[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
PROBLEMATIKA VZDUŠNÍKŮ SILNIČNÍCH VOZIDEL
Datum: 1.1.1999
Ve Věstníku dopravy č. 15 ze dne 27.7.99 byl uveřejněn výklad a stanovisko Ministerstva dopravy a spojů ke vzdušníkům silničních vozidel. Protože toto stanovisko podstatně mění situaci v této oblasti, obrátili jsem se dopisem na ČÚBP . Zajímá-li Vás tato problematika můžete si prohlédnout celý průběh jednání mezi ATZ,ČÚBP, Ministerestvem dopravy. Výsledkem je bohužel, že u vzdušníků silničních vozidel se žádné revize a zkoušky neprovádějí

Za představenstvo ATZ Matěják Alois

Věstník dopravy vydávaný Ministerstvem dopravy a spojů 27. července 1999 ČÁST OZNAMOVACÍ VZDUCHOJEMY SILNIČNÍCH VOZIDEL A DOZOR NAD BEZPEČNOSTÍ PRÁCE: V souvislosti s prováděním státního odborného dozoru nad bezpečností práce pracovníky Inspektorátů bezpečnosti práce vznikla diskuse, zda vzduchojemy silničních vozidel jsou nebo nejsou vyhrazeným tlakovým zařízením podle vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce (ČÚBP) a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 18/1979 Sb.). Tato vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 174/1968 Sb.).

K předmětné věci vydává Ministerstvo dopravy a spojů následující výklad a stanovisko. Vzduchojemy silničních vozidel (zásobníky energie, stlačeného vzduchu pro brzdění) jsou součástmi (komponentami) brzdových zařízení těchto vozidel. Na provedení silničních vozidel a jejich kontrolu v provozu se vztahuje zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích a jeho prováděcí předpisy, vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 103/1995 Sb. o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel, ve znění pozdějších předpisů. Silniční vozidla jako celek, jejich ústrojí a komponenty, tedy včetně vzduchojemů brzdových soustav, přesto, že jsou tlakovými nádobami, nespadají proto pod působnost zákona č. 174/1968 Sb., ale pod působnost zákona č. 38/1995 Sb. Z působnosti zákona č. 174/1979 Sb. jsou navíc vyjmuty přímo jeho vlastním ustanovením § 3 odst. 2 písm. B), který zní :

Působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru se nevztahuje na technická zařízení, podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany, dopravy a spojů, a na vybrané objekty ministerstva vnitra.

Vzduchojemy silničních vozidel proto nejsou ani vyhrazeným tlakovým zařízením ve smyslu vyhlášky č. 18/1979 Sb. Výroba vzduchojemů, jako jednoduchých tlakových nádob, spadá pod působnost zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a návazného nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby. Podle těchto právních předpisů jsou vzduchojemy brzdových soustav stanovenými výrobky. Podléhají proto povinnosti posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobku a povinnosti vydání písemného prohlášení o shodě výrobku s technickými předpisy a o dodržení stanoveného postupu posouzení shody jejich výrobcem. Na tento druh výrobků se vztahuje harmonizovaná evropská norma ČSN EN 286-2, Tlakové nádoby pro vzduchotlakové brzdy a pomocná zařízení motorových vozidel a jejich přívěsů“ a starší československá státní normy ČSN 30 3507, Vzduchové brzdy - Vzduchojemy - Technické předpisy. ČSN 30 3507 je sice dosud platnou normou, ale již překonanou novými právními předpisy a na ně navazujícími technickými normami. Tato norma je nezávaznou, neharmonizovanou normou, která může být uplatňována jen v rámci konkrétních obchodních vztahů. Nemá obecně závazný charakter a její ustanovení nemohou být mimo rámec zmíněných obchodních vztahů vymáhána. Podán byl návrh na zrušení této normy. Kontroly silničních vozidel v provozu, mající charakter odborného dozoru, jsou realizovány činností Stanic technické kontroly (STK) podle zákona č. 38/1995 Sb., který stanoví i lhůty provádění těchto kontrol.

Předpisem, který stanoví rozsah a způsob provádění kontrol je vyhláška č. 103/1995 Sb. Kontrolní úkony , a k nim vztahující se technické podmínky, způsob kontroly a hodnocení závad, jsou uvedeny v příloze 1 této vyhlášky. Kontrolními úkony, vážícími se k brzdovým soustavám vozidel, jejichž komponentami jsou i vzduchojemy, jsou kontrolní úkony řady 200. Vlastních vzduchojemů se týkají kontrolní úkony č. 213 - Převod provozní brzdy, č. 214 - převod parkovací brzdy a č. 216 - Těsnost brzdové soustavy. Provedení posledního kontrolního úkonu představuje i provedení provozní tlakové zkoušky (analogie tlakové zkoušky podle ČSN 286-2). Jiný typ tlakové či jiné zkoušky současně platné právní předpisy u vzduchojemů nevyžadují. Tyto předpisy nestanoví ani přípustnou délku života vzduchojemů. Brzdové soustavy silničních vozidel jsou konstruovány a zkoušeny tak, aby vyhověly požadavkům Předpisu EHK OSN č. 13 - Jednotná ustanovení pro homologaci vozidel kategorií M, N a O z hlediska brzdění.

Z hlediska zajištění bezpečné funkce brzdových soustav vozidel stanoví . Předpis řadu požadavků, které zajišťují funkci brzdové soustavy i při poruše součásti nebo komponenty, která není považována za neporušitelnou. Vzduchojemy z tohoto pohledu nejsou tímto Předpisem považovány za neporušitelnou komponentu. Jejich funkce, jako zásobníků energie, která může být naruše na v zásadě jen jejich netěsností, je podle požadavků uvedeného Předpisu jištěna několikerým způsobem, např. trvalým doplňováním energie ze zdroje, jehož minimální dimenze je stanovena, indikací tlaku vzduchu a signalizací poklesu tlaku vzduchu, jistícími ventily a víceokruhovostí brzdových soustav. Na základě uvedeného rozsahu jištění, uzákoněného režimu kontrol vozidel v provozu a dlouholetých provozních zkušeností, není nutné zavádět zvláštní revizní režim pro vzduchojemy. Komponenty brzdových soustav se provozují v souladu s pokyny pro provoz a údržbu, předepsanou pro vozidlo jeho výrobce. Pokud pro ně zvláštní pokyny výrobcem stanoveny nejsou, mohou být provozovány až do poruchy nebo do vyřazení z provozu. Při nejbližší novelizaci předpisů, zabývajících se technickými podmínkami provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích a kontrolou vozidel v provozu, se předpokládá technologii kontroly vzduchojemů silničních vozidel podrobněji rozpracovat. Předepsané podmínky pro kontrolu vzduchových přetlakových systémů budou rozšířeny o tyto podmínky:

Vzduchojemy

  • musí být identifikovatelné (tovární značení),
  • musí být těsné, nesmí být deformovány,
  • nesmí být na nich patrná velká plošná koroze nebo hloubková bodová koroze,
  • nesmí být opravovány svařováním.

Uvedený přístup k otázkám vzduchojemů silničních vozidel byl projednán s ČÚBP, který k němu vydal souhlasné stanovisko pod č.j. 1060/1.50/99 ze dne 6. května 1999. U ČÚBP byl uplatněn požadavek, aby s tímto oznámením byli seznámeni pracovníci Inspektorátů bezpečnosti práce. V Praze dne 3.června 1999 Ředitel odboru silniční dopravy: Ing. Pavel Tunkl, v.r.

Vážený pane předsedo, ve Věstníku dopravy č. 15 ze dne 27.7.1999 je uveřejněn výklad a stanovisko Ministerstva dopravy a spojů (MDS)(Ing. Pavel Tunkl, ředitel odboru silniční dopravy) ke vzdušníkům silničních vozidel, který se odvolává na souhlasné stanovisko ČÚBP pod čj. 1060/1.50/99 ze dne 6.5.1999. Žádáme Vás o zaslání tohoto stanoviska, abychom jej mohli uveřejnit v našem Zpravodaji ATZ spolu se stanoviskem MDS. Stanovisko MDS na několik nedostatků a nejasností:

  1. Může takto závazné stanovisko vydat ředitel odboru ministerstva ? Jak je závazné všeobecně a jak je závazné pro vlastníky vozidel, kteří nepodléhají ministerstvu dopravy.
  2. Se vzdušníkem musí být dodaná dokumentace nádoby dle ČSN EN 286-2 (689 5286) čl.12.
  3. Nádoba musí mít tovární štítek a ne tovární značení (viz text předposledního odstavce) - ČSN EN 286-2, čl. 11.
  4. Revizním technikům (zkušebním technikům) vystavuje ČÚBP samostatné osvědčení platné pouze pro vzdušníky silničních vozidel.
  5. Vzdušníky měly omezenou životnost 15 let. Vzdušníky železničních mají životnost 40 let. (ČSN 286-3,4)
  6. Nejvíce zarážející je text výrazně vytištěného odstavce, že není nutné zavádět „zvláštní revizní řád. Vzdušníky železničních vozidel, přestože jsou vystaveny menšímu nebezpečí koroze (solení silnic) a poškození při havárii, než silniční vzdušníky dozor vyžadují! (na základě dlouholetých zkušeností drah SRN, Holandsko, Francie a VB. - čl. G.1) - viz přílohy G(H) ČSN EN 286-3,286-4.
  7. Jak postupovat při havárii vozidla? Měla by být asi provedena vnitřní revize popřípadě tlaková zkouška.
  8. V textu odstavce Kontroly silničních vozidel v provozu je sice uvedena povinnost provedení tlakové zkoušky vzdušníku (analogie TZ dle ČSN 286-2)
    • a) je však nazvaná provozní tlaková zkouška,
    • b) v navrhované úpravě textu v předposledním odstavci článku není však tlaková zkouška uvedena,
    • c) bylo by asi nevhodné provádět tlakové zkoušky vzduchem - viz text ČSN EN 286-2 čl.10, 4.2 upozornění POZOR,
    • d) není uvedená četnost tlakových zkoušek, nebude se přeci provádět při každé kontrole vozidla na STK,
    • e) není udaná kvalifikace pracovníka provádějícího tlakovou zkoušku,
    • f) zkušební přetlak nemusí být uveden ani na továrním štítku ani v dokumentaci?! Na jakou hodnotu bude prováděna TZ.
  9. Jak bude postupováno s vyhrazeným technickým zařízením na vozidlech např. cisterny, fekály, cisternové vozy, jeřáby. Budou též vyjmuty ze zákona č.174/68 Sb.?
  10. Jištění vzdušníku (viz odstavec Brzdové soustavy silničních vozidel) je popisováno jako jištění spolehlivosti brzdných systémů a ne ochrana vzdušníků před explozí (výbuchem) z důvodů porušení materiálu nádoby nebo překročení nejvyššího pracovního přetlaku.
  11. Požadavky na údržbu, tj. provádění opakovaných zkoušek a revizí a životnost musí udat dle ČSN EN 286-2 čl.12/f/ výrobce a ne uživatel (resp. ministerstvo).

Alois Matěják Místopředseda ATZ

Vzduchojemy silničních vozidel K Vašemu dopisu ze dne 27.9.1991 ve věci vzduchojemů motorových vozidel sdělujeme, že dne 31.3.1999 proběhlo na ČÚBP jednání se zástupci MDS. Obsahem jednání mimo jiné byla i problematika vzduchojemů silničních vozidel. Z jednání vyplynulo následující:

Na vzduchojemy silničních vozidel, pokud jsou součástí brzdové soustavy vozidla, se nevztahuje působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru (viz § 3 odst. 2.písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Z tohoto důvodu se na ně nevztahuje ani vyhláška ČÚBP č.18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedenou problematika řeší vyhl. MDS č.103/1995 Sb. dle názoru ČÚBP nedostatečně. Proto ČÚBP požaduje vyhlášku doplnit o konkrétní úkony STK, jak bude provádět jejich kontrolu včetně předepsaných zkoušek. Nikde není stanoveno, zda zkoušky provede STK nebo bude vyžadovat doklad o provedené zkoušce. Při výrobě uvedených vzduchojemů lze tyto považovat za jednoduché tlakové nádoby spadající do působnosti zákona č. 22/1997 Sb., a nařízení vlády č. 175/1997 Sb.

V citovaném dopise ČÚBP čj. 1060/1.5./99 ze dne 6.5.1999 jsou pouze připomínky k oznámení, které vyšlo ve Věstníku dopravy. Připomínky ČÚBP byly akceptovány. Vzhledem k výše uvedenému je třeba, abyste se s dotazy, uvedenými ve Vašem dopise, obrátili přímo na MDS. ČÚBP Praha, dne 6.10.1999 Ing. Michal Ronin, Ředitel odboru inspekce Váš dopis značky/ze dne naše značka vyřizuje/linka PRAHA 28.10.99 29 059/99-0110 Ing.Kolrus/ 26.11.99 Věc : Vzduchojemy , nástavby vozidel Vážený pane místopředsedo, k Vašemu dopisu , k části, týkající se vzduchojemů silničních vozidel , sdělujeme, že oznámení ve Věstníku dopravy č.15/99 vzniklo jako reakce na požadavky dopravců, stanic technické kontroly a firem a pracovníků zabývajících se revizemi tlakových nádob. Cílem tohoto oznámení bylo upozornit všechny zainteresované strany na dnes platnou legislativu , technické předpisy a na působnost a kompetence jimi stanovené . Z tohoto pohledu považujeme text oznámení za vyčerpávající. Obsah textu byl obsáhle konzultován s hlavními partnery a byl řádně projednán na úrovni kompetentních orgánů státní správy. Je plně v souladu s právními předpisy i provozními potřebami, ověřenými dlouholetými zkušenostmi. Proto zavádět k otázce další polemiku, a navíc písemnou formou , považujeme již za nadbytečnou. Samozřejmě jsme si vědomi, že námi vyjádřené stanovisko se dotýká podnikatelských záměrů některých členů Vaší asociace. Je však povinností státní správy , kterou v předmětném oboru zastupuje náš odbor Ministerstva dopravy a spojů, usměrňovat tyto zájmy tak, aby byly v souladu s právními normami i potřebami.

Mrzí nás, že posledním bodem svého dopisu naší kompetenci zpochybňujete. Pokud se týká druhého tématu , obsaženého v bodě 8 Vašeho dopisu, tj.vozidel s účelovými nástavbami, pod působnost zákona č.38/1995 Sb. spadají i vozidla a nástavby vozidel , podléhající režimu ADR (přeprava nebezpečných věcí). Jen tato vozidla a nástavby pak nespadají pod působnost zákona č.174/1968 Sb. Bližší specifikace těchto otázek je v součastné době předmětem jednání s ČÚBP a měla by být jednoznačněji vymezena až v nově připravovaných právních předpisech. Pokud budete skutečně potřebovat podrobnější informace k technické části problematiky doporučuji Vám osobní jednání s odbornými pracovníky našeho odboru. Jednání je možno dohodnout prostřednictvím zpracovatele tohoto dopisu. JUDr. Jiří Konečný Ředitel odboru silniční dopravy a BESIPu Na základě výše uvedeného dopisu proběhlo dne 3.3.2000 jednání zástupců ATZ s ing. Kolrusem z MDS , s tímto výsledkem :.

Poznámka autora článku: z jednání nebyl pořízen zápis , stanovisko zástupce MDS ing. Kolruse není autorizované.

  1. MDS ani provozovatelé a výrobci silničních vozidel necítí potřebu provádět jakékoliv revize a zkoušky vzdušníků na silničních vozidlech. Považují vzdušník za součást brzdného systému a to pouze z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti brzd. Nebezpečí tlaku nepovažují za důležitý problém.
  2. MDS předpokládá , že do vyhlášek bude zahrnut tento rozsah kontrol při kontrole na STK (1x za rok)
    • vizuální kontrola neporušenosti (deformace)
    • vizuální kontrola nátěrů
    • kontrola uchycení
    • kontrola odvodnění
    • dodržování zákazu svařování a tepelného zpracování
    • kontrola těsnosti vzdušníku - zkouška pěnotvorným prostředkem při pracovním přetlaku Zástupci ATZ doporučili, aby při znění náplní výše uvedených činností byly využity texty příloh ČSN EN 286-3 (69 5286-3). Tlaková zkouška 1x za 9 let nebude prováděna.Nepředpokládá se ani speciální osvědčení pracovníka na výše uvedené činnosti dle bodů /a/ až /f/. Nepředpokládá se žádný zápis o těchto kontrolách , ale pouze celkový zápis o kontrole vozidla.
  3. Dokumentace o vzdušníku u nového vozidla bude uložena u výrobce dopravního prostředku.
  4. Kontrola po havárii vozidla není dle názoru zástupce MDS důležitá z hlediska vzdušníku - nebezpečí tlaku , ale pouze z hlediska spolehlivosti brzd.
  5. Otázka nástaveb-cisteren , fekálů atd.
    • a) ADR - patří do systému MDS
    • b) Fekály - patří do systému ČÚBP. Pracovníkům STK však ze zákona č.38/95 Sb. nepřísluší kontrolovat zda na nich byly provedeny revize a zkoušky.
    • c) Bude změna zákona č.38/95 Sb. , která určí , že nástavby budou uvedeny v technickém průkazu a pak pracovník STK bude kontrolovat , zda byly provedeny revize a zkoušky nebo je provede (bude-li mít osvědčení rev.technika dle vyhlášky č.18/79 Sb.) Problematika byla projednána na představenstvu ATZ dne 15.3.2000: Stanovisko ATZ : Dle názoru ATZ je nevhodné, aby stejný výrobek byl posuzován podle jiných předpisů a prováděny na něm jiným způsobem revize a zkoušky .

  1. U vzdušníků zabudovaných jako zásobník např. v dílně : Revize a zkoušky ve lhůtách dle zákona č.174/68 Sb. a vyhlášky č.18/79 Sb. a ČSN 69 0012
  2. U vzdušníků drážních vozidel : Revize a zkoušky ve lhůtách dle zákona č.266/94 Sb. , vyhlášky č.100/95 Sb. a zejména ČSN EN 286 (ČSN 69 5286-3).
  3. U vzdušníků silničních vozidel : žádné revize a zkoušky Přičemž tyto vzdušníky jsou vystaveny největšímu nebezpečí , koroze (solení silnic) a poškození při havárii vozidel. Vzdušníky silničních vozidel jsou dle zákona č.38/1995 Sb. a vyhlášky č. 103/1995 Sb. posuzovány pouze z hlediska spolehlivosti brzdové soustavy a ne z hlediska nebezpečí tlaku jak určuje NV č.175/1997 Sb.

Za ATZ ing. Batista Matěják Alois

Dopis ATZ na ČÚBP : Vyřizuje : V Klášterci nad Ohří Alois Matěják 07.11.00 Věc: Vzdušníky silničních vozidel Navazujeme na Váš dopis 2368/1.01/99 ze dne 6.10.99 (ing. Hamáček ). Dle znění § 3 odst.3 písm./b/ zákona č.174/68 Sb. v platném znění se nevztahuje působnost ČÚBP na technická zařízení , která podléhají podle zvláštních předpisů dozoru orgánů na úseku národní obrany , dopravy a spojů , a na vybrané objekty ministerstva vnitra. Dle našeho názoru není situace u vzdušníků silničních vozidel stejná jako u železničních vozidel , kde na základě zákona č.266/94 Sb. a vyhlášky č.100/95 Sb.je ustanoven Drážní dozor a stanovena určená technická zařízení (UTZ). Zákon č.38/1995 Sb. a vyhláška č.103/1995 Sb. neřeší problematiku vzdušníků z hlediska nebezpečí tlaku, ale pouze jako součást brzdného systému s hlediska spolehlivosti brzd a nesplňují dle našeho názoru požadavky znění textu zákona č.174/68 Sb.,podléhají podle zvláštních předpisů dozoru orgánů..... I dle Vašeho názoru vyhláška č.103/95 Sb řeší problematiku nedostatečně a neexistuje žádný orgán dozoru v na úseku silniční dopravy. Očekáváme Vaší odpověď.

S pozdravem. Alois Matěják místopředseda ATZ

Odpověď ČÚBP ATZ : V Praze dne 20.4.2000 Čj.:998/1.01/1.02/1.50/00 Vzdušníky silničních vozidel Vážený pane, již v dopisem čj.2368/1.01/99 jsme Vám sdělili, že působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru nad bezpečností se nevztahuje na technická zařízení, podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánu na úseku národní obrany, dopravy a spojů a na vybrané objekty Ministerstva vnitra (citace § 3 odst.2 písm. b) zákona č.174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vzdušník motorového vozidle je součástí vozidla a vztahuje se na něj zákon č.38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel , ve znění zákona č.355/1999 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky. O způsobu dozoru nad technickým stavem motorových vozidel rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů, na které jsme Vám doporučili se obrátit již v citovaném dopise čj. 2368/1.01/99. S pozdravem Český úřad bezpečnosti práce Náměstek ing. Jaromír Elbel Poznámka autora článku : ČSN 30 3507 BYLA K 1.5.2000 ZRUŠENA (VĚSTNÍK ÚNMZ 4/2000) .


 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.