PRACOVNÍ ÚRAZ

Základní obecně závazné právní předpisy upravující problematiku pracovních úrazů.
Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání stanoví § 133c zákoníku práce. Prováděcím předpisem s účinností od 1.1.2002 je nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Co je plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním, resp. co se rozumí cestou do zaměstnání a zpět rozvádí ustanovení § 25 a 26 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je pak upravena v §§ 190-205c zákoníku práce a prováděcí vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, resp. v nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem. Podle § 206 zákoníku práce je odpovědnost za škodu rozšířena i na osoby, které nejsou k zaměstnavateli v pracovním poměru (např. žáci a studenti škol) a na další osoby vyjmenované v tomto paragrafu. Bližší podmínky odpovědnosti za škodu žákům a studentům, veřejným funkcionářům apod. jsou v ustanovení § 27-29 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání řeší § 205d zákoníku práce a vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Co je to pracovní úraz?
Pod pojmem pracovní úraz pro pracovněprávní účely rozumíme podle § 190 odst. 1 zákoníku práce poškození na zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů mechanické, chemické nebo jiné povahy. Nemusí jít výlučně o tělesné zranění, ale i o jakékoliv jiné porušení zdraví. Za určitých okolností tedy může úrazem být i úpal, omrznutí, infarkt myokardu apod.
Otázku, zda se v konkrétním případě jedná o pracovní úraz či nikoliv, musí závazně vyřešit zaměstnavatel. Dojde-li k závěru, že se o pracovní úraz nejedná, měl by tuto skutečnost písemně sdělit poškozenému zaměstnanci, který se může se svými nároky podle § 207 zákoníku práce obrátit na příslušný soud, protože jedině soud má pravomoc tento spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem rozhodnout. Zde je namístě připomenout povinnost zaměstnavatele nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se své odpovědnosti nezprostí v rozsahu § 191 zákoníku práce.


Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním

Plnění pracovních úkolů :
· výkon pracovních povinností, které vyplývají z pracovního poměru (pracovní smlouvy, náplně práce apod.)
· jiná činnost, kterou pracovník vykonává na příkaz svého zaměstnavatele
· činnost, která je předmětem pracovní cesty
· činnost, kterou pracovník pro zaměstnavatele koná z podnětu odborové organizace (resp. rady zaměstnanců, zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců)
· činnost, kterou pracovník koná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k této činnosti nepotřebuje pracovník zvláštní oprávnění nebo pokud tuto činnost nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele
· dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem
Přímá souvislost s plněním pracovního úkolu :
· úkony potřebné k výkonu práce
· úkony obvyklé během práce
· úkony nutné před počátkem nebo po skončení práce (viz. např. § 26 odst. 2 nař.vl.)
· úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele (např. příprava teplých nápojů a jídel atd.)
· vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které je prováděno na příkaz zaměstnavatele
· vyšetření v souvislosti s noční prací
· ošetření při první pomoci
· cesta tam a zpět, kterou pracovník koná za účelem těchto vyšetření nebo ošetření
· školení zaměstnanců za účelem zvýšení jejich odborné připravenosti, které organizuje
jejich zaměstnavatel (popř. jeho nadřízený orgán) nebo odborová organizace

Úkony v přímé souvislosti s plněním pracovního úkolu nejsou :
· cesta do a ze zaměstnání
· stravování
· ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, jestliže nejsou splněny výše citované podmínky
· cesta za účelem stravování, ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení - pokud není konána v objektu zaměstnavatele

Cesta do zaměstnání a zpět

Rozumí se tím cesta z místa bydliště nebo ubytování pracovníka :
· do místa vstupu do objektu zaměstnavatele
· na místo určené k plnění pracovních úkolů
· na určené shromaždiště u zaměstnavatelů v lesnictví, zemědělství a stavebnictví
· cesta zpět z těchto míst do místa bydliště nebo ubytování pracovníka

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
V souvislosti se vznikem pracovního úrazu ukládá § 133c zákoníku práce a prováděcí nařízení vlády č. 494/2001 Sb. (s účinností od 1.1.2002) všem zaměstnavatelům:

· vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu
· přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů
· bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu
· vést evidenci v knize úrazů o všech pracovních úrazech a to v rozsahu potřebném pro sepsání záznamu o úrazu
· vést dokumentaci o pracovním úrazu s pracovní neschopností zaměstnance delší než 3 kalendářní dny nebo když v důsledku pracovního úrazu došlo k úmrtí zaměstnance
· ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
- státnímu zástupci nebo příslušnému útvaru Policie ČR (je-li podezření ze spáchání trestného činu)
- územně příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce (IBP) - při poškození zdraví, které si vyžádá hospitalizaci zaměstnance delší než 5 kalendářních dní
- odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP
- pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu
· ohlásit smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
- příslušnému útvaru Policie ČR
- územně příslušnému IBP
- odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP
- příslušné zdravotní pojišťovně
- pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu
· vyhotovit záznam o úrazu - do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu
- jestliže došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance
- a podle vzoru uvedeného v příloze k nařízení vlády 494/2001 Sb.
· zaslat záznam o pracovním úrazu za uplynulý kalendářní měsíc - nejdéle do 5. dne následujícího měsíce
- územně příslušnému IBP
- a příslušné zdravotní pojišťovně
· zaslat záznam o smrtelném pracovním úrazu - nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení
- územně příslušnému útvaru Policie ČR
- územně příslušnému IBP
- a příslušné zdravotní pojišťovně.

Jestliže k pracovnímu úrazu dojde u jiného zaměstnavatele, než u kterého je postižený zaměstnanec v pracovním nebo obdobném poměru (jde o případy podle § 38 zákoníku práce), pak je tato právnická či fyzická osoba, u níž k úrazu došlo, povinna pracovní úraz bez zbytečného odkladu ohlásit zaměstnavateli, který k němu svého zaměstnance vyslal. Veškeré ostatní povinnosti, které jsou uvedeny v předchozích bodech, pak musí plnit zaměstnavatel, u něhož je postižený zaměstnanec v pracovněprávním vztahu.

Zaměstnavatel je povinen jedno vyhotovení záznamu o úrazu předat postiženému zaměstnanci, resp. v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
ZÁZNAM O ÚRAZU

Oddíl A a B

* dojde-li k pracovnímu úrazu u právnické či fyzické osoby, u které není postižený zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, vyplňuje se oddíl A i B
* dojde-li k pracovnímu úrazu u zaměstnavatele postiženého zaměstnance, vyplňuje se oddíl A a oddíl B se ponechá nevyplněný
* údaje o zaměstnavatelích musí být shodné s údaji obsaženými v obchodním rejstříku nebo v živnostenském listě (oprávnění)
* předmět podnikání (OKEČ) se uvádí podle členění ekonomických činností z "Odvětvové klasifikace ekonomických činností" zpracované Českým statistickým úřadem
* místo úrazu musí být uvedeno stručně a výstižně
* bod 4 oddílu A se vyplňuje křížkem; vyznačení "NE" bude vždy, když dojde k pracovnímu úrazu u jiné právnické či fyzické osoby (dle § 38 zákoníku práce) nebo na pracovní cestě; v ostatních případech je třeba vycházet z místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě (§ 29 zákoníku práce)

Oddíl C
* adresa pro doručování se vyplní na žádost postiženého zaměstnance v případě, že nebude shodná s adresou jeho trvalého bydliště
* druh práce se vyplní podle pracovní smlouvy nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr
* délka trvání pracovněprávního vztahu se vyplňuje zásadně podle délky posledního pracovněprávního vztahu, nikoliv souhrn všech pracovních poměrů, i když by tyto na sebe bezprostředně navazovaly - ne tedy např. souhrn všech pracovních poměrů na dobu určitou, ale pouze délku posledního pracovního poměru

Oddíl D

* zdroj úrazu se vyznačuje křížkem; je možné vyznačit i více zdrojů (dtto pro vyznačení příčin úrazu) - v případě, že půjde o souběh zdrojů nebo příčin úrazu

Podpisová část

* podpis postiženého - s ohledem na jeho zdravotní stav a na povinnost zaměstnavatele dodržet lhůty stanovené pro sepsání záznamu o úrazu a jeho odeslání příslušným orgánům a institucím
* podpis zástupce odborového orgánu nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP - v případě, že se zúčastnili vyšetřování pracovního úrazu
* jménem zaměstnavatele se podepisuje jeho statutární orgán nebo některý z vedoucích pracovníků zaměstnavatele; pro přesnost je třeba uvést i funkci podepsané osoby

Poznámka

Data ze záznamů o úrazech jsou pořizovány výpočetní technikou na IBP.

Pro snadnější zpracování dat informačním systémem je vhodné opatřit záznamy v odd. A1
- název zaměstnavatele identifikačním číslem organizace (IČO).

ÚRAZY ŽÁKŮ A STUDENTŮ

Specielními předpisy ve školství jsou Pracovní řád MŠMT ČR č. 14 269/2001-26 pro zaměstnance škol a školských zařízení (účinný od 1.7.2001 a uveřejněný ve Věstníku MŠMT č. 5/2001) a Metodický návod MŠMT č. 10 007/1998-26 k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v regionálním školství. Ve Věstníku MŠMT ČR č. 1/1976 byl uveřejněný Metodický návod MŠ ČSR č. 33 238/1975-42 ze dne 19.12.1975 k zavedení jednotné metodiky evidence, výkaznictví a rozborů školní a mimoškolní úrazovosti dětí, žáků škol a výchovných zařízení a studentů vysokých škol.

Odpovědnost za škodu, která žákům a studentům vznikla v souvislosti s teoretickou a praktickou výukou, upravuje § 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů :

1. žákům základních škol (včetně základních uměleckých škol, zvláštních a pomocných škol):
· při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním - odpovídá škola,
· při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s touto výchovou - odpovídá školské zařízení.
Pokud škola nebo školské zařízení nemají vlastní právní subjektivitu, odpovídá v těchto případech jejich zřizovatel.

1. žákům učilišť (včetně středních odborných a odborných učilišť)
· při teoretickém nebo praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s tímto vyučováním - odpovídá příslušné učiliště (nebo zřizovatel učiliště - viz. ZŠ),
· při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s touto výchovou - odpovídá školské zařízení (nebo zřizovatel školského zařízení - viz. ZŠ),
· při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s tímto vyučováním - odpovídá právnická nebo fyzická osoba, u které se tato výuka uskutečňovala.

3. žákům středních odborných škol (včetně gymnázií a vyšších odborných škol)
· při teoretickém nebo praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s tímto vyučováním - odpovídá příslušná škola (resp. zřizovatel školy - viz. shora),
· při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s touto výchovou - odpovídá školské zařízení (resp. zřizovatel školského zařízení...),
· při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s touto výukou - odpovídá právnická či fyzická osoba, u které tato výuka probíhala.

4. studentům VŠ
· při teoretickém nebo praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s tímto vyučováním - odpovídá vysoká škola,
· při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s touto výukou - odpovídá právnická, resp. fyzická osoba, u které se tato výuka uskutečňovala.

11. března 2002

JUDr. Milan Novotný

Související

Související témata Nehody, úrazy, havárie