Osnova

1. Úvod
2. Základní pojmy
3. Druhy bezpečnostní výstroje - konstrukce základních prvků.
4. Základní požadavky na bezpečnostní výstroj.
5. Seznam důležitých norem vztahujících se k bezpečnostní výstroji. 6. Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení dle ČSN EN 764-7
7. Posouzení rizika a požadavky na sestavy
8. Omezovač
9. Požadavky na zabezpečovací zařízení proti přetlaku
1O.Požadavky na bezpečnostní výstroj válcových a vodotrubných kotlů.
11.Požadavky na omezovací zařízení podle ČSN EN 12952-11
12.Posuzování shody bezpečnostní výstroje
13.Sestavy tlakových zařízení - požadavky na zabezpečení ( obecně)
14.Provoz - kontrola funkce bezpečnostní výstroje
15.Požadavky na zabezpečení ohříváků TUV

1. Úvod

NV 26/2003 Sb. v pl. znění uvádí:
"Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek výplývajících z analýzy rizik mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavy.

Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují:

a) bezpečnostní výstroj jsou zařízení určená k ochraně tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí; zahrnují zařízení jak pro přímé omezení tlaku, jako jsou pojistné ventily, membránová průtržná pojistná zařízení, vzpěrné tyče, řízené pojistné systémy, tak omezující zařízení, která buď uvádějí v činnost regulační zařízení nebo zabezpečují odstavení nebo odstavení a blokování, jako jsou tlakové spínače, teplotní spínače nebo hladinové spínače a bezpečnostní měřicí, řídicí a regulační systémy související s bezpečností,

b) popřípadě vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení, která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se tlakové zařízení udrží v dovolených mezích."

2. Základní pojmy

Tlaková výstroj jsou zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno tlaku. Zde patří všechny ostatní armatury ( jemná armatura) mimo bezpečnostní výstroj.

Tlak - přetlak - Pojem přetlak je definován ve starších ČSN, udává se v MPa. Je to hodnota tlaku přesahující atmosférický tlak.

V nařízení vlády 26/2003 Sb. (směrnice PED 97/23/ES) a v novějších ČSN EN 13445 pro nádoby, ČSN EN 12952 pro kotle a v ČSN 13480 pro potrubí) se uvádí pojem "tlak" a uvádí se v bar. Tlak je tlak vztažený k atmosférickému tlaku - je to tedy přetlak ve smyslu starších norem. Podtlak se vyjadřuje zápornou hodnotou.

Nejvyšší dovolený tlak (bar) - dříve nejvyšší pracovní přetlak popř. konstrukční přetlak Nejvyšší dovolený tlak (PS) je nejvyšší tlak udávaný výrobcem, pro který je tlakové zařízení navrženo; je definován pro určité místo udané výrobcem, kde jsou připojena ochranná a omezující zařízení, popřípadě ochranná nebo omezující zařízení, anebo nejvyšší bod tlakového zařízení, popřípadě kterékoli jiné stanovené místo. Hodnota je povinně a štítku.

Nejvyšší ( nejnižší) dovolená teplota (°C) Nejvyšší (nejnižšř) dovolená teplota (TS) je nejvyšší (nejnižší) teplota udávaná výrobcem, pro který je tlakové ařízení navrženo. Hodnota je povinně a štítku.

Pracovní tlak - tlak, který se v tlakovém zařízení zpravidla udržuje.

3. Druhy bezpečnostní výstroje

1. Zařízení sloužící k omezení nejvyššího dovoleného tlaku
   • a. Pojistné ventily
     • Přímočinné pojistné ventily
     • Řízeně ovládané pojistné ventily
     • Řízené bezpečnostní systémy uvolňující tlak (CSPRS)
   • b. Pojistné membrány
   • c. Kombinace Pv-rpoj. membrána
2. Zařízení k omezení nejvyšší ( nejnižší) dovolené teploty
   • a. Omezovače teploty
3. Ostatní omezovače ( složící v konečném důsledku vždy k omezení tlaku nebo teploty)
   • a. Omezovače hladiny
   • b. Omezovače průtoku
   • c. Měřící, ovládací a regulační systémy související s bezpečností (SRMCR)

Součástí těchto systémů jsou pak např. řízené pojistné ventily, omezovače jako Snímače hladiny, snímače tlaku, snímače teploty, atd.

Příklady výstroje:

Pojistný ventil

4. Základní požadavky na bezpečnostní výstroj

Bezpečnostní výstroj

• a) musí být navržena a vyrobena tak, aby byla spolehlivá a vhodná pro svou předpokládanou funkci, popřípadě s ohledem na požadavky údržby a zkoušení těchto zařízení,
• b) musí být oproštěna od jiných funkcí, kromě případů, kdy těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněna její bezpečnost funkce,
• c) musí vyhovovat příslušným zásadám návrhu, aby byla zajištěna vhodná a spolehlivá ochrana. K těmto zásadám zejména patří zabezpečení funkce proti poruchám, zálohování bezpečnostní výstroje, různost jejího provedení a automatická diagnóza vlastní funkčnosti.

Zařízení omezující tlak

Tato zařízení musí být navržena tak, aby nedocházelo k trvalému překračování nejvyššího dovoleného tlaku PS. Případné krátkodobé zvýšení tlaku při zapůsobení bezpečnostní výstroje je však přípustné. Nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího dovoleného tlaku.

Zařízení na kontrolu teploty
Tato zařízení musí mít z bezpečnostních důvodů vhodnou dobu prodlevy v souladu s měřicí funkcí.

Shrnutí všeobecných požadavků:

• Bezpečnostní výstroj musí být spolehlivá, funkčně nezávislá na vnějších podmínkách jako je např. dodávka el. energie (např. bezpečnostní rychlouzávěry plynu) nebo stI. vzduchu, a to v celém rozsahu provozních teplot a dalších provozních podmínek jako je prašné prostředí nebo stékající voda, apod ...).
• Musí být těsná, zejména u nebezpečných médií ( chlór, čpavek. vodík, ...).
• Obsluha musí mít možnost přezkoušení její funkce za provozu ( zejména u pojistných ventilů tam, ke hrozí zaseknutí mechanismu - např. u kotlů).

6. Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení dle ČSN EN 764-7

Pro netopená tlaková zařízení platí ustanovení - ČSN EN 764-7

Tato evropská norma stanoví požadavky na bezpečnostní systémy ochraňující nádobu, sestavu nádob, potrubí nebo příslušenství před překročením provozních podmínek. Rovněž pokrývá indikátory a poplašnou výstroj vztahující se k bezpečnosti, signalizační a výstražná zařízení používaná v bezpečnostním systému.

Sestava netopených tlakových zařízení podle ČSN EN 764-7 musí být vybavena:

• regulačními systémy ( např. k udržování tlaku, teploty, hladiny, ... ),
• regulačními systémy ( např. k udržování tlaku, teploty, hladiny, ... ),
• bezpečnostními systémy ( pojistné ventily, omezovače teploty, hladiny, ...).

Jak poznáme, že se jedná o bezpečnostní výstroj a ne pouze o regulaci.

Ke každé sestavě musí být vypracována analýza rizik s určením bezpečnostní výstroje. Ne každá tlaková výstroj, která má nastavené limity musí být nutně bezpečnostní. Všechny regulace mají nastavené limity. Omezovače mají limity zpravidla nastavené tak, aby všechny obvyklé stavy pokryla regulace a neuváděly se do chodu. Pouze za mimořádných stavů, kdy regulace již nestačí nebo selže, uvedou se do chodu a ochrání tlakové zařízení před překročením nejvyšších dovolených parametrů ( tlak, teplota ). Je nutné si uvědomit rovněž fakt, že požadavky omezovače dle následujících norem platí pouze pro omezovače chránící tlaková zařízení ( ne strojní např. čerpadla, kompresory apod.)

7. Posouzení rizika a požadavky na sestavy

- Součástí posouzení musí být analýza rizik. Bezpečnostní systém musí být konstruován tak, aby pracoval dostatečně spolehlivě při všech provozních podmínkách uvedených v analýze rizik, včetně najíždění, sjíždění a během údržby a oprav.

Při navrhování sestavy tlakových zařízení a zejména při dimezování bezpečnostní výstroje se vypracovává analýza rizik.

Při posuzování sestavy notifikovaná osoba kontroluje podle požadavků NV 26/2003 Sb. v pl. znění následující požadavky:

• Byla všechna tlaková zařízení zařazená do sestavy již posouzena.
• Vyhovuje návrh a provedení sestavy požadavkům na bezpečnost s ohledem na uzávěry a otvory, nebezpečné odfuky pojistných ventilů.
• Vyhovuje návrh a provedení sestavy požadavkům na bezpečnost s ohledem na vybavení zařízením, které brání fyzickému vstupu, pokud je v zařízení tlak nebo vakuum.
• Vyhovuje návrh a provedení sestavy požadavkům na bezpečnost s ohledem na povrchovou teplotu.
• Vyhovuje návrh a provedení sestavy požadavkům na bezpečnost s ohledem na nebezpečí rozkladu nebezpečných tekutin.
• Jsou společně sestavované konstrukční díly sestavy se zaměřením k jejich účelu a spolehlivosti vhodné.
• Jsou jednotlivé konstrukční díly sestavy správně začleněny a smontovány.
• Je zajištěna nemožnost přeplnění sestavy (u zkapalněmých plynů).
• Je zajištěna nemožnost nekontrolovatelného úniku tekutiny ze sestavy pod tlakem.
• Existují v sestavě nebezpečná spojení a možnost porušení spojení ( pokud ano, jak je řešena bezpečnost).
• Jsou navržená ochranná zařízení ( bezpečnostní výstroj podle §1 odst. 2 pism a) bod 3 NV) vhodná.
• Jsou ochranná zařízení správně nastavena.
• Jsou navržená jiná ochranná zařízení ( indikátory, výstražná zařízení), která urnoznup automatický nebo manuální zásah, pomocí kterého se udrží zařízení v dovolených mezích vhodná.

Aby požadavky na sestavu tlakových zařízení mohly být splněny, musí být splněny technické požadavky na bezpečnostní výstroj.

Jedná se zjména o:

Požadavky na konstrukci

• Materiál odolný vůči teplotnímu, mechanickému a elektrickému zatížení, které může nastat během provozu a vůči korozi vč. elektrochemické
• Možnost čištění komor a připojovacích trubek
• Konstrukce připojovacích trubek a komor - přiměřená doba odezvy

qbecné požadavky na elektrické příslušenství

• El.vPříslušenství musí odpovídat EN 50156-1 (Elektrická zařfzení pro kotte a pomocná zařízení .... - Cást 1 Požadavky na návrh, používání a instalace
• Bezpečnostní výstroj musí mít krytí nejméně IP54 podle EN 60529:1991
• Omezovač musí být navržen tak, aby selhání kterékoli části nevedlo ke ztrátě bezpečnostní funkce

Omezovače musí být navrženy tak, že když jednou zareagují a vyšlou příslušné signály pro odpojení dodávky energie, vyžadují manuální znovunastavení po vrácení parametrů do bezpečných mezí a po odstranění příčiny poruchy.

8. Omezovač

Omezovač (Iimiter) - omezující zařízení, které po dosažení předem stanovené mezní hodnoty (např. tlaku, teploty, průtoku, úrovně hladiny vody) přerušuje a uzavírá přívod energie.

Poznámka:

Omezující zařízení se sestává z:
- měřící nebo detekční funkce a aktivační funkce pro korekci, odstavení nebo odstavení a blokování, která se pouztve pro provádění funkcí souvisejících s bezpečností, jak je definováno v PED (směrnice pro tlaková zařízeni), a to buď samostatně, nebo jako součást bezpečnostního (ochranného) systému (např. snímače, omezovače). Jestliže se toho dosáhne prostřednictvím vícekanálových systémů, pak všechny položky nebo omezovače pro bezpečnostní účely jsou součástí bezpečnostního ochranného systému.

Analýza rizik sestavy podle ČSN EN 764-7 musí uvážit rovněž následující:

Požadavky pro provoz tlakových zařízení

• Během normálního provozu musí být tlak omezen na hodnotu nejvyššího dovoleného tlaku PS. Pouze při zafungování bezpečnostní výstroje smí tlak krátkodobě stoupnout a hodnotu mezního tlaku tj. 1.1 PS

Pokud se v nádobě vyskytuje kapalina, je třeba vzít v úvahu její teplotní roztažnost

• Tlakové zařízení které může být zcela naplněno kapalinou a uzavřeno, musí být vybaveno zařízením na uvolňování tlaku. ( např. parní ohříváky mazutu musí být vybaveny pojistným zařízením na straně mazutu )

Působení vakua

• V případech možnosti vzniku vakua a nádoby není schopna tomuto odolávat, musí být vybavena zařízením pro automatické umožnění vstupu vhodné tekutiny do nádoby. (např. velké výměníky tepla pára - horká voda, kdy pára v plášti může prudce kondenzovat)

V sestavách netopených tlakových zařízení podle ČSN EN 764-7 je možné místo zařízení uvolňujících tlak používat SRCMR tj. "Měřící, ovládací a regulační systémy související s bezpečností".

Jedná se o soubor přístrojů, který chrání provozní parametry před překročením přípustných mezí a vytvářením provozních nebo ekologických nebezpečí, obvykle vyloučením zdroje provozních odchylek. Je alternativním řešením tam, kde zařízení pro uvolňování tlaku je buď technicky nebo ekonomicky neproveditelné.

Typické aplikace použití SRCMR ( sestavy bez pojistných ventilů v sestavě ):

• vyhýbání se takovým kombinacím provozních změn, které mají schopnost vyvolávat nepřijatelný tlak, jako důsledek neovladatelných reakcí
• přerušení přísunu látek, uzavření vnějších zdrojů tlaku nebo topných zařízení
• zavedení prostředků na korekci procesních chyb, jako vstřikování inhibitorů reakce, aktivace chladicího systému, uvolňování tlaku do odkalovací nádoby nebo odpojení procesu

Základní požadavky na SRMCR

- ČSN EN 61508 - Funkční bezpečnost elektrických programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečnostními systémy

- ČSN EN 954-1 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnost řídících systémů - Všeobecné zásady pro konstrukci

Systémy SRMCR musí:

• poskytovat nutné požadované funkce
• být navrženy s dostatečnou úrovní bezpečnostní integrity, vyplývající z podrobné analýzy rizik
• být chráněny proti neoprávněné manipulaci a proti povětrnosti
• být nezávislé na všech ostatních funkcích
• zajišťovat bezpečnou funkci při výpadku zdroje energie
• indikovat stav
• musí být jednoznačně identifikovatelné včetně všech komponent
• jejich funkce musí být porozumitelná
• musí být stanoveny požadavky na jejich údržbu včetně běžného zkoušení

Tlakové zařízení ( sestava podle ČSN EN 764-7 ) musí být chráněno proti nebezpečí:

• vnitřní ( tlak, teplota, ...)
• vnější (požár, náraz)
• statická elektřina

Pokud jsou v sestavě netopených tlakových zařízení podle podle ČSN EN 764-7 použity zařízení pro uvolňování tlaku ( např. pojistné ventily) musí být splněno:

• musí být vyloučeno zranění osob uvolňovacím procesem
  • správné vyústění výtokových potrubí
• musí být brán v úvahu vliv vypouštěných tekutin na okolí ( v případě hořlavých tekutin POZOR na provedení posouzení vnějších vlivů v okolí výtokového potrubí, které je zpravidla vyvedeno na střechu objektu)
• vypouštěcí potrubí musí mít dostatečnou kapacitu - musí být součástí projektu.
• vypouštěcí potrubí by mělo být odvodněno do sběrného systému - Pozor na ucpaná odvodnění

Obecné požadavky na indikátory a výstražná zařízení dle ČSN EN 764-7

• musí být ověřítelná jejich funkce
• musí být umístěná v místě obsluhy

Tlakoměry

• Všechny tlakově zatěžované systémy musí být vybaveny alespoň 1 tlakoměrem
• Pro měření přetlaků musí tlakoměr ukazovat v barech a musí mít trvalé a snadno čitelné označení nejvyššího dovoleného tlaku

Ukazatele teploty

• Ukazatel musí ukazovat ve stupních Celsia, musí mít trvale a zřetelně vyznačenou nejvyšší dovolenou teplotu TS

Ukazatele hladiny

• měřící rozsah musí přesahovat nad a pod přípustnou hladinu

Signální a výstražná zařízení

• jasně rozeznatelné
• vysílané před vznikem nebezpečné události
• jednoznačné

Obecné požadavky na omezovače v sestavách podle ČSN EN 764-7

Plováková zařízení

• volný pohyb plováku
• ochrana magnetů proti vlivu tekutiny
• magnetické materiály s ohledem na teplotu

Elektrodové zařízení pro kontrolu hladiny

• umístění a instalace elektrod nesmí být ovlivněna pěněním kapaliny
• volba s ohledem na vodivost kapaliny
• pouze 1 omezovací elektroda v 1 ochranné trubce
• každá omezovací elektroda musí mít vlastní nezávislou připojovací hlavu

I!! Musí být vždy za provozu proveditelná funkční zkouška.

9. Požadavky na zabezpečovací zařízení proti přetlaku

V následujících technických normách jsou uvedeny podrobné technické požadavky na pojistné ventily a pojistné membrány, které se uplatňují v sestavách tlakových zařízení:

• EN ISO 4126-1 Pojistné ventily
• EN ISO 4126-2 Pojistné membrány
• EN ISO 4126-3 Kombinace PV a poj. membrány
• EN ISO 4126-4 Řízeně ovládané PV
• EN ISO 4126-5 Řízené bezpečnostní systémy (CSPRS)

Kombinace pojistných ventilů a bezpečnostních zařízení s průtržnou membránou ČSN EN ISO 4126-3

• návrh kombinace
  • pojistný ventil musí vyhovovat ČSN EN ISO 4126-1 nebo-4
  • bezpečnostní zařízení s průtržnou membránou musí vyhovovat ČSN EN ISO 4126-2
  • CSPRS musí vyhovovat ČSN EN ISO 4126-5
• montáž kombinace
  • Připojení chráněného zařízení ke vstupu do pojistného ventilu by mělo být co nejkratší a navrženo tak, že celkový pokles tlaku na vstupu pojistného ventilu nebo CSPRS včetně vlivu bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou nesmí překročit 3% otevíracího tlaku pojistného ventilu nebo CSPRS.
• provedení kombinace
  • tlak v chráněném zařízení nikdy nesmí přesáhnout dovolené meze, jak stanoví 6.1.2 a 6.1.4 EN 764-7:2002
  • Nejvyšší mez průtržného tlaku bezpečnostního zařízení s průtržnou membránou nesmí překročit 110% otevíracího tlaku pojistného ventilu nebo CSPRS.
• stanovení výtokového součinitele kombinace
  • požadavky zkoušek
  • zkušební zařízení
  • zkušební metody
  • postupy zkoušek
  • kritéria přípustnosti zkoušek
• značení a identifikace kombinovaných zařízení
  • jednoznačné číslo identifikující kombinaci
  • jméno výrobce a typové osvědčení
  • číslo této části normy (ČSN EN ISO 4126-3)
  • hranice nejvyššího dovoleného tlaku, pro které byla kombinace navržena

10. Požadavky na bezpečnostní výstroj u kotlů

Vodotrubné kotle: ČSN EN 12952-7, -10 a -11
Válcové kotle: ČSN EN 12953-6, -8 a -9

ČSN EN 12952-7 Požadavky na výstroj vodotrubného kotle

Požadavky na omezovače

• Všechny omezovače a jejich připojení musí být v souladu s ČSN EN 12952-11
• Elektrické bezpečnostní okruhy musí odpovídat ČSN EN 50 156-1 Elektrická zařízení pro kotle a pomocná zařízení - Část 1 Požadavky na návrh, používání a instalace
• Požadavky na funkční zkoušky omezovačů během provozu

Doplňující požadavky na zařízení bez trvalého provozu

ČSN EN 12952-10 Požadavky na zabezpečovací zařízení proti přetlaku

Požadavky pro parní vodotrubný kotel

Za vhodné se považuje nejméně jedno z těchto zabezpečovacích zařízení:

• Přímo zatížené pojistné ventily ( dle EN ISO 4126-1 nebo EN 1268-1)
• PV s pomocným otevíráním
• PV s dodatečným zatížením
• PV s pomocným řízením (POSV) (EN ISO 4126-4 nebo EN1268-1 ), které sestávají z hlavního ventilu řízeného signály ze 3 pomocných ventilů
• řízené bezpečnostní systémy pro snížení přetlaku (CSPRS) (EN 1268-5), které sestávají z hlavního ventilu řízeného signály ze 3 měřících obvodů

Vidíme, že u sestavy "kotel" je vždy povinné zařízení k uvolňování tlaku ( nejčastěji klasický pojistný ventil ). Je to zejména z toho důvodu, ža se jedná o spolehlivé zařízení a uvolňované médium - vodní pára - nepředstavuje pro životní prostředí žádné riziko.

Zařízení musí být schopno provozu i v případě, že je k dispozici pouze signál z jednoho měřícího obvodu. Velikost a umístění tlakových měřících obvodů musí zajistit, aby riziko ztráty funkce bylo sníženo co nejvíce Mechanické a elektrické části pomocných řídících jednotek, které se používají pro uvedení hlavních ventilů do činnosti, musí být i v případě předpokládané jediné poruchy funkční. Bezporuchovost zabezpečovacího zařízení pro snížení přetlaku musí být možno prověřit funkční zkouškou v provozu.

11. ČSN EN 12952-11 - Požadavky na omezovací zařízení pro vodotrubné kotle a příslušenství

Znovu se připonememe, z čeho se skládá omezovač:

Omezovač musí být v takovém provedení, které zajistí, že porucha kterékoli související části nevyvolá ztrátu bezpečnostní funkce. Toto musí být provedeno na základě metod, které zabrání poruchovému stavu např. samokontrolou, se zálohováním. Schéma vyhodnocení poruchy musí rovněž platit v případě poruch hydraulických, pneumatických a mechanických součástí.

U omezovačů využívající komplexní elektroniku se musí zabránit systematickým chybám a musí se kontrolovat náhodné poruchy ( jako je např. samokontrola se zálohováním, záměnností nebo kombinace těchto metod. Návrh software a hartware musí vycházet z funkčního rozboru omezovače. Software musí být navržen s využitím ČSN EN 61508-3 (Funkční bezpečnost programovatelných elektronických systému - Požadavky na software) pro úroveň SIL (Safety Integrity Level) stanovenou na základě rozboru podle EN 50156-1 (Elektrická zařízení pro kotle a pomocná zařízení - Požadavky na návrh, používání a instalace).

Vlastní elektrické/elektronické zařízení a instalace musí být chráneno proti pronikání vlhkosti (krytí min. IP54 podle ČSN EN 60529, účinkům teploty do výše 70 °C pokud je přímo na kotli a 55 °C pokud není přímo ve styku s kotlem. Části, které jsou přímo ve styku s povrchem kotle nebo médiem, musí odolávat teplotám této příslušné části kotle/média. Zařízení musí být odolné (EMC) - nesmí být ovlivněno jinými el. obvody. Požadavky na EMC jsou podrobně uvedeny v Příloze O norny.

( Pozor - el. pohony na kotlích jsou dnes často řízeny měniči frekvence, které jsou zdrojem významného rušením, zejména při poruše stíměných připojovacích kabelů)

Pro provedení správné analýzy rizik je nutno definovat možné poruchy el. zařízení:

• porucha způsobená zkratem mezi vodiči
• zkrat ve vrstvových obvodech
• zkrat ve vinutých odporech
• nerozepnutí kontaktních prvků v důsledku svaření
• mechanická závada spíncích zařízení
• zkraty mezi vinutími u transformátorů
• přechodné napětí spínacích zařízení
• zkraty napříč izolací u optických spojů

12. Posuzování shody bezpečnostní výstroje

Bezpečnostní výstroj je zařazena v kategorii IV.

Výjimečně však může být bezpečnostní výstroj vyrobená pro zvláštní zařízení zařazena do stejné kategorie jako zařízení, které chrání.

Pro kategorii IV:

• ES přezkoušení typu a zabezpečování jakosti výroby - postupy posuzování shody B+D
• ES přezkoušení typu a ověřování výrobků - postupy posuzování shody B+F
• ověřování celku - postup posuzování shody G
• Komplexní zabezpečování jakosti s ES přezkoušením návrhu a zvláštním dohledem nad konečným posouzením - postup posuzování shody H1

13. Sestavy tlakových zařízení - požadavky na zabezpečení Obecně

Ochrana proti překročení dovolených mezí tlakových zařízení

Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavy.

Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci takových zařízení je nutné navrhnout se zřetelem ke specifickým vlastnostem příslušného tlakového zařízení nebo sestavy.

Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují

• bezpečnostní výstroj
• popřípadě vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se tlakové zařízení udrží v dovolených mezích.

Sestavy podle NV 26/2003 Sb. v pl. znění se podrobují celkovému postupu posuzování shody, který zahrnuje:

• posouzení každého z tlakových zařízení tvořících sestavu a uvedených v § 2 odst. 2, které předtím nebylo podrobeno postupu posuzování shody, postupem posuzování stanoveným pro jednotlivá tlaková zařízení podle kategorií, do kterých jsou zařazena,
• posouzení zařazení různých konstrukčních dílů do sestavy podle bodů 2.3, 2.8 a 2.9 přílohy.1 k tomuto nařízení podle nejvyšší kategorie, která se vztahuje na příslušné tlakové zařízení a která je jiná než kategorie vztahující se na jakoukoli bezpečnostní výstroj
• posouzení ochrany sestavy proti překročení přípustných provozních mezí podle bodů 2.10 a 3.2.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se provádí z hlediska nejvyšší kategorie pro tlakové zařízení. které má být chráněno.

Ochrana proti překročení dovolených mezí tlakových zařízení

Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavy. Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci takových zařízení je nutné navrhnout se zřetelem ke specifickým vlastnostem příslušného tlakového zařízení nebo sestavy.

Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují

• bezpečnostní výstroj (viz definice základních pojmů)
• popřípadě vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se tlakové zařízení udrží v dovolených mezích (např. přímé vodoznaky, signální teploměry, apod.)

Kontrola bezpečnostní výstroje

U sestav musí konečné posouzení zahrnovat rovněž kontrolu bezpečnostní výstroje k ověření plné shody s požadavky podle bodu 2.10.

14. Provoz - kontrola funkce výstroje včetně bezpečnostní

Tlakové nádoby ČSN 690012

1. Zařízení na sledování stavu hladiny - stavoznaky kontrola funkce
2. Tlakoměry - kontrola
   • přímé stavoznaky kontrola 1x ročně
   • dálkové stavoznaky porovnáním s přímým 1x za 6 měsíců
3. Pojistné ventily (PV)
   • Tlakoměry umístěné přímo na nádobě - kontrola nulováním 1x za 3 měsíce
   • Tlakoměry s dálkovým přenosem - kontrola nulováním 1x za 6 měsíců
   • Tlakoměry - porovnání s kontrolním tlakoměrem 1x za 2 roky
4. Teploměry
   • Kontrola porovnáním provozních teploměrů s kontrolním 1x za 2 roky
   • Kontrola funkce signalizačních teploměrů - 1x za měsíc
   • Činnost dálkových teploměrů porovnáním s teploměrem umístěným přímo na nádobě 1x za měsíc.

Nádrže LPG - přezkoušení výstroje

• Kontrola stavoznaků - při každém plnění
• Kontrola manometru, pokud nelze provést kontrolu nulováním, lze nahradit porovnáním s kontrolním manometrem
• průchodnost pojistných ventilů 1x ročně, pokud konstrukce neumožňuje nadlehčení kuželky 1x za 6 let

Kotle podle ČSN 070710

• pojistné ventily
  • funkční zkouška nadlehčením (do 1.55 MPa) 1x týdně
  • funkční zkouška nadlehčením (do 4.5 MPa) 1x měsíčně
  • funkční zkouška nadlehčením (do nad 4.5 MPa a u horkovodních kotlů) min. 1x ročně
• vodoznaky
  • profuk (do 1.55 MPa) - 1x za směnu,
  • průchodnost - 1x za směnu
• tlakoměry
  • Tlakoměry umístěné přímo na kotli - kontrola nulováním 1x za měsíc
  • Tlakoměry - porovnání s kontrolním tlakoměrem 1 x za rok
• teploměry
  • Kontrola porovnáním provozních teploměrů s kontrolním 1x za rok
  • Kontrola porovnáním provozních teploměrů s kontrolním (nad 500 °C) 1x za 3 měsíce

Ohříváky TUV

• Správná funkce bezpečností výstroje musí být prověřována ve lhůtách stanovených provozním předpisem. Jedná se zejména o správnou funkci pojistného ventilu.

15. Požadavky na zabezpečení ohříváků TUV

Tuto problematiku stanoví ČSN 060830 (09/1999)