ÚVODNÍ SLOVO

V době, kdy vychází Topenářská příručka, je tomu 120 let, kdy byl v pražské První českomoravské továrně na stroje založen samostatný odbor pro ústřední vytápění (1880). Je zajímavé, že první zakázkou odboru byla dodávka teplovzdušného zařízení pro tehdy dokončovanou budovu Národního divadla v Praze. Domníváme se, že právě rok 1880 můžeme považovat za počátek topenářské éry v Čechách a na Moravě. V Topenářské příručce se 46 autorek a autorů snažilo postihnout celou šíři a stav současných znalostí v oboru topenářství, jehož posláním od doby Promethea je zajišťovat lidem teplo. Vážíme si činu firmy GAS s.r.o., která přišla se záměrem vydat příručku, a záměr také uskutečnila. Poděkování patří firmám, které vydání finančně podpořily. Dále oceňujeme vstřícnost pracovníků typografické skupiny GAS s.r.o. Praha při sazbě příručky. Věříme, že příručka bude užitečná pro většinu topenářů, a že napomůže zvýšit odbornou úroveň všech, kteří v oboru topenářském působí, budou působit nebo se o obor zajímají. Potřebné informace zde najdou projektanti, technici montážních firem, servisní a revizní technici, a samozřejmě studenti. Příručka může být nástrojem, který přispěje k hospodárné výrobě, přenosu a spotřebě tepla, k bezvadné funkci tepelných soustav a k bezpečnému provozu jednotlivých zařízení. To vše by se mělo projevit spokojeností lidí, kterým zajišťujeme tepelnou pohodu. Následně může příručka přispět k omezení škodlivých emisí při spalování paliv a tím ke snížení zátěže životního prostředí. Případné nedostatky v publikaci prosíme omluvte, a oznamte je vydavateli. Současně můžete oznámit témata, která by měla být do příručky v budoucnu zahrnuta.

Za kolektiv autorů

Vladimír Valenta

OBSAH:

1 TEORIE A PROJEKTOVÁNÍ V TEPELNÉ TECHNICE
1.1 Názvosloví (Valenta)
1.1.1 Úvodní rozbor základních pojmů
1.1.2 Výklad pojmů - pojmy nejsou obsaženy v rejstříku
1.2 Vnější prostředí (Hemzal)
1.2.1 Význam Slunce pro život na Zemi
1.2.2 Zemská atmosféra
1.2.3 Bilance slunečního záření na povrchu Země
1.3 Činitele prostředí (Hemzal)
1.3.1 Teplota vzduchu
1.3.2 Vlhkost vzduchu
1.3.3 Sluneční záření
1.3.4 Vítr
1.4 Vnitřní prostředí - mikroklima (Lajčíková)
1.5 Pohoda prostředí, tepelná pohoda a rovnice tepelné pohody (Lajčíková)
1.5.1 Teplota a tepelná pohoda
1.5.2 Teplota vnitřního vzduchu a pohoda prostředí
1.5.3 Teplota okolních ploch a pohoda prostředí
1.5.4 Proudění ve vytápěném prostoru a pohoda prostředí
1.6 Základy mechaniky tekutin (Barták)
1.6.1 Vlastnosti tekutin
1.6.2 Statika tekutin
1.6.3 Proudění tekutin
1.7 Základy sdílení tepla (Barták)
1.7.1 Tepelné vlastnosti látek
1.7.2 Sdílení tepla vedením - kondukce
1.7.3 Sdílení tepla prouděním - konvekce
1.7.4 Sdílení tepla sáláním - radiace
1.7.5 Kombinované případy sdílení tepla
1.8 Tepelné ztráty budov (Barták)
1.8.1 Celková tepelná ztráta místnosti
1.8.2 Tepelná ztráta prostupem
1.8.3 Tepelná ztráta větráním
1.8.4 Výpočtové teploty
1.8.5 Výpočet tepelných ztrát místností ve zvláštních případech
1.9 Tepelně technické veličiny staveb (Šafránek)
1.9.1 Současný stav hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí a budov podle ČSN 73 0540
1.9.2 Zásady navrhování konstrukcí a staveb z hlediska tepelně technických vlastností
1.9.3 Dodatečné tepelné izolace konstrukcí a zásady jejich navrhování
1.9.4 Výpočty základních tepelně technických veličin
1.10 Základy větrání a klimatizace (Drkal)
1.10.1 Principy větrání a klimatizace
1.10.2 Celkové nucené větrání
1.10.3 Přirozené větrání
1.10.4 Klimatizace
1.10.5 Odsávání
1.10.6 Distribuce vzduchu
1.11 Základy technické akustiky (Nový)
1.11.1 Úvod
1.11.2 Základní akustické veličiny
1.11.3 Decibelové stupnice
1.11.4 Sečítání hladin
1.11.5 Hodnocení časově neustálených hluků
1.11.6 Šíření zvuku ve volném prostoru
1.11.7 Šíření zvuku v uzavřeném prostoru
1.11.8 Šíření zvuku v konstrukcích
1.11.9 Metody boje s hlukem
1.12 Výkresová a projektová dokumentace ve vytápění (Bašta)
1.12.1 Rozsah dokumentace v projektu pro stavební řízení
1.12.2 Dokumentace v projektu pro určení konečného provedení stavby ústředního vytápění
1.12.3 Společné zásady pro kreslení výkresů vytápění
1.12.4 Kreslení rozvinutých schémat
1.12.5 Schéma zapojení
1.12.6 Dispoziční výkresy
1.12.7 Kreslení kotelen, strojoven a úpraven parametrů.
1.12.8 Výkresová dokumentace a CAD

2 TEPELNÉ SOUSTAVY
2.1 Druhy tepelných soustav (Valenta)
2.1.1 Tepelné soustavy s centrálními zdroji tepla
2.1.2 Tepelné soustavy s lokálními zdroji tepla
2.2 Vlastnosti tepelných soustav (Valenta)
2.2.1 Vlastnosti vodních tepelných soustav
2.2.2 Vlastnosti parních tepelných soustav
2.3 Potřeby tepelného výkonu a tepla (Valenta)
2.3.1 Potřeba tepelného výkonu a tepla pro vytápění
2.3.2 Potřeba tepelného výkonu a tepla pro ohřev vody
2.3.3 Potřeba tepelného výkonu a tepla pro větrání
2.3.4 Stanovení přípojného výkonu a roční potřeby tepla
2.4 Teplonosné látky a jejich vlastnosti (Panáček)
2.4.1 Jednotky a termíny používané v chemii vody
2.4.2 Přírodní voda
2.4.3 Plyny rozpuštěné ve vodě
2.4.4 Požadavky na oběhovou vodu
2.4.5 Alkalizace oběhové vody

3 ZDROJE TEPLA
3.1 Kotelny na fosilní paliva (Dlouhý)
3.1.1 Kotelny
3.1.2 Kotelny s kondenzačními kotli
3.2 Palivové hospodářství (Dlouhý)
3.2.1 Koncepce palivového hospodářství
3.2.2 Uskladňování paliv
3.2.3 Dimenzování kapacity skladu paliva
3.3 Principy společné výroby tepla a elektřiny (Dlouhý)
3.3.1 Kogenerační zařízení
3.3.2 Chemické palivové články
3.3.3 Kogenerace s plynovými motory
3.4 Tepelná čerpadla a vytápěcí systémy s tepelnými čerpadly (Klazar)
3.4.1 Všeobecně o tepelných čerpadlech
3.4.2 Statika vytápěcích systémů s TČ
3.4.3 Základní zapojení vytáp cích systém s TČ
3.4.4 Dynamika vytápěcích systémů s tepelným čerpadlem
3.4.5 Energetika a ekonomika systémů s TČ

4 TEPELNÉ SÍTĚ (Brož)
4.1 Druhy a konstrukce tepelných sítí
4.2 Rozsah výpočtů potřebných ke správnému návrhu tepelné sítě
4.3 Hydraulický výpočet tepelné sítě
4.3.1 Určení průměru z rovnice kontinuity
4.3.2 Dimenzování průměru ze zvolené neb přípustné tlakové ztráty
4.3.3 Optimální průměr potrubí z hlediska nákladů
4.3.4 Tlakový diagram tepelné sítě
4.3.5 Vliv vřazených odporů na tvar tlakového diagramu
4.3.6 Modelování provozních stavů tepelných sítí
4.3.7 Vztahy mezi hydraulickými veličinami
4.3.8 Průtokové poměry ve složitějších okruzích
4.3.9 Hydraulická stabilita tepelné sítě, hydraulický ráz
4.4 Výpočet tepelné izolace a tepelných ztrát
4.4.1 Vlivy tepelných ztrát u primárních sítí a tepelně izolační materiály
4.4.2 Výpočet tepelných ztrát při různých způsobech uložení potrubí a různém tvaru a uspořádání tepelné izolace
4.5 Pevnostní výpočty v tepelných sítích
4.5.1 Klasický způsob výpočtu
4.5.2 Zjednodušené metody výpočtu kompenzace dilatací ohybovými účinky potrubí
4.5.3 Kompenzátory dilatací
4.5.4 Působení zeminy na podzemní potrubí
4.6 Předávací stanice
4.6.1 Tlakově nezávislé předávací stanice
4.6.2 Tlakově nezávislé předávací stanice (s výměníky tepla)
4.6.3 Regulace množství tepla přenášeného soustavou CZT

5 ODBĚRY TEPLA
5.1 Teplovodní otopné soustavy (Bašta)
5.1.1 Projektování otopných soustav
5.1.2 Navrhování potrubních sítí vodních otopných soustav
5.1.3 Hydraulický výpočet potrubních sítí otopných soustav
5.2 Velkoplošné převážně sálavé vytápění (Bašta)
5.2.1 Základní vlastnosti sálavého vytápění
5.2.2 Konstrukce podlahového vytápění
5.2.3 Výpočet teplovodního podlahového vytápění
5.2.4 Příklad návrhu podlahového vytápění
5.2.5 Základní údaje z ČSN EN 1264 - 1 až 3
5.2.6 Temperování otevřených ploch
5.2.7 Stěnové vytápění
5.2.8 Stropní vytápění
5.3 Vytápění zavěšenými sálavými panely (Kotrbatý)
5.3.1 Všeobecně
5.3.2 Stupně hospodárnosti
5.3.3 Seznam použitých označení
5.3.4 Výpočet tepelných ztrát
5.3.5 Určení velikosti otopné plochy a větrací zařízení
5.3.6 Charakteristické vlivy
5.3.7 Hygienické podmínky
5.3.8 Větrání a využití konvekční složky sálavých panelů
5.3.9 Otopné sálavé panely
5.3.10 Integrované sálavé panely s osvětlením
5.3.11 Zavěšování sálavých panelů
5.4 Vytápění infračervenými plynovými zářiči (Kotrbatý)
5.4.1 Všeobecně
5.4.2 Tmavé zářiče - konstrukční řešení
5.4.3 Infrazářiče světlé - konstrukční řešení
5.4.4 Navrhování infrazářičů
5.4.5 Rozmísťování zářičů
5.4.6 Hygienické podmínky
5.4.7 Bezpečnostní podmínky
5.4.8 Rozvod plynu
5.4.9 Odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu
5.4.10 Mozaikový systém regulace a elektrické připojování zářičů
5.5 Teplovzdušné vytápění
5.5.1 Teplovzdušné vytápění a větrání velkoprostorových objektů přímotopnými plynovými jednotkami (Kotrbatý)
5.5.2 Teplovzdušné vytápění obytných budov a domů (Kabele)
5.6 Větrání v kombinaci se sálavými soustavami (Drkal)
5.6.1 Větrací systémy a budova
5.6.2 Zásady pro návrh větracího systému
5.6.3 Zdrojové větrání a sálavé vytápění
5.6.4 Vertikální přívod vzduchu směšovacím principem a sálavé vytápění
5.6.5 Horizontální přívod vzduchu směšovacím principem a sálavé vytápění
5.7 Ohřev užitkové vody (Fantyš, Valenta)
5.7.1 Úvod
5.7.2 Termíny a definice
5.7.3 Způsoby ohřevu užitkové vody
5.7.4 Požadavky na zařízení pro ohřev vody
5.7.5 Zásady návrhu
5.7.6 Stanovení výchozích hodnot pro dimenzování zařízení ohřevu TUV
5.7.7 Stanovení hlavních hodnot pro dimenzování zařízení ohřevu TUV
5.7.8 Příklady
5.7.9 Doporučená schemata zapojení zařízení pro ohřev vody

6 ZAŘÍZENÍ A PRVKY TEPELNÝCH SOUSTAV
6.1 Zabezpečovací zařízení tepelných soustav
6.1.1 Termíny a definice (Valenta)
6.1.2 Požadavky na zabezpečovací zařízení (Valenta)
6.1.3 Zabezpečovací zařízení nízkotlakých parních soustav s kotli a s výměníky do nejvyššího provozního přetlaku 70 kPa (Fantyš)
6.1.4 Zabezpečovací zařízení vodních tepelných soustav (Valenta)
6.1.5 Zabezpečovací zařízení ohřívačů užitkové vody (Fantyš)
6.1.6 Provedení expanzních zařízení (Hovorková)
6.1.7 Použití membránových expanzních nádob ve zvláštních případech (Valenta)
6.2 Zařízení pro úpravu teplonosných látek
6.2.1 Odstraňování nežádoucích součástí teplonosných látek (Panáček)
6.2.2 Úpravna vody s ionexy (Panáček)
6.2.3 Tepelná úprava přídavné vody (Panáček)
6.2.4 Úpravna vody pro TUV (Panáček)
6.2.5 Zařízení pro odvádění plynů z oběhové vody (Valenta)
6.2.6 Zařízení pro mechanickou filtraci a odkalování (Páca)
6.2.7 Zařízení pro magnetickou úpravu oběhové vody (Páca, Valenta)
6.2.8 Tvrdost vody (Panáček, Valenta)
6.3 Zařízení vzduchospalinové cesty
6.3.1 Přívod spalovacího vzduchu, větrání kotelen (Drkal)
6.3.2 Odvod spalin (Jelínek)
6.4 Kotle pro vytápění (Cankař, Kuba, Dlouhý, Suchánek)
6.4.1 Základní dělení kotlů
6.4.2 Základní normy a předpisy pro vytápěcí kotle
6.4.3 Obecné provozní podmínky kotlů
6.4.4 Hořáky, spalovací zařízení
6.4.5 Typy roštů pro pevná paliva
6.4.6 Plynové kotle
6.4.7 Kotle na kapalná paliva
6.4.8 Kotle na pevná paliva
6.4.9 Vícepalivové kotle
6.4.10 Elektrické kotle pro vytápění

6.5 Výměníky a ohřívače
6.5.1 Výměníky (Kratochvíl)
6.5.2 Ohřívače užitkové vody (Valenta)
6.6 Čerpadla a ventilátory
6.6.1 Čerpadla (Brada)
6.6.2 Ventilátory (Drkal)
6.7 Tlaková zařízení v tepelné technice (Matěják)
6.7.l Základní pojmy - všeobecně
6.7.2 Tlakové nádoby stabilní
6.7.3 Kotle
6.7.4 Dokumentace a značení tlakového zařízení
6.8 Trubky a spoje
6.8.1 Ocelové trubky (Brož)
6.8.2 Trubky měděné (Číhal)
6.8.3 Trubky z plastů (Valoušek)
6.8.4 Trubky vícevrstvé (Hovorková)
6.8.5 Kompenzátory (Brož, Valenta)
6.8.6 Uložení potrubí (Valenta)
6.9 Armatury (Valenta)
6.9.1 Uzavírací armatury
6.9.2 Regulační armatury
6.9.3 Armatury ostatní
6.10 Tepelné izolace (Prokop)
6.10.l Úvod
6.10.2 Tloušťky izolační vrstvy
6.10.3 Nejdůležitější fyzikální parametry tepelně izolačních materiálů
6.10.4 Tepelně izolační materiály
6.11 Otopná tělesa a upevnění
6.11.1 Otopná tělesa (Chyba)
6.11.2 Upevnění otopných těles (Hovorková)
6.12 Topidla (Kotrba)
6.12.1 Definice a rozdělení
6.12.2 Sdílení tepla
6.12.3 Dělení topidel
6.12.4 Teplovzdušné ohřívače s ventilátorem
6.12.5 Sálavé zářiče

7 MONTÁŽE V TEPELNÉ TECHNICE
7.1 Montáže vnějších potrubních rozvodů (Tajbr)
7.1.1 Systém předizolované trubky
7.2 Montáže vnitřních potrubních rozvodů (Tajbr)
7.2.1 Úvod
7.2.2 Montáže potrubí z plastů
7.2.3 Montáže potrubí z mědi,
7.2.4 Rozvody z ocelových trubek
7.2.5 Vícevrstvé trubky
7.3 Montáže otopných těles (Tajbr)
7.3.1 Úvod
7.3.2 Upevnění otopných těles
7.3.3 Připojení otopného tělesa na potrubní rozvod
7.3.4 Horizontální rozvody
7.4 Velkoplošné otopné plochy (Tajbr)
7.4.1 Úvod
7.4.2 Podlahová otopná plocha
7.4.3 Ostatní technická řešení
7.5 Montáže tepelných izolací rozvodů (Tajbr)
7.5.1 Úvod
7.5.2 Termoizolační trubice
7.5.3 Izolační tvarovky
7.5.4 Izolační spoje
7.5.5 Montáž termoizolačních trubic
7.5.6 Upevnění izolovaného potrubí
7.5.7 Nesymetrická izolace
7.6 Hydraulické seřizování vodních tepelných soustav (Valenta)
7.6.1 Všeobecné zásady
7.6.2 Způsoby hydraulického seřizování
7.7 Pracovní (provozní) řády (Matěják)

8 MĚŘENÍ (Cikhart)
8.1 Základy měření, názvosloví a rozdělení měřicích přístrojů
8.1.1 Fyzikální základy měření
8.1.2 Volba jednotek
8.1.3 Chyby měření
8.1.4 Účel měření
8.1.5 Měřicí přístroje
8.1.6 Základní vlastnosti měřicích přístrojů
8.2 Měření tlaku
8.2.1 Základní pojmy
8.2.2 Jednotky tlaku
8.2.3 Přístroje na měření tlaku
8.3 Měření teploty
8.3.1 Základní pojmy a jednotky
8.3.2 Přístroje na měření teploty
8.4 Měření hladiny
8.4.1 Průhledové vodoznaky (vodoznakové trubice)
8.4.2 Plovákové stavoznaky
8.4.3 Hydrostatické stavoznaky
8.4.4 Pneumatické stavoznaky
8.4.5 Elektrické stavoznaky
8.4.6 Izotopové stavoznaky
8.5 Měření průtoků a množství tekutin
8.5.1 Základní pojmy a jednotky
8.5.2 Objemová měřidla
8.5.3 Rychlostní měřidla
8.5.4 Průřezová měřidla
8.5.5 Plovákové průtokoměry
8.5.6 Indukční průtokoměry
8.5.7 Ultrazvukové průtokoměry
8.5.8 Speciální průtokoměry
8.6 Měření spotřeby tepla
8.6.1 Základní pojmy, jejich definice a jednotky
8.6.2 Problémy měření bytové spotřeby tepla
8.6.3 Měřiče kalorimetrické
8.6.4 Zjednodušené kalorimetrické metody měření tepla a metody ostatní
8.6.5 Právní podmínky dodávky tepla a jejího měření
8.6.6 Indikátory (poměrové rozdělovače) a měření v bytech
8.7 Měření vlastností tepelných izolací
8.7.1 Charakteristické vlastnosti tepelných izolací
8.7.2 Měření tepelné vodivosti izolace
8.7.3 Měření jiných vlastností tepelných izolací
8.8 Analýza plynů
8.8.1 Chemické analyzátory
8.8.2 Elektrické analyzátory
8.8.3 Magnetické analyzátory
8.8.4 Infračervené analyzátory
8.8.5 Polarografické analyzátory
8.8.6 Chromatografické analyzátory
8.9 Měření vlastností vody a vodní páry
8.9.1 Odběr vzorku kondenzátu, napájecí a kotelní vody
8.9.2 Odběr vzorku vlhké a přehřáté páry
8.9.3 Rozbor a kontrola vlastností vody
8.9.4 Kontrola vlastností technické páry

9 REGULACE
9.1 Názvosloví z oboru automatizace a regulační techniky (Cikhart)
9.1.1 Základní pojmy - nejsou uvedeny v rejstříku
9.1.2 Veličiny samočinné regulace
9.1.3 Druhy regulace
9.1.4 Regulační obvod a jeho členy
9.1.5 Druhy signálů
9.1.6 Přenosy a charakteristiky lineárních regulačních obvodů a jejich členů s konstantními parametry
9.1.7 Regulovaná veličina
9.1.8 Odchylka regulované veličiny
9.1.9 Regulovaná soustava
9.1.10 Regulátor
9.1.11 Části regulátoru
9.1.12 Regulační orgán
9.1.13 Zpětná vazba
9.1.14 Regulační pochod a jeho stabilita
9.2 Základy terie regulace (Cikhart)
9.2.1 Regulované soustavy
9.2.2 Regulátory - ústřední regulační členy
9.2.3 Druhy regulace
9.2.4 Volba a optimální seřízení regulátorů
9.3 Prvky regulace (Cikhart)
9.3.1 Čidla a vysílače
9.3.2 Řídicí členy a obvody
9.3.3 Ústřední členy
9.3.4 Převodníky
9.3.5 Akční členy
9.4 Automatizační prostředky (Cikhart)

9.5 Regulační armatury (Doubrava)
9.5.1 Základní pojmy
9.5.2 Dvoucestný regulační ventil
9.5.3 Třícestné směšovací a rozdělovací armatury
9.5.4 Čtyřcestné směšovací klapky
9.5.5 Termostatické radiátorové ventily
9.5.6 Přímočinné regulátory teploty
9.5.7 Regulátory tlakové diference
9.5.8 Přepouštěcí armatury
9.5.9 Porovnání regulace tlakové diference a přepouštění

9.6 Regulace tepelného výkonu otopných soustav (Bašta)
9.6.1 Zónová regulace
9.6.2 Decentralizovaná regulace jednotlivých místností
9.6.3 Centrální regulace jednotlivých místností
9.6.4 Regulace teploty přívodní vody
9.6.5 Regulace teploty přívodní vody podle venkovní teploty vzduchu - otopná křivka
9.6.6 Regulace teploty přívodní vody podle venkovní teploty s využitím směšovače
9.6.7 Regulace podle zátěže
9.6.8 Úsporný (útlumový) provoz
9.6.9 Přerušovaný provoz
9.6.10 Regulace teploty TUV

9.7 Regulace výkonu zdroje tepla (Bašta)
9.7.1 Regulace kotle

9.8 Regulace výkonu předávacích stanic (úprava parametrů) (Cikhart, Doubrava)
9.8.1 Regulace výměníků voda - voda
9.8.2 Regulace výměníků pára - voda

9.9 Řízení čerpadel (Doubrava)

9.10 Autonomní provoz předávacích stanic (Cikhart)
9.10.1 Vybavení předávacích stanic zajištující jejich autonomní provoz
9.10.2 Hodnocení provozních zkušeností s automatickým záskokem čerpadel
9.10.3 Hodnocení provozních zkušeností s automatickým doplňováním sekundárních otopných soustav vodou z primární sítě
9.11 Využití systému hromadného dálkového ovládání pro teplárenské účely (Cikhart)
9.11.1 Využití HDO pro teplárenské účely v Košicích

9.12 Teplárenský dispečink (Cikhart)
9.12.1 Vymezení pojmu dispečerského řízení tepelných sítí a hodnocení dosavadního stavu
9.12.2 Jednotlivé složky a stupně systému dispečerského řízení
9.12.3 Činnosti jednotlivých složek dispečinku
9.12.4 Hlavní druhy soustřeďovaných informací

10 PROVOZOVÁNÍ TEPELNÝCH ZAŘÍZENÍ
10.1 Revize a zkoušky zařízení tepelných soustav (Matěják)
10.1.1 Tlakové nádoby stabilní
10.1.2 Kotle
10.1.3 Otopné soustavy
10.2 Účinnost výroby tepla (Suchánek)

10.3 Stanovení ztrát při distribuci tepla a TUV (Valenta)
10.3.1 Stanovení ztrát při distribuci tepla
10.3.2 Stanovení ztrát při distribuci TUV

10.4 Provozování okrskových tepelných soustav (Morys)
10.4.1 Technické a konstrukční podmínky
10.4.2 Kalkulace cen tepla
10.4.3 Majetkoprávní a smluvní vztahy

11 OCHRANA OVZDUŠÍ
11.1 Základní pojmy v ochraně ovzduší (Hemerka)
11.2 Legislativa v ochraně ovzduší (Hemerka)
11.3 Porovnání emisních limitů ze spalovacích procesů s limity v zahraničí (Hemerka)
11.4 Předpokládaný vývoj emisních limitů (Hemerka)

11.5 Imise, rozptylové modely (Hrdlička)
11.5.1 Hodnocení imisní situace
11.5.2 Rozptylové modely

11.6 Odsiřování a denitrifikace spalin (Hrdlička)
11.6.1 Odsiřování
11.6.2 Denitrifikace

12 TEPLÁRENSTVÍ
12.1 Úvod (Karafiát)
12.1.1 Představení teplárenství
12.1.2 Historie a současnost teplárenství
12.1.3 Charakteristika teplárenských soustav
12.1.4 Energetické účinnosti teplárenských soustav
12.1.5 Využitelnost surovinových a energetických zdrojů
12.1.6 Výroba elektrické energie v teplárenských zdrojích
12.1.7 Teplárenství a životní prostředí
12.1.8 Regulace a řízení teplárenských soustav
12.1.9 Základní ekonomické ukazatele teplárenských soustav
12.1.10 Perspektivy a pozice teplárenství v energetickém sektoru
12.2 Teplárenský princip, podstata a význam kombinované výroby elektřiny a tepla(Kadrnožka, Ochrana)
12.2.1 Druhy a transformace energií, kondenzační parní elektrárna a parní teplárna, kombinovaná výroba elektřiny a tepla u parní teplárny, účinnost teplárny
12.2.2 Teplárna s plynovým pracovním cyklem
12.2.3 Paroplynová teplárna
12.2.4 Srovnání teplárny a výtopny
12.2.5 Centralizovaná a decentralizovaná kombinovaná výroba elektřiny a tepla
12.2.6 Teplárenský součinitel
12.3 Úspora paliva při kombinované výrobě elektřiny a tepla, modul teplárenské výroby elektřiny (Kadrnožka, Ochrana)
12.3.1 Modul teplárenské výroby elektřiny
12.3.2 Úspora paliva při kombinované výrobě elektřiny a tepla
12.3.3 Úspora tepla v palivu v teplárně při respektování tepelných ztrát a spotřeby energie v tepelné síti
12.3.4 Rozdělování společně spotřebovaného paliva a společných nákladů na výrobu elektřiny a tepla
12.4 Teplárny s parními turbínami (Kadrnožka, Ochrana)
12.4.1 Zvyšování modulu teplárenské výroby elektřiny a požadavky na základní parametry
12.4.2 Koncepce parních turbín a parních tepláren z hlediska proměnného tepelného zatížení
12.4.3 Předávání tepla do vodních a parních tepelných sítí
12..4 Teplárny městské a průmyslové

12.5 Teplárny s plynovými turbínami (Kadrnožka, Ochrana)

12.6 Teplárny se spalovacími motory (Kadrnožka, Ochrana)
12.7 Paroplynové teplárny (Kadrnožka, Ochrana)
12.8 Turbíny pro parní teplárny (Kadrnožka, Ochrana)
12.8.1 Požadavky kladené na turbíny pro parní teplárny
12.8.2 Vývoj základních parametrů, volba otáček
12.8.3 Příklady konstrukčních provedení parních turbín
12.9 Plynové turbíny pro teplárny (Kadrnožka, Ochrana)
12.9.1 Požadavky kladené na plynové turbíny pro teplárenství
12.9.2 Příklady konstrukčních provedení plynových turbín
12.10 Teplárenské kotle (Kadrnožka, Ochrana)
12.10.1 Základní pojmy
12.10.2 Spalování
12.10.4 Tepelná účinnost a ztráty kotle
12.10.5 Kotle na tuhá paliva
12.10.6 Kotle na spalování kapalných paliv
12.10.7 Kotle na zemní plyn
12.10.8 Kotle na odpadní teplo
12.10.9 Rozdělení teplárenských kotlů podle druhu výparníku
12.11 Výměníky tepla v teplárenství (Kadrnožka, Ochrana)
12.11.1 Funkce, rozdělení, typy
12.11.2 Požadavky na výměník
12.11.3 Tepelný výpočet výměníku
12.11.4 Prostup tepla
12.11.5 Střední teplotní spád
12.11.6 Vedení tepla (kondukce) stěnou rekuperačního výměníku
12.11.7 Proudění tepla (konvekce)
12.11.8 Sdílení tepla v žebrovaných trubkách
12.11.9 Konstrukce výměníků tepla
12.11.10 Provoz výměníků tepla
12.12 Ekologický a ekonomický přínos kogenerace (Kadrnožka, Ochrana)
12.12.1 Obecné závěry
12.12.2 Emise
12.12.3 Imise
12.12.4 Ekonomická efektivnost teplárenství
12.13 Výhledové a perspektivní typy zdrojů elektřiny a tepla (Kadrnožka, Ochrana)
12.13.1 Teplárny s binárními cykly
12.13.2 Teplárny s palivovými články (PČ)

13 PALIVA A ENERGIE
13.1 Fosilní paliva a jejich vlastnosti (Hrdlička)
13.1.1 Všeobecně
13.1.2 Výhřevnost a spalné teplo
13.1.3 Pevná paliva
13.1.4 Kapalná paliva
13.1.5 Plynná paliva
13.1.6 Vlastnosti paliv
13.1.7 Spalování fosilních paliv
13.2 Jaderná paliva (Hejlar)
13.2.1 Základní dostupné suroviny a výhřevnost jaderného paliva
13.2.2 Chemicko-metalurgické formy jaderných paliv
13.2.3 Palivové články nejrozšířenějších typů energetických reaktorů
13.3 Obnovitelné zdroje energie
13.3.1 Sluneční energie (Šourek)
13.3.2 Energie vodních toků (Melichar)
13.3.3 Energie větru (Brož)
13.3.4 Fytomasa (Sladký)
13.3.5 Možnosti využívání geotermální energie v České republice (Brož)
13.4 Druhotné zdroje energie (Brož)
13.4.1 Odpadní teplo z technologických procesů
13.4.2 Bioplyn ze skládek tuhých komunálních odpadů (TKO)

14 ZPŮSOBY VYTÁPĚNÍ OD POČÁTKU NAŠEHO LETOPOČTU (Štorkan)
14.1 Prvními zařízeními pro vytápění byla otevřená ohniště
14.2 Krby byly ve středověku už dokonalejším otevřeným ohništěm
14.3 Vytápění kamny
14.4 Římský stavitel C. Sergius Orata vynalezl kombinované vytápění podlahové s teplovzdušným, pojmenované hypocaustum.
14.5 Čínské vytápění Kang
14.6 Pokusy s vytápěním kouřovými plyny v 18. až 20. století
14.7 Vytápění teplým vzduchem
14.8 Stav vývoje ústředního vytápění do roku 1900
14.9 O teplovzdušném vytápění podle J. E. Purkyněho
14.10 Teplovzdušné vytápění za použití kaloriferů
14.11 Vytápění parou
14.12 Vytápění výfukovou parou od parního stroje
14.13 Vytápění parovodní
14.14 Nízkotlaké parní vytápění
14.15 Nízkotlaké parní kotle
14.16 Samočinné regulátory pro nízkotlaké parní kotle
14.17 Nízkotlaké parní otopné soustavy
14.18 Otopná tělesa a součástky pro nízkotlaké parní vytápění
14.19 Regulační ventily
14.20 Kotlové armatury
14.21 Vytápění teplou vodou
14.22 Kotle pro vodní otopné soustavy
14.23 Regulátory spalování pro teplovodní kotle
14.24 Jak byl stanovován výkon teplovodního kotle
14.25 Otopná tělesa
14.26 Projektování ústředního vytápění před rokem 1900
14.27 Na české území působilo na přelomu století mnoho firem
14.28 Jaké byly postupy při zadávání státních zakázek a jim podobným
14.29 Vývoj ústředního vytápění po roce 1900
14.30 Vývoj ústředního vytápění po 1. světové válce
14.31 Vývoj ústředního vytápění po druhé světové válce
14.32 Závěr k historii ústředního vytápění u nás i v zahraničí.

15 TECHNICKÉ TABULKY (Bašta, Mareš)

PRÁVNÍ A TECHNICKÉ PŘEDPISY

PŘÍLOHY

PŘEHLED FIREM PREZENTUJÍCÍCH SE V TOPENÁŘSKÉ PŘÍRUČCE

Související

Související témata TNS - ohříváky, boilery