I. Úvod

Působnost České obchodní inspekce je v těchto oblastech vymezena harmonizovanými právními úpravami a to zejména zákonem o ČOI, zákonem o ochraně spotřebitele a zákonem o technických požadavcích na výrobky a konečně zákonem o obecné bezpečnosti výrobků . Prováděcími předpisy pro oblast jednoduchých tlakových nádob, tlakových zařízení a přepravitelných tlakových zařízení jsou příslušná nařízení vlády vydaná k provedení zákona o technických požadavcích na výrobky. Nedílnou součástí těchto právních úprav jsou i principy, které byly zakotveny v protokolu P-ECA o vzájemném uznávání výsledků posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků a nařízení vlády o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem.

Zde je nutné připomenout, že jde o znalost celého systému a technických požadavků, které směřují k bezpečnosti výrobků a techn. zařízení. Upozorňujeme, že právo Společenství zahrnuje nejen harmonizované předpisy, jejichž aplikace je pro členské státy obecně závazná, ale též i „prováděcí postupy“. Těmito postupy se rozumí veškerá opatření a návody nezbytná ke správné implementaci práva a která tudíž musí být plněna, aby daný systém fungoval. Je tak zajištěno relativně jednotné provádění práva (samozřejmě, bez zpochybnění principu subsidiarity, který ponechává specifické oblasti zcela v působnosti členského státu). Prováděcí postupy se týkají např. celého souboru tzv. „soft law“ (tedy i práva zvykového, obyčejového), což jsou předpisy vydávané zejména Komisí ES (doporučení, pokyny, sdělení). I když jsou tyto dokumenty z právního hlediska nezávazného charakteru a do národních systému nejsou transponovány, jejich obecná akceptace je důležitá právě z důvodu zajištění funkčnosti systému uvádění výrobků a technických zařízena na trh a do provozu. Takto široce pojatá definice práva, komplexně nazývaného acquis communautaire, zahrnuje též jako precedentní interpretace rozhodnutí ESD. Upozorňujeme tedy, v této souvislosti, i na to, že ESD neposuzuje pouze vlastní transpozici právních předpisů Společenství, ale se stejnou vahou i jejich implementaci. Výše zmíněné dokumenty ES charakteru „soft law“ nesmí být v žádném případě opomenuty. Jejich aplikace je individuální, jednotná forma jejich transpozice neexistuje a pravděpodobně ani není reálná. Orgán dozoru musí s nimi pracovat a musí k nim přihlédnout i inspektoráty, jež nemohou dozor pojímat jen z pohledu práva „pozitivního“ a musí používat, vzhledem k právu psanému, i výklady logické, systematické a historické. Nestačí je výklad lingvistický.

Tyto úpravy pokrývají bezpečnost výrobků resp. ochranu oprávněného zájmu (a i jakost) v regulované i neregulované sféře t.j. tam, kde je vymezen národní a evropský veřejný zájem chránit spotřebitele a zajistit ochranu oprávněného zájmu ( ohrožení zdraví, bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí) po celou dobu životnosti výrobku.

Kompetence ČOI také souvisí i s další problematikou a následnou dozorovou činností orgánů činných v regulované oblasti tam, kde stanovené výrobky jsou zároveň i vyhrazenými resp. určenými technickými zařízeními. Jsou to oblasti, kde „zbytková rizika“ výrobků nebo technických zařízení vyžadují kontroly u uživatelů (provozovatelů). Zde dále přetrvávají některé problémy, které souvisí s provázáním požadavků na výrobu a provoz (užívání) technických zařízení a zejména s iplementací nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Obecně ale platí teze, že výrobkům, jež splňují směrnice Nového přístupu nemůže být bráněno v uvádění do užití (provozu).

II. Kontrolní činnost ČOI vzhledem k technickým požadavkům na výrobky

Dozor se provádí s ohledem na:

A) Výrobky určené spotřebiteli:

Pro určení toho, zda se jedná o výrobky pro spotřebitele, jsou důležité i přístupy EU k tomuto pojmu. Úplná jednotnost výkladu tohoto pojmu v rámci právních úprav v jednotlivých zemích ES není. Právo v ČR (zákon na ochranu spotřebitele a občanský zákoní) vymezuje spotřebitele jako toho, kdo není profesionálem a obstarává či získává věci, zboží anebo přijímá služby ke své osobní, konečné spotřebě a nepodniká s nimi. Může tak činit i osoba, která v jiných oblastech je podnukatelem a profesionálem.

Typickým příkladem tlakového zařízení v této oblasti mohou být tlakové hrnce- papiňáky.

B) Výrobky určené k provozování (užívání) jako např. výrobní prostředky (technická zařízení). Příkladem mohou být kotle a tlakové nádoby vybavené armaturou a regulačními a bezpečnostními prvky.

Metody dozoru:

Kontrolní činnost:

Je zaměřena na vlastnosti výrobku, značení a dokumentaci.

Subjekty dozoru : Výrobce, distributor, dovozce pouze ze třetích zemí.

1. Zákon č.102/2001 Sb.:

a) kontrola značení a průvodní dokumentace (značení uvedeno v předpisech či normách, návody k užití a montážní návody v českém jazyku), uvedeno v ČSN,EN, ISO. Pro návody využít ČSN EN 62 079;

b) v případě podezření na ohrožení bezpečnosti spotřebitelů (uživatelů)- mimoř událost,podnět, stížnost, podnět spotřebitelských sdružení atp.: kontrola u výrobce technické dokumentace a analyzování rizika a nebezpečí (metody stanovení závažnosti, doby trvání, pravděpodobnosti výskytu rizika a stanovení ohrožené skupiny osob);

c) zvážení odběru vzorků náhodným výběrem (pro hromadnou výrobu, velké série upřednostnit náhodný výběr – v případě konstrukční vady není třeba) nebo výběrem záměrným;

d) projednání s výrobcem odstranitelné nedostatky a možnost nápravy (ust. § 4e zák. 64/1986 Sb.);

e) při prokázání nebezpečnosti výrobku uložit opatření ( § 7 zák.102) popř. sankci a zajistit případnou notifikaci prostř. MPO do RAPEXu.

Pozn 1: K tomu účelu je vydáno nové NV č. 396/ 2004 Sb., kterým se stanoví postupy, obsah a forma informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků orgánům Komise. Orgán dozoru má také kompetence na úseku stažení výrobků z trhu nebo přímo od spotřebitelů.

Pozn 2: Je také nutné upozornit na nové Rozhodnutí Komise ze dne 14 . 12. 2004 publikované v OJEU, kterým se stanoví pokyny pro oznamování nebezpečných výrobků jejich výrobci a distributory příslušným orgánům členských států. V podmínkách ČR mají tedy výrobci a distributoři, jako české právní subjekty, oznamovat nebezpečné výrobky orgánu dozoru ČOI.

2. Zákon č. 22/1997 Sb.:

a) kontrola značení a průvodní dokumentace (značení shody CE a průvodní dokumentace, u techn. zařízení poměrně obsáhlá a může být i konkretizovaná v kontraktech, návody také specifikovány v jednotl. NV popř. harmonizovaných normách);

b) v případě vážného podezření na ohrožení oprávněného zájmu (podněty od jiných dozorových orgánů, hlášení mimořádných událostí od policie, pojišťoven, hasičů atp.) kontrola u výrobce Prohlášení o shodě (ES PSH), dokladů z posuzování shody a uplatnění správného postupu posouzení, uvedení technických předpisů a harmonizovaných norem v ES PSH, kontrola dokumentace konstrukční a technologické;

c) zvážení odběru vzorků- viz. bod c) jako u 102, ale u technických zařízení preferovat formu kontroly „inspekce na místě“ kvalifikovanou inspekční skupinou a posouzení celé dokumentace popř analyzování rizika dle ČSN EN 1050, ČSN IEC 300-3-9; ČSN EN 764-7.

d) projednání s výrobcem odstranitelné nedostatky a možnost nápravy (ust. § 18 zák. 22);

e) při prokázání ohrožení oprávněného zájmu uložit ochranné opatření ( § 7a zák. 64) resp. ochrannou doložku , popř. sankce a zajistit případné hlášení prostř. MPO do CIRCA.

U stanovených výrobků se při dozoru dále zohledňuje:

a) Povinná účast Notifikovaného orgánu (NB) při posuzování shody

b) Posouzení shody , které si výrobce zajišťuje sám.

Volný pohyb zboží:

Orgán dozoru musí po vstupu také akceptovat volný pohyb zboží vhledem k „doložce o vzájemném uznávání“, která ve státech ES vyjadřuje princip, že výrobku legálně vyrobenému anebo uvedenému na trh v některém ze členských států ES nesmí být v ostatních členských státech bráněno v jejich uvedení na trh. Doložka platí i pro všechny státy ESVO, které jsou členy EHP. Zde se orgán dozoru opírá o Interpretační sdělení EK o usnadnění přístupu výrobkůna trhy ostatních členských států: uplatnění vzájemného uznávání v praxi z 4.11. 2003 (2003/C 265/02).

„Doložka o vzájemném uznávání“ je ve své podstatě zakotvena v ustanovení. § 13b zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Toto ustanovení je využíváno i v případech regulované, ale neharmonizované sféry, t.j. např. při uvádění stavebních výrobků na trh, které spadají pod NV č. 163/2002 Sb. a případně NV č. 173/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tento princip je důležitý zdůraznit proto, že řada tlakových zařízení končí jako technologické celky ve stavbách). V těchto případech se také nejedná o „dovoz“, ale o „distribuci“ výrobku v rámci jednotného trhu EU.

Doložky o vzájemném uznávání mají právní původ v precedenčním právu Evropského soudního dvora zejména v případu Cassis de Dijon a násl.

Uvedené vysvětlení nezbavuje výrobce resp. distributora povinnosti vybavit výrobky průvodní dokumentací.

III. Spolupráce s dalšími dozorovými orgány

1. Na národní úrovni

ČOI má uzavřeny dohody o spolupráci s některými dalšími dozorovými orgány.

Velmi významná je spolupráce s ÚNMZ, kde jsou soustředěny technické informace ze stálých výborů EK a odborní pracovníci ČOI se zúčastňují koordinačních porad AO a NB.

Na mezinárodní úrovni

Na mezinárodním poli se ČOI, v případě potřeby, zúčastňuje zasedání AdCo skupin (Administrative Cooperation Group), kde jsou řešeny přístupy ke kontrolní činnosti dozorových orgánů. Tyto skupiny jsou aktivní i na poli tlakových zařízení v PED.

V AdCo skupině byly řešeny výrobky a zařízení typu zásobníků na LPG, JTN, boilery, tlakové hrnce .

IV. Poznatky z praktické dozorové činnosti v oblasti bezpečnosti / nebezpečnosti výrobku

I. Analýza rizik

Vzhledem k tomu, že základem pro stanovení bezpečnosti a ochrany oprávněných zájmů je analýza rizik, musí i orgán dozoru znát metody anylýzy, stanovení a hodnocení rizik pro případné uložení sankce, zákazu uvádění na trh či dokonce stažení výrobků z trhu nebo odvolání od spotřebitelů.

Využití posuzování rizik pro činnost dozorového orgánu:

Tři důvody pro analýzu rizik na České obchodní inspekci:

1. Vyhodnocení dozoru v oblastech:

• a) Kvalifikace nebezpečného výrobku : Zde je nutné uvést důsledek principu presumpce shody, t.j. že neplněním harmonizované normy ( v případě zák. č.102/ 2001 Sb. např. národní normy) není vždy důkazem o nebezpečnosti výrobku.

  Ale opačně je možné vyjádřit postulát:

  Jestliže splníme harmonizovanou normu (nebo v případě zák. č.102/2001 Sb. národní normu), tak je předpoklad, že výrobek je bezpečný!

  Proto je vždy nutná analýza (posuzování) rizik a identifikace vážného nebezpečí (či ohrožení oprávněného zájmu).

• b) Ukládání ochranných opatření (bezpečnostních doložek (safeguard clauses), zákazů uvádění na trh či stažení z trhu (withdraw ) nebo odvolání od spotřebitelů (recall)). Úrovni opatření musí odpovídat úroveň důkazů, které jsou vztaženy i k základním požadavkům, t.j. čím rozsáhlejší opatření tím rozsáhlejší a průkaznější technické důkazy musí být zpracovány a to jak u zákona o obecné bezpečnosti výrobku tak u zákona o techn. požadavcích na výrobky.
• c) Návodů k používání (identifikace zbytkových rizik, nebezpečí- pro bezpečnostní upozornění).
• d) Notifikace do systémů RAPEXu a CIRCA.

2. Neexistence harmonizovaných norem nebo norem typu „C“. Tento důvod je z pohledu presumpce shody v oblasti bezpečnosti jasný. Problém ale vzniká v případech, kdy existují technické normy typu „C“; je nutná analýza rizik ? Lze konstatovat, že i v těchto případech je analýza pro dozorový orgán potřebná a to z toho důvodu, že v přílohách norem typu „C“ se sice uvádí, že normy vytváří předpoklad shody, zárověň se však v úvodu norem upozorňuje na to, že normy řeší jen závažná nebezpečí a pro nebezpečí jiná, než závažná, musí být uplatněn postup podle norem, které řeší rizika (využitelné např. pro zbytková, která mají být uvedena v návodu).

3. Určení kritické (závažné, mezní) vady vztažené k požadavkům na výrobek pro vzorkování prováděné náhodným výběrem. Hospodárný důkaz, že celá série či dávka vykazuje závažnou vadu, nebezpečí pro uživatele.

Z předchozího vyplývá, že tedy i ČOI musí přistoupit na aplikaci metod posuzování rizik u výrobků a technologických systémů daných např.modelovými normami ČSN EN 1050 a ČSN IEC 300-3-9. a např. pro netopená tlaková zařízení ČSN EN 764-7. Tyto metody jsou v podstatě založeny na třech otázkách a odpovědích:

1. Co se může pokazit ? (metoda identifikace nebezpečí)
2. S jakou pravděpodobností se to stane ? (metoda analýzy četností)
3. Jaké budou následky ? (metoda analýzy následků)

Kombinují tedy váhu rizika, pravděpodobnost výskytu a dobu trvání rizika.

Orgán dozoru provádí posuzování rizik i z pohledu kategorií uživatelů - spotřebitelů t.j. přihlíží i k tomu, komu je výrobek určen - děti, senioři, osoby se sníženou pohyblivostí, provozovatelé atd.)

Česká obchodní inspekce má zpracovaný rozsáhlý materiál, který se týká celého managementu rizik.

II. Správná inspekční praxe má obsahovat alespoň tyto otázky:

1. Jaké technické požadavky se na kontrolovaný výrobek vztahují?
2. Jsou uplatněny způsobem, který bere v úvahu normy a dosažený stav vědy a techniky a správnou technickou praxi v době návrhu a výroby ?
3. Je použito norem a jakých (harmonizovaných, národních)?
4. Byla zohledněna i další technická a ekonomická hlediska, která odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a bezpečnosti uživatelů?
5. Vylučuje nebo omezuje navrhované řešení nebezpečí v přiměřené dosažitelné míře
6. Uplatňují se vhodná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit?
7. Je informován uživatel o zbývajícím nebezpečím ? V některých případech složitějších výrobků – je upozorněn na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace, montáže a/nebo používání? Je předepsána např. i kvalifikace obsluhy?

Česká obchodní inspekce využívá i portál Asociace tlakových zařízení www.tlakinfo.cz. Rovněž přijala do svých metodických materiálů „Rukověť pracovníka posuzování shody“, která byla publikovaná i na stránkách Národní politiky podpory jakosti a byla ČOI připomínkována.

V. Závěr

Předmět dozoru je tedy vymezen tak, že orgán dozoru je oprávněn zjišťovat, zda výrobky nejsou uváděny na trh resp. do provozu neprávem. Tedy:

Je oprávněn zjišťovat, zda vlastnosti stanovených výrobků uváděných na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, resp. na to, zda výrobky nejsou nebezpečné.

U stanovených výrobků je dozor směrován u výrobců resp. dovozců (třetí země) na výsledek posuzování shody, tj. doklad z posuzování shody a kontrolu technické dokumentace, popřípadě na odběr vzorku a posouzení jeho vlastností včetně zkoušení.

Nedílnou součástí dozoru je také ověření, zda je výrobek správně značen.

Po přistoupení ČR k EU je dozor více zaměřen na prosazování komunitárního práva na území ČR při ochraně spotřebitele a ochraně oprávněného zájmu.

Použitá literatura:

„Sborníky technické harmonizace“ vydávané ÚNMZ .

Úřední věstníky EU (OJEU) – od června 2004 jsou vydávány také v češtině.

Pozn.: Přístup ke komunitátnímu právu je nejjednodušší přes nové stránky EUR-lexu, které propojují stránky EUR-lexu s databází evropského práva CELEX. Systém umožňuje nahlédnout do Úředního věstníku Evropské unie a obsahuje kromě jiného smlouvy, právní předpisy, zvykové právo a návrhy právních předpisů. V současné době obsahuje následující položky:

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK, ZÁKLADNÍ VYHLEDÁVÁNÍ, POKROČILÉ VYHLEDÁVÁNÍ

SBÍRKY:·Smlouvy,·Mezinárodní smlouvy,·Platná legislativa,·Návrhy,·Judikatura,·Parlamentní interpelace

RYCHLÉ ODKAZY:·Rozpočet Evropské unie, ·Rejstříky institucí

O PRÁVU EU:·Proces a aktéři, ·Legislativní technika

Adresy:

Základní, kde je možné volit jazyk komunikace: http://europa.eu.int/eur-lex/lex/en/index.htm

Stránky v českém jazyce: http://europa.eu.int/eur-lex/lex/cs/index.htm

Související

Související témata Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ