Automatické kotle odstranily podstatnou část namáhavé a špinavé práce s uhlím. Vuvedené kotelně bylo i v lednových mrazech nutné jen dvakrát za den na přibližně půl hodiny sepnout tlačítko dopravníku uhlí, který ze skladu uhlí do násypky kotlů dopravil pohotovostní zásobu. Rovněž přibližně dvakrát denně bylo nutné vyhrabat z popelníku kotlů popel a odvést jej do kontejneru. Přibližně jednou týdně bylo nutné vyprázdnit prachový filtr ve spali nové cestě za kotlem. A to je prakticky vše, pomineme-li občasné přenastavení elektronické regulace dávkování paliva a teplotního režimu kotle při významnějších změnách venkovních teplot stisknutím tlačítka.

Honba za maximálním komfortem u kotelen na uhlí, podle našich poznatků, neodpovídá potřebám praxe. Investor pořizující si hnědouhelný kotel sleduje jednoznačně nejnižší možné náklady. Dodávka paliva do zásobníku kotle řešená dopravníky je obecným standardem. V popisované kotelně byl nadstandardně použit zapouzdřený dopravník, který odstranil prášení uhlí při jeho transportu do zásobníků kotlů. Něco jiného je odstraňování popela. Objem popela představuje asi desetinu objemu spáleného uhlí, takže není problém jej ručně z popelníku kotle odstranit a vozíkem vyvézt do kontejneru. I tuto činnost umíme automatizovat, ale náklady na dopravníky se ve srovnání s náklady na ruční práci neamortizují.

Opatrní jsme při vybavování kotlů regulací. Technická úroveň obslužného personálu kotelen na pevná paliva nebývá nejvyšší. Proto do většiny kotelen dodáváme automatickou regulaci řídící optimální spalovací režim. Kotel na pevná paliva musí být chráněn proti nebezpečí nízkoteplotní koroze, proto je dodržována nejnižší přípustná teplota spalin a z pohledu nepřekročení maximální, rozumné, komínové ztráty i nejvyšší teplota spalin. Jde o pásmo přibližně 150°C až 220°C.Toto regulační pásmo odpovídá přibližně 60 % až 100 % výkonu kotle. Regulace napojené otopné soustavy může být na nejvyšší možné úrovni, ale její propojení s regulací kot- 1enedoporučujeme.

Výhodou hnědého uhlí (zrnitost ořech 2) pro automatický provoz je jednak jeho snadná dopravitelnost, například šnekovým zásobníkem, a pak jeho stáložárnost. Pokud poklesne požadavek na teplo pod regulační rozsah kotle, zastaví se posun roštu a vypne spali novýventilátor. Omezením přístupu čerstvého vzduchu přestane uhlí na roštu hořet a dlouhodobě, až 24 hodin, si udržuje stáložár. Při požadavku na dodávku tepla se sepne spali nový ventilátor a přísun čerstvého vzduchu zajistí opětné zapálení uhlí na roštu.

Často padají otázky,jaká je cena takto vyrobeného tepla. Komplexní odpověďzávisí na nákladech spojených s úpravou nebo výstavbou kotelny. Toje velice individuální. Zcela jednoznačně lze charakterizovat náklady na straně paliva. Zde můžeme vyjít z ceny hnědého tříděného uhlí ořech 2 na úrovni 2000 KM pro rok 2009. Při běžné 85 % účinnosti se dostáváme na 140 Kč/GJ, respektive 0,5 Kč/kWh.V médiích se v souvislosti s hnědým uhlím často uvádí vysoké poplatky za emise. Při kalkulování poplatků za emise lze vyjít z naměřených emisních faktorů TL 0,5 kg/t; S02 14,9kg/t; N0₂ 3,5kg/t a CO 2,1 kg/t násobené koeficieny dle vyhlášky a spotřebou paliva. Pro komplexnost bychom měli zmínit náklady na likvidaci popela. U popisované kotelny při spotřebě cca 400 tun HU/rok vznikne okolo 40 tun popela /ročně a skládkovné tedy bude činit cca 24 tis. Kč/rok.

Budoucnost automatických kotlů na hnědé uhlí

Úvahy o budoucím použití hněděho uhlí jako paliva je nutné opřít o novou vyhlášku č. 13/2009 Sb. "Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší", která vyšla ve sbírce zákonů č. 4/2009 a nabyla platnosti letos v lednu. V § 3 uvádí požadavky na kvalitu pevných paliv. Hnědého uhlí se týká odstavec (2), který stanoví, že měrná sirnatost hnědého uhlí a lignitu, určených ke spalování v malých a středních stacionárních zdrojích, nesmí (letos) překročit 1,07 g.MJ^-1, od 1. ledna 2010 nesmí překročit 0,95 g MJ^-1 a od 1. ledna 2014 nesmí překročit 0,75 g.MJ^-1. Odstavec (4) pak doplňuje, že minimální výhřevnost pevných paliv, určených ke spalování v malých stacionárních zdrojích, nesmí být v bezvodém stavu nižší než 12 MJ.kg^-1. Minimální výhřevnost pevných paliv, určených ke spalování ve středních stacionárních zdrojích, nesmí být v bezvodém stavu nižší než 10 MJ.kg^-1.

Uvedené hodnoty pro hnědé uhlí mne potěšily, neboť je pokládám za reálné a v praxi splnitelné. Emisní limit pro střední zdroje 2500 mg/m³ lze splnit s hodnotou měrné sirnatosti do 0,5 g .MJ^-1, Znašich uhlí tuto podmínku splňuje zejména ledvické uhlí ořech 2 a sokolovské uhlí, takže z tohoto pohledu nic nebrání využití kvalitního hnědého uhlí i po roce 2014. Malé zdroje pro RDzatím nejsou víceméně legislativně regulované, ale předpokládám, že do budoucna nějaké rozumné limity stanoveny budou. Podle mého názoru opírajícícho se o zkušenosti z konstrukce kotlů bych doporučoval pro malé zdroje zhruba kopírovat limity pro střední zdroje. Menší kotle jsou obtížněji emisně regulovatelné a tvrdší limity by mohli svádět k podvádění.

Jak se bude řešit omezení tržní nabídky a použití ostatních druhů uhlí s vyšší sirnatostí, nevím. Jisté je, že sirnatost se pohledem na uhlí nebo na komín poznat nedá a jediným řešením zřejmě bude řízení prodeje tohoto uhlí jen vybraným, možná i pouze certifikovaným zákazníkům.

Za maximálně důležité považuji to, že naše automatické kotle pro malé a střední zdroje tepla opatřením sledujícím snižování obsahu síry v uhlí nejsou a nebudou dotčeny a naši zákazníci budou moci pohodlně a bez kouře topit. Snad již bude legislativa i pro malé zdroje vstřícnější k používání automatických uhelných i biomasových kotlů a nečeká nás další kouření z komínů od klasických kotlů.

Související

Související témata Kotle horkovodní Provozní média - chemická úprava