Pokud lékař „nedoporučuje“ nosit uzavřenou obuv, neznamená to, že „zakazuje“ nosit uzavřenou obuv. Pokud tedy bude zaměstnanec trvat na tom, že nemůže na pracovišti nosit uzavřenou obuv, může požádat podle § 45 zákoníku práce zaměstnavatele o převedení na jinou práci, kde by nebyl omezován předepsanou pracovní obuví. Žádost doloží doporučením lékaře závodní preventivní péče, že není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti. Zaměstnavatel mu to umožní, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které zaměstnance převádí, byly pro něho vhodné.

Pokud by nastala situace popsaná v § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, tedy že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci.

Protože povinnost nosit na pracovišti nebo při určené činnosti předepsanou pracovní obuv je zcela jistě uložena na základě vyhodnocení rizik, nelze na zaměstnavateli požadovat, aby od této povinnosti ustoupil a vystavil se tak riziku odpovědnosti za případný úraz zaměstnance.

Související

Související témata Obsluha, topiči Revizní technici Právní a technické předpisy