První evropská konference o řemeslech a malém podnikání se konala v r.1990 v Avignonu, druhá v r.1994 v Berlíně a třetí v r.1997 v Miláně. Význam připravované čtvrté konference ve Stuttgartu je umocněn tím, že to bude první evropská konference o řemeslech a malém podnikání po rozšíření EU v r.2004. Proto se Evropská komise, z iniciativy svého víceprezidenta Verheugena, rozhodla uspořádat přípravné konference ve Varšavě a v Budapešti, které jsou věnovány integraci řemesel a malých podniků z nových členských zemí do jednotného trhu EU do r.2010.

Varšavská konference se konala za spolupořadatelství evropské organizace řemeslníků a malých podniků UEAPME a Svazu polských řemeslníků. Svaz polských řemeslníků je mocná a vlivná střechová organizace sdružující řemeslníky a malé podniky ze všech oborů. Vlastní palác v samotném centru Varšavy, kde se konference konala.

Jednání konference bylo rozděleno do šesti částí :

1. Přínos řemesel a malých podniků pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst a pro odstraňování překážek růstu.
2. Výměna zkušeností o silných i slabých stránkách samosprávných organizací řemeslníků a malých podniků.
3. Jak překonávat finanční překážky bránící plnému zapojení řemesel a malých podniků do jednotného trhu EU.
4. Technické překážky (technické normy a legislativa) bránící plnému zapojení řemesel a malých podniků do jednotného trhu EU - všeobecně.
5. Technické překážky (technické normy a legislativa) bránící plnému zapojení řemesel a malých podniků do jednotného trhu EU – oblast stavebnictví.
6. Technické překážky (technické normy a legislativa) bránící plnému zapojení řemesel a malých podniků do jednotného trhu EU – oblast potravinářství

Na konferenci bylo předneseno více než 30 referátů a zaznělo velké množství myšlenek. Shrnu pouze ty myšlenky, které jsou vysoce relevantní pro MSP a jejich samosprávné organizace v ČR.

V této části vystoupila mj. náměstkyně generálního ředitele pro podnikání a průmysl Evropské komise pí.Le Bail, prezident UEAPME Reckinger a prezidenti několika národních organizací řemesel a malých podniků.

- Rozhodující přínos řemesel a malých a středních podniků (MSP) pro evropský hospodářský růst a vytváření pracovních míst je věc dobře známá. 99% všech podniků v EU jsou právě MSP. MSP vytváří většinu pracovních míst v EU. Tím, že MSP působí většinou na regionální nebo místní úrovni přispívají nejvíce k rozvoji regionů a sociálnímu smíru.

- Vzhledem k tomu, že MSP hrají klíčovou a rozhodující úlohu v evropském hospodářství i zaměstnanosti zaujímá k nim Evropská komise (EK) v posledních létech vstřícnější a přátelštější přístup. Nová ambiciózní strategie EU zaměřená na zásadní a systémovou změnu evropského podnikatelského prostředí ve prospěch MSP je spojována se jménem viceprezidenta EK Verheugena . Základním heslem této strategie je „na MSP myslíme nejdříve“.

- EK zahájila systematické přezkoumávání a přehodnocování celé legislativy EU, obor za oborem. Jako první obor bylo zvoleno stavebnictví. Jde o to „zjednodušit“ právní předpisy EU tak, aby byly „přátelštější“ pro MSP. Základní heslo je „menší a lepší legislativa“. Cílem EK je snížit administrativní zátěž pro podnikatele o čtvrtinu.

- Jedna z hlavních překážek bránících plnému zapojení MSP do jednotného trhu EU je ztížený přístup k penězům. EK se proto zaměřuje na vytváření finančních nástrojů pro MSP.

- Prostředky na podporu MSP z rozpočtu EU by se měly zvýšit o 60%. Pro období 2007 – 2013 byl vytvořen nový rámcový program konkurenceschopnosti a inovací, který je směřován na podporu MSP. Probíhá proces tzv. „lisabonizace“ strukturálních fondů tj. navyšování prostředků na podporu zvyšování konkurenceschopnosti MSP a vytváření nových pracovních míst.

- Za jednu z hlavních překážek bránících plnému zapojení MSP do jednotného trhu EU označují představitelé MSP i EK jednomyslně evropské technické normy a legislativu. Aplikování přístupu „na MSP myslíme nejdříve“ v oblasti normalizace je považováno za zcela nezbytné a prioritní.

- Někteří řečníci upozornili na znepokojivý trend ve vzdělávání řemeslníků. Je to také mj. důsledek změny myšlení u mladých lidí. Přestává platit, že „řemeslo má zlaté dno“, většina dnešních mladých lidí upřednosňuje akademické vzdělání. Prudké poklesy počtu mladých řemeslníků povedou k diskontinuitě a mizení řemeslnických pracovních míst.

- Na tom, že MSP hrají klíčovou a rozhodující úlohu v evropském hospodářství i zaměstnanosti se shodnou představitelé MSP i EK. To jak se s touto klíčovou a rozhodující úlohou MSP vypořádají závisí, dle jejich představitelů, do značné míry na kvalitě jejich samosprávných organizací. Členské státy EU by měly proto vytvářet takový politický a právní rámec, který by podporoval vznik a fungování silných samosprávných organizací podnikatelů.

- Četní představitelé MSP kritizovali EK, že sice mnoho hovoří o podpoře MSP, ale podnikatelé v praxi tuto podporu nepociťují. Nestačí jít jenom cestou podpor, je třeba dělat systémová opatření, změnit celý systém, zejména legislativu. Rovnosti MSP s velkými podniky lze dosáhnout pouze pozitivní diskriminací MSP. Právní rovnost MSP s velkými podniky znamená ve skutečnosti horší podmínky a nižší konkurenceschopnost pro MSP. Např. administrativní zátěž spojená se zaměstnanci vztažená na jednoho zaměstnance je u MSP mnohonásobně vyšší než u velkých společností. Podmínky pro MSP se vytváří v EU asi z jedné poloviny. Z druhé poloviny pak v národních členských státech. I dobře míněná opatření EK jsou neúčinná pokud nejsou podpořena národními členskými státy.

- Někteří představitelé MSP kritizovali EK, že nechrání evropské MSP před neférovou konkurencí ze zahraničí (např. z Číny) i ze strany velkých nadnárodních společností.

- Všichni řečníci se jednomyslně shodli v tom, že to, jak MSP plní svou klíčovou úlohu v rozvoji hospodářství a vytváření pracovních míst závisí do značné míry na kvalitě jejich samosprávných organizací. V postkomunistických zemích, které se staly členy EU nebo se na členství připravují došlo k obrovským změnám v hospodářství i společnosti. Vzniklo v nich také velké množství samosprávných organizací podnikatelů. Ty, které zastupují MSP jsou zpravidla roztříštěné a slabé, ekonomicky i členskou základnou. Proto je hlavním cílem konferencí ve Varšavě i Budapešti pomoci samosprávným organizacím MSP v nových členských zemích výměnou zkušeností.

- Samosprávné organizace MSP v členských zemích EU se velice liší. Co země, to jiná struktura těchto organizací. To umožňuje jejich efektivní porovnávání. Jednoznačně lze prokázat, že organizace poskytující nejkvalitnější služby a které jsou podnikateli také nejlépe vnímány a posuzovány jsou v zemích s povinným členstvím. Povinné členství je tedy jednoznačně v zájmu podnikatelů. Nelze v něm, však, spatřovat jediné a zázračné řešení. Jsou i zkušenosti efektivně pracujících organizací podnikatelů bez povinného členství.

- Ředitel obchodní a průmyslové komory z Dolního Bavorska (u hranic s ČR) osvětlil výhody povinného členství na své vlastní komoře. Povinné členství umožňuje nejen poskytování vysoce kvalitních a velmi potřebných služeb podnikatelům. Umožňuje také podnikatelům prosadit se proti politikům a hájit své oprávněné zájmy. V nových členských zemích EU v nichž bylo v 90-tých létech uzákoněno povinné členství (např. Maďarsko či Slovinsko), bylo toto v minulých létech politiky zrušeno. Byl to nejen úder proti podnikatelům, byl to také úder proti EU a proti společným projektům.

- Generální tajemník UEAPME hovořil o nárůstajícím trendu proti povinnému členství ze strany mladých podnikatelů i v zemích EU15. Pokud to není povinné nevstupují mladí podnikatelé do samosprávných organizací podnikatelů, nespojují se s druhými podnikateli, spoléhají se jen sami n a sebe. To je nebezpečný trend. EU je založena na spolupráci a zejména na spolupráci sociálních partnerů. Pokud se mladí podnikatelé nebudou sdružovat zhroutí se sociální dialog.

Dále uvádím některé závěry ze studie zpracované organizací UEAPME ( je dostupná na internetové adrese http://www.ueapme.com/EN/projects_BusAss.shtml ) s níž byli účastníci konference seznámeni.

- Politici a státní správa by měly vytvářet podmínky pro vznik a činnost silných samosprávných organizací MSP. Je to v zájmu celé společnosti. Měly by samosprávné organizace MSP uznávat jako rovnocenné partnery velkých podnikatelských a zaměstnavatelských svazů. To je také jedno z ustanovení Charty MSP.

- Samosprávné organizace MSP by měly aktivně usilovat o překonání své roztříštěnosti, měly by se spojovat v malý počet velkých a silných organizací.

- Evropská zkušenost přesvědčivě dokazuje nutnost úplné samostatnosti a nezávislosti samosprávných organizací SMP na velkých podnikatelských a zaměstnavatelských svazech. Bez této úplné samostatnosti a nezávislosti nelze účinně hájit a prosazovat zájmy MSP. Bez této úplné samostatnosti a nezávislosti nelze také dosáhnout uznání samosprávných organizací SMP ze strany politiků, státní správy, odborů a dalších částí společnosti.

Technickým překážkám (technickým normám a legislativě) bránícím plnému zapojení řemesel a malých podniků do jednotného trhu EU byl věnován celý druhý den konference. To svědčí o tom, že problematika technických norem a technické legislativy je vnímána jako extrémně významná pro MSP. Zazněla zde nejtvrdší kritická slova pronesená na konferenci.

- Všichni vystupující se jednomyslně shodli v tom, že současná situace v oblasti evropských technických norem a technické legislativy je pro MSP velmi nepříznivá, doslova „nepřátelská“. Velká většina norem platných ve kterékoliv členské zemi jsou dnes evropské normy. Ty jsou tvořeny a aplikovány bez jakéhokoliv ohledu na MSP. Evropská technická legislativa nerozlišuje mezi velkými a malými podniky, mezi velkosériovou a malosériovou nebo individuální výrobou apod.

- Problémy MSP s technickými normami a technickou legislativou se výrazně zvětšily zavedením tzv. „směrnic nového přístupu“. Typickým příkladem problému je značka CE. Řada norem stanovujících podmínky pro udělení značky CE určitému výrobku je navržena pro velkosériovou výrobu a mezinárodní obchod. Udělení značky CE často vyžaduje nákladné testování apod. Pro malosériovou výrobu mohou být náklady na značku CE likvidační. Přitom většina MSP působí lokálně, nepřekračuje hranice státu, vyrábí individuální nebo malosériové výrobky apod.

- Pro evropské normy neplatí „na MSP myslíme nejdříve“. Platí pravý opak. Normy jsou tvořeny odborníky zastupujícími velké nebo certifikační společnosti. Ti tvoří normy velmi složité, „vědecké“, pro neodborníky málo srozumitelné. Aplikování těchto norem snižuje konkurenceschopnost MSP, vyžaduje značné náklady a vytváří množství práce pro certifikační společnosti.

- Nepříznivými dopady technických norem a legislativy na MSP se zabývala již druhá Evropská konference o řemeslech a malém podnikání v Berlíně v r.1994. Na základě závěru z této konference byla v r.1996 založena organizace NORMAPME. Založení organizace NORMAPME byl výsledek dlouhodobého procesu. NORMAPME je financována EK a UEAPME. Koordinuje účast MSP v procesu normalizace, zajišťuje účast zástupců MSP v technických normalizačních výborech, tvoří stanoviska MSP, školí experty zastupující MSP v technických normalizačních výborech nebo zprostředkující znalost norem MSP. V současné době se NORMAPME zaměřuje zejména na tyto otázky :

• normy pro služby,
• revize tzv. „nového přístupu“,
• akreditace jednoduchých certifikačních systémů,
• zjednodušení norem,
• vyrovnaná účast v technických normalizačních výborech,
• změna systému hlasování v CEN.

Zástupce EK informoval o nové politice EK v oblasti normalizace, která by měla přispět k tzv. „Lisabonskému procesu“. Na rozdíl od představitelů podnikatelů se zaměřil na pozitivní důsledky technických norem. Normy pomáhají zvyšovat konkurenceschopnost podnikatelů, otvírají před nimi nové tržní příležitosti, přinášejí jim nové informace a znalosti apod. Dobrovolné dodržování norem prý vede často k eliminaci zbytečných nákladů. Nicméně přetrvávají problémy, které je třeba řešit. Především je třeba rozlišovat mezi malou nebo středně velkou průmyslovou firmou, která vyrábí ve velkých sériích a vyváží do zahraničí a kvalifikovanou řemeslnickou firmou, která poskytuje individuální služby a působí lokálně. Je třeba pomáhat MSP v získávání informací o normách relevantních pro jejich činnost a o nových normách. Nová politika EK v oblasti normalizace má za cíl zlepšit přístup MSP k tvorbě i užití norem. Toho lze dosáhnout jen zapojením se a spoluprací všech zainteresovaných stran ( EK, členské státy EU, evropské normalizační organizace) včetně evropských i národních organizací podnikatelů. Samosprávné organizace MSP mohou pro své členy udělat hodně již správným využíváním existující normalizační infrastruktury. EK podporuje několik projektů zaměřených na usnadnění a zlepšení přístupu MSP k normám. Podporuje také činnost NORMAPME. Zadala holandské společnosti EIM zpracování studie o tom, jak usnadnit a zlepšit přístup MSP k normám sdílením dobrých zkušeností. Výsledky studie budou zveřejněny na Evropské konferenci o normách a MSP, která se uskuteční 16.10.2006 v Bruselu.

Představitel holandské společnosti EIM informoval o dosavadních výsledcích studie o tom, jak usnadnit a zlepšit přístup MSP k normám sdílením dobrých zkušeností. Jako dobrou zkušenost uvedl Informační místa pro podnikatele v ČR a rozjíždějící se projekt zpřístupnění norem malým podnikatelům.

Jako první obor v němž bylo konkretně diskutováno o technických překážkách (technických normách a legislativě) bránících plnému zapojení řemesel a malých podniků do jednotného trhu EU byl vybrán obor stavebnictví.

- Vystoupení v této části kopírovala do určité míry vystoupení z předcházející obecné části. Všichni vystupující se opět jednomyslně shodli v tom, že současná situace v oblasti evropských technických norem a technické legislativy pro obor stavebnictví je pro MSP velmi nepříznivá, doslova „nepřátelská“. Většinou se hovořilo o evropských harmonizovaných technických normách vytvářených ke směrnici o stavebních výrobcích (CPD). Ty jsou tvořeny a aplikovány bez jakéhokoliv ohledu na MSP. Jsou velmi složité, velmi vědecké a pro MSP často zcela nesrozumitelné. V řadě evropských harmonizovaných technických norem (tzv. výrobkových normách) vytvářených ke směrnici CPD není výrobek o kterém norma pojednává vůbec definován.

- Viceprezident EBC Croft označil za nejdůležitější zjednodušení norem. Je třeba bedlivě sledovat to, aby politika EK „méně legislativy“ nevedla k nárůstu počtu norem. Upozornil, že nové, evropské i národní, technické právní předpisy a normy vedou k narůstající administrativní zátěži MSP a brání tak vlastně vytváření nových pracovních míst. Citoval celou pasáž týkající se norem z Deklarace konference TZB Praha 2005.

- Představitelka EK, jednotky stavebnictví, vysvětlila důvody proč EK zahájila konzultace k novele směrnice CPD. EK oficiálně přiznala, že existující CPD neplní svůj hlavní cíl : vytvořit podmínky pro vznik jednotného vnitřního trhu EU pro stavební výrobky. Důvody jsou četné např. :

• Není jasná definice stavebních výrobků, které směrnice reguluje.
• Není jasná definice toho, co znamená „umístění výrobku na trhu“. Stále se v praxi rozlišuje mezi „umístěním výrobku na trhu“ a „zabudováním výrobku do stavby“.
• CPD se překrývá s dalšími směrnicemi, např. těmi, které regulují tzv. „vyhrazená technická zařízení“.
• Směrnice zcela opomíjí tak důležité pojmy jako je „konkurenceschopnost“ nebo „udržitelnost“.
• Atd.

Proto EK dospěla k závěru, že stávající směrnice CPD je třeba změnit a vyvolala konzultace týkající se její novely. Koncem tohoto roku by měla EK zveřejnit tzv. „dopadovou studii“ ke stávající CPD a jejím případným změnám. První návrhy na změny stávající CPD budou zformulovány v r.2007 a budou opět široce konzultovány.

- Představitelka EK dále informovala o tom, jak probíhá tvorba tzv. „Rozhodnutí“ (Decisions) a norem ke směrnici CPD. Dnes platí asi 70 Rozhodnutí. Doposud bylo publikováno 275 norem ke směrnici CPD. Předpokládá se, že celkem bude vytvořeno cca 500 harmonizovaných (tzv. výrobkových) norem a cca 1.500 podpůrných norem, které stanoví postupy při testování, výpočtech apod. Vedle norem platí ve stavebnictví cca 500 tzv. „Evropských technických schválení“ ( ETA – European Technical Approvals ) a dále tzv. „GUIDANCE PAPERS“, které jsou pojmenovávány písmeny abecedy, od A do M.

- V diskuzi na vystoupení představitelky EK zazněla kritika, že EK opakuje donekonečna slova podpory MSP, ale v oblasti norem se nic nemění k lepšímu. Představitelka EK se hájila tím, že rozhodnutí o normách činí pouze členské státy EU a EK nemá možnost do tohoto rozhodování zasahovat. Další představitel EK vyjádřil přesvědčení, že největší problém při tvorbě norem ke směrnici CPD jsou národní dodatky k evropským normám, národní normy, značky, certifikáty apod. Dokud nebude schválen naprostý zákaz jakýchkoliv národních dodatků, norem, značek, certifikátů apod. tak se problémy kolem směrnice CPD nevyřeší.

Související

Související témata Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ Výroba, dovoz, uvádění do provozu Ostatní