Havárie tlakové nádoby akumulátoru, vyrobené v k.p. Vítkovice, přičemž došlo k těžkému zranění obsluhy. Vyšetřováním příčin roztržení předmětného zařízení byly zjištěny následující skutečnosti:
1/ Tlaková nádoba stabilní byla vyrobena z bezešvé trubky průměr 365 - 14 mm ze středně eutektoidní oceli 13 142 dle ČSN 41 3142, platné v době výroby nádoby, tj. v roce 1962. Podle předpisu této normy má být ocel po tváření za tepla normalizačně žíhána a popuštěna. Zkoumaný materiál tomuto stavu svojí mikrostrukturou
neodpovídal.
2/ Lom, kterým byla předmětná nádoba roztržena, měl zcela jednoznačně křehký, štěpný charakter. Mechanismus, kterým bylo těleso tlakové nádoby roztrženo se dá rozdělit na tři procesory porušení , a to:
a) korozní napadení jako proces primární, který vytvořil podmínky pro
b) nukleaci a rozvoj únavové trhliny jako procesu sekundárního a
c) iniciaci a rozvoj nestabilního křehkého lomu jako procesu terciálního a konečného.
Jmenované tři procesy porušení materiálu postupovaly v závislosti na čase a vytvořily mechanismus porušení, rezultující v konečný, katastrofální křehký lom tělesa tlakové nádoby.
3/ Havárie (roztržení) tlakové nádoby nebyla způsobena vadou materiálu. Jeho mimořádná křehkost při provozní teplotě usnadnila a podpořila rozvoj křehkého lomu.
4/ Materiál nádoby odpovídal svým chemickým složením a zákl. mechanickými hodnotami přejímacímu osvědčení materiálu v rev. knize nádoby pro ocel 13 142. Stav struktury však neodpovídal stavu po normalizačním žíhání, které nebylo provedeno, nebo velmi nedokonale.
Zkoumaný materiál neodpovídal současně platné ON 41 3142 pro ocel 13 142 pro svoji nízkou vrubovou houževnatost. Tyto skutečnosti havárií nádoby nezpůsobily, pouze podpořily rozvoj křehkého lomu.
5/ Tlaková zkouška vodou, provedená před havárií zkušebním přetlakem 22,5 MPa by s největší pravděpodobností vedla ke křehkému porušení nádoby, avšak bez katastrofálních důsledků. Stejně tak by bezpečně únavovou trhlinu odhalila zkouška ultrazvukem.
6/Předmětný křehký lom nastal při přetlaku nádoby od 8 do 16 MPa, tedy při provozním přetlaku.
7/ Ze strany provozovatelské organizace byly ve vztahu k provozované nádobě porušeny následující předpisy a normy:
a)zákoník práce
b)Vyhl. ČÚBP č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení
c)ČSN 69 0012 Provoz tlakových stabilních
8/ Za další závažnou okolnost lze považovat zjištění, že tlak. nádoba stabilní byla dimenzována pouze na statický přetlak a její namáhání je jednoznačně cyklické s vysokou frekvencí provozních cyklů.
9/ Dále bylo zjištěno, že pojistný ventil byl ve špatném technickém stavu vlivem nesprávné údržby, případně obsluhy.
