Stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými zákonem č. 22/1997 Sb. a technickými předpisy (§ 13, odst. 1). Pro jednoduché tlakové nádoby je tímto předpisem nařízení vlády č. 175/1997 Sb.( po vstupu ČR do EU č. 20/2003 Sb.) pro ostatní tlaková zařízení n.v.č. 182/1999 Sb. (po vstupu ČR do EU. NV č.26/2003), vše ve znění pozdějších předpisů. Pokud jsou základní požadavky na tlaková zařízení a sestavy konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami a vlastnosti tlakových zařízení a sestav jsou s nimi v souladu, má se za to, že tyto základní požadavky jsou splněny (§2 odst. 2 n.v. 182/1999 Sb.- §2 odst. 4 n.v.č. 26/2003 Sb.).

Pro bezpečnostní výstroj je harmonizovanou normou část 7 ČSN EN 764 - Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení (69 0004) . Tato norma, platná od ledna 2003, je českou verzí evropské normy EN 764-7:2002. Zařízení, jejichž shoda s požadavky této normy je prokázána, automaticky splňují i požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/EC o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení, v platném znění. Na bezpečnostní výstroj, uvedenou v této normě, zejména pokud je k její činnosti zapotřebí elektrická energie, se vztahují požadavky dalších směrnic EU.

Jakkoliv norma platí pro zařízení a sestavy uváděné na trh, tedy nové, použité nebo repasované, nepochybně její aplikace na zařízení a sestavy již provozované je splněním požadavku § 134a zákoníku práce, jenž ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit, aby stroje a technická zařízení byla z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodná pro práci, při které budou používána. Předmětem přednášky je výklad pouze některých termínů a podrobnější rozbor vybraných ustanovení ČSN EN 764-7 z hlediska jejich praktické aplikace, jelikož norma samotná má 35 stran a odkazuje na dalších 38 přímo či nepřímo souvisejících předpisů a norem.

1. Předmět normy

Norma stanoví požadavky na bezpečnostní systémy které mohou být rozhodující pro ochránění tlakové nádoby, sestavy nádob, potrubí nebo příslušenství před překročením přípustných mezí, především tlaku a teploty, v některých případech hladiny kapaliny, průtoku nebo jejich kombinace. Cílem jejich činnosti je vyloučení nebo kontrola rizik zranění osob, poškození prostředí nebo poškození majetku.

Norma tedy nepojednává o ovládací a monitorovací výstroji, která není nutnou součástí bezpečnostních systémů, neboť její oblast působnosti je pod hranicí mezních hodnot a pouze zajišťuje dodržování parametrů stanovených technologickým postupem. Tuto výstroj však nelze zaměňovat za prvky měřicího, ovládacího a regulačního systému (dále jen „SRMCR“- zkratka z „Safety Related Measurement, Control and Regulation system“), který pomocí automatického ovládacího zařízení, nezávislého na ostatních řídících prvcích, zabraňuje překročení provozních parametrů nad přípustnou mez.

Při zvažování požadavků na ochranu před překročením tlaku je za jediný tlakový systém považováno zařízení spojené neuzavíratelným potrubím dostatečné světlosti, které nelze žádnou armaturou oddělit od bezpečnostního systému.

Součástí bezpečnostního systému jsou i spoje na trase mezi chráněným zařízením a místem vypouštění pracovní tekutiny do atmosféry nebo do určeného uzavřeného systému. Při hodnocení účinnosti bezpečnostního systému nelze uvažovat pouze pojistný ventil nebo SRMCR, ale všechny vlivy působící nepříznivě na výkon pojistného ventilu při odpouštění nebo funkci výstroje na ochranu proti překročení tlaku. Příčinou problémů může být jak nevhodná volba příslušné výstroje, tak její špatná instalace, nesprávné zacházení nebo nedostatečná či nesprávná údržba.

2. Identifikace nebezpečí

Pro zvolení nejvhodnější bezpečnostní koncepce a zajištění bezpečného provozu a přijatelné míry rizika musí být posouzeny všechny provozní stavy. Z tímto účelem musí být jednak stanoveny hranice tlakového zařízení, jednak předpokládaný způsob používání, předvídatelné nesprávné zacházení, identifikace možného nebezpečí a odhad rizika jeho vzniku.

Nebezpečné situace během provozu tlakového zařízení mohou být vyvolány:

• provozními aspekty (zahrnuje některé dále uvedené vlivy),
• chybami obsluhy (nedodržování zásad bezpečného provozu nebo porušování technologického postupu)
• nespolehlivou funkcí (poruchy regulace, nestabilní systém atd.)
• nebezpečnými stavy zatěžování ( překračování váhy náplně, hydrodynamické jevy)
• fyzikálními vlastnostmi tekutiny (jejím tlakem, teplotou, průtokem, hladinou, skupenstvím, přilnavostí, otěrem)
• chemickými vlastnostmi tekutiny (korozivitou, jedovatostí, hořlavostí, stálostí, znečišťováním)
• místními podmínkami (vibracemi, teplotou - např. namrzání, opotřebením, korozí, vnějším požárem).

Všechny uvedené vlivy musí být uvažovány při návrhu tlakového zařízení a pro volbu nejúčinnější bezpečnostní výstroje. Provozní návody (místní provozní předpisy) musí obsahovat instrukce pro kontrolu a údržbu zajišťující, aby požadovaná úroveň ochrany byla dodržena po celou dobu funkce zařízení. Kontrola a údržba bezpečnostních systémů je nezbytná pro ujištění, že požadovaná úroveň úplnosti a funkčnosti je udržována. Postupy zkoušení a nálezy při nich zjištěné by měly být zaznamenány.

3. Omezující zařízení a systémy

Může-li u tlakového zařízení dojít k překročení limitních hodnot, musí být vybaveno:

a) regulačním systémem – jako je měřicí a manuálně nebo automaticky ovládané regulační zařízení (MCR - Monitoring, Control and Regulation ), uzávěry tlaku, přepínače teploty a regulátory hladiny pro udržení stavu zařízení v dovolených provozních mezích,

b) monitorovacími systémy – pro kontrolu provozních parametrů např. MCR, výstražná zařízení, indikátory a přepínače tlaku, teploty, hladiny a průtoku umožňující automatický nebo manuální zásah pro korekci nebo vypnutí a odpojení. Nemohou-li provozní parametry překročit dovolené meze (např. nejvyšší pracovní tlak zdroje je nižší než nejvyšší dovolený tlak zařízení), není bezpečnostní systém nutný a postačuje pouze monitorovací,

c) bezpečnostním systémem – pojistnými ventily, membránami, vzpěrnými tyčemi, řízeným bezpečnostním systémem uvolňujícím tlak (CSPRS - Controlled Safety Pressure Relief Systems) nebo měřicím, ovládacím a regulačním systémem souvisejícím s bezpečností (SRMCR). Bezpečnostní zařízení a jeho části mohou být na ostatních funkcích závislé, pokud tato závislost neohrožuje jejich bezpečnostní funkci.

4. Požadavky na konstrukci bezpečnostních systémů

Bezpečnostní systém, jakož i všechny omezovače a komponenty v něm instalované, musí být navrženy tak, aby při všech provozních podmínkách včetně najíždění, sjíždění, oprav a údržby pracovaly dostatečně spolehlivě. Musí proto odolávat tepelnému, mechanickému a elektrickému zatížení, které se může během provozu vyskytnout.

Aby se předešlo zvýšené korozi, která by mohla ovlivnit funkci omezovače, je nutno volit materiály s ohledem na korozní charakter pracovní tekutiny a vyhýbat se kombinacím kovů a jejich slitin s rozdílným elektrochemickým potenciálem (týká se zejména kombinace mědi a jejích slitin se slitinami hliníku nebo zinku).

Ochranné trubky, připojovací trubky a dutiny omezovačů musí konstruovány tak, aby bylo zabráněno tvorbě usazenin a aby mohly být kontrolovány a čištěny. Musí být rovněž konstruovány tak, aby odezva zařízení byla přiměřená.

Na vnitřní ochranné trubky, instalované za účelem zabránění vlivu pěnění nebo turbulence, se pohlíží jako na součást chráněného zařízení. Otvory, které jsou v nich za účelem vyrovnání hladiny, musí mít přiměřené rozměry (má vliv na odezvu zařízení) a musí být na nejnižším místě nad dnem a na nejvyšší možném místě.

Trubkové přípojky k vnějším komorám musí svou světlostí a délkou zabezpečovat, že měřené údaje odpovídají stavu zabezpečovaného zařízení, čili - nesmějí tyto zkreslovat.

Elektrická příslušenství musí odpovídat prEN 50156-1 a spolu se všemi vedeními musí být přiměřeně chráněna proti vnikání vlhkosti a působení vysoké teploty i teploty okolí. Krytí musí odpovídat nejméně IP54 podle ČSN EN 60529:1991 Stupně ochrany krytem (krytí - IP kód). Jsou-li komponenty instalovány uvnitř krytu nebo ovládací skříně, musí být způsob jejich krytí zvolen podle IP požadovaného pro skříň.

Jakékoliv příslušenství musí odolávat styku s provozní tekutinou nebo její nasycenou parou při nejvyšší předpokládané teplotě nebo tlaku a styku s jakoukoliv tekutinou používanou na čištění zařízení.

Selhání kterékoliv části omezovače nesmí vést ke ztrátě bezpečnostní funkce. Toho může být dosaženo předcházením poruchám, samodiagnostikou, nadpočetností nebo kombinací uvedených metod.

Omezovače mohou mít společné komponenty (např. přívod energie, sběrné systémy, rozvodné panely) pokud je splněna podmínka, že chráněné zařízení zůstává při poruše bezpečnostního systému nebo výpadku zdroje energie v bezpečném stavu a porucha jednoho omezovače nemá vliv na ostatní nebo k nim příslušející zařízení.

Omezovače musí být navrženy tak, že vyšlou-li signál pro přerušení dodávky energie, je k uvedení chráněného zařízení do provozu, po vrácení provozních parametrů do bezpečných mezí nebo po odstranění příčiny poruchy, nutné jejich manuální zapnutí.

5.1 Omezení tlaku

Vhodnou bezpečnostní výstrojí pro omezování tlaku jsou:

• pojistné ventily (zatěžované přímo pružinou nebo závažím, řízeně ovládané)
• pojistné membrány (kovové rovné, konkávní nebo konvexní, grafitové atd.)
• kombinace pojistných ventilů a membrán (membrána před nebo za ventilem)
• řízené bezpečnostní systémy uvolňující tlak (CSPRS)
• měřicí, ovládací a regulační systémy související s bezpečností (SRMCR)
• jiná bezpečnostní zařízení nebo kombinace.

Pokud není použitelné žádné z těchto bezpečnostních zařízení, musí být nádoba, nebo její příslušný tlakový prostor, navržena tak, aby odolala nejvyššímu předpokládanému tlaku. Ze zařízení uvolňujících tlak se dává přednost samouzavíracím bezpečnostním zařízením. V případech, kdy není možné snížení tlaku vypouštěním pracovní tekutiny, musí být instalováno bezpečnostní zařízení typu SRMCR.

Pokud je součástí bezpečnostní výstroje i systém umístěný za jejím výstupem (společné odváděcí potrubí, tlumič výfuku apod.), musí být při volbě typu, počtu a rozměru bezpečnostní výstroje uvažován i jeho vliv.

Zařízení omezující tlak musí působit tak, aby zabránilo zvýšení tlaku v tlakovém zařízení na hodnotu vyšší než je 1,1 násobek nejvyššího dovoleného tlaku PS s výjimkou vnějšího požáru. Existuje-li jeho reálné nebezpečí, musí být zařízení proti němu chráněno tak, aby bylo udržováno v bezpečných mezích. Tlak vyšší než 1,1 PS může být při požáru přípustný v závislosti na požadavku omezení poškození. Po napadení zařízení požárem je nutno, před jeho opětovným uvedením do provozu, důkladně prověřit jeho provozuschopnost.

Výtokový výkon bezpečnostní výstroje musí být, při všech předvídatelných okolnostech, takový, aby nedošlo k nárůstu tlaku v chráněném zařízení ani jeho části o více než 10 % nad PS, což musí být ověřeno zkouškou nebo výpočtem. Při zajištění splnění této podmínky musí být vzata v úvahu i průchodnost připojovacího potrubí a vliv protitlaku. Účelově použité působení protitlaku na jakýkoliv pojistný ventil by mělo být konzultováno s jeho výrobcem.

Zařízení, které pracuje zcela zaplněné kapalinou, může být uzavřeno a v důsledku zvýšení teploty a teplotní roztažnosti kapaliny v něm může nastat zvýšení tlaku, musí být vybaveno zařízením na uvolňování tlaku, není-li chráněno jinak. Pro provoz s kapalinou jsou přípustné pojistné ventily jejichž výkon je certifikován při překročení tlaku o více než 10 %. Může-li v nádobě nastat podtlak a tato není pro namáhání vnějším tlakem navržena, musí být vybavena zařízením pro automatické vpouštění vhodné tekutiny.

Pojistné ventily

Pojistné ventily (dále jen „PV“) zatěžované přímo musí vyhovovat prEN ISO 4126-1; řízeně ovládané prEN 4126-4.

Výhodou PV je opětovné uzavření po snížení tlaku, což minimalizuje ztrátu pracovní tekutiny, rychlejší reakce než u SRMCR a CSPRS, po reakci PV nemusí být proces přerušen, nevyžaduje zdroj energie (neplatí pro ventily řízeně ovládané). Jeho nevýhodou je, že doba reakce při rychlém nárůstu tlaku je asi desetina sekundy, je citlivý na zalepování kuželky, cizí tělesa v sedle nebo zamrzání, je u něj obtížnější ochrana proti korozi než u pojistných membrán, vyžaduje pravidelnou údržbu, jeho chování je citlivé na skupenství tekutiny (plyn, průtok dvou fází, kapalina), po demontáži, čištění a zabrušování může být obtížné jeho přesné znovunastavení.

PV pro páru a stlačený vzduch musí být vybaveny odlehčovacím zařízením (páčkou) umožňujícím nadzvednutí kuželky během působení provozního tlaku, aniž by došlo k zablokování nebo udržení ventilu v otevřeném stavu bez působení vnější síly. Pro jiné pracovní tekutiny může být odlehčovací zařízení nevhodné; neměly by jím být vybaveny ventily bez vypouštěcího potrubí uvolňující tlak nebezpečné tekutiny (jedovaté, hořlavé atd.).

Nastavovací tlak PV smí být vyšší než je PS za předpokladu, že:

• ventil (y) může (mohou) dosáhnout předepsaného výtokového výkonu při překročení PS nejvýše o 5 % a
• v tlakovém zařízení nedojde ke zvýšení tlaku na hodnotu přesahující 1,1 PS a
• je použit dostatečně dimenzovaný omezovač tlaku zaručující, že při běžném provozu nebude překročen PS včetně špičkových hodnot.

Při určení nastavovacího tlaku je nutno uvažovat vliv teploty tekutiny, statického tlaku a superponovaného stálého nebo proměnného protitlaku. Uzavírací tlak PV by měl být vyšší než normální provozní tlak systému, přičemž rozdíl by měl být volen s přihlédnutím k pravděpodobnému kolísání provozního tlaku a diferenci mezi otvíracím a uzavíracím tlakem ventilu při jeho zkoušce za studena.

Je-li použit jeden PV ventil, nesmí jeho nastavovací tlak překročit nejvyšší dovolený tlak nádoby PS. Je-li výtokový výkon zajišťován více PV, pak tato podmínka musí být splněna u jednoho z nich, ostatní mohou být nastaveny na tlak nepřevyšující PS o více než 5 %, je-li při tom splněna podmínka, že v zařízení nestoupne tlak na více než 1,1 PS.

Je-li certifikovaného výtokového výkonu dosaženo při tlaku vyšším než je 1,1 PS, musí být nastavovací tlak nižší než je PS. V některých případech může být požadovaného výtokového výkonu dosaženo až při překročení nastavovacího tlaku o 25 %. Takový PV lze použít pouze tehdy, je-li přijatelná rezerva mezi nejvyšším provozním přetlakem a uzavíracím tlakem ventilu. Nastavovací tlak je v tomto konkrétním případě roven 0,75 PS.

Při výpočtu minimálního potřebného průtočného průřezu sedla PV se uvažuje uvolňovací tlak ve výši 1,1 PS při jakémkoliv stavu odlehčování s výjimkou již zmíněného požáru a zvláštních aplikací, kdy je nutno uvažovat dynamické stavy překročení tlaku.

Pojistné membrány

Pojistné membrány (dále jen „PM“) musí vyhovovat ČSN EN ISO 4126-2 (13 4310), jejich výběr, používání a instalování pak prEN ISO 4126-6. Maximální průtržný tlak při příslušné teplotě nesmí nikdy překročit hodnotu 1,1 PS. Je nutno provést taková opatření, aby provozní tlak nepřekračoval trvale nebo často hodnotu PS.

Výhodu použití membrán je její rychlá reakce na náhlý vzrůst tlaku, necitlivost na zalepování, tuhá tělesa a zamrzání, odolnost proti korozi, je méně nákladná než PV a nevyžaduje dodatečnou energii. K nevýhodám patří ztráta tekutiny při protržení, nutnost přerušení procesu při výměně není-li osazen např. střídací ventil, obtížnější dosažení přesného nastavení otvíracího tlaku, citlivost průtržného tlaku na protitlak a teplotu.

Kombinace pojistný ventil – pojistná membrána

V případech, kdy je PM osazena před pojistným ventilem ve vzdálenosti do pětinásobku průměru trubky od vstupu do PV, musí tato kombinace vyhovovat prEN ISO 4126-3. Dále je nutno splnit podmínku, že PM po protržení neovlivní žádnou funkci PV (netříštivé membrány). Při použití tříštivých musí být přijata náležitá opatření (zachycovací zařízení).

Za pojistným ventilem může být PM instalována pouze tehdy

• je-li PV navržen tak, že jeho otevření nemůže, při správném nastavovacím tlaku, selhat bez ohledu na protitlak vyvozený únikem pracovní tekutiny do prostoru mezi PV a PM,
• bude-li prostor mezi PV a PM odvětráván pro zabránění vzniku protitlaku za PV,
• nepřekročí-li průtržný tlak PM a jakýkoliv tlak ve výstupním potrubí za PV konstrukční tlak výstupní části PV a potrubí nebo tvarovek mezi PV a PM,
• nepřekročí-li průtržný tlak PM a jakýkoliv tlak ve výstupním potrubí PS tlakového zařízení nebo nastavovací tlak PV.

Při namontování PM do série s PV musí být prostor mezi nimi vybaven zařízením pro zjišťování netěsnosti (návarek s ventilem nebo tlakoměrem). Nepatří-li pracovní tekutina mezi nebezpečné, je možno nahradit zařízení pro zjišťování průniku jiným uvolňovacím zařízením (odfuk, odkap). Obsluha musí být ve všech případech informována o tekutině nacházející se za PM. Při paralelním uspořádání platí pro PV výše uvedené požadavky; PM musí být dimenzována na protržení při tlaku nepřesahujícím při příslušné teplotě 1,1PS zařízení při respektování všech přídavných tolerancí.

Řízené bezpečnostní systémy uvolňující tlak (CSPRS)

Tyto systému musí vyhovovat prEN ISO 4126-5. U PV s přídavným zatěžováním, používaných v těchto systémech, vede porucha uvolňování přídavného zatěžování k tomu, že ventil zůstane uzavřený i při tlaku vyšším než je tlak nastavovací. Nelze-li vzniku této závady předejít, a rovněž v případě poruchy, musí být dosaženo předepsaného uvolňovacího výkonu při tlaku nepřesahujícím 1,1PS.

Výhodou řízeně ovládaných PV, a tedy i sytému CSPRS, je minimalizace rezervy mezi provozním a nastavovacím tlakem, vyšší těsnost v sedle při velkých průřezech, menší citlivost na čistotu pracovní tekutiny a na protitlak. Nevýhodou je složitější komplexní systém s čidlem, potrubím snímače, řídícím potrubím a hlavní armaturou, kdy zejména potrubí snímače tlaku a řídící potrubí jsou náchylná k ucpání nebo poškození.

Měřicí, ovládací a regulační systémy související s bezpečností (SRMCR)

Někdy jsou tyto systémy nazývány jako Vysoce integrované systémy na ochranu tlaku. Tvoří je soubor přístrojů, který chrání zařízení, obvykle odpojením zdroje provozních odchylek, před překročením přípustných mezí provozních parametrů nebo vznikem ekologických ohrožení. Systém SRMCR je obvykle používán tam, kde je zařízení pro uvolňování tlaku technicky neproveditelné nebo z ekonomických či ekologických důvodů nepřijatelné. Při jejich návrhu musí být respektovány zásady uvedené v ČSN EN (IEC) 61508 „Funkční bezpečnost elektrických / elektronických / programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností“.

Aplikace systémů SRMCR působí tak, že:

• nedojde k takovým kombinacím provozních změn, které mají schopnost vyvolávat nepřípustný tlak jako důsledek neovladatelných reakcí, zpěňování kapalin nebo chyb při plnění,
• dojde k přerušení dodávky látek, odpojení vnějších zdrojů tlaku nebo topných zařízení,
• ke snížení tlaku dojde zavedením korekčních prostředků (např. vstřikování inhibitorů reakce), aktivací chladicího systému, uvolňováním tlaku do odkalovací nádoby nebo úplným přerušením procesu.

SRMCR musí být navrženo tak, aby při předvídatelné chybě obsluhy zůstalo tlakové zařízení bezpečné. Dojde-li ke kolísání nebo výpadku v přívodu energie, musí části řídícího systému vztahující se k bezpečnosti zařízení tento stav signalizovat, aby bylo umožněno udržet ostatní části v bezpečném stavu. Systémy SRMCR musí být chráněny proti neoprávněné nebo náhodné manipulaci, nárazům, poškození a vlivům okolí. Musí být nezávislé na ostatních funkcích a spojení musí být jednosměrné bez zpětného vlivu, přívody energie musí být buď zcela odděleny nebo posíleny vhodným zdrojem, pokud není SRMCR navržen tak, aby zůstal bezpečný i v případě výpadku.

Systémy SRMCR musí být vybaveny výstražnými signály pro kontrolu použitelnosti nebo stavu aktivace. Jejich dokumentace musí obsahovat dostatečné informace pro obsluhu, nastavení a údržbu.

K výhodám patří, že při jejich použití není nutné vypouštění toxické nebo drahé pracovní tekutiny, takže odpadá i celý vypouštěcí systém a likvidace včetně problémů při průtoku dvou fází, jeho pomocí lze kontrolovat více procesních parametrů než pouze tlak a reagovat tak na změny provozních podmínek. Nevýhodou je jeho nákladnost a potřeba komplexní analýzy.

Instalování výstroje pro uvolňování tlaku

Armatury sloužící k uvolňování tlaku musí být instalovány s ohledem na vyloučení zranění osob, vliv vypouštěných tekutin na okolí a reakční síly. Pro údržbu a demontáž PV musí být uvažován snadný přístup. Pokud by měla být bezpečnostní armatura instalována v jiné poloze kuželky než vertikální, musí být její schopnost správné funkce v této poloze ověřena.

Odvod tekutiny by měl být proveden krátkou přímou cestou. Jednotlivé i společné vypouštěcí potrubí musí mít dostatečný průřez, aby nedocházelo k nepřípustnému protitlaku. Musí být zajištěno odstraňování kapaliny z potrubí a vyloučena snížená místa způsobující její hromadění. Vypouštěná tekutina musí být odstraňována bezpečně a musí být zabráněno jejímu vniknutí do jiného zařízení. Rychlost vypouštění musí být menší než rychlost zvuku.

Komponenty chránící vyústění potrubí nebo tlumící výfuk nesmí zabraňovat volnému a úplnému vyprazdňování bezpečnostních zařízení. Těsnění nesmí zasahovat do světlého průřezu odvodního potrubí. Potrubí mezi ventilem a zařízením musí být co nejkratší, jeho světlost musí být rovna nejméně průřezu vstupu do PV a musí být navrženo tak, aby celková ztráta třením nepřekročila 3 % nastavovacího tlaku včetně ztráty na vstupu do hrdla na nádobě, ve všech tvarovkách a v uzavíracích ventilech. Tyto by měly být přednostně plnoprůtočného typu nebo se zaoblenými vstupy při použití většího přívodního potrubí.

Celková tlaková ztráta se vypočte z výtokového výkonu PV při skutečném tlaku a teplotě sníženého o 10 %. U systémů na odpouštění tlaku kapaliny musí být brán v úvahu vliv jejich statického tlaku na nastavovací tlak PV.

Vstupní i výstupní potrubí jakož i armatury zajišťující bezpečnostní funkci musí být navrženy a upevněny tak, aby při všech způsobech provozu, najíždění, sjíždění a vyprazdňování se na ně nepřenášela vnější zatížení, reakční síly, teplotní napětí a vibrace, aby se předešlo netěsnostem v sedle PV a únavové poruše ventilu nebo potrubí.

Obsahuje-li zařízení plyn i kapalinu a odpouštěn má být plyn, musí být PV umístěn na takovém místě, aby byla minimalizována možnost vnikání kapaliny do ventilu, opačně v případě vypouštění kapaliny. Zvláštní pozornost je třeba věnovat návrhu systému v případě průtoku dvou fází. Potrubí mezi snímačem tlaku a řídícím modulem (u CSPRS) nebo potrubí mezi zařízením a řídícím ventilem (u řízeně ovládaných PV) musí, pokud je to možné, zahrnovat sifon (kondenzační smyčku) a uzavírací armaturu se zkušební přípojku umožňující kontrolu nastavení tlaku a správné funkce přístrojů.

I při osazení uzavírací armatury na vstupním nebo výstupním potrubí pojistné výstroje musí být zařízení za všech okolností chráněno proti nadměrnému tlaku. To lze zajistit tak, že:

• současně s uzavřením zařízení vůči pojistné výstroji je toto zařízení uzavřeno i vůči zdroji tlaku,
• je osazeno více pojistných zařízení propojených trojcestnými nebo přepínacími ventily, takže vždy zůstává v činnosti alespoň jedno s dostačujícím výkonem,
• uzavírací armatura je blokována v otevřené poloze, což musí být periodicky kontrolováno.

Ve společném vypouštěcím systému může být uzavírací armatura instalována jen je-li prokázáno, že je to jediný hodnověrný prostředek umožňující údržbu bezpečnostní výstroje.

Indikátory a výstražná zařízení

Musí být umístěny tam, kde má být prováděna ochranná činnost, nebo v dozorně. Jejich přesnost musí být pravidelně ověřována na základě zkušeností nebo stanoviska odborníka. Alespoň jedním tlakoměrem musí být vybaveny všechny tlakové systémy. Tlakoměr musí být připojen potrubím o průřezu přiměřeném vlastnostem provozní tekutiny, aby nedošlo k jeho ucpání a musí být chráněn před působením nepřípustných teplot. V blízkosti provozního tlakoměru musí být umožněno připojení kontrolního.

Stupnice tlakoměru musí být v barech, musí mít trvalé a snadno čitelné označení nejvyššího dovoleného tlaku PS a měřené hodnoty se musí nacházet v její střední třetině. U digitálních tlakoměrů musí být vedle odečítané hodnoty tlaku ukázána též hodnota PS. Tlakoměry instalované v jiné výšce než je měřený bod musí mít kompenzaci na rozdíl geodetické výšky (vliv hydrostatického tlaku).

Je-li pro bezpečnost zařízení důležitá teplota, musí být tlakový systém vybaven ukazatelem teploty s přiměřenou citlivostí. Stupnice musí být ve stupních Celsia a musí mít trvale a zřetelně vyznačenou nejvyšší dovolenou teplotu TS. U digitálních ukazatelů teploty musí být se současně s odečítanou hodnotou ukázána nejvyšší nebo nejnižší dovolená teplota.

Je-li pro bezpečnost zařízení důležitá úroveň hladiny kapaliny, musí být tlakový systém vybaven ukazatelem hladiny jehož rozsah přesahuje nad a pod přípustnou hladinu. Pokud by rozbití ukazatele mohlo mít za následek ohrožení obsluhy, musí být opatřen vhodnou ochranou. Je-li možno průhledítko za provozu vyměnit, musí být ukazatel opatřen potřebnými kohouty nebo ventily.

Je-li to vhodné, mohou být pro varování před hrozícím nebezpečným stavem zařízení použity optické (přerušovaná světla)nebo akustické signály (sirény), které jsou jasně rozeznatelné z místa obsluhy, jednoznačné, vnímatelné a odlišné od ostatních signálů, vysílané s dostatečným předstihem a používané tak, aby se zabránilo „snímačovému nasycení“. Výstražné zařízení musí být navrženo tak, aby byla možná pravidelná kontrola jeho funkce.

Související

Související témata Vzdušníky, kompresory Expanzní nádoby TNS - ohříváky, boilery Výstroj tlakového zařízení Tlaková zařízení v silniční a železniční dopravě Tlaková zařízení v resortu ministerstva obrany Tlaková zařízení v báňském sektoru