V nočních hodinách z neděle na velikonoční pondělí 1. dubna pohřbila část čtyřpodlažní dvanáct let staré panelové budovy hotelu Oharka 6 polských turistů. Jedna z verzí zkázy hotelu počítala s tím, že statiku budovy osudově narušil výbuch elektrického bojleru. Bohužel se tato verze ukázala jako pravdivá. Výsledkem je 6 mrtvých a škoda 10- 15 mil.korun. Přímo na místě neštěstí jsem poté prováděl vnitřní revize a tlakové zkoušky ostatních elektrických boilerů, pokusím se rekapitulovat základní data. Podrobný technický popis připravuje inspektor SOD z Inspektorátu bezpečnosti práce pro Severočeský kraj a garant pro tlaková zařízení ing. František Jirota.
Rekapitulace z práv z tisku: - V noci z neděle na pondělí kolem 03:30 se zřítila část čtyřpodlažní dvanáct let staré panelové budovy hotelu Oharka
- Po pádu budovy bylo evakuováno 15 lidí, z toho tři odvezli zdravotníci do nemocnice.
- Trosky zborceného hotelu prohledávali záchranáři se psy. Specialisté nasadili i termovizi a štěrbinovou kameru. V šest hodin ráno vytáhli hasiči ze sutin první oběť. Na místě se vystřídalo více než sto profesionálních i dobrovolných hasičů
- Už v pondělí večer byl znám konečný stav obětí - 6 polských turistů. Záchranáři tvrdí, že jen těžko se někdo z obětí mohl bolestí ze zranění trápit. Ti, kteří nebyli hned mrtví, byli po nárazu tlakové vlny zřejmě v bezvědomí.
- Začíná se pátrat po příčinách tragédie,kterou způsobila zřejmě tlaková vlna. Podle policie nejspíš něco explodovalo v suterénu budovy. Odborníci chtějí prozkoumat bojlery, které zde byly umístěny, zda náhodou neexplodovaly.
- Mezi lounskými záchranáři se objevila informace, že explozi mohla způsobit propan-butanová láhev, vyšetřovatelé se však o takové verzi vyjadřují velmi rezervovaně.
- Podle jednoho z velitelů záchranářů mohl tragédii způsobit přehřátý bojler. "Někteří mrtví byli opařeni párou," řekl zpravodaji TVD.
- Po odstranění stěny tým policistů pokračuje v pátrání po příčinách zřícení hotelu. Je třeba propracovat se pod sutinami k elektrickému bojleru na ohřev vody. Dva bojlery se už v úterý za pomocí jeřábu podařilo vyzvednout. Znalci zkoumají, zda neexplodovaly," řekl lounský policejní ředitel Miloslav Šolc. Právě výbuch označil Šolc za nejpravděpodobnější příčinu zřícení hotelu. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že demolici způsobila tlaková vlna uvnitř objektu.
- Policisté už během úterý a středy vyloučili, že by za výbuch mohl propan-butan, jak původně mysleli. Dvě nepoškozené tlakové nádoby už našli v předcházejících dnech a ke třetí, o níž věděli od majitele objektu, se dostali poté, co statik nařídil kvůli bezpečnosti zbourat zeď, jež zbyla po sesutí čtyř pater hotelu
- Ve čtvrtek z místa policie odvezla třetí poškozenou tlakovou nádobu na ohřev vody do Technického ústavu požární ochrany z Prahy- Modřan, zatím největší stopu v pátrání po příčinách výbuchu.
Dále ing. Jirota pro deník Právo:
"Nepochybujeme o tom, že zřícení budovy zavinila exploze ohřívače. Čtyřpodlažní budovu strhlo relativně bezpečné zařízení. Viděli jsme tři kusy ohřívače. Jeden z nich výbuch úplně srovnal, další dva vystřelila přehřátá voda do stěn domu. Voda neměla pětašedesát stupňů, jak je běžné, ale 150 až 170," řekl Právu inspektor bezpečnosti práce ústeckého inspektorátu František Jirota.
Přehřátí vody v elektrickém ohřívači bezprostředně souviselo se špatným stavem elektřiny. Podle Jiroty nebyla v pořádku čidla, obvody, stykače ani regulátory. Když před velikonočními svátky většina obyvatel hotelu odjela, snížil se odběr teplé vody. Tím se přestala ochlazovat a teplota vody v bojlerech stoupala. Na to měly zareagovat tepelné pojistky, které by zařízení odstavily. Jenže ty v systému chyběly.
Mnoho drobností vyústilo v katastrofu
Horká voda způsobila nejprve havárii potrubí. Bojler byl proto odpojen od rozvodů. Teplota v bojleru však dál stoupala. O čtyřiadvacet hodin později roztrhla přehřátá voda a pára boiler. Dvě jeho části porušily nosné zdi jedné kóje čtyřpodlažního hotelu. "Kromě špatné elektřiny hrál důležitou roli i stav bojleru. Byl devatenáct let starý, patnáct let ohříval vodu, která je velmi agresivní. Sváry ohřívače byly po letech provozu zrezavělé. Nepatřily k nejkvalitnějším, ani když byl nový. Spojením všech zdánlivě nepříliš důležitých okolností došlo k tragédii," uvedl Jirota.
Byl jsem požádán o provedení vnitřních revizí a tlakových zkoušek u tří boilerů v druhé části objektu:
| | |
| Zařízení : | Ohříváky užitkové vody elektrické |
| Výrobce : | OZ ČEZ k.p. Teplice |
| Rok výroby | 1979 |
| Objem : | 1960 (dokumentace 2 000) litrů |
| Nejvyšší prac. přetlak: | 0,6 MPa |
| Nejvyšší teplota : | 700 C (dokumentace 800 C) |
| Váha : | 930 kg (dokumentace 1053 kg) |
| El. příkon : | 22,5 kW |
| El. napětí : | 3 x 380 V |
| El. proud : | 35 A |
| Pojistné ventily : | DUCO, otevírací přetlak 0,7 MPa; DN 1 |
| Síla stěny plášť: | plech 6 mm; materiál 11373.1 |
| Síla stěny víko : | plech 8 mm (ČSN 42 5815); materiál 11373.1 |
Nádoby prohlédnuty zevnitř po mechanickém celkovém vyčištění nádoby zevnitř. Vizuální kontrola doplněna proměřením síly stěny. Na ohříváku byly očištěny sváry a očištěna plocha cca 15 x 15 cm Proměřením síly stěny naměřena min. tloušťka 2,5 až 4 mm.Vizuální kontrolou zjištěna značná kyslíková koroze, zejména na obvodovém sváru lubů.
Při čištění svárů jednoho z ohříváků byla zjištěna netěsnost v obvodovém sváru uprostřed na levé straně v délce cca 1,5 cm.
Tlaková zkouška provedena vodním tlakem na zkušební přetlak 0,9 MPa. Manometr v.č. 361890 rozsah 0-2,5 MPa, 1%.Při tlakových zkouškách nebyly zjištěny žádné netěsnosti.
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
U těchto zařízení doporučuji zejména zkontrolovat, zda byla provedena revize a nastavení pojistných ventilů na otevírací přetlak 0,6 MPa a zda jsou o tom jsou protokoly. Zda se provádí zkoušení pojistného ventilu1x týdně dle předpisu výrobce. Dále provést kontrolu elektro rozvodů včetně funkce termostatu a tepelné pojistky - doložit revize elektro zařízení.
Dále je nutno termostaty nastavit v rozmezí 45 - 500 C . Tepelné pojistky doporučuji osadit s vypínací teplotou 650 C - viz ČSN 06 0830, 06 0310 (dle dokumentace výrobce má být s teplotou kolem 99o C ?!). I když se nejedná o vyhrazené tlakové zařízení dle vyhl. ČÚBP 18/1979 Sb. provádějte pravidelně cca 1x 2roky vnitřní prohlídku nádoby tak jak je určeno v provozním předpisu výrobce. Vyčištění a kontrola vnitřního pláště má nejen bezpečnostní, ale i ekonomické důsledky (lepší přenos tepla).
Podrobný popis, co mají preventivně zkontrolovat ostatní majitelé obdobných zařízení připravujeme. Tento popis bude ještě upraven na základě výsledku šetření Inspektorátu bezpečnosti práce. Sledujte www.tlakinfo.cz .
Alois Matěják
předseda Asociace pracovníku tlakových zařízeni
místopředseda Českého sdružení pro technické zařízení
P.O.BOX 42, 431 51 Klašterec nad Ohří
tel/fax +420 398 305091
e-mail matejak@tlakinfo.cz
www.tlakinfo.cz - vse o tlakovem zarizeni
