Vstupem do Evropské unie přijala Česká republika, stejně jako další noví členové EU, závazek následného přijetí eura. Vedle makroekonomického aspektu zavedení společné měny, vyžaduje tento krok řadu aktů legislativní povahy, technickoorganizačních a institucionálních opatření, u kterých se předpokládá úzká součinnost státní správy, podnikatelské sféry i veřejnosti.

V této souvislosti již vláda ČR projednala některé materiály, a to jak makroekonomické, tak institucionální povahy. Záležitosti v oblasti makroekonomické jsou obecně vymezeny zejména Strategií přistoupení České republiky k eurozóně a podrobněji hodnoceny v každoročně předkládaných materiálech „Konvergenční program České republiky“ a „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Významným krokem ke zpracování Národního plánu zavedení eura je pak dokument „Institucionální zajištění zavedení eura v ČR“, který je procesním rámcem koordinovaného provedení jednotlivých kroků k zavedení eura.

Sektorová analýza, kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, představuje další příspěvek k problematice vstupu do eurozóny. Na rozdíl od výše zmíněných materiálů však její těžiště spočívá v mikroekonomických aspektech přijetí eura a jejich projevech v jednotlivých ekonomických sektorech v gesci resortu. Makroekonomická a institucionální hlediska jsou současně využita jako východisko pro zpracování této analýzy. V tomto směru je také respektována zásada z „Institucionálního zajištění zavedení eura v ČR“, že samotné zavedení eura má být provedeno na základě principu trvání smluv a ekonomické neutrality.

Z výčtu kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že souhrnná analýza za resort zahrnuje z hlediska jednotlivých sektorů zpracovatelský průmysl (mimo potravinářský), stavebnictví, zahraniční obchod, vnitřní obchod a ochranu spotřebitele, těžbu nerostných surovin, energetiku a také malé a střední podnikání. K jejímu zpracování byly využity zkušenosti, náměty a poznatky vybraných podniků a dalších subjektů.

Vzhledem ke značné rozmanitosti této problematiky v jednotlivých sektorech byly zpracovány dva dokumenty. Předmětem prvního z nich, tj. shrnutí sektorové analýzy, jsou zejména vlastní dopady (přínosy a rizika) přechodu na společnou měnu, související jak s momentem přechodu, tak s podmínkami činnosti sektoru v nové ekonomické situaci spjaté s přechodem na euro. Druhý dokument představuje podrobná zpráva (uvedená v příloze shrnutí), která se zabývá současným stavem jednotlivých sektorů a jejich reakcí na vstup České republiky do Evropské unie, zkušenostmi ze stávajících zemí eurozóny a především pak náklady, přínosy a dalšími vlivy (pozitivními i negativními), se kterými je spojeno přijetí eura v daném sektoru, případně návrhy na řešení potenciálních problémů.

Ze sektorové analýzy vyplývá, že vstup do eurozóny představuje další postup v procesu integrace s Evropskou unií, který bude pozitivně vnímán zahraničními investory. Významný přínos přijetí eura spočívá zejména v odstranění kursového rizika a zvýšení cenové transparentnosti (přehledná komparace a posuzování cenových úrovní jednotlivých komodit), což povede k zesílení konkurenčních tlaků a významným restrukturalizačním pohybům. Vlivem jednotné měny dojde také k rozšíření výběru možných dodavatelských a obchodních subjektů a ke snížení transakčních nákladů. Tyto všeobecně očekávané aspekty přijetí společné měny jsou v jednotlivých kapitolách rozšířeny o specifika příslušných sektorů v gesci MPO.

Pokud jde o hlavní úkoly těchto sektorů, budou spočívat zejména v jednorázových aktech, které zajistí zvládnutí momentu přechodu na euro. V této souvislosti se ukazuje, že oblasti týkající se jednorázových organizačních opatření v účetnictví, fakturaci, značení a balení výrobků a v platebním styku se nejeví jako příliš problematické. Platí to i o změnách software, které budou pro většinu společností zajišťovat externí specializované firmy. Náklady spojené s výše uvedenými opatřeními by neměly být zásadní, naopak lze počítat s následnými úsporami ze zjednodušení bankovních operací a vedení účetní evidence (kterou řada firem nyní vede jak v Kč, tak v eurech).

Naopak obavy vzbuzuje především růst cen v důsledku zavedení eura, který by se mohl projevit tlakem na cenu práce, a tím oslabení konkurenceschopnosti. Otázka neopodstatněného zvýšení cen (vlivem zaokrouhlování) je nejcitlivěji vnímána na vnitřním trhu s tím, že navržená opatření se zaměřují především na stanovení jednotných pravidel pro označování cen a důslednou kontrolu jejich dodržování.

Podle současného stavu poznání se dá předpokládat, že zavedení eura nebude mít zásadní vliv na celkovou situaci sektorů v gesci MPO, může se ale projevit různým dopadem na jednotlivá odvětví. Ten bude vyplývat jednak z jejich vlastnické, výrobní, obchodní a velikostní struktury, stejné jako z ekonomických charakteristik a z míry, kterou se přiblíží ekonomické úrovni relevantních ekonomik ostatních zemí ještě před vstupem do eurozóny. Jako rozhodující podmínky hladkého přechodu ke společné měně budou proto působit zejména celkové makroekonomické souvislosti, především postup v reálné a nominální konvergenci české ekonomiky.

1. Současný stav oboru a jeho reakce na vstup ČR do EU

Obor výroby a zpracování kovů je základem pro navazující zpracovatelské obory. Je závislý na dovozech vstupních surovin, především železné rudy pro výrobu surového železa (cca 8 mil.t/rok) a dále na dovozu primárních kovů pro další zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Spotřeba paliv a energií v odvětví činí v měrných jednotkách více jak 24 GJ na tunu produkce.

Růst průmyslové produkce v druhé polovině devadesátých let nejvíce ovlivňovaly zahraniční investice (zejména dovoz strojů a zařízení), růst vývozu zejména do vyspělých zemí a rostoucí domácí poptávka po spotřebním a investičním zboží. Samotný růst probíhal diferencovaně. Jeho výsledkem byl v minulých letech posun odvětvové struktury průmyslu ve prospěch finalizujících oborů (zejména elektrotechniky a automobilového průmyslu), zatímco podíl energetických oborů a oborů těžkého strojírenství a hutnictví klesl. To se částečně změnilo v roce 2004, kdy celosvětově výrazně vzrostla poptávka po kovech. Na růstu průmyslové výroby v ČR v roce 2004 se odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků podílelo výrazně. Index průmyslové produkce se zde meziročně zvýšil o 23 % v porovnání s 9,9 % průměrným růstem průmyslu jako celek. Růst byl diktován jednak zvýšením hmotných výrob (tržby ve stálých cenách meziročně vzrostly o více než 10 %), ale zejména výrazným růstem tržních cen ocelářských výrobků, ovlivněných i razantním růstem cen vstupních surovin (rudy, šrot, sur. železo). Růst cen započal již v druhé polovině roku 2003 a v globálním měřítku souvisel s oživením ocelářské výrobky ve světě a s investičním boomem v jihovýchodní Asii, zejména v Číně. To způsobilo výrazné zvýšení poptávky hutí po vstupních strategických surovinách, čehož důsledkem bylo razantní zdražování těchto vstupů a nejmarkantněji se projevilo u cen šrotu, koksu, uhlí a železné rudy. Tento cenový nárůst vstupů se promítnul do ceny hutních výrobků a byl trhem akceptován. Dá se konstatovat, že poptávka v období let 2003–2004 způsobila nevratný posun průměrných cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu a lze předpokládat, že v následujícím období bude docházet k oscilaci cen kolem této trhem nastavené hodnoty.

Obor kovodělných výrobků (OKEČ 28) navazuje na rozvinutou výrobní základnu hutnictví a zabezpečuje finalitu sofistikovanějších strojů a zařízení jak v investičním, všeobecném a dopravním strojírenství, tak i v elektrotechnickém průmyslu a jeho vývojový trend lze charakterizovat příznivou dynamikou v letech 2000–2005.

2. Dosavadní vliv eura a eurozóny na obor

Vzhledem k dlouhodobému celosvětovému trendu globalizace trhu surovinami a hutními výrobky byl vlastní vliv eura a eurozóny na obor omezený a projevil se spíše pozitivně dalším uvolněním přístupu na trh eurozóny.

3. Poznatky o vlivu zavedení eura na daný obor v zemích EU

Nejsou nám známy žádné jednoznačně negativní vlivy. Obecně lze ale konstatovat, že se projevil zvýšením tlaku na koncentraci hutní výroby, jehož vnějším projevem byla řada fůzí hutních společností v rámci EU 15. Nelze však jednoznačně specifikovat váhu vlivu zavedení eura a zmíněného dlouhodobého celosvětového trendu globalizace.

4. Souhrn o vlivu zavedení eura na daný obor

Žádný zásadní vliv zavedení eura na obor Výroba a zpracování kovů neočekáváme. Podstatně větší vliv bude mít vývoj cen surovin a energií a stupňující se trend globalizace a koncentrace hutní výroby.

1. Současný stav oboru a jeho reakce na vstup ČR do EU

Toto odvětví, které bývá nazýváno všeobecným strojírenstvím, zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, nepostradatelných pro jakoukoli investici do výrobní technologie. Sahá od výroby turbín, dopravních a vzduchotechnických zařízení, zemědělských, potravinářských, textilních, papírenských a stavebních strojů až ke strojům kovoobráběcím a tvářecím. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství.

Lze konstatovat, že dochází k výraznému oživení českého všeobecného strojírenství, což dokazuje vývoj tržeb v poměrně krátkém časovém úseku posledních pěti let. Od roku 2001 do roku 2005 vzrostly tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách) o 53,8 %. Nezanedbatelný podíl na těchto výsledcích mají společnosti, jež jsou zcela nebo z velké části vlastněny zahraničními investory, kteří využili výhody, nabízené státem formou investičních pobídek a programů na podporu podnikání.

Úsilí věnované úspoře mzdových nákladů a investice do vyspělejších technologií na jedné straně a realizace opatření vyplývajících z Národního akčního plánu zaměstnanosti na straně druhé, přináší stabilizaci počtu zaměstnanců v odvětví. Dochází k mírnému nárůstu počtu o 0,7 %. Průměrným počtem pracovníků odvětví v roce 2005 (131727) zaujímá všeobecné strojírenství významnou pozici v rámci celého zpracovatelského průmyslu České republiky (12,8% celkové zaměstnanosti). Průměrná měsíční mzda se zvýšila o 5,5 % a produktivita práce vykazuje zvýšení o 13,4 %.

V posledních letech výrazně narůstá i exportní činnost odvětví. Z hlediska zahraničního obchodu dochází od roku 2003 ke značnému oživení vývozů českého zboží. V roce 2002 dosáhla obchodní bilance schodku ve výši 171 mil. USD a již následující rok zaznamenáváme mírný přebytek ve výši 18 mil. USD. V roce 2005 dosahuje obchodní bilance odvětví výrazného přebytku, a to ve výši 2325 mil. USD, což je o 245 % vyšší bilance, než v roce 2004. Nejpříznivější obchodní bilanci v roce 2005 vykázaly produkty (dle SKP) 29.12 - Čerpadla a kompresory, díly, instalace - ve výši 1058,8 mil. USD a SKP 29.23- Chladící,větrací,klimat.zař. – 745 mil. USD. Největší změna ze záporné obchodní bilance v roce 2004 (-53,3 mil USD) na kladnou v roce 2005 (+195 mil. USD) proběhla u SKP 29.4 (Obráběcí stroje,lisy apod.).

2. Dosavadní vliv eura a eurozóny na obor

Vzhledem k dlouhodobému celosvětovému trendu globalizace a zvyšujícímu se podílu zahraniční kapitálové účasti na českých firmách se vliv eura a eurozóny projevuje spíše pozitivně dalším uvolněním přístupu na trh eurozóny, v některých případech se již projevují výhody antidumpingových opatření ze strany EU.

3. Poznatky o vlivu zavedení eura na daný obor v zemích EU

Nejsou nám známy žádné jednoznačně negativní vlivy.

4. Souhrn o vlivu zavedení eura na daný obor

Žádný zásadní vliv zavedení eura na obor Výroba a opravy strojů a zařízení neočekáváme. Podstatně větší vliv bude mít vývoj cen surovin a energií a stupňující se trend globalizace.

Související

Související témata Výroba, dovoz, uvádění do provozu