Ekonomické ztráty,které pro pracovní úrazy vznikají, dosahují v Čr milionových hodnot. V těchto hodnotách jsou obsaženy ztráty na národním důchodu, náklady na odškodnění, náklady na vdovské a sirotčí důchody, náklady na ústavní a ambulantní léčení a náklady na invalidní a částečně invalidní důchody.
Další část tvoří národohospodářské ztráty způsobené haváriemi technických zařízení, které značně převyšují ztráty způsobené úrazovostí. Je to jen část ztrát, o které přichází naše společnost v důsledku událostí, k nimž v drtivé většině nemuselo nikdy dojít. Vedle přímých škod vznikají také obrovské následné ztráty, které bývá mnohdy těžké vyčíslit. Spočívají v narušení plynulosti výroby, v nutnosti obnovit nebo opravit zničené provozy, zajistit náhradní dodávky. Narušují kooperační i zahraničně obchodní vztahy a ochuzují vnitřní trh. Ve své podstatě zpomalují ekonomický rozvoj státu a jejich důsledky pociťujeme i několik let.
Při vyšetřování výbuchů, havárií docházejí odborníci k závěru, že za více než polovinou případu je nedbalost a jen malá část je uzavřena konstatováním - technická závada.
V podstatě nikdy není možné vynechat to hlavní - vliv člověka. Jeho nevhodné, nepromyšlené, nedbalé jednání, nebo naopak nečinnost. Dojde-li k nejhoršímu, bývá to pro mnohé velké, nevysvětlitelné překvapení. Nevysvětlitelné jenom do té doby, než se ukáže, že o závadách se všeobecně vědělo, že se kolem nich chodilo nevšímavě, že si nikdo nechtěl pálit prsty, že chyběla odvaha otevřeně kritizovat nepořádek, napomenout nebo i potrestat zodpovědného pracovníka.
Proto je třeba z celospolečenských důvodů věnovat stále větší pozornost všem otázkám bezpečnosti práce, neboť je všeobecně známo, že vědeckotechnický rozvoj přináší vedle pozitivních výsledků i některé negativní výsledky , které zhoršují pracovní prostředí.
Úkoly Státního odborného dozoru, tj. celé soustavy Českého úřadu bezpečnosti práce, jeho krajských orgánů bezpečnosti práce vyplývají za zákona č. 174/68 Sb.Jeho dalším posláním nezávislého státního odborného orgánu je dozírat nad dodržováním předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a stanovených pracovních podmínek jako je zaměstnávání žen a mladistvých, noční práce, váhové limity, přesčasy apod.
Úkoly státního odborného dozoru jsou stanoveny pro Inspektoráty bezpečnosti práce § 4, pro Český úřad bezpečnosti práce § 5 citovaného zákona,a pro organizaci státního odborného dozoru §6a.
V podstatě se jedná vždy o porovnání stavu zařízení nebo objektů v etapě projekce, vývoje nebo konstrukce s ustanoveními příslušných předpisů a na základě toho vydání příslušného stanoviska nebo u provozovaných technických zařízení a objektů v případě porušení předpisů,využívání oprávnění SOD dle § 6 citovaného zákona
Často se vyskytující a opakující závady z hlediska projekce, konstrukce, výroby, provozu, údržby a oprav tlakových zařízení dokumentují vážné porušování předpisů ze strany organizací i pracovníků. Důsledkem tohoto stavu je výskyt úrazů špatným stavem tlakových zařízení, zejména pak úrazů smrtelných, jakož i havárií.Mezi převažující nedostatky patří technikcý stav tlakových zařízení, případně nesprávný zásah nebo postup pracovníků při jejich provozu, opravách nebo údržbě. U všech prověrek prováděných Státním odborným dozorem, případně šetřených úrazů a havárií bylo zjištěno, že nebyl organizací znám bezpečnostně technický stav tlakových zařízení, to znamená, že na zařízení nebyly prováděny předepsané prohlídky a zkoušky.
Zejména se jedná o neprováděné revizí, nebo že nedostatky z těchto kontrol nebyly odstraněny. Příčinu tohoto stavu organizace odůvodňují nedostatkem pracovníků s příslušnou odbornou způsobilostí, včetně nedostatků potřebných údržbářských a opravárenských kapacit.
Po prověrkách dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a stanovených pracovních podmínek v kontrolovaných organizacích lze konstatovat, že bylo odhaleno množství závad, které se soustřeďují do následujících oblastí:
- řízení péče o bezpečnost práce v organizacích
- pracovních podmínek
- technického stavu strojů a zařízení
- provádění pravidelných kontrol, zkoušek a revizí tlakových zařízení ve stanovených termínech a určeném rozsahu
V oblasti tlakových nádob stabilních byly v organizacích nejčastěji porušeny předpisy týkající se vlastního provozu:
- špatně nastavené nebo dokonce nefungující bezpečnostní armatury, zejména pojistné ventily
-nevhodné umístění hlavních uzávěrů
- neodpovídající volba základního materiálu
- těsnění neodpovídá dopravovanému médiu
- tlakoměry jsou napojeny na tlakový celek pomocí kondenzační smyčky i v těch případech, kde hrozí zamrznutí
-chybějící trojcestný kohout nebo ventil u manometrů
-neprovádění předepsaných kontrol manometrů nuklováním a nedostatečné opatření proti vlivu povětrnostních podmínek
- u instalovaných teploměrů, ať již přímo ukazujících nebo dálkových chybí ověření provozní spolehlivosti
-vodoznaky nemají chráněnou ukazovací část proti mechanickým vlivům a nejsou pravidelně profukovány
-pro zabezpečení bezpečného, spolehlivého a hospodárného provozu nejsou pověřeni příslušní pracovníci nebo jejich pověření je nedostatečné
-obsluha není řádně proškolena, přezkoušena a neplní svoje povinnosti
- v rámci řádné údržby nezajišťuje provozovatel provádění předepsaných revizí podle ČSN 69 0012
- údržba prováděná vlastními pracovníky nemá potřebnou odbornost
- je často provozováno zařízení, které nemá tovární štítek, chybí revizní kniha či pasport
- provádí se opravy nádob bez předepsané kvalifikace s oprávnění vydaného orgánem státního odborného dozoru organizaci, která opravu provádí
Při prověrkách v nízkotlakých kotelnách jsou zjišťovány následující nedostatky:
-návod k instalaci a obsluze kotlů není k dispozici
- schema rozvodů ústředního topení včetně umístění hlavních armatur není zhotoveno
-tabulkové označení topných větví není prováděno
- tabulky první pomoci nejsou vyvěšeny
-detekce "CO" se neprovádí
-dveře do kotelny nejsou tabulkově označeny
-revize elektro se neprovádí
-do kotelny není zajištěn dostatečný přívod vzduchu potřebný pro spalování a větrání
-kouřové nástavce kotlů nejsou opatřeny zaslepeným nátrubkem případně zaslepenými otvory pro měření tahu a teplot spalin
-provozní řád kotleny není vypracován
- provozní deník kotelny není veden
- kotle jsou osazeny tak, že nelze spolehlivě a bezpečně obsluhovat.
U středotlakých a vysokotlakých kotlů se často vyskytují níže uvedené nedostatky:
- nejsou vypracovány místní provozní předpisy
- nejsou prováděny revize kotlů
- není zajištěna řádná údržba kotlů
- pojistné ventily se funkčně nepřezkušují
- topiči se vzdalují na delší dobu než 5 min. od obsluhovaného kotle
- neprovádí se záznamy do provozního deníku.
Uvedené případy dokumentují jen malou část zjištění porušování bezpečnostních předpisů v kontrolovaných organizacích.
Ve většině případů právě lidský činitel, především v obsluze a údržbě je příčinou nehospodárnosti a vysoké poruchovosti a havárijních stavů tlakových zařízení. Technický pokrok v této oblasti, zavádění regulační a automatizační techniky zvyšuje nároky na odborné vědomosti a zkušenosti obsluhy a na její společenskou zodpovědnost. Současný obsluhovatel moderních tlakových zařízení se stává zodpovědným za hospodářsky důležitý, technicky a technologicky složitý komplex zařízení.
Každý vedoucí hospodářský pracovník je vedle výrobních úkolů odpovědný za ochranu majetku a za to, že netrpí nepořádek na pracovištích. Někteří se již přesvědčili, že shovívavost a benevolence nezískávají autoritu ani neposilují důvěru, ale naopak žádají krutou daň. Při předcházení takovým událostem je tedy prvořadé vyžadování účelné a účinné kontroly na všech pracovištích , nejen při provozu tlakových zařízení.
