[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Ohlasy na semináře revizních techniků Datum: 16.1.2007Autor: Ivan Jirout, člen představenstva ATZ Zdroj: Zpravodaj ATZ V závěru loňského roku proběhl v Hradci Králové pravidelný seminář revizních techniků tlakových nádob. Na tom není nic zvláštního, takových seminářů pořádá ATZ v kalendářním roce více a násobíme-li toto číslo léty její činnosti, dojdeme k úctyhodnému číslu. Přesto byl, alespoň pro mne, tento seminář něčím výjimečný. Velmi mne totiž zaujala přednáška Mgr. Karla Janouškovce, zástupce ITI Praha. Její téma bylo „Právní odpovědnost revizního technika“. Není cílem tohoto krátkého článku obsah přednášky reprodukovat, spíše jde o to, jak s těmito informacemi dále zacházet. Smiřme se s faktem, že RT je dodavatel služby a tím pro něj platí všechny předpisy, zákony a normy, a to nejen odborné, ale také týkající se obchodních vztahů, včetně odpovědnosti a možných finančních sankcí. Protože nikdo není neomylný (pominu-li zlý úmysl), je uložení zákonné pokuty reálnou možností a je to riziko, vyplývající z prováděné činnosti. Zvláště potom, co jednotlivé případy již mají své viníky, proběhla již první řízení a uložení pokut, byť zatím na spodní hranici v řádech statisíců a nikoliv možných milionů korun českých. Přijmeme-li tento stav, a nic jiného nám nezbývá, je namístě otázka, kterou lze formulovat různě, téma je stále stejné. Odpovídá současná cena revize všem nákladům revizního technika včetně souvisejících? Je v souladu současná cena revize a jeho potřebná odbornost? Vypovídá revizní záznam svým textem dostatečně o vážnosti, odbornosti a odpovědnosti prováděných prací? Je v současné ceně revize zakalkulována také odpovídající část rizik? Já tvrdím, že nikoliv. Vezmeme-li jako příklad typovou provozní revizi běžného vzdušníku 200 – 800 litrů a dosadíme-li do rovnice na jednu stranu popis nutných úkonů k jejímu provedení, dále náklady na vzdělávání revizního technika, náklady na potřebnou literaturu (normy, publikace, získávání aktuálních informací), náklady na potřebné vybavení a metrologii, nakonec zakalkulujeme také ohodnocení určité míry rizika a na druhou stranu rovnice položíme cenu této revize v rozmezí 300 – 500,- Kč, není toto rovnice, ale nerovnice. Jsem přesvědčen, že popsaný matematický tvar však nevyrovná zvýšení hodnoty revize v řádu desetikorun, dokonce ani stokorun. Tato úvaha si neklade za cíl tuto problematiku jednoznačně vyřešit. Otevírá téma pro širší diskusi s využitím zkušeností ostatních kolegů. Myslím však, že jediná cesta je, připravovat dlouhodobě provozovatele nádob na postupnou úpravu cen tak, aby byly v souladu s dodávanou službou. Nakonec, docela dobré diskusní téma na TLAK 2007.
|