[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Jak je to s hasícími přístroji?
Datum: 11.1.2002
Autor: Alois Matěják-předseda ATZ
Vzhledem k nejasnostem při výkladu Vyhlášky Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se znovu vracíme k této problematice. Článek je určen zejména pro provozovatele tlakových zařízení a revizní techniky tlakových zařízení, nutno používat i při odborných prohlídkách nízkotlakých kotelen dle vyhlášky č.91/1993 Sb. Důležitý je zejmena §10 bod 5.-Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny. - např. i vyhláškou č.18/1979 Sb. Tudíž tlakové zkoušky a zkoušky těsnosti, revize provozní a vnitřní musí provádět pouze revizní technik TNS.Odkazuji též na odpověď na dotaz p. Chrobáka na tomto serveru v rubrice Otázky-odpovědi.

 

Vyhláška MV č.246/2001 Sb. se z hlediska vyhrazeného tlakového zařízení zejméná týká:

a)   § 2 odst.3 písmeno a) hasicí přístroje jako věcné prostředky požární ochrany.
b)   § 2 odst.4 )  - požárně bezpečnostní zařízení,
c) § 3 - Umístění hasících přístrojů ( používat revizní technik při provozní revizi),
d) § 4 - Druhy vyhrazené požární techniky
- odst. 2 písm. a) hasící přístroje (přenosné, přínosné, pojízdné),
- odst. 3 písm. c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
písm. f) zařízení pro odvod kouře a tepla (pouze při požáru),
e) § 7 odst. 4 - kontroly detektorů min. 1x za rok,
      odst. 8 - údaje, které musí obsahovat doklad o kontrole,
f) § 9 - Hasicí přístroje
(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a zejména jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasícího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalaci.

(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů.
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.

(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasící přístroj plombu spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasící přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasícího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly a nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle, u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu, u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje :
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle, u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu, je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové značení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e) potvrzení podle § 10 odst.2, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle, u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu, u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj:
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

Upozornění :
1) Zkoušky PV 1x za 3 roky u vodních a pěnových nebo 1x za  5 let u ostatních. Dle mého mínění tímto není dotčeno zkoušení PV u hasicích přístrojů, které jsou VTZ (TNS) dle ČSN 69 0012 čl.54 písm. d) 1x za 6 měsíců. 
2) Povinnost vyřadit hasicí přístroje starší 20 let !! CO2 - 40 let.
3) Bude-li chápán výraz zkouška pevnosti a těsnosti dle vyhlášky č.246/2001 Sb., jako tlaková zkouška na zkušební přetlak dle vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb. v platném znění, pak se bude muset provádět tlaková zkouška u vodních a pěnových přístrojů 1x za 3 roky ?!? a u ostatních 1x za 5 let ?!? ATZ zašle dotaz na MV. Tlakové zkoušky by měl u vyhrazených tlakových zařízeních (TNS) provádět RT TNS.

f) § 10 - Kvalifikace pracovníků :
(5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
- např. i vyhláškou č.18/1979 Sb. Tudíž tlakové zkoušky a zkoušky těsnosti, revize provozní a vnitřní musí provádět pouze revizní technik TNS.

g) § 43 -  Komíny a kouřovody :
(1)  Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.
(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.
ch)   § 44 - Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky :
(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo hořlavých anebo
hoření podporujících látek.
(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení.
i)   § 54 - Zrušuje se vyhláška č.21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.




 Související

Související témata
TNS - hasicí přístroje

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 2 (počet známek: 2) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.