Pro informaci uvádím znění pravidel, které se dané problematiky týkají :

Pravidlo 3/1:	Musí se u sestav podle čl. 3 odst. 2.1, např. u kotlů, použít postup celkového posouzení shody, i když za sesta-vu nese odpovědnost uživatel?
Pravidlo 3/2:	Vztahuje se PED na operace spojování, které se provádějí na staveništi?
Pravidlo 3/8:	Lze stanovit určité pravidlo pro pojmy použité v definici sestavy?
Pravidlo 3/9:	Předepisuje směrnice o tlakových zařízeních horní hranici pro rozsah sestavy?
Pravidlo 10/4	Jestliže sestavu zhotoví dceřiná nebo přidružená společnost konečného uživatele, vztahuje se na takovou sestavu PED?

Pravidlo 3/1
Pravidlo se týká: čl. 10 odst. 2 a čl. 3 odst. 2.1
Otázka: Musí se u sestav podle čl. 3 odst. 2.1, např. u kotlů, použít postup celkového posouzení shody, i když za sestavu nese odpovědnost uživatel?
Odpověď: Nemusí.
Zdůvodnění: Podle čl. 1 odst. 2.1.5 PED musí být „sestava“ ve smyslu směrnice smontována určitým výrobcem, jinak do působnosti směrnice nespadá. Tuto skutečnost podporuje též poslední věta bodu 5 preambule. Montáž, kterou provedl uživatel nebo za ni nese odpovědnost, by normálně neměla spadat do působnosti směrnice, měla by se řídit příslušným vnitrostátním předpisem. Viz pravidlo 3/2.

Pravidlo 3/2
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2
Otázka: Vztahuje se PED na operace spojování prováděné na staveništi? Odpověď: U spojování konstrukčních částí nebo zařízení na staveništi je třeba rozeznávat dva případy:
1) Spojování konstrukčních částí: spojování konstrukčních částí, aby vzniklo tlakové zařízení, se musí řídit ustanoveními směrnice. Výrobce – i tehdy, je-li uživatelem – je odpovědný za to, že výsledné tlakové zařízení vyhovuje ustanovením směrnice.
2) Spojování tlakových zařízení. Spojování, za které nese odpovědnost uživatel a které se provádí za účelem vytvoření určitého průmyslového zařízení (viz poznámku 1), nespadá do působnosti PED, zůstávají však pro ně v platnosti vnitrostátní předpisy. Jestliže se spojování, za které nese odpovědnost výrobce, provádí za účelem vytvoření sestavy podle definice v čl.1odst.2.1.5, musí tato sestava vyhovovat ustanovením směrnice.
Zdůvodnění: V pátém bodě preambule směrnice se uvádí: „Tato směrnice se nevztahuje na montáž tlakových zařízení na staveništi v případech, za které nese odpovědnost uživatel, jako je tomu u průmyslových zařízení“.
Poznámka 1: Definice sestavy v čl.1odst.2.1.5 je omezena na sestavy smontované výrobcem. Aby se předešlo nedorozumění, v případech, kdy jednotlivá tlaková zařízení nebo sestavy navzájem spojuje uživatel, používá se pro výsledný celek výraz „průmyslové zařízení“.
Poznámka 2: Viz též pravidlo 3/8.

Pravidlo 3/8
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.5
Otázka: Lze stanovit určité pravidlo pro pojmy použité v definici sestavy?
Odpověď: Tlaková zařízení tvoří sestavu, jestliže:
1. jsou integrována, tj. jsou spojena a provedena tak, aby byla vzájemně slučitelná, a
2. jsou společně funkční, tj. dosahují specifických celkových cílů a mohou být společně uvedena do provozu, a
3. tvoří určitý celek, tj. pro funkci a bezpečnost sestavy je nezbytná přítomnost všech tlakových zařízení, a
4. jsou smontována jedním výrobcem, který zamýšlí uvést výslednou sestavu na trh a podrobí ji postupu celkového posouzení shody.
Nezáleží na tom, zda výrobce kompletuje sestavy ve svém závodě nebo na staveništi. Ke stanovení, zda se na určitou sestavu vztahuje PED, je nutno vzít v úvahu další činitele (viz pravidlo 3/2).
Jako příklady sestav lze uvést tlakové hrnce, přenosné hasicí přístroje, dýchací přístroje, systémy namontované na rámech, autoklávy, klimatizační zařízení, systémy rozvodu stlačeného vzduchu v závodě, chladicí systémy, válcové kotle, vodotrubné kotle, destilační, odpařovací nebo filtrační jednotky v technologických zařízeních, zařízení na ohřev oleje.

Pravidlo 3/9
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.5, čl. 10 odst. 2
Otázka: Předepisuje směrnice o tlakových zařízeních hranici pro rozsah sestavy?
Odpověď: PED neomezuje rozsah sestavy, kterou může být jak jednoduchý standardní výrobek, tak velké složité průmyslové zařízení.
Sestava sama se může skládat z jiných sestav a dalších jednotlivých tlakových zařízení. U takové konečné sestavy jsou možné dva případy:
1) Jestliže výrobce uvádí na trh výrobek v podobě konečné sestavy, která se skládá z jiných sestav a jednotlivých tlakových zařízení a která má být uvedena jako taková do provozu, je povinen provést celkové posouzení shody, na jehož základě bude konečná sestava opatřena označením CE. Jestliže některá ze sestav, které tvoří konečnou sestavu, nemá označení CE, musí být do celkového posouzení shody zahrnuta její jednotlivá tlaková zařízení (viz pravidlo 3/10).
2) Nese-li odpovědnost za konečnou sestavu uživatel, je touto sestavou průmyslové zařízení, na které se vztahuje pravidlo 3/2.
Poznámka: Definice sestavy je uvedena pravidle 3/8.

Pravidlo 10/4
Pravidlo se týká: čl. 1 odst. 2.1.5 a čl. 3 odst. 2.2
Otázka: Jestliže sestavu zhotoví dceřiná nebo přidružená společnost konečného uživatele, vztahuje se na takovou sestavu PED?
Odpověď: Ano.
Jelikož je dceřiná nebo přidružená společnost samostatnou právnickou osobou – i tehdy, je-li součástí téže průmyslové skupiny – převádí se dotyčná sestava mezi dvěma společnostmi a je tedy uváděna na trh. Dceřinou nebo přidruženou společnost je třeba považovat za výrobce.
Poznámka: Jestliže dceřiná nebo přidružená společnost jedná v rámci celkové odpovědnosti uživatele (jako montážní organizace nebo subdodavatel), PED se na takové „zařízení“ nevztahuje (viz pravidlo 3/2).

Tím stavem je nastoleno několik otázek:

1. Který předpis např. pro výrobu a montáž kotle 1. třídy platí při platnosti znění preambule 5, že se na ně PED nevztahuje? Je to vyhl.č.18/1979 Sb.? Nebo výrobu a montáž těchto zařízení bude provádět firmy bez jakékoliv oprávnění ?!
2. Vyhláška č.18/1979 Sb. se nevztahuje na stanovené výrobky dle zákona č.22/1979 Sb. Že se PED nevztahuje na tato zařízení dle preambule 5 není v české legislativě uvedeno.
3. V případě, že budoucí provozovatel zadá výrobu a montáž strojní části (tlakového celku) jedné firmě a montáž MaR, která může být (a je) bezpečnostní výstroji dle PED je i dle platné legislativy výrobce provozovatel ?! protože do provozu se uvádí sestava tzn. tlakový celek (buben-nádoba, potrubí) a bezpečnostní a tlaková výstroj. Vztahuje se i na tento případ preambule 5?

Myslím, že by v České republice měla být zahájena diskuze na dané téma. Nejdříve o tom jak zavést preambuli do české legislativy a poté způsob jejího uplatnění. Bylo by vhodné prověřit jak je daná problematika uplatněna v okolních státech ES, např. na Slovensku je v textu slovenského předpisu, kterým byl zaveden PED, tudíž PED se na průmyslové zařízení nevztahuje. Jestli-že preambule 5 bude platit, pak se budeme muset vrátit k oprávnění k výrobě a montáži tlakových zařízení. Hranice, kdy bude platit PED a kdy bude muset být oprávnění musí být jednoznačná. Navazuje na to i uplatnění harmonizovaných EN norem, nebude-li se PED na zařízení vztahovat.