Ve velkém papírenském podniku jsou instalovány dva vařáky celulosy.-.nerezové tlakové nádoby o objemu přes 125.000 litrů. Na nosné konstrukci jsou zavěšeny přes nosné senzory, které snímají celkovou váhu vařáku a tím signalizují obsluze naplnění dřevěnými štěpky před počátkem pracovního procesu a po jeho skončení zase jeho vyprázdnění. Pracovní postup začíná otevřením plnícího otvoru v horním víku a plněním vařáku dřevěnými štěpky. Po skončení varného procesu se otevře šoupátko v dolním víku nádoby a zubové čerpadlo odčerpává rozvařené štěpky na celulosu do zásobníku celulosy. Před vstupem do tohoto zásobníku se čerpaná celulosa čistí na sítu, kde se zachytí a oddělí nerozvařené suky a kovové předměty. Na tomto sítu jednou obsluha spatřila část gumové vložky boty, část pokožky hlavy s vlasy a zlomky kostí, které zubové čerpadlo rozdrtilo. Výrobní proces byl okamžitě zastaven a bylo zahájeno zjišťování kdo se ztratil, jak se mohl dostat do vařáku a co bylo případně porušeno. Nešťastná osoba byl pracovník, který obsluhoval plnící dopravník u horního hrdla vařáku. Jediná doba, kdy byl vařák otevřen, byla doba jeho plnění novými štěpky.

Již zmíněné váhové senzory, které měly signalizovat vyprázdnění vařáku, nebyly dostatečně přesné a nepřesně tedy informovaly, zda je náplň již vyčerpána. Proto bylo přijato opatření, že obsluha plnění vařáku zkontroluje, zda je vařák prázdný, spuštěním dlouhého přenosného osvětlení do nádoby a visuelní kontrolou vyprázdnění. Podlaha, na které obsluha stála, byla o 120 cm níže než je hrana plnícího otvoru, takže nehrozilo nebezpečí přepadnutí obsluhy do otvoru nádoby.

Protože při pracovním procesu vaření celulosy z dřevěných štěpek se vytvoří dosti silná vrstvy husté pěny, která ulpívá v hrdle nádoby, byl uvnitř nádoby ve vstupním otvoru nainstalován plechový kužel, který se směrem do nádoby zužoval na konečný průměr 300 mm. Aby bylo možno spustit do nádoby přenosné osvětlení, bylo nutno vrstvu pěny prorazit a odstranit z plnícího otvoru. K tomu účelu měla obsluha k disposici tyč. Protože však prostor nad nádobou ke střeše haly je nízký, bylo nutno tuto tyč sešroubováním dílů několikrát denně prodlužovat (a zase rozšroubovat), aby se obsluha nemusela s krátkou tyčí nahýbat do vařáku a prorážet vrstvu pěny. S takovýmto nebezpečným postupem práce byla obsluha řádně seznámena a zákaz byl i tabulkou označen na vlastním pracovišti obsluhy.

Přes opakované šetření a výslechy obsluh nebylo zjištěno,že by byla prováděna nějaká nebezpečná práce nebo pracovní postup. I přes tato ujišťování nechala firma po smrtelném úrazu do plnicího otvoru navařit kříž, který zmenšil velikost vstupního otvoru do vařáku. Až po delší době byl zjištěn způsob, jak se vrstva pěny v kuželovém prodloužení plnicího hrdla skutečně uvolňovala. Pracovník vylezl do plnícího hrdla vařáku a ve vzporu na rukou kopáním nohama prorážel vrstvu pěny. Menší pracovník však musel paže pokrčit, aby dosáhl na vrstvu pěny. Přitom velmi snadno dojde k polevení síly paží a pádu těla do plnící hrdla vařáku. Námitka, že lidské tělo nemůže propadnout otvorem o průměru třiceti centimetrů je lichá, což mohou potvrdit revizní technici prolézající otvory do nádob a kotlů při vnitřních revizích. Ještě když k tomu přibude hladký zužující se povrch a pád osoby do otvoru po povolení síly paží.

Tragický konec pracovníka nastal utopením v horkém roztoku celulosy a rozdrcením jeho ostatků zubovým čerpadlem.

Poznámka redakce

Související

Související témata Nehody, úrazy, havárie Obsluha, topiči