Denis Papin (1647 - 1712)

Papinův hrnec nejdříve našel uplatnění v oblasti průmyslu jako tzv. autokláv (tlaková nádoba zejména pro chemické procesy). Jeho využití v kuchyni, o něž šlo Papinovi především, muselo ještě počkat. Denis Papin vynalezl tlakový hrnec roku 1679 a záhy demonstroval svou "parní digestoř" v Royal Society (Královské vědecké společnosti) v Londýně. První Papinův hrnec byla nádoba s velmi těsně přiléhající poklicí, což umožňovalo vytvořit uvnitř vyšší tlak. Voda se tak vařila při daleko vyšší teplotě (120-130°C) než v normálním hrnci, ve kterém se za normálního tlaku vaří při 100 °C. Na poklici byl namontovaný bezpečnostní ventil, který měl zabránit výbuchu nádoby při nadměrném zvýšení tlaku. Teprve ve 20. století se začal Papinův hrnec používat i při vaření jídel, a to nejdříve ve Spojených státech. Jeho obliba stoupla zejména v době druhé světové války, když si lidé uvědomili, že jeho používáním šetří palivo, neboť doba vaření se podstatně zkracuje, a navíc si v něm uvařené potraviny udržují svou původní chuť.

Dnes před přílišným přehřátím a nebezpečím výbuchu chrání hrnec obvykle ještě tavná pojistka. Je to z toho důvodu, že kdyby se např. pojistný ventil zanesl vařeným pokrmem a nefungoval by, aby pára měla kudy uniknout a tak se snížil nebezpečný tlak. Tavná pojistka je malý kotouček ze snadno tavitelného kovu, který těsní malý otvor ve víku. Při vysoké teplotě se kotouček roztaví a pára z hrnce může volně unikat.

        V období od 10. 10. do 31. 10. 2005 provedli pracovníci České obchodní inspekce kontrolní akci zaměřenou na dodržování povinností uložených výrobcům/zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům u tlakových hrnců s objemem větším než 2 litry vyplývajících zejména z ust. zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů (transponuje do českého právního řádu Směrnici č. 97/23/ES) příp. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolu provádělo všech 7 inspektorátů České obchodní inspekce, které celkem prověřily 93 distributorů a 8 dovozců.

        Nedostatky byly zjištěny u 24 podnikatelských subjektů. Největší počet zjištěných nedostatků spočíval v chybějícím nebo nedostatečném označení výrobků, např. stanoveným označením CE, označení rokem výroby, některými dalšími informacemi vyplývajícími z výše citovaného nařízení vlády (např. dle § 8, přílohy č. 1 apod.), popř. dle ČSN EN 12778:2003 Nádobí – Tlakové hrnce pro domácí použití (např. pracovním tlakem, objemem apod.).

        Dále návody k použití a údržbě některých výrobků neobsahovaly veškeré relevantní údaje (např. bezpečnostní pokyny) popřípadě důležité instrukce resp. ustanovení vyžadované již zmíněnou harmonizovanou českou technickou normou nebo tyto údaje nebyly uvedeny v českém jazyce. U dvou druhů výrobků byl zjištěn menší objem než byl deklarován.

        V rámci provedené kontrolní akce vydali pracovníci České obchodní inspekce zákaz prodeje do doby zjednání nápravy na výrobky v celkové hodnotě Kč 17 192 918,-. Zjištěné nedostatky, které lze odstranit byly ve většině případů řešeny uložením termínovaných opatření k jejich nápravě. S 24 subjekty pak bylo pro naplnění jednání uvedeného v § 19 odst. zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky zahájeno správní řízení. V 6 případech byly odebrány vzorky výrobků (výrobky ze třetích zemí), k dalším zkouškám notifikovanou osobou, jejichž výsledky však nejsou k dnešnímu datu (pozn. 19. 1. 2006) známy. V některých dalších případech není dosud šetření ze strany ČOI uzavřeno.Tam, kde by vlastnosti výrobku neodpovídaly základním požadavkům bude kontrola uzavřena u výrobce.

        Na závěr lze zkonstatovat, že kontrolní akce (alespoň k datu 19. 1. 2006) neodhalila zásadní nedostatky týkající se bezpečnosti předmětných výrobků. V určitém směru však ukázala nejednoznačnost ve formulaci nebo konstrukci ať již nařízení vlády č. 26/2003 Sb. nebo Směrnice č. 97/23/ES, týkající se např. způsobu značení/označování, v tomto případě, tlakových hrnců Jedná se o to zda musí být stanovené označení CE včetně dalších požadovaných informací přímo na výrobku nebo postačuje jejich připojení k výrobku (viz § 8 odst. 2 cit. nařízení vlády a příloha č. 1 bod 3.3.2. v návaznosti na bod 3.3.1. resp. článek 15 a příloha č. 1 bod 3.3.c citované Směrnice). Zúčastněné strany by mohli namítat, že uvedený problém do určité míry řeší, již zmiňovaná ČSN EN 12778, která jednoznačně rozlišuje povinné označování některými informacemi přímo na výrobku, nebo jen na balení, etiketě, v instrukcích apod. Avšak z obecné konstrukce celého systému posuzování shody jednoznačně vyplývá, že výrobce/zplnomocněný zástupce nebo jiný subjekt vůbec pro posuzování shody nemusí této harmonizované české technické normy využít a může postupovat např. na základě poznatků vědy a techniky.

Související

Související témata TNS - ohříváky, boilery Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ