Předposlední, tj. třetí, Evropská konference o řemeslech a malém podnikání se konala před deseti léty, v r.1997, v Miláně. Od té doby se podnikatelské prostředí pro řemesla a malé podniky radikálně změnilo. Zásadní změny proběhly zejména v souvislosti s globalizací a demografickým a technologickým vývojem. Podnikatelé a politici si stále intenzivněji uvědomují, že řemesla a malé podniky mohou těmto změnám čelit pouze zlepšováním podstatných kvalit svých produktů a služeb. K tomu potřebují systémovou pomoc a strukturální změny ze strany jak národních tak i evropských politických a hospodářských institucí. Jako příklad nezbytných změn lze uvést celoživotní vzdělávání. Jako příklad politika, který si je jasně vědom existujících výzev a problémů lze uvést německého komisaře pro podnikání a průmysl a místopředsedu Evropské komise Güntera Verheugena s jeho iniciativou „nejdříve mysli na malé“.

Spolupořadateli konference byly vedle Evropské komise a UEAPME i německá spolková vláda, vláda spolkové země Baden – Württemberg a Ústřední německý svaz řemesel ZDH (Zentralverband des Deutschen Handwerks e.V.). Osobní záštitu nad konferencí převzaly německá kancléřka Angela Merkelová, ministerský předseda spolkové země Baden – Württemberg Günther Oettinger a místopředseda Evropské komise Günter Verheugen. Ti také přednesli na konferenci klíčové projevy.

Vliv Německa a německých osobností na této celoevropské konferenci se může zdát příliš dominantní. Je ale naprosto logický. Konference se totiž uskutečnila jako významná celoevropská akce v rámci německého předsednictví EU. Rozvoj malého a středního podnikatelského stavu představuje jednu z německých hospodářských i politických priorit, ať již na domácí scéně, či při jednáních na úrovni EU. Konkurenceschopnost, využití výhod rozšířeného vnitřního trhu, snížení byrokratické zátěže pro podnikatele, financování inovací a technologického rozvoje aj. hrají rovněž významnou roli v programu německého předsednictví EU a není proto divu, že spolkové ministerstvo hospodářství a technologie zařadilo tuto konferenci mezi vrcholné akce svého oficiálního doprovodného programu předsednictví EU.

Konference se zúčastnilo více než 1000 osob ze všech evropských zemí. Z řady zemí byli přítomni ekonomičtí ministři a další významné osobnosti politického a hospodářského života. Česká republika byla na konferenci zastoupena pouze zástupci Hospodářské komory ČR. Vedle autora tohoto článku, který byl nominován Hospodářskou komorou ČR za zpravodaje jednoho ze tří workshopů se jí zúčastnili ještě viceprezident HK ČR pan František Holec a čestný prezident Asociace odborných velkoobchodů pan Antonín Vaněk.

Jednání dvoudenní konference bylo organizováno do společných úvodních a závěrečných částí a do tří, odděleně probíhajících, workshopů. V úvodní části vystoupili s klíčovými projevy místopředseda Evropské komise Günter Verheugen, německý spolkový ministr hospodářství a technologie Michael Glos a ministerský předseda spolkové země Baden – Württemberg Günther Oettinger. Pak proběhla panelová diskuze k přínosu řemesel a malých podniků pro naplňování Lisabonské agendy, které se vedle výše jmenovaných a dalších osobností zúčastnili i ekonomičtí ministři ze Slovinska a Litvy. V závěrečné části vystoupili zpravodajové workshopů a několik dalších osobností, mimo jiné i ekonomický ministr Estonska. Po příjezdu německé kancléřky Angely Merkelové provedli prezident UEAPME Georg Toifl a místopředseda Evropské komise Günter Verheugen shrnutí závěrů a konference přijala závěrečnou deklaraci. Angela Merkelová pak svým projevem konferenci zakončila.

První workshop se zabýval tématem „vzdělávání pro budoucnost“, tím jaké znalosti a dovednosti musí mít řemeslnící a pracovníci malých podniků, aby mohli čelit výzvám globalizace a demografického a technologického vývoje. Samozřejmě, že nejvíce se mluvilo o celoživotním vzdělávání. Druhý workshop se zabýval vytvářením nových tržních a pracovních příležitostí pro řemeslníky a malé podniky. A třetí workshop se pak zabýval zlepšováním podnikatelského prostředí pro řemeslníky a malé podniky. Zde se hovořilo např. o významu technických norem pro naplňování Lisabonské strategie, o snadnějším přístupu malých podnikatelů k normám a o lepším zapojení malých podnikatelů do procesu tvorby norem.

Konference byla prodchnuta skutečně tvůrčím duchem a zaznělo zde velké množství myšlenek. Materiály z konference jsou a budou k dispozici na HK ČR i na internetových portálech Evropské komise a UEAPME. Je možné se k nim vracet a čerpat z nich. Hlavní myšlenka konference zazněla velmi zřetelně zejména v projevech Angely Merkelové a Güntera Verheugena. Ti říkají otevřeně : Podpora malého podnikání a středního stavu je otázka výsostně politická, je to věc politické vůle. Je to cesta jak naplnit Lisabonskou agendu a udržet evropský sociální model. Soutěžit v produktivitě masově vyráběných výrobků s Čínou, Indií, Brazílií a dalšími nelze. Tyto země disponují, s Evropou nesrovnatelnými, zdroji surovin a kvalifikovaných pracovních sil. Chce-li Evropa ustát svůj sociální a kulturní model musí být tvořivá a inovativní a musí udržet zaměstnanost svého obyvatelstva. Cesta k tomu vede přes podporu a rozvíjení malého podnikání a středního stavu.

Německo dává ústy svých nejvyšších politických představitelů i ústy svého eurokomisaře zcela zřetelně najevo, že považuje úspěšný rozvoj řemesel a malých podniků na jednotném trhu za rozhodující faktor naplnění Lisabonské agendy. „Střední stav – hospodářský růst a zaměstnanost“ – to je politický úkol, který si pod tímto heslem vytýčila již koaliční smlouva současné německé vlády v roce 2005. Praktickou „zelenou“ pak otevřela všem zamýšleným reformám loňská letní iniciativa, schválená německou spolkovou vládou jako tzv. ofenzíva na podporu středního stavu. Výsledky úvodních reformních kroků minulého podzimu prozatím ukazují, že nastoupený kurz nese první ovoce. Celkové pozitivní oživení ekonomiky, kdy hrubý německý národní produkt stoupl meziročně v roce 2006 o 2,5%, je připisován mj. právě úspěšnému vývoji středního stavu. Kladný vliv rozvoje malých podniků a středního stavu se měl dle německého spolkového ministra hospodářství a technologie Michaela Glose projevit příznivě i na stavu pracovního trhu. Dlouhodobý komplexní politický program ofenzívy středního stavu není zdaleka ukončen. Obsahuje 8 základních témat :

• Vytvoření lepších rámcových podmínek pro malé a střední podniky;
• Snižování administrativní zátěže;
• Podpora vzniku nových firem / živností;
• Posílení inovačních schopností malých a středních podnikatelů;
• Modernizace odborného vzdělávání a zajištění dostatku odborných pracovníků;
• Zlepšení finanční situace malých podnikatelů a středního stavu;
• Mobilizace rizikového kapitálu ve prospěch inovací;
• Silnější podpora malých a středních podnikatelů při pronikání na zahraniční trhy.

Pokusím se o odpověď na otázku : Proč politici jako Angela Merkelová nebo Günter Verheugen považují podporu malých podniků a středního stavu za politickou prioritu, proč toto téma posunuly do ohniska současné německé i evropské politiky ?

Německo a další země EU15 zažily v uplynulých deseti létech období hospodářské stagnace a nárůstu nezaměstnanosti. To je také jeden z důsledků globalizace a odsávání pracovních míst z Evropy do Číny, Indie a jinam. Ve světě jsou miliony lidí, kteří jsou ochotni pracovat více za podstatně méně než Evropané. Jak čelit těmto výzvám – to je dnes základní otázka, kterou si kladou politici v EU.

Spočívá řešení pouze ve snižování nákladů na sociální systém, zvyšování produktivity výroby a lákání investorů ? Zdá se, že ne. Řešení se hledají velmi těžce. To ukazuje dosavadní zkušenost s naplňováním tzv. Lisabonské agendy. Ukazuje se, že v Evropě vznikají nová pracovní místa především v malých podnicích a zanikají klasické dělnické profese ve velkých továrnách. V důsledku celosvětové konkurence nelze prosadit vyšší ceny sériově vyráběných výrobků. Nejsnáze lze spořit propouštěním drahých pracovních sil. Zakázku dnes obvykle získává nejlevnější výrobce na světě. To znamená, že jednoduchá práce nemůže být v Evropě zaplacena lépe než v Číně. Výrobky jsou tak sice pro spotřebitele mnohdy levnější, ale zároveň klesají mzdy a zanikají pracovní příležitosti pro Evropany. Když se domácí pracovní místa přesunou do zahraničí, budou na domácím trhu chybět zákazníci s dostatečnou kupní silou. Všechno nasvědčuje tomu, že je třeba něco činit. Ale co ?

Mnozí evropští politici říkají, že sociální nestabilitě můžeme zabránit pouze tím, že politicky utlumíme sebezničující živelnost čistě tržního systému. Jak ? Tím, že začneme podporovat a „zvýhodňovat“ malé podnikání a střední stav. Slovo „zvýhodňovat“ je v úvozovkách, protože se o žádné skutečné „zvýhodňování“ nejedná. Jedná se jen o jakési vyrovnávání konkurenceschopnosti, která je u malých podniků přirozeně nižší než u velkých. Podpora malých podnikatelů se může leckomu zdát ekonomicky nerozumná, avšak, politicky je to nutné a stále častěji používané řešení.

Malé podniky jsou většinou hluboce zakořeněny v dané lokalitě a regionu. Ve vysoké míře využívají místní suroviny a zdroje, zaměstnávají místní obyvatele, ukládají a půjčují si peníze u místních bank apod. Obvykle nemaximalizují své zisky přesouváním pracovních míst do Číny, Indie a jinam. Podpora a „zvýhodňování“ malého podnikání má výhody i nevýhody. Na domácích trzích mají opět šanci domácí produkty, které zajišťují domácí pracovní místa. Spotřebitelé, však, musí za domácí výrobky obvykle platit vyšší ceny. Pokud se, však, politikům nepodaří uchránit kritickou masu pracovních příležitostí doma, ohrožuje to sociální stabilitu a samotnou národní bezpečnost. Evropské země nemohou zakazovat a omezovat svobodné podnikání. Mohou, však, podporovat malé podnikání.

Související

Související témata Výroba, dovoz, uvádění do provozu Právní a technické předpisy Ostatní