V jednom pražském závodě podniku potravinářského průmyslu instalovali novou odplyňovací stanici napájecí vody pro parní kotle a montážní podnik používal pro stavební práce pneumatická kladiva, jejichž zdrojem tlaku vzduchu byl výše uvedený kompresor. Na rámu kompresoru byl připevněn zásobník stlačeného vzduchu o objemu 150 litrů a nejvyšším pracovním přetlakem 0,6 MPa. Byl vystrojen tlakoměrem a pojistným ventilem. Kompresor obsluhoval jeden pracovník, který poté, když uslyšel detonaci od prasklé vzduchové hadice na pracovišti, uzavřel přívod vzduchu kohoutem na vzdušníku do této hadice a vešel do kotelny. Za několik okamžiků potom došlo k explosi tlakového zásobníku vzduchu na kompresoru. Vzdušník se roztrhl podél podélného sváru a jedno klenuté dno se oddělilo. Dno přelétlo frontu pětipatrových domů, srazilo se střechy několik televizních antén a dopadlo do dvora. Tlaková vlna vzduchu byla částečně ztlumena zdí, která ohraničovala tovární objekt. Přesto došlo u protilehlého obytného domu k vyražení oken. Všechny kohouty pro hadice se vytrhly ze zavaření do pláště a rozlétly se na stovky metrů daleko. Jeden byl odevzdán na odd. Policie, protože při dopadu na chodník ohrozil chodkyni. Byla to jen šťastná náhoda, že při této explozi nedošlo k žádnému zranění a k větším hmotným škodám. Příčiny havárie : Podle šetření výzkumného ústavu došlo v tlakovém zásobníku k explosi olejových nebo naftových par ve směsi se vzduchem. K iniciaci výbuchu postačil kousek rozžhaveného karbonu odloupnutý třeba z kompresního prostoru válce kompresoru. Nevhodnost oleje použitého k mazání kompresoru nebyla prokázána a tak došlo pravděpodobně vlivem netěsnosti naftového potrubí za vstřikovacím čerpadlem k nasátí naftové mlhy kompresorem. V tomto případě byla předepsaná bezpečnostní výstroj neúčinná, neboť nebyla stavěna/a ani to není prakticky možné/ na odpouštění tlakového objemu plynů, který v okamžiku výbuchu vzniká. Obsluha kompresoru však měla kontrolovat těsnost naftového potrubí.