci hotovou a především kolik tyto úspory představují peněz pro investora, montážníky.... a jaké budou mít pohodlí - investoři rychle vodu z nových trubek bez velkého úklidu a montážníci snadnou práci bez dřiny. Nechci v žádném případě tyto argumenty zpochybňovat, jejich podstata je pravdivá, ale bohužel odstartovaly závod s časem. Urychlení bylo na úkor kvality odvedené práce. A právě ošizení izolací vedle ošizení při uložení potrubí se přímo nabízí.
- Historie a současnost legislativy
Pro vnitřní vodovody stále platí ČSN 73 6660 z roku 1984 se změnou č.1/95. Přestože je v normě již mnoho kapitol zastaralých a změna v roce 1995 jen odstranila problémy, které se vyskytly s používáním nových materiálů, zařízení a postupů a tato norma je od 1.12.1994 nezávazná, neznamená to, že neplatí. Tato norma platí pro projektování, výstavbu, zkoušení a provoz vnitřních vodovodů, připojených a veřejnou vodovodní síť nebo na vlastní zdroj vody a pro izolace uvádí :
- Vnitřní vodovod se nesmí vést prostory, kde za běžného provozu klesá teplota pod 50 C (např. montážní podlaží, vzduchotechnické kanály) pokud rozvod není zabezpečen proti vlivům poklesu teploty (např. izolací).
- Potrubí studené vody musí být zabezpečeno proti orosování.
- Volně vedené potrubí studené vody musí být tepelně izolováno.
- Rozvodné a cirkulační potrubí teplé užitkové vody musí být tepelně izolováno.
Zároveň jsou v normě uvedeny i vzdálenosti potrubí, které platí jak pro neizolované tak izolované potrubí. Tyto vzdálenosti nebyly dodržovány ani v dobách největší slávy této normy, ale hodnoty jsou stanoveny nejen s ohledem na tepelné ovlivnění potrubí a proto by se na ně nemělo zcela zapomínat.
V souladu s evropskou legislativou k nám přišlo jednoduché pravidlo - nařizovat může jen zákon, z toho důvodu se staly normy nezávazné. V případě sporu se pak dokazuje, zda bylo postupováno v souladu s aktuálními technickými poznatky a zda byla dodržena běžná technická pravidla. V případě dodržení platné byť nezávazné normy je to jeden z důkazů, že ano. Protože nařizovat může jen zákon - k velké nelibosti praxe se začala v zákonech objevovat nejen obecná pravidla, ale i zcela konkrétní řešení. A to řešení povinná, protože jsou nařízena zákonem. A tak i pravidla pro izolování rozvodů se objevila ve Sbírce zákonů. Ačkoliv je známa praxe, že např. montážní firmy mají problémy se sledováním aktuálních norem, nyní jim ještě přibylo sledování Sbírky zákonů.
V problematice izolací se musíme nově řídit Vyhláškou č.151/2001 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie v platném znění, která byla uveřejněna v částce 60/2001 Sb. s účinností od 3. května 2001. Tato vyhláška navazuje na zákon č.406/2000 Sb. o hospodaření energií. Protože se jedná o legislativu úspor energií, není zde problematika izolování rozvodů řešena komplexně, ale je řešena pouze část, která ovlivňuje spotřebu energie, tedy rozvody teplé vody a cirkulace.
Nová závazná pravidla pro izolace teplé vody (vybrány jen aktuální části z Vyhlášky).
- Vyhláška platí pro rozvod teplé užitkové vody včetně přípojek jak v sítích tak v budovách.
- Část tepelné sítě, kterou prochází teplonosná látka o teplotě vyšší než 400 C, se vybaví tepelnou izolací.
- Tepelná izolace se chrání před mechanickým poškozením. Vnější povrch izolovaného potrubí se upraví tak, aby byl odolný vůči vnějšímu prostředí a slunečnímu záření. Zvlhnutí tepelné izolace se brání opatřením k ochraně před atmosférickou vlhkostí, u bezkanálového provedení před zemní vlhkostí, při vedení v kanálech před vnikáním podzemní a povrchové vody.
- Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 1100 C se navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti teplotě okolí, není-li projektem na základě technicko-ekonomického výpočtu stanoveno jinak.
- Na všech vnitřních rozvodech se instaluje tepelná izolace, pokud nejsou určeny k vytápění nebo temperování okolního prostoru.
- Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně ztěžovalo manipulaci s nimi, zejména u pojistných ventilů a odvaděčů kondenzátu.
- Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejná jako u potrubí téže jmenovité světlosti.
- Pro tepelné izolace rozvodů se použije materiál mající součinitel tepelné vodivosti lambda u rozvodů menší nebo roven 0,045 W/m.K s u vnitřních rozvodů menší nebo roven 0,040 W/m.K (hodnoty lambda udávány pro 00 C), pokud to nevylučují bezpečně technické požadavky.
- Tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů do DN 20 se volí = 20 mm; u DN 20 až DN 35 se volí = 30 mm; u DN 40 až DN 100 se volí = DN; nad DN 100 se volí = 100 mm.
U vnitřních rozvodů plastových a měděných potrubí se tloušťka tepelné izolace volí podle vnějšího průměru potrubí řady DN. U rozvodů se tloušťka tepelné izolace stanoví optimalizačním výpočtem.
- Pro potrubí vedené ve zdi, při průchodu potrubí stropem, křížení potrubí, ve spojovacích místech, u centrálního rozdělovače a u přípojek k otopným tělesům, které nejsou delší než 8 m, se volí poloviční tloušťka tepelné izolace uvedená v ustanovení odstavce 9.
- Při nižších hodnotách lambda než je uvedeno v ustanovení odstavce 8, se minimální tloušťka tepelné izolace (de-d)/2 stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky potrubí k byl menší nebo roven 0,35 W/m.K. Výpočet se provede podle vztahu uvedeného v příloze č.3 Vyhlášky.
- Uplatnění nových pravidel
Zejména body 7 a 9 jsou velkým zásahem do stávající praxe, ačkoliv bod 9 je zmírněn v některých částech stavby bodem 10, realizace těchto pravidel v praxi zatím nevídaným jevem. Dozor nad dodržováním zmíněné vyhlášky má Statní energetická inspekce a její vymáhání je zatím slabé, proto se polemiky vedou zatím spíše akademicky než jako skutečné spory na stavbě. V projektech už mnohdy Vyhláškou požadované tloušťky nejdeme nebo je alespoň uveden odkaz, že izolace bude provedena dle Vyhlášky č.151/2001 Sb., ale praxe je problematická.
Instalatérská firma má na výběr, ale všechny varianty jsou shodné v jednom - zvyšují nabídkovou cenu.
- Dodavatelská firma do nabídkové ceny započítá skutečně tyto velké tloušťky izolace, ale izolace v těchto tloušťkách téměř na trhu neexistují, ty které jsou nabízeny jsou nákladné.
- Zvolí se typ izolace s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, která může být slabší, ale efekt je stejný jako v bodě 1 - izolace je totiž výrazně dražší a opět zvedá v cenu v nabídce.
- Dodavatelská firma do nabídkové ceny započítává vrstvení běžné izolace, což zvedá spotřebu izolace - tedy cenu materiálu a ještě cenu práce, protože vrstvení izolace je pracné.
K tomu je nutno říci, že je s podivem, že ačkoliv zákon vyžaduje konkrétní tloušťky izolace - na trhu jsou téměř nekoupitelné i při stávajícím bohatém sortimentu izolačních materiálů.
Jak je uvedeno v kapitole I. není tak dávno doba, kdy investoři teprve začali požadovat alespoň nějakou izolaci na potrubí. I dosud používané kvalitní izolace v tloušťkách kolem 20 mm přinášely celkem slušný efekt, tak proč mají platit nyní nepoměrně více? Prokazování pomyslných úspor není tak jednoduché a tak většinou investor zvolí nabídku, která sice není podle vyhlášky, ale je levnější a izolace tam přeci jsou. A tak se i montážní firmy, které ve svých nabídkách původně dodržovali požadavky Vyhlášky přizpůsobují poptávce.
Není to jen otázka izolování rozvodů, kdy máme zákony, které mají do praxe ještě hodně daleko. V každém případě je nutné si uvědomit, že při izolaci teplé vody se jedná o požadavek podle zákona!