Výbuch elektrického akumulačního ohříváku vody

Následující událost sice nesouvisí s provozem vyhrazených tlakových zařízení, ale dokumentuje, jaké následky může někdy mít překračování limitních hodnot, v tomto případě teploty vody a z ní odvozeného tlaku.

V jedné stavební firmě měli koncem 60. let minulého století jako zařízení staveniště přízemní objekt, v jehož místnostech byly kanceláře a na jednom konci sociální zařízení. Pro sprchy zde bylo instalováno několik elektrických ohříváků vody o vnitřním objemu 160 litrů.

Jednoho dne přišel soudruh ředitel jako prvý na pracoviště a vydal se do umývárny pro čerstvou vodu na kávu. Současně s odpouštěním studené vody zpozoroval, že z potrubního závitového spoje pod jedním z ohříváků syčí pára. Nezdálo se mu to v pořádku a tak se rozhodl po návratu do kanceláře zavolat údržbáře, aby zařízení prohlédl a odstranil případnou závadu. Když zvedl telefon, ozvala se ohromující rána, celý objekt se otřásl a skla v oknech se vysypala.

Při vyšetřování příčin havárie, která zdemolovala koncovou část budovy, se zjistilo, že došlo k výbuchu jednoho ze 4 elektrických ohříváků vody. Válcový plášť byl rozvinut téměř do roviny a obě klenutá dna byla od pláště oddělena. Při takové mimořádné události je obvykle zjištěno porušení několika bezpečnostních předpisů.

Za prvé došlo k porušení předpisů pro montáž a obsluhu ohříváků. Skupina ohříváků byla namontována tak, že na přívodním potrubí studené vody byl pouze jeden pojistný ventil se zpětným ventilem, za kterým se přívodní potrubí rozvětvovalo k jednotlivým ohřívákům, přičemž každý ohřívák byl opatřen uzavíracími ventily na vstupu i výstupu vody. Podle tehdy platné ČSN byl v elektrické výstroji ohříváků instalován pouze termostat, který přímo zapínal jednofázové topné těleso o příkonu 2200 W, tepelná pojistka nebyla touto normou ještě předepsána.

Dále se zjistilo, že oba ventily havarovaného ohříváku byly zavřené. K havárii tedy došlo tím, že jejich uzavřením někdo oddělil ohřívák od pojistného ventilu, který měl eliminovat riziko překročení nejvyššího dovoleného tlaku (6 bar). Důvodem k uzavření byla s největší pravděpodobností zmíněná malá netěsnost v potrubním spoji. Přívod elektrické energie do tohoto ohříváku však nebyl po uzavření ventilů vypnut a tak teplota vody v něm neustále oscilovala mezi zapínací a vypínací hodnotou instalovaného termostatu. Současně, vlivem netěsnosti, klesala v ohříváku hladina vody.

Podle tehdy platné ČSN měl termostat vypínat topné těleso při dosažení max. 85^o C. Za tohoto neobvyklého provozního stavu však došlo ke spečení kontaktů termostatu a tím k zahřátí vodního obsahu nad přípustnou normovou hodnotu. Z výpočtu znaleckého ústavu, kam byly zbytky ohříváku zaslány ke zkoumání, vyplynulo, že k porušení tlakové nádoby došlo při dosažení tlaku 45 bar. Z fyzikálních tabulek ( I – S diagram) můžeme zjistit, že výbuch způsobila sytá vodní pára o teplotě 258^o C.

Jediným světlým bodem této události bylo, že při ní nedošlo k žádnému zranění ani usmrcení osob. Zejména nad soudruhem ředitelem tehdy asi bděl nějaký soudruh anděl.

Související

Související témata TNS - ohříváky, boilery Nehody, úrazy, havárie