kotle, tlakové nádoby, potrubí a nízkotlaké kotelny
[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Technické požadavky na tlaková zařízení a ISO 9000 Datum: 27.1.2001Autor: Ing. Miroslav Štěpánek- ITI TÜV (AO 211) Na semináři TLAK 2000 vystoupil ing. Štěpánek. Zveřejňujeme pouze část tohoto obsažného příspěvku, který byl koncipován tak, aby napomáhal výrobcům tlakových zařízení při jeho uplatnění a v žádném případě nenahrazoval text předpisu. Cílem tohoto příspěvku bylo vysvětlit základní pojmy a postupy při kategorizaci a posuzování shody tlakových zařízení, jak je stanovuje nařízení vlády č. 182/ 1999 Sb. (dále pouze NV 182/1999 Sb.) s bližším zaměřením na postupy posuzování shody využívající systémů jakosti a dále vymezení vztahu k systémům jakosti dle norem řady ISO 9000. 1.Úvodem Tento příspěvek má výlučně informativní charakter, závazným právním dokumentem je pouze text NV 182/1999 Sb. ve znění NV 290/ 2000 Sb., uveřejněný v částce 62/ 1999 a 82/ 2000 Sbírky zákonů.Příspěvek vychází z platného znění NV 182/1999 Sb. (NV 290/ 2000 Sb. dosud nenabylo účinnosti) a dosud platných norem ČSN EN ISO 9001, 2 a 3 z roku 1995. Přesto že tento předpis platí již téměř rok, přetrvávají nejasností při jeho aplikaci. V současné době je v souladu s evropskou legislativou, na výrobci, jakým postupem, v závislosti na míře rizika konkrétního tlakového zařízení, bude prokazovat shodu s technickými předpisy. Protože má celá řada výrobců zaveden, příp. i certifikován systém jakosti dle norem řady ISO 9000 je zcela zákonité, že se postupy využívající systémy jakosti pro prokazování shody tlakových zařízení budou ve stále větší míře uplatňovat. 2. Základní povinnosti výrobce/ dovozce 6. Poznámky k využití norem pro systémy jakosti v rámci postupů posuzování shody Lze předpokládat, že přes nesporný fakt uvedený v písm. a), se v současné době asi nenajde výrobce, který by systém jakosti nestavěl na bázi norem řady ISO 9000, které jsou v současné době standardem pro systémy jakosti. Méně jsou již využívány normy řady ČSN EN 729, které stanovují kritéria pro systém jakosti ve svařování, tedy pro nejčastěji využívanou technologii přípravy nerozebíratelných spojů. Jako nejsnazší cestu k naplnění požadavků příslušného postupu posuzování shody lze výrobcům doporučit, postavit systém jakosti tak, aby naplňoval kritéria odpovídající ISO normy s respektováním požadavků ČSN EN 729 pro oblast svařování. Takto postavený systém jakosti musí samozřejmě také zahrnovat všechny relevantní požadavky přílohy č. 1 NV 182/1999 Sb. Složitější je otázka certifikovaného systému jakosti. Certifikovaný systém je bezesporu výhodou, nicméně certifikát systému jakosti vydaný kterýmkoliv certifikačním orgánem má ryze komerční charakter, a v žádném případě neumožňuje výrobci prohlásit shodu. Je povinností AO systém jakosti vždy posoudit ve vztahu k plnění požadavků NV 182/1999 Sb. Z hlediska postupu AO se skutečnost, že výrobce má certifikovaný systém pro předmětnou činnost od akreditovaného certifikačního orgánu může zohlednit: Vždy je však nutné brát v úvahu, že celková odpovědnost za to, že systém jakosti splňuje požadavky NV 182/1999 Sb., je pouze na autorizované osobě. 7. Závěr
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
