Svářeč mající o uvedené kvalifikace zájem má několik přístupových možností. Základní je absolvování celého kurzu od nejnižších po požadované moduly včetně vykonání příslušných zkoušek podle ČSN EN 287 (9606).Druhou možností, pro držitele svářečských osvědčení podle ČSN EN 287 (9606), je přistoupení před modul zkoušky s tím, že při vstupním řízení musí úspěšně splnit všechny požadavky z teorie i praxe předchozích modulů.

Úspěšné ukončení jednoho školícího modulu je kvalifikací pro účast v bezprostředně následujícím vyšším modulu. Uchazeč může vstoupit do vzdělávacího programu na jakékoliv úrovni, pokud prokáže odpovídající teoretické i praktické znalosti a dovednosti tak, aby byly splněny vstupní požadavky. Praktické dovednosti mohou být prokázány příslušným a platným osvědčením podle EN 287-1. U osob , které splňují příslušné kvalifikační požadavky, vyžaduje vstup na do vzdělávacího programu na kterékoliv vyšší úrovni než T1, aby svářeč podstoupil praktické zkoušky k ověření znalostí a dovedností z předchozího modulu. Je třeba také absolvovat zkoušku, která prověří teoretické znalosti, odpovídající úrovni, na jaké svářeč do kurzu vstupuje.

Základní přehled o rozdělení náplně do jednotlivých modulů je v přehledu.

K získání kvalifikace Evropský svářeč příslušné úrovně (T2,T4) musí být složeny před zkušebním orgánem CWS ANB, který také všechny části zkoušky hodnotí. Postupné zkoušky z modulů T1, T3 a T5 jsou vykonány v rámci školícího zařízení a zde jsou též archivovány jako podklad pro zkoušky k získání diplomu. Diplom EW od autorizovaného ANB je platný a uznávaný ve všech členských zemích EWF. Jeho držitel prokazuje své širší a komplexnější teoretické i praktické znalosti a dovednosti než je nezbytné pro kvalifikaci podle norem EN 287, resp. EN ISO 9606. To by mělo zvedat i jeho cenu na trhu práce, resp. zvyšovat konkurenční schopnost firmy, zaměstnávající takovéto svářeče.

Související

Související témata Výroba, dovoz, uvádění do provozu