Velice zajímavou přednášku měl na semináři GAS 2000 Ing. Ivo Dršťák z ITI TÜV s.r.o., Praha. Otiskuji část jeho přednášky. V případě, že se Vás daná problematika týká, a potřebujete provest níže popisované ůkony  kontaktujte Vaši pobočku ITI TÜV s.r.o., Praha (uvedeny v rubrice Autorizované osoby).

Od 1.1.2000 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. Toto nařízení vlády, které bylo novelizováno nařízením vlády č. 290/2000 Sb., je prováděcím předpisem k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění ( 71/2000 Sb.). Ze znění ustanovení § 1 odst. 2 písmeno a) nařízení vlády 182/1999 Sb., v platném znění ( dále jen NV ) vyplývá, že tento obecně závazný předpis právně reguluje rovněž problematiku regulačních a kompresorových stanic potrubních systémů či vedení, před jejich uvedením na trh nebo do provozu po 1.1.2000.

V regulačních stanicích topných plynů se pracuje s tzv. nebezpečnou tekutinou, která je zařazena podle ustanovení § 3 odst. 1 písmeno a) NV do skupiny 1. Podle odstavce 3 písmene e) téhož § představuje regulační stanice sestavu, která obsahuje alespoň jedno tlakové zařízení ( stanovený výrobek ) a zejména její součástí je bezpečnostní a tlaková výstroj, zabudována do sestavy přesně ve smyslu písmene d) téhož ustanovení. V ustanovení § 5 odst. 5 je pak předepsáno, že sestavy se podrobují celkovému postupu posuzování shody - tedy každého jednotlivého zařízení sestavy, různých konstrukčních dílů sestavy a ochrany proti překročení přípustných provozních mezí - bezpečnostní výstroje. Součástí " Prohlášení o shodě " tedy musí být dokument autorizované osoby o posouzení sestavy. Dokumenty o certifikaci jednotlivých zabudovaných dílů nestačí !

Posouzení shody je postup uvedený v NV, kterým se výrobce nebo dovozce stanoveného výrobku, v tomto případě regulační stanice, přesvědčuje, zda jím dodávané zařízení je v souladu s ustanovením přílohy 1 NV. Vlastní proces posuzování shody může být různý a to vždy ve vazbě na rizikovost dodávaného zařízení. V případě tlakových zařízení jsou různé varianty popsány v § 5 NV a to ve vazbě na jednu ze čtyř kategorií do kterých tlaková zařízení zařazujeme.

Posouzení shody celé sestavy regulační stanice plynu musí být provedeno postupem, který odpovídá nejvyšší kategorii zabudovaných tlakových zařízení a která je jiná než kategorie vztahující se na jakoukoli bezpečnostní výstroj ( § 5 odst. 5, písm b) a c) NV 182/1999 Sb.,). Pro stanovení kategorie sestavy regulační stanice budou rozhodující kategorie vestavěných filtrů a zařízení na ohřev plynů. Lze předpokládat, že v případě vysokotlakých a velmi vysokotlakých stanic to bude kategorie III. a IV.

V těchto kategoriích jsou stanoveny následující možnosti postupu posouzení shody:

Kat III:

- Posouzení shody tlakového zařízení se základními požadavky AO v etapě návrhu a posouzení systému jakosti po přezkoušení typu - postup B1+D

- Posouzení shody tlakového zařízení se základními požadavky AO v etapě návrhu a ověření shody tlakových zařízení AO - postup B1+F

- Přezkoušení typu a ověřování shody tlakového zařízení s certifikovaným typem výrobcem nebo dovozcem a s namátkovou kontrolou AO - B+C1

- Komplexní zabezpečování jakosti - postup H.

Kat. IV

- Přezkoušení typu a posuzování systémů jakosti výroby po přezkoušení typu - modul B+D

- Přezkoušení typu a ověření shody tlakových zařízení autorizovanou osobou - modul B+F

- Ověřování každého tlakového zařízení autorizovanou osobou - modul G

- Komplexní zabezpečování jakosti s ověřením shody tlakového zařízení se základními požadavky v etapě návrhu autorizovanou osobou s namátkovou kontrolou autorizovanou osobou - modul H1

U tohoto nařízení vlády se živě diskutovalo a ještě někde diskutuje o textu a využívání přechodného ustanovení ( 8 NV ). K tomuto je nejlépe využít právního názoru deklarovaného jak ÚNMZ - tedy autorem zákona a NV a podporovaného ČOI - tedy orgánem dozoru, jenž jeho naplňování v praxi sankcionuje. Z tohoto právního názoru vyplývá, že tlakové zařízení uváděné na trh ( do provozu ) po účinnosti NV č. 182/1999 Sb., tedy po 1.1.2000, může svými vlastnostmi ( technickým provedením ) odpovídat dosavadním předpisům ( např. ČSN řady 69 ), musí však být na trh uvedeno procesem odpovídajícím tomuto NV - tedy s vydaným " Prohlášením o shodě " ( PSH ). S ohledem na skutečnost, že tento právní názor byl opětovně potvrzen v rámci novelizace předmětného NVa toto přechodné ustanovení nebylo i přes silné tlaky některých zájmových skupin změněno, je v tomto duchu ze strany ČOI takto prakticky dodnes naplňováno, o čemž se již přesvědčil nejeden výrobce tlakových zařízení, ale v posledním období i výrobci regulačních stanic plynů.

Přechodné ustanovení bylo dodatečně vloženo i přímo do zákona a to zákonem č. 71/2000 takto: "U stanovených výrobků, jejichž dodání bylo smluvně zajištěno před nabytím účinnosti zákona a jsou určeny k uvedení do provozu jako součást investičního díla zahájeného před účinností tohoto zákona, může výrobce nebo dovozce uplatnit jen právní předpisy platné v době uzavření konkrétní smlouvy o dodávce těchto výrobků".

Musím varovat před pokusy, které se objevují v poslední době a to bohužel i ze strany orgánů a organizací státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, vykládat toto přechodné ustanovení bez té části, kterou jsem podtrhl. Smyslem tohoto přechodného ustanovení, jak je možno doložit záměrem zákonodárce, je umožnit uvedení do provozu ( kolaudaci ) velkých investičních děl, jako je například Jaderná elektrárna Temelín, nebo nová trasa metra. U takto rozsáhlých staveb je totiž obvyklé, že se budují několik let a kontrakt na jejich budování , včetně konkrétních technických požadavků na vybavení technologií, zadával generální dodavatel stavby generálnímu dodavateli technologie dávno před ne účinností, ale tvorbou zákona č. 22/1997 Sb. Mohou tedy existovat již dávno dodaná a v investičním díle zabudovaná tlaková zařízení, která ovšem budou uváděna na trh ( do provozu ) až v rámci kolaudace celého díla. U takových zařízení je samozřejmě nutno připustit jisté, zejména organizační odchylky od dnes již platných právních předpisů.

Není ovšem možné, podle mého názoru, dnes uvádět do provozu taková tlaková zařízení s využitím organizace státního odborného dozoru ( OSOD - ITI Praha ) a vyhlášky č. 18/1997 Sb., ve znění vyhl. č. 551/1999 Sb, jednoduše proto, že již zmiňovaným zákonem č. 71/2000 Sb., s účinností od 3.4.2000 je stanoveno následující: "Působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru se nevztahuje na technická zařízení před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovena k posuzování shody podle zvláštního zákona, pokud nařízení vlády vydané k jeho provedení nestanoví jinak". Nařízení vlády jinak nestanoví, tlaková zařízení jsou stanovenými výrobky od 1.1.2000 a tedy se působnost OSOD na ně před uvedením na trh dnes již prostě ze zákona nevztahuje. Obávám se, že přistoupení na jiný výklad a návrhy na využití starých vyhlášek ČÚBP, by mohlo, jako již na začátku účinnosti NV č. 182/2000 Sb., ve svých důsledcích stát o něco více na pokutách uložených ČOI.

Praktické závěry:

1. NV nezná přechodné ustanovení k procesům certifikace či typového schvalování před jeho účinností! To znamená, že osvědčení či certifikáty typů vydané před účinností NV orgány či organizacemi státního odborného dozoru, podle jiných právních předpisů nebo jako služba, nelze po 1.1.2000 použít jako dokument v procesu posuzování shody.

2. Regulační stanice plynu se vždy posuzuje jako sestava! Jsou-li v ní zabudována jednotlivá tlaková zařízení, která byla již posuzována samostatně, je to časová výhody, nikoli dostačující náhrada posouzení sestavy.

3. Některé druhy sériově vyráběných regulačních stanic bude možno dodávat jako typové. Bude však nutno zajistit nové přezkoušení typu autorizovanou osobou a používat při jejich výrobě posouzený systém jakosti. Toto je však proces náročný na čas a tento modul bude možno využívat až po splnění náročných kritérií stanovených v NV výrobcem. V současnosti je tedy nutno i tyto doposud typové regulační stanice uvádět na trh nebo do provozu v modulu G, tedy ověřováním shody každého vyrobeného kusu autorizovanou osobou.

4. U regulačních stanic vyráběných na zakázku, pak postup posuzování shody s využitím modulu G bude patrně pro výrobce nejaktraktivnější , neboť budování komplexního zabezpečování jakosti, není s ohledem na počty takto vyráběných regulačních stanic, ekonomicky zajímavé.

5. Odběratelé regulačních stanic by v zájmu bezkolizních kolaudací a následného provozování měli nekompromisně vyžadovat, aby tato zařízení předávaná po 1.1.2000 byla vybavena "Prohlášením o shodě", jehož součástí bude dokument oprávněné autorizované osoby o posouzení stavu. Dokumenty o certifikaci jednotlivých zabudovaných dílů nestačí!

6. Součástí regulačních stanic plynu je elektrické zařízení, proto musí výrobce nebo dovozce provést posouzení shody také podle NV č. 168/1997 Sb., v pl. zn.. Pokud tato zařízení při své funkci způsobují elektromagnetická rušení nebo jejich funkce může být takovým rušením ovlivněna, musí výrobce nebo dovozce provést posouzení shody rovněž podle NV č. 169/1997 Sb.

7. Pokud součástí dodávky je rovněž ku př. účelové zdvihací zařízení ( k manipulaci s jednotlivými díly sestavy ), pak musí dokumentace obsahovat rovněž "Prohlášení o shodě" takového zařízení s NV č. 170/1997 Sb., v pl. zn.

8. Autorizace k činnostem při posuzování shody dle modulu G, který je zejména pro první období účinnosti NV v podstatě nezbytným, byla udělena dvěma autorizovaným osobám.

ITI TÜV s.r.o.

Modřanská 98

147 00 Praha 4

s pobočkami ve všech regionech

Strojírenský a zkušební ústav s.p.

Hudcova 56b

621 00 Brno

Související

Související témata Nehody, úrazy, havárie Výroba, dovoz, uvádění do provozu