[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Nové normy pro řízení procesu svařování řady ČSN EN ISO 3834
Datum: 27.9.2007
Autor: Ing. Miroslav Štěpánek TÜV CZ s.r.o.
Zdroj: www.jabeko.cz
Normy řady ČSN EN ISO 3834 část 1 až 5 - Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů, které byly vydány v červenci letošního roku a jsou identické s ISO 3834 z roku 2005, nahradily ČSN EN 729 část 1 až 4 Požadavky na jakost při svařování-Tavné svařování kovových materiálů z roku 1996 v plném rozsahu. Jedním z důvodů vzniku původních norem EN 729 a stejně tak i norem ISO 3834 je podpora pro naplnění požadavků systémových norem managementu jakosti řady ISO 9000.

Důvod je zřejmý. Proces svařování patří mezi tzv. zvláštní procesy a od vzniku první normy ISO 9001 v roce 1987 se tento termín v normách pro management jakosti objevuje v různých modifikacích a také pod různými články. V současné době v platných normách je zvláštní proces definován v poznámce 3 či. 3.4.1 ČSN EN 9000:2001 jako proces, u něhož nemůže být shoda výsledného produktu snadno nebo ekonomicky ověřena. Je nasnadě, že tzv. zvláštních procesů je celá řada a svařování je pouze jeden z nich. Svařování je však ve velkém rozsahu používáno v průmyslové výrobě a zaujímá v mnoha podnicích klíčové postavení mezi výrobními technologiemi. Z pohledu zákazníků a zainteresovaných stran se pak jedná o podstatnou část systému managementu, protože nedodržení požadavků na proces svařování může mít dalekosáhlé důsledky na zdraví, majetek i ekologii. Většina ocelových konstrukcí, nádrží, zásobníků, tlakových zařízení i různých produktovodů je vyráběna touto technologií.

Jak již bylo dříve uvedeno, normy řady EN ISO 3834 nahradily normy řady EN 729, které byly vypracovány v roce 1994, tedy v době platnosti původních norem řady ISO 9000 a pro jejich podporu. Z pohledu dnešních norem pro management jakosti však již byly zastaralé, v jednotlivých částech uváděly odkazy na normy řady ISO 9000 v původním vydání z roku 1987, které však již jsou zcela revidovány, nebo zrušeny. Přes tyto nedostatky se normy řady EN 729 od svého vzniku staly postupně standardem požadavků na proces svařování. Běžně je naplnění požadavků vyžadováno v rámci obchodních smluv, novější výrobkové normy vyžadují jejích naplnění v rámci požadavků na výrobu (např. harmonizovaná evropská norma pro netopené tlakové nádoby - ČSN EN 13445 část 4) nebo je jejich naplnění vyžadováno pro určité komodity, orgány státní správy (např. výroba a opravy kolejových vozidel). V mnoha organizacích, kde je zaveden systém managementu jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2001, jsou současně uplatňovány požadavky ČSN EN 729, protože to je požadavek zákazníka, či zainteresované strany.

Nyní jsou tedy tyto normy nahrazeny řadou norem ISO 3834 a před výrobci stojí problém implementovat požadavky nových norem do svých systémů managementu jakosti. Nutno říci, že se žádná mimořádná „revoluce" naštěstí nekoná, nicméně k určitým změnám v požadavcích došlo. Navíc přibyla nová pátá část, která odkazuje na další ISO normy a kvalifikace svářečského personálu.

Problém je v tom, že nové normy byly vydány bez jakýchkoli přechodných ustanovení a tedy celá řada organizací, které mají svůj systém certifikovaný, má dnes certifikáty podle již neplatné normy.

Struktura norem ČSN EN ISO3834-části až5

Vlastní ČSN EN ISO 3834:2006 je rozdělena do pěti částí, z nichž každá má odlišné použití. Navíc se připravuje technická zpráva ISO/TR 3834-6 Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů — Část 6: Návod k zavedení ISO 3834. Schématicky to znázorňuje následující obrázek. Z tohoto schématu je zřejmé, že první část normy je návod pro volbu vhodného modelu systému jakosti (požadavků na jakost). Části dvě až čtyři pak obsahují kritéria v závislosti na stanoveném modelu. Část pět pak stanovuje dokumenty (normy), kterými je nezbytné se řídit pro dosaženi shody s požadavky na jakost podle ISO 3834-2, ISO 3834-3 nebo ISO 3834-4

Jak je z výše uvedeného schématu patrné, podstatnou změnou oproti normám řady EN 729 je nová část 5. Zde je nutné si uvědomit, že původní normy EN 729 ve svých ustanoveních ve většině případů neokazovaly přímo na určité normy, které je třeba plnit. V jednotlivých částech normy uváděla pouze v kap.2 odkazy na další normy, které mohly být využity - přímé požadavky na využití odkazovaných norem byly stanoveny pouze u kvalifikace personálu a postupů svařování, navíc odkazovala na normy řady EN. To se podstatně změnilo, protože nová ISO 3834 - 5 v kap. 2.3 uvádí tabulky s odkazy na normy pro použití v jednotlivých postupech souvisejících s procesy a kvalifikacemi v oblasti svařování a návazných činnostech a výrobce se musí těmito odkazy řídit. Veškeré odkazy jsou na mezinárodní ISO normy (tedy normy s celosvětovou působností v rámci států uznávajících standard ISO). Vadou na kráse tohoto přístupu je, že ne všechny normy odkazované v ISO 3834-5 byly již vydány (a to ani na úrovni ISO). Pro orientaci obsahuje norma národní předmluvu, která uvádí stav zavedených a nezavedených norem v systému ČSN (aktuální k datu vydání ISO 3834-5) a normativní Příloha ZA normy ISO 3834-5 uvádí náhradní normy (původní normy EN) použitelné v jednotlivých oblastech místo dosud nevydaných norem ISO.

Výrobce, který bude tedy deklarovat shodu s požadavky na jakost podle ISO 3834-2, ISO 3834-3 a ISO 3834-4, se musí řídit odkazy na normy, příp. další dokumenty uvedené v kap. 2.2 ISO 3834-5. Připouští se použití i jiných norem a dokumentů, pouze však v těch případech, kdy poskytují rovnocenné technické podmínky a pokud jsou na tyto dokumenty odkazy ve výrobkových normách pro výrobky, které výrobce vyrábí. Přitom je vždy na odpovědnosti výrobce prokázat technicky rovnocenné podmínky, pokud uvádí odkazy na jiné dokumenty než ty, které jsou stanoveny v kap. 2.2 ISO 3834-5.

Použití norem ČSN EN ISO 3834

Jak už bylo výše uvedeno, tato norma stanovuje ve svých jednotlivých částech zásady a požadavky (kritéria) na jakost procesu svařování. Je vypracována tak, že:
  • je nezávislá na druhu svařované konstrukce,
  • stanovuje kvalitativní požadavky na svařování jak v dílnách, tak i na montážích,
  • podává návod, jak vyjádřit způsobilost výrobce pro výrobu svařovaných konstrukcí v souladu se zadanými požadavky,
  • může sloužit jako podklad k hodnocení způsobilosti výrobce pro svařování.

V tomto tedy nedošlo oproti normám EN 729 k žádné zásadní změně. Normy ISO 3834 určují opatření, která jsou vhodná v různých situacích. Mohou být použita za následujících typických situaci:
  • při projednávání smlouvy v rámci specifikace požadavků na jakost svařování;
  • při stanoveni požadavků na jakost svařování;
  • při přípravě výrobních předpisů nebo výrobkové normy;
  • při hodnocení dodržování jakosti svařování (jde například o třetí strany, zákazníky nebo výrobce).

Normy mohou být využity vnitřními útvary nebo externími organizacemi, včetně certifikačních organizací, k hodnocení schopnosti výrobce vyhovět požadavkům zákazníka, platným předpisům nebo vlastním požadavkům výrobce.

Volba modelu

Pokud se výrobce rozhodne aplikovat v rámci systému managementu jakosti požadavky dle ČSN EN ISO 3834, bude stát před zásadním rozhodnutím volby modelu. Jak tedy zvolit vhodný model? Základní odpověď na tuto otázku stanovuje část 1 normy. Zjednodušeně lze říci, že volba musí odpovídat vyráběnému typu svařovaného výrobku a požadavkům na něj kladeným. Požadavky na výrobek jsou jak smluvní (stanoveny zákazníkem ve smlouvě), tak obecné, které určují pro daný výrobek předpisy nebo normy. Do této oblasti obecných požadavků patří rovněž „právní požadavky", pokud jejich splnění výrobce deklaruje nebo jsou-li pro něj povinné.

V každém případě je splnění právních požadavků platných pro daný výrobek vždy požadavkem zákazníka, přinejmenším jako implicitní podmínka smlouvy. Je povinností výrobce identifikovat a uplatňovat všechny související požadavky, kterými se musí řídit. V tomto významu je třeba chápat termín „požadavky smlouvy", používaný v textu ČSN EN ISO 3834.

Volba modelu tedy jednoznačně závisí na vyráběném sortimentu výrobků a požadavků na ně. Pro základní orientaci jsou dále uvedeny hlavní kritéria pro volbu jednotlivých modelů.

ČSN EN ISO 3834 Část 2: Vyšší požadavky na jakost se použije na svařované výrobky, kde jsou kladeny vysoké požadavky na jakost. Příkladem mohou být složité tlakové aparáty, dynamicky zatížené konstrukce, svařované aparáty a konstrukce pro nízké teploty atd., tedy výrobky, které v sobě nesou při nedodržení požadavků na jakost vysokou mírou rizika na bezpečnost.

ČSN EN ISO 3834 Část 3: Standardní požadavky na jakost se použije na svařované výrobky, kde jsou kladeny standardní požadavky na jakost. Příkladem mohou být běžné ocelové konstrukce, tlakové nádoby, nádrže, zdvíhací zařízení atd. Tento model lze považovat za standardní pro většinu výrobků vyráběných dle norem a kde dokladované řízení procesu svařování je důležité pro celkovou jakost výrobku.

ČSN EN ISO 3834 Část 4: Základní požadavky na jakost se použije v případech, kdy dokladované řízení procesu svařování není důležité pro celkovou jakost finálního výrobku. Tento model je použitelný pouze pro jednoduché svařované výrobky s nízkou mírou rizika na bezpečnost výrobku. Vzhledem k nízkým požadavkům na dokumentaci a záznamy je jeho použití a uznávání velice omezené.

Z výše uvedeného je zřejmé, že organizace, které uplatňují systém managementu jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2001 a pro proces svařování se rozhodnou aplikovat požadavky normy ČSN EN ISO 3834, je správnou volbou model dle ČSN EN ISO 3834. V rámci objektivity je v této souvislosti nutno podotknout, že nové normy, oproti původním EN 729, nestanovují jednoznačně, že by výrobce, který aplikuje systém managementu jakosti podle ISO 9001, musel pro oblast svařování aplikovat ISO 3834-2.

Pro ty organizace, které mohou mít pocit, že jejich svařované výrobky v sobě nenesou vysokou míru rizika a tedy není nutné aplikovat vyšší požadavky na jakost, je třeba zdůraznit, že rozdíl mezi modelem dle ČSN EN ISO 3834 - 2 a ČSN EN ISO 3834 - 3 je zejména v rozsahu požadovaného dokumentování činností (záznamů jakosti) a nikoli v oblasti požadavků na vlastní proces a např. kvalifikaci personálu. Navíc záznamy požadované v ČSN EN ISO 3834 - 2 nevybočují z požadavků ČSN EN ISO 9001:2001.

Certifikace systému jakosti/ procesu svařování dle normy ČSN EN ISO 3834

V tomto příspěvku již bylo zmíněno, že původní normy ČSN EN 729 - 1 až 4 jsou v mnoha oborech považovány za standard v oblasti zabezpečování jakosti v oblasti procesu svařování a certifikace dle těchto norem je všeobecně uznávána jako důkaz o schopnosti výrobce vyrobit svařovanou konstrukci v souladu se specifikovanými kritérii. Lze předpokládat, že stejný kredit budou mít i nové normy ČSN EN ISO 3834-1 až 5.

Pokud tedy organizace uplatňuje systém jakosti ve svařování dle normy ČSN EN ISO 3834 a chce tento systém certifikovat třetí stranou jako důkaz o své schopnosti vyrábět svařované konstrukce, má v podstatě dle dokumentu EA - 6/02 (dostupný na www.cai.cz) a postupu CIA platného pro akreditované certifikační orgány tyto možnosti:

a) Pokud uplatňuje systém managementu dle ČSN EN ISO 9001:2001 a pro oblast procesu svařování dle ČSN EN ISO 3834 - 2, může požádat příslušný akreditovaný certifikační orgán (pozn.: příslušný je ten, který má obě normy v rozsahu akreditace) o kombinovanou certifikaci. Při posuzování se prověřuje naplnění obou norem a pokud jsou požadavky plněny, je organizaci vydán tzv. kombinovaný certifikát ČSN EN ISO 9001: 2001 + ČSN EN ISO 3834- 2. Je nutné upozornit, že při této certifikaci je použitelná pouze ČSN EN ISO 3834 - 2.

b) Pokud má již certifikovaný systém managementu dle ČSN EN ISO 9001: 2001 a chce ho rozšířit i pro oblast procesu svařování dle ČSN EN ISO 3834 - 2, může požádat příslušný akreditovaný certifikační orgán (pozn.: příslušný je ten, který má obě normy v rozsahu akreditace) o certifikaci. Při tom platí, že to může být i jiný, než který ji certifikoval dle ČSN EN ISO 9001:2001. Při posuzování se prověřuje naplnění ČSN EN ISO 3834 - 2 a pokud jsou požadavky plněny, je organizaci vydán opět tzv. kombinovaný certifikát. V tomto případě se jedná o tzv. převzetí výsledků certifikace a organizace bude požádána o předání zpráv z auditů a dozorů dle ČSN EN ISO 9001:2001.

c) Organizace nemá certifikovaný systém managementu dle ČSN EN ISO 9001:2001 ani ho nechce certifikovat. Požaduje pouze certifikaci dle ČSN EN ISO 3834. V tomto případě se jedná o certifikaci procesu svařování ve vztahu ke konkrétním výrobkům a je možné provést tuto certifikaci dle požadavků ČSN EN ISO 3834 - 2, 3 nebo teoreticky i 4. Příslušný certifikační orgán jí pak vydá certifikát o zabezpečování procesu svařování konkrétních výrobků.

Vlastní proces certifikace je obdobný certifikacím dle ČSN EN ISO 9001:2001, je však podrobněji zaměřen na oblast svařování. Dle výše citovaného dokumentu EA - 6/ 02 je povinnou součástí prověřování i ověření znalostí svářečského dozoru organizace. Z pohledu ekonomického je asi nejvhodnější varianta a), protože obě normy mají mnoho společného a vzájemně se prolínají. Lze předpokládat, že většina certifikačních orgánů k tomu přihlédne při kalkulaci rozsahu auditu (pro akreditovaný certifikační orgánu 3053 - TÜV CZ to platí v každém případě).

O významu certif i kovaného systému jakosti pro získávání zakázek a navazování obchodních vztahů asi není nutné se příliš šířit. Udělený certifikát dle ČSN EN ISO 3834 v kombinaci s ČSN EN ISO 9001 nebo samostatný, kterým vydávající certifikační orgán potvrzuje dosažení přiměřené důvěry, že systém jakosti je ve shodě s příslušnou normou, je pro firmu a pro její zákazníky zárukou dodržování předepsaných požadavků na proces svařování.


 Související

Související témata
Výroba, dovoz, uvádění do provozu
Svařování

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 2 (počet známek: 4) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.