[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Vypracované testy ITI pro revizní techniky kotlů Datum: 8.11.2006Autor: Petr Matěják - Tlakinfo Vypracované odpovědi k testovým otázkám při zkouškách na ITI Praha pro revizního technika kotlů I třídy. Soubor otázek Odborná část - obor tlaková zařízení Pro revizní techniky provádějící stavební a první tlakové zkoušky parních a kapalinových kotlů 1. třídy při prodlužování platnosti osvědčení ČSN EN 12953-5, článek 6.4 Značení Každý válcový kotel musí být buď na kotli, nebo na trvale připevněném štítku opatřen označením :
ČSN EN 764-5, článek l Tato část normy určuje požadavky na materiály pro tlaková zařízení tak, aby splňovaly požadavky příslušných specifikací pro materiály na tlaková zařízení. Tato část normy popisuje, jak to musí být aplikováno na materiály určené pro vyrábění tlakových částí k nim připojených. Zjednodušený diagram způsobů kontroly dokumentace a shody s materiálovou specifikací je uveden na obrázku 1.Návod na schvalování a hodnocení postupů pro materiály je uveden v příloze A. ČSN EN 12953-5, článek 6.4
ČSN EN 12953-4, článek 5.15.3 Schválení způsobilosti svařování (dle EN 288-3 , WPS - WPAR). 5.15.3.1 Schválení způsobilosti postupů tavného svařování Postupy tavného svařování musí být schváleny v souladu s EN 288-3(viz 5.15.3.1) Výrobce musí určit všechny svařovací postupy, které budou schváleny před provedením jakéhokoli postupu svařování.Požadavky a podmínky zkoušek vrubové houževnatosti musí být takové, jak definuje norma základního materiálu. 5.15.3.2 Kvalifikace svářečů a operátorů svařování Svářeči musí být kvalifikování v souladu s EN 287-1. Operátoři svařování musí být kvalifikování v souladu s EN 1418 (viz 5.1.3) Svářeč/operátor svařování musí mít k dispozici specifikaci postupu svařování. 5. V jakých jednotkách musí podle normy ČSN EN 764-7 ukazovat přetlak tlakoměr, který je připojen k tlakem zatěžovanému systému a je určen k měření přetlaků ? ČSN EN 764-7, článek 9.2 Všechny tlakem zatěžované systémy musí být vybaveny alespoň jedním tlakoměrem. Připojovací potrubí musí mít průtočný průřez ,který zaručí při uvažování vlastností provozní tekutiny, že nedojde k jeho ucpání a musí být uspořádáno tak, aby tlakoměr byl chráněn před působením nepřípustných teplot. Tlakoměry, instalované v jiné výšce než je měřený bod , musí mít kompenzací na rozdíl geodetické výšky. V blízkosti tlakoměru musí být možno instalovat kontrolní tlakoměr. Pro měření přetlaku musí tlakoměr ukazovat přetlak v barech a musí mít trvalé a snadno čitelné označení nejvyššího dovoleného tlaku. Analogové tlakoměry pracující na principu Bourdonový trubice musí vyhovovat EN837-1, a EN837-3 a normální tlak se musí odečítat ve střední třetině stupnice. U digitálních tlakoměrů musí být indikace nejvyššího dovoleného tlaku PS ukázána vedle odečítané hodnoty tlaku pro snadné porovnání. 6. Co je předmětem evropské normy ČSN EN 764-2 ? ČSN EN 764-2, článek l Tato evropská norma definuje základní veličiny, značky a jednotky používané pro tlaková zařízení a sestavy, na které se vztahuje Evropská směrnice 97/23/EC. 7. Který předpis stanoví požadavky pro uznávání zkoušek svářečů provádějících svary tlakových částí z oceli u kotlů ? ČSN EN 12953-4, článek 5.15.3 Schválení způsobilosti svařování (dle EN 288-3 , WPS - WPAR). 5.15.3.1 Schválení způsobilosti postupů tavného svařování Postupy tavného svařování musí být schváleny v souladu s EN 288-3(viz 5.15.3.1) Výrobce musí určit všechny svařovací postupy, které budou schváleny před provedením jakéhokoli postupu svařování.Požadavky a podmínky zkoušek vrubové houževnatosti musí být takové, jak definuje norma základního materiálu. 5.15.3.2 Kvalifikace svářečů a operátorů svařování Svářeči musí být kvalifikování v souladu s EN 287-1. Operátoři svařování musí být kvalifikování v souladu s EN 1418 (viz 5.1.3) Svářeč/operátor svařování musí mít k dispozici specifikaci postupu svařování. 8. Který předpis stanoví požadavky na dokumentaci k válcovému kotli vyrobenému podle evropských norem a v současnosti uvedenému na trh ? ČSN EN 12953-5, článek 6 Dokumentace, certifikace a značení 6.1 Všeobecné Výrobce musí umožnit odpovědnému orgánu v průběhu výroby, je-li to vhodné, úplný přístup ke všem výkresům a výpočtům nezbytným pro kontrolu návrhu a rozměrů součástí.Neprovádí-li montáž na místě výrobce, musí výrobce poskytnout veškeré informace, aby bylo možné provést montáž kotle. 6.2 Dokumentace Výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci, která musí být výrobcem uchovávána po dobu nejméně 10 let. Radiografické filmy musí výrobce uchovávat po dobu nejméně 10 let od data dokončení kotle. 6.3 Prohlášení Výrobce musí podepsat prohlášení, kterým osvědčuje,že byl kotel navržen a výroben podle požadavku této normy. Poznámka: Příklad typického prohlášení je uveden v CR 12953-14. 9. Jakým způsobem musí být dokumentovány materiály určené k použití na hlavní tlakové části kotlů ? ČSN EN 12953-2, článek 4.5 Dokumenty kontroly Shoda s požadavky na dodáváni se musí dokumentovat.Druh dokumentu kontroly, který se má používat,musí odpovídat 3.1.B normy 10204:1991 10. Co musí výrobce zajistit při dělení materiálu použitého k výrobě nebo montáži tlakových částí kotle ? ČSN EN 12953-4, článek 5.2 Identifikace materiálu Při orýsovaní materiálu pro dělení a při dělení materiálu musí být identifikace materiálu umístěna tak ,aby byla po dokončení tlakem namáhaných částí snadno viditelná.Popř. u materiálů, které nelze označit razidlem, nebo u malých složených částí či částí, které nejsou namáhány tlakem, musí výrobce používat systém dokumentace, který zajisti totožnost všech materiálů ve vyrobeném kotli.Jestliže se nelze během výroby vyhnout rozdělení identifikace materiálu, pak ji musí výrobce části namáhané tlakem přenést na jinou část.Způsob přenášení původní identifikace nesmí být v rozporu s požadavky specifikace matriálu. 11. Jakým způsobem se prokazuje shoda nově dohotoveného nebo smontovaného kotle s požadavky schválené konstrukční dokumentace a příslušné evropské normy ? ČSN EN 12953-5, článek 5.7 Konečné posouzení 5.7.1 Všeobecné Každý hotový kotel navržený a vyrobený podle této evropské normy musí být předmětem konečné zkoušky shody s požadavky schválených konstrukčních výkresu a této evropské normy. Konečné posouzení musí zahrnovat:
Osoby provádějící konečné posuzování musí mít přístup ke všem dokumentům/záznamům , které se tykají kontrolovaného kotle. 5.7.2 Rozsah konečného posouzení 5.7.2.1 Vizuální a rozměrová kontrola Vizuální a rozměrová kontrola musí mimo jiné zahrnovat níže uvedené činnosti:
Kontrola dokumentace musí mimo jiné zahrnovat kontrolu dokumentů (např. osvědčení o zkouškách schvalování postupů svařování, osvědčení o schválení svářečů, osvědčení pracovníků nedestruktivní kontroly, protokoly o zkouškách během výroby, protokoly o nedestruktivním zkoušení, protokoly o tepelném zpracování po svařování, protokoly o rozměrové kontrole). Rozsah kontrol a všechny odchylky musí být zaznamenány. Všechna nápravná opatření, jež jsou důsledkem této kontroly, musí být podrobena opakované kontrole a vyřešena před hydrostatickou tlakovou zkouškou. 5.7.2.3 Hydrostatická tlaková zkouška Aby bylo možné prokázat pevnost a integritu hotového kotle a stanovit, že nedošlo ke vzniku žádné větší chyby nebo vady, musí být kotel podroben hydrostatické tlakové zkoušce při přetlaku, který je uveden v EN12953-3. Jestliže je nutné v důsledku nepřístupností koutových svarů (viz 5.12.4.2 EN 12953- 4:2002) provádět hydrostatickou tlakovou zkoušku kotlů při přetlaku větším, než je přetlak stanovený v EN 12953-3, musí být provedena kontrola výpočtu, aby se zajistilo, že membránové napětí v libovolné součásti zkoušeného kotle nepřekračuje 90%0,2% konvekční meze kluzu materiálu při teplotě okolního prostředí. V případech, kdy by mělo dojít k překročení 90%0,2% konvenční meze kluzu při pokojové teplotě, musí být návrh kotle změněn, aby se zajistilo, že k tomu nedojde. Zkušební přetlak musí být aplikován a udržován po dostatečně dlouhou dobu a aby bylo možné provést vizuální kontrolu všech povrchů a spojů, avšak v žádném případě nesmí být tato doba kratší něž 30 minut. Kotel nesmí vykazovat žádné známky celkové plastické deformace nebo netěsností. Je důležité, aby byl kotel správně odvzdušněn a tak se zabránilo tvorbě vzduchových kapes před použitím zkušebního přetlaku.Zkušební teplota vody musí být taková, aby se zabránilo vzniku křehkého lomu. POZNÁMKA Před provedením důkladné kontroly kotle se doporučuje snížit přetlak nejméně na 1,1 násobek nejvyššího pracovního přetlaku, avšak nejvýše na 0,9násobek zkušebního přetlaku. 5.7.2.4 Kontrola po hydrostatické tlakové zkoušceJedná se o vizuální prohlídku, která se musí provést po tlakové zkoušce a po vypuštění a vyčištění kotle.Kontrolou se určí, zda v důsledku tlakové zkoušky nedošlo k nějakému poškození. Kontrolou se rovněž určí použití a přesnost značení, které požaduje tato evropská norma a schválené konstrukční výkresy. Rozsah kontroly a všechny odchylky musí být zaznamenány. 5.7.2.5 Kontrola bezpečnostního výstroje Musí se provést kontrola , zda je kotle vybaven bezpečnostní výstrojí v souladu s požadavky této evropské normy. 12. U kterých svarů tlakových zařízení se provádí vizuální kontrola svarů ? ČSN EN 12953-5, článek 5.5.4.2 Vizuální kontrola 5.5.4.2.1 Kontrola Všechny svary musí být podrobeny vizuální kontrole ke zjištění vad profilu podle EN 970 . Ta bude doplňovat ostatní nedestruktivní zkoušení svarů. 5.5.4.2.Stupeň přípustnosti vad svarů Stupeň přípustností vad v souladu s tabulkou 5.5-2 Zkouška prozářením svarů se provádí podle třídy A normy EN 1435 13. Která norma určuje podmínky provedení vizuální kontroly tavných svarů ? ČSN EN 970, článek l Tato norma se vztahuje na vizuální kontrolu tavných svarů kovových materiálů.Kontrola se obvykle provádí u svarů po jejich dokončení, ale výjimečně může být provedena v jiných etapách i během svařování,např. je-li to požadováno uživatelskou normou nebo po dohodě smluvních stran. 14. Kritéria přípustnosti vad zjištěných při vizuální kontrole svarů jsou uvedena v normě: ČSN EN ISO 5817, článek l Tato mezinárodní norma určuje stupně jakosti podle vad svarových spojů zhotovených tavným svařováním(mimo elektronového a laserového svařování) pro všechny druhy ocelí, niklu ,titanu a jejích slitiny.Platí pro tloušťky matriálu větší než 0,5 mm. Stupně jakosti svarových spojů ocelí svařovaných elektronovým a laserovým svařováním jsou uvedeny v ISO 13919-1. Norma uvádí tři stupně jakosti, označené B,C a D, aby bylo možné použití pro širokou řadu svařovaných výrobků.Stupeň jakosti B odpovídá nejvyššímu požadavku na jakost zhotoveného svaru.Stupně jakosti odpovídají jakosti ve výrobě a ne vhodnosti použití vyrobeného produktu (viz 3.2) Tato mezinárodní norma se používá pro :
ČSN 07 0000, článek 48 Průtlačný kotel - kotel ,v jehož výparníku protéká pracovní médium bez oběhu. Bubnový kotel - kotle , v jehož výparníku je jeden nebo více bubnu. Kotel s přirozeným oběhem - kotel , v jehož výparníku obíhá pracovní médium v důsledku rozdílní hustoty média ve varných a zavodňovacích trubkách. 16. Jakým způsobem se ověřuje shoda mechanických vlastností svarových spojů podle specifikace a průběžné řízení jakosti výroby válcových kotlů podle ČSN EN 12953-5 ? ČSN EN 12953-5, článek 5.6 17. Jak je definován ekonomizér vodotrubného kotle ? ČSN 07 0000, článek 338 EKO - ohřívák vody ,výhřevná plocha tlakového sytému umístěná v proudu spalin zpravidla za plochami přehříváku, v niž se ohřívá napájecí voda. 18. Jak je nazván z hlediska tlaku kotel produkující páru o přetlaku nad 16 MPa ? ČSN 07 0000, článek 37 Kotel produkující páru o přetlaku nad 16MPa je kotel s velmi vysokým tlakem Kotel produkující páru o přetlaku v rozmezí l,6MPa až 16MPa včetně (vysokotlakový Kotel produkující páru o přetlaku 0,05 až 1,6MPA včetně (středotlaký) Kotel produkující páru o přetlaku do 0,05 MPA (50kPa) včetně (nízkotlakový) 19. Po jakou dobu musí být nejméně udržován zkušební přetlak při hydrostatické tlakové zkoušce válcového kotle podle ČSN EN 12953-5 ? ČSN EN 12953-5, článek 5.7.2.3 Zkušební přetlak při hydrostatické zkoušce - nesmí byt tato doba kratší než 30 minut 20. V jakém místě musí být nainstalovány přístroje k měření teploty vodotrubných kotlů podle ČSN EN 12952-7? ČSN EN 12952-7, článek 5.6 5.6 Měřící přístroje k měření tlaku a teploty (tlakoměry, teploměry) 5.6.1 Parní kotel musí být vybaven nejméně jedním tlakoměrem s přímým připojením k parnímu prostoru (systému).Vnitřní průměr připojovacích trubek nesmí být menší než 8mm , přičemž je nutno brát u úvahu možnost případného zanesení způsobeného korozí.Připojovací potrubí musí být opatřeno kondenzační smyčkou a zařízením pro připojení cejchovního tlakoměru v blízkosti tlakoměru. Vždy musí být možné, aby obsluha kotle mohla provést odečet na tlakoměru. Tlakoměry musí splňovat požadavky EN 837-1. 21. Jaká značka musí být trvale a čitelně vyznačena na parním vodotrubném kotli (s výjimkou průtočných/průtlačných) podle ČSN EN 12952-7 ? ČSN EN 12952-7, článek 5.3 Nejnižší přípustná hladina vody (LWL) 5.3.1 U všech parních kotlů vyjma průtočných/průtlačných parních kotlů se musí stanovit nejnižší přípustná hladina vody (LWL) a musí být trvanlivým a zřetelným způsobem vyznačena na kotli. 5.3.2 Nejnižší přípustná hladina vody (LWL) musí být nejméně 150mm nad:
5.3.3 Jestliže platí 5.1.1.1b), musí být ukazatel hladiny vody zabudován tak, aby hodnota „50mm nad HHS „byla ještě viditelná. 22. Jakými přístroji musí být vybaven parní vodotrubný kotel (s výjimkou průtočných/průtlačných) podle ČSN EN 12952-7 ? ČSN EN 12 952-7, článek 5.4 Ukazatele hladiny vody a průtoku (vodoznaky, průtokoměry ) 5.4.1 Všechny parní kotle, vyjma průtočných/průtlačných parních kotlů , musí být vybaveny nejméně dvěma přístroji (např.skleněným vodoznakem), které umožní, aby hladina vody byla v průběhu provozu viditelná z místa trvalé obsluhy kotle. Jeden skleněný vodoznak může byt nahrazen: a) buď dvěma dálkovými ukazateli hladiny vody (vodoznaky). b) nebo regulátorem nebo omezovačem hladiny vody, indikujícími hladinu vody,která může být indikována nepřímo, přičemž jako dostačující je indikace mezních požadovaných hodnot hladiny vody. Skleněný vodoznak umístěný na regulátoru nebo omezovač hladiny vody se považuje za přímý ukazatel hladiny vody. V případě a) nemusí být skleněný vodoznak v zorném poli obsluhy kotle, která je odpovědná za dodávku napájecí vody. 5.4.2 Spojovací potrubí mezi parním kotlem a lokálními ukazateli hladiny vody musí mít vnitřní průměr nejméně 20mm. Pokud jsou ukazatelé hladiny vody připojeny společnými připojovacími potrubími nebo jestliže jsou připojovací potrubí na straně vody delší než 750mm, musí mít tato potrubí vnitřní průměr nejméně 40mm. Připojovací potrubí na straně páry musí být konstruována tak, aby nedocházelo k hromadění kondenzátu.Připojovací potrubí na straně vody musí být vždy uspořádána vodorovně k ukazatelům hladiny vody. Jestliže se však použije měřící metoda s vratným okruhem, musí být impulsní potrubí do snímače na straně páry a vody plné kondenzátu a čidla musí být pod hladinou vody. Impulsní potrubí do snímače mohou mít menší vnitřní průměr. 5.4.3 Ukazatele hladiny vody musí být odkalitelné a odpojitelné od parního kotle.Při použití kohoutů musí být vyznačena jejích otevřena poloha. 5.4.4 V průběhu provozu musí být hladina vody viditelná.Spodní mezní hodnota indikačního rozsahu skleněného vodoznaku musí být nejméně 30mm pod nejnižší přípustnou hladinu vody (LWL) (viz také 5.1.1. l b). 5.4.5 Každý skleněný vodoznak musí mít trvanlivým a zřetelným způsobem vyznačenou nejnižší přípustnou hladinu vody (LWL), a to písmeny LWL ve výšce značky úrovně podle 5.3.1. 5.4.6 Všechny skleněné vodoznaky musí být vybaveny vnitřním samouzavíracím bezpečnostním zařízením.Válcové skleněné vodoznaky musí mít kryt, který zabraní škodám vzniklým prasklým sklem. 5.4.7 Aby se zabránilo poruchám, musí být použitý odkalovací systémy ukazatelů,regulátorů a omezovačů hladiny vody. Každé odkalování musí být prokazatelné. 5.4.8 Průtočné/průtlačné parní kotle musí být vybaveny nejméně jedním přístrojem pro měření průtoku, který indikuje nedostatek vody. Mohou se použit nepřímé měřící metody. 5.4.9 Průtočné/průtlačné parní kotle musí být vybaveny nejméně jedním přístrojem pro měření průtoku v oběhovém potrubí. 23. Evropská norma ČSN EN 12952-1 platí pro vodotrubné kotle s dovolenou pracovní teplotou vyšší než: ČSN EN 12952-1, článek 1 Předmět normy. 1.1 Všeobecně Tato evropská norma platí pro vodotrubné kotle s objemem pro výrobu páry a/nebo horké vody >21itry při dovoleném provozním přetlaku >0,5 bar a teplotě >110°C, stejně jako pro pomocná zařízení (ostatní provozní zařízení). Účelem této evropské normy je zajistit, aby se stupeň nebezpečí vzniklý při provozu vodotrubných kotlů snížil na minimum a aby byla zajištěna odpovídající bezpečnost proti vzniku nebezpečných stavů, které mohou vzniknout při uvádění vodotrubného kotle do provozu.Tato bezpečnost se docílí využitím vhodných metod při konstrukcí,výrobě, zkoušení a kontrole, které jsou uvedeny jednotlivých částech této evropské normy.Přichází-li to v úvahu, uvádějí se ve školicích a provozních instrukcích příslušná upozornění na další nebezpečí, na pravděpodobnost neodborné manipulace a na příslušnou výstroj (viz prEN 12952-8,prEN 12952-9 a prEN 12952-16). 1.2 Sestava kotle Pro účely této normy sestava kotle zahrnuje: a) vodotrubný kotel včetně všech částí namáhaných tlakem, od vstupu napájecí vody (včetně vstupní armatury) až po výstup páry a/nebo horké vody (včetně výstupní armatury nebo není-li použita armatura, po první obvodový svar nebo přírubu za výstupní sběrnou komorou). Všechny přehříváky, přihříváky,ohříváky napájecí vody,příslušné bezpečnostní prvky a spojovací potrubí,které jsou ohřívány spalinami a nelze je odpojovat od hlavního systému vřazenými uzavíracími armaturami. Dále potrubí připojená ke kotli, která se využívají pro vypouštění vody z kotle, odvzdušňování,chlazení předehřátých par atd.,až po první odpojovači ventil v potrubí za kotlem. Přehříváky, které jsou ohřívány spalinami nebo jiným způsobem a vybaveny vlastními bezpečnostními prvky včetně všech kontrolních a bezpečnostních systémů: b)odpojitelné přehříváky,přihříváky,ohříváky napájecí vody a příslušná propojovací potrubí c) zařízení pro zásobování teplem nebo vytápění d) zařízení pro přípravu a přívod paliva do kotle, včetně kontrolních sytému. e) zařízení pro zásobování kotle napájecí vodou, včetně kontrolního systému f) tlakové expanzní nádoby a nádrže pro zařízení na přípravu horké vody. 1.3 Ostatní provozní zařízení a) Nosné ocelové konstrukce kotle, tepelné izolace a/nebo vyzdívky a opláštěníb)Zařízení pro zajištění přívodu vzduchu do kotle, včetně ventilátorů a předehřívačů vzduchu,které jsou ohřívány spalinami. c) Spalinové cesty kotle umožňující proudění spalin kotlem až po vstup do komína, včetně sacích ventilátorů a zařízení ke snížení znečištění vzduchu d)Všechna ostatní zařízení, která jsou nutná pro provoz kotelního zařízení. Popis typů provozních systému,které se používají pro vodotrubné kotelní zařízení,je uveden v prEN12952-7 1.4 PlatnostTato evropská norma neplatí pro tyto typy kotelního zařízení:
ČSN 07 0710, článek 142 Jmenovité množství vyrobené páry nad 115 t/h 25. Jaký tepelný výkon má horkovodní kotel 2. třídy ? ČSN 07 0710, článek 142 Jmenovité množství vyrobené páry nad 50 t/h do 115 t/h a horkovodních kotlů s tepelným výkonem nad 35 MW
|