Bezobslužnost kotelen- nový fenomén doby

V Přerově dne 5. května 1999

V posledních létech se začíná objevovat nový fenomén - požadavek na bezobslužnost středotlakých plynových kotelen. Jsou tyto požadavky oprávněné? Je technická legislativa připravena na tyto zásadní změny? Je vystavování vyjímek z předpisů správným rozhodnutím orgánů Státního odborného dozoru? Kde je hranice únosnosti maximální délky bezobslužného provozu?
To jsou otázky, na které by měla technická veřejnost rozvinout celostátní polemiku s cílem stanovení kritérií a krajních možností ve vztahu k možným rizikům bezobslužnosti a úspěšnou snahou změnit tlakařské i plynařské předpisy. Nebo je alespoň dočasně inovovat vydáním schváleného stanoviska k tomuto problému.
Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce zásadní a nebezpečný problém bezpečnosti chodu tak složitého organismu jako je plynová středotlaká parní a horkovodní kotelna, dovolte mi prezentovat jedno stanovisko k jádru tohoto problému, který nespočívá v technické úrovni, ale na společenských a ekonomických principech či požadavcích.
Jsem přesvědčen, že hlavní příčina problému spočívá ve společenském podcenění obecně všech řemesel, což je patrné i na velmi snížených požadavcích na kvalifikaci učňů i snížených požadavků na kvalifikace středoškolské technické mládeže. A toto se přímo promítá do velmi nízkého společenského žebříčku profese topiče, který se díky těmto postojům MANAGEMENTŮ firem ocitá v méněcenné roli jakéhosi zbytečného pomocného pracovníka.

Opak je pravdou. Proto vzhledem k obrovské nové technice, která za posledních cca 15 let změnila úplně obraz těchto technologických celků, bychom měli vytvořit nového topiče, který bude mít středoškolské vzdělání technického směru s vyučením, který bude zaměření např. elektro slaboproud, který bdue mít kvalifikaci na částečný servis a měřící a regulační techniky, který bude povšechně ovládat servis plynových zařízení a jiné kvalifikace.
To neznamená, že z něj vytvoříme údržbáře, ale vysoce kvalifikovaného pracovníka, který bude rozumět a umět kvalifikovaně zasáhnout při jakékoliv poruše zabezpečovacího zařízení chodu kotelny. Bude umět kvalifikovaně vyhodnotit závadu v řídícím počítači kotelny, bude zároveň energetikem tohoto provozu, což opět povede k hospodárnému řízení a chodu všeho zařízení v kotelnách a návaznosti na výrobní technologie.
A nyní krátce jedno stanovisko z pohledu technického. Desetimiliónová technicky složitá zařízení nelze ponechat bez dohledu. Povinnosti, které nařizují dnešní předpisy musí být velmi rychle nově definovány ve vztahu k výkonu úrovně technického zabezpečení. Zastaralé normy a vyhlášky již neslouží svému účelu a funkce např. příčných stavoznaků jsou částečně překonány. Indukční a jiné snímání hladiny vody naprosto překonalo zastaralé NIVOKONTROLY.
Proto pravidelné kontroly profukování stavoznaků lze pochopit ve větších časových intervalech vzhledem k vícenásobné jiné kontrole hladiny.
Lze pochopit i jiné vedení provozního deníku, kontroly bezpečnostních výstrojí, kontroly ovzduší a vše, co se od topiče vyžaduje v předpisech a místních provozních řádech. Je nutno inovovat.
Ovšem nelze pochopit a je zcela zcestná myšlenka úspory mezd topičů, neboť v provozu stejně musí být prováděno mnoho úkonů. Např. jen kontrola simulace poruch je záležitostí alespoň 1 hodiny ve směně. Není hovořeno o povinnostech, který se žádnou výjimkou provozovatel nezbaví a to jsou povinnosti v regulační stanici plynu, v úpravně vody i když bude automatické, odběry vzorků vod, kontroly a opravy potrubí a armatur, denní opravy ucpávek čerpadel, ucpávek ventilů parních a horkovodních rozdělovačů. Dále povinnosti ve výměníkové stanici. Nelze zanedbat ani obsluhu tlakových nádob stabilních a všechny povinnosti, vyplývající z jejich provozu.
Norma ČSN 07 0703 PLYNOVÉ KOTELNY stanovuje požadavky pro regulační, měřící a zabezpečovací zařízení kotle pro zajištění bezpečného provozu. Jedná se o základních 7 funkcí, při jejichž změně musí dojít k přerušení přívodu plynu do hořáku.
Moderní technika přináší další zvýšení bezpečnosti chodu kotlů. Mimo jiné jsou to:
- automatické kontinuální doplňování napájecí vody
- blokování provozu minimálním průtokem páry (WORFLO)
- odstavení zařízení do poruchy při překročení havarijní teploty páry
- kontrola doby provětrávání spalovacího prostoru
- automatický odluh a periodický odkal
- signalizace proti zaplavení, signalizace z různých příčin a další

Jeví se, že je dnešní moderní kotel a kotelna dobře technicky zabezpečena pro spolehlivý a bezpečný chod.
Ale jen automatický sevoventil hlavního uzávěru páry z důvodu tepelné setrvačnosti při jakémkoliv odstavení kotle stojí několik se tisíc korun.
Je otázka, zda-li je ekonomické mít na kotli namontováno cca 15 a více různých způsobů ochran pro odstavení do poruchy. Domnívám se , že při několika stech, případně tisících zaměstnanců firmy je zcela zcestné šetřit mzdu na jednom či dvou topičích. Úspory nutno hledat především v produktivitě práce dané firmy.
Právě naopak v přítomnosti topičů lze hospodárně řídit a regulovat energetické potřeby jednotlivých provozů. Ovšem za předpokladu jejich vysoké technické úrovně a kumulace několika odborných způsobilostí.
Cesta občasné obslužnosti by měla mít svoji mez a topič by se měl zabývat činnostmi, souvisejícími s provozem a dozorem kotelny.
Pokuste se zaujmout k problému své stanovisko.

Ing. František Rak
revizní a zkušební technik TNS,
kotlů a plynových zařízení,
odborný pracovník BOZP a PO
materiálový specialista

Názor ATZ

V jednom z čísel Zpravodaje ATZ byl zveřejněn příspěvek ing. Františka Raka „Bezobslužnost kotelen - nový fenomén doby „. Jak bylo v dovětku uvedeno , názor Asociace bude zveřejněn v dalším čísle Zpravodaje a proto se k uvedenému článku vracíme.
Název článku je zavádějící . Žádná kotelna a to nejenom plynová ,jak je v článku uvedeno, ale i kotelna na další paliva spalovaná ve vznosu není bezobslužná. Jedná se o občasnou obsluhu kotle a ne celé kotelny. V kotelně je mnoho dalších zařízení souvisejících s provozem kotle a záleží na velikosti kotelny,druhu paliva a stupni automatizace a z toho vyplývající počet obsluhujícího personálu v kotelně. . Jedná se o plynové zařízení, úpravnu vody, potrubí, čerpadla i výměníkovou stanici atd. Každé zařízení musí být posuzováno z hlediska obsluhy samostatně.
Nevhodně používaný termín bezobslužný provoz způsobil již dosti zlé krve a v konečném názoru opravdu snižuje zmíněnou hodnotu profese topiče. Domníváme se však , že úroveň techniky je na dostatečně vysoké úrovni, aby byl provoz s občasnou obsluhou umožněn. O tom se lze přesvědčit i v jiných oblastech průmyslu a hospodářství , u jiných technických zařízení, někdy i podstatně složitějších. Jak je všeobecně známo, nejvíce chybujícím elementem je člověk. Mnoho jiných a složitějších provozů a zařízení je řízeno a kontrolováno různě složitými technickými zařízeními a obsluha pouze kontroluje a řídí toto řídící a kontrolní zařízení. Veškeré zásahy , které obsluha provede jsou napřed řídícím zařízením zkontrolována , zda nejsou chybné a teprve potom je dovolí realizovat.
Souhlasíme s názorem , že legislativně není tento stav u nás dostatečně pokryt. Např. v Rakousku je takový provoz řešen zákonným opatřením vlády, v SRN předpisy TDR. Aby i u nás byl umožněn provoz kotlů s občasnou obsluhou byl přijat byl přijat postup poskytování vyjímek z normy ČSN 07 0710 čl. 141/d/ o provozu a obsluze kotlů. Musí být v každém případě určena činnost kontroly např. 1x za 24 hod., 1x za směnu atd. Topič by měl být v doslechu signalizace nebo signalizace svedena do místa s trvalým pobytem např. dispečink, vrátnice, kde pracovník přivolá topiče nebo sám provede zásah , má-li k tomu příslušnou kvalifikaci.
V závěru článku porovnává autor finanční náklady na technické vybavení s náklady na několik topičů a současně i hospodárnost zařízení.Nesouhlasíme s názorem , že člověk a to sebelépe připravený bude ekonomičtěji řídit provoz zařízení, než správně volená a seřízená automatika. Souhlasíme , že jsou velké investiční náklady při pořízení automatiky, ale provozní náklady se podstatně sníží. Musíme si zvyknout , že lidská práce je a bude nejdražší a bude snaha stále ji nahrazovat technikou.
Celý článek je podle našeho názoru koncipován pro velké firmy, kde je v provozu kotlů a kotelny zastoupeno mnoho odborných profesí. Malé podniky, kde není možno mít obsazení všech potřebných technických profesí s požadovanou kvalifikací a kde jsou tyto potřeby řešeny dodavatelsky je takový provoz velmi výhodný a ekonomicky únosný.

Související

Související témata Kotle vysoko a středotlaké Nízkotlaké kotelny Obsluha, topiči