Předpisy k zajištění bezpečnosti technických zařízení u "nádob k dopravě plynů" (jak se tyto vyhrazené tlakové zařízení nazývají - dále jen nádoby na plyny) určují, že se musí vyřazená láhev na plyny za přítomnosti zkušebního orgánu (název pro revizního technika provádějící první a periodické zkoušky nádob k dopravě plynů) znehodnotit aby nemohla být použita pro další plnění (např. provrtáním nebo zmáčknutím). Ten kdo občas zajde do kovošrotu nebo sběrných surovin ví, že je možno získat nebo zakoupit "láhev k dopravě plynů" různých velikostí a to i s ventilem, takže ji stačí pouze naplnit. Pak záleží jen na nutnosti použití pro daný záměr a na technických předpokladech, zkušenostech, znalostech a rozumnosti nového majitele láhve, zda dojde k ohrožení života a zdraví, či nikoliv.
Následující případ dokazuje, že technické předpoklady, znalosti předpisů, a dlouholeté zkušenosti nemusí vždy zabránit zakázané činnosti s těmito vyhrazenými tlakovými zařízeními. Pracovník určený a oprávněný k plnění a provádění periodických zkoušek nádob na plyny, na tlakovou láhev (bez ventilu) se sběrných surovin (s vyraženým označením TARA 4,64 Kg , NETO 4,6 Kg, názvem zkapalněného plynu FREON , označením zkušebního přetlaku 18 ATA a jediné periodické zkoušky s datumem 1971), našrouboval uzavírací ventil. Pak provedl přeznačení láhve přeražením názvu plynu na VZDUCH, přeznačení zkušebního přetlaku na 225 ATA a vyražení datumu a pavézy označující provedení periodické zkoušky aniž by tuto zkoušku provedl. Ať ho k této činnosti vedly jakékoli důvody (využití lahve jako učební makety, použití na malý tlak nebo něco jiného), stalo se (a je již jedno jestli omylem nebo vědomě), že tuto láhev přepouštěním stlačeného vzduchu z jiné lahve o přetlaku 300 bar, on sám plnil přes redukční ventil vysokotlakého kompresoru na sekci plnění tlakem 200 bar. Při dosažení tlaku cca 160 bar došlo k explozi tlakové láhve, při které uvedený pracovník utrpěl těžký pracovní úraz.
Na uvedených fotografiích (pohled ze shora a ze strany) díky tomuto případu názorně vidíme destrukci láhve při několikanásobném namáhání pláště nádoby vnitřním přetlakem než je dovolený přetlak na kterou byla nádoba konstruována, což se projevilo vznikem několika velkých trhlin na celém plášti nádoby v jednom okamžiku.
.
Tato událost dále ukazuje že důsledné dodržování postupů při činnosti s vyhrazenými tlakovými zařízeními v souladu s předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení chrání zdraví lidí, kteří s nimi zacházejí. Kdyby uvedený pracovník dodržel předepsaný zákaz plnění bez provedení periodické zkoušky, neprováděl převádění účelu lahve nedovoleným způsobem z hlediska tlaku a změny plynu, tak by k uvedenému úrazu nedošlo. Kdyby periodickou zkoušku před jejím vyražením na láhev skutečně provedl, tak provedením tlakové zkoušky vodním tlakem na 225 bar, by došlo také k destrukci lahve ale k těžkému pracovnímu úrazu by v tomto případě nedošlo.
Výše uvedený případ, přestože je poměrně specifický, by měl v obecném pohledu při všech činnostech a manipulacích s nádobami na plyny být připomenutím, že je nutné s těmito zařízeními zacházet opatrně a dodržovat jednotlivé právní a ostatní předpisy. Navíc je to druh vyhrazeného tlakového zařízení, který je většinou v širokém oběhu používání, u kterého prostým pohledem nepoznáme s jak velké namáháním a s jakou četností po dobu své životnosti se na láhev působilo. U nádob na plyny se pravidelně obnovují nátěry a láhev s místním poškozením nebo prošlou životností může vypadat při zběžném pohledu jako nová. Dále se všemi nádobami na plyny je nutno zacházet opatrně také proto aby se "nevnášelo do paměti materiálu" nádoby, nadměrné cyklické namáhání různými nárazy, nedovoleným zahříváním materiálu i náplně lahve. Tím je pak negativně ovlivňována pevnost materiálu a odolnost nádoby na plyny proti působení tak velkých tlaků na které jsou plněny.

Související

Související témata TNS k dopravě plynu Nehody, úrazy, havárie