Základní chybou, kterou provádí skoro všichni, je položení testu ihned po výkladu. Školený frekventant kurzu, nebo jen obsluha či topič, přítomný na vstupním nebo periodickém školení si v podstatě neprostudoval ani nepřečetl žádný předpis. Místní provozní řád, normu, návod na obsluhu nebo interní akt vnitřního řízení, jako je například příkaz ředitele apod. a ihned po přednesení opakované nebo nové látky, v případě že je nový zaměstnanec, vyplňuje test. To je základní pedagogická chyba školitele. Výsledek je žádný, nebo mizivý a všichni jsou spokokojeni.

Školený pracovník po takovém školení v podstatě nic nezná, nic se nedověděl nového, školení je odbyto, ale hlavně, že je hotovo. Čili jde o alibismus, kde je presenční listina, osnova, prokazatelná přezkoušení testem se záznamem, položené ústní otázky, vše je podepsáno, vše je platné, inspekce proti tomu nemůže mít námitky (pokud je osnova vyčerpávající a je aktualizovaná), provozovatel má úkol splněn a revizní technik inkasuje finanční příjem, i když školení nebylo provedeno správně s optimální dobou přednášky. Obsluze je to jedno, tu nezajímá, co by ji mělo zajímat, obsluha je ráda, že už má školení tzv. „za sebou" a že netrvalo dlouho.

Tento stav by se měl zlepšit a to například takto:

1. Školit na 2 termíny s časovým odstupem několika dnů, aby měl frekventant školení čas se připravit. Ve druhém již krátkém termínu položit test. 2 termíny se dají spojit s revizí, čili nejde o ztráta času revizního technika.
2. Délka školení se nedá přesně určit, ale určitě školení trvající několik minut, nebo provedené pouze „papírově" je hazard s bezpečnou prací obsluh vyhrazených zařízení. Základní úvodní školení nových zaměstnanců musí mít délku několika hodin, periodické je kratší, protože se opakuje a protože obsluha má již vědomosti z praxe.
3. Doporučuje se školit s názornými obrazy, grafy, řezy zařízením tak, aby bylo rychleji názorně ukázáno a lépe pochopena funkce zařízení a jednotlivých prvků.
4. Obsluhy TNS, kotlů a plynových zařízení osobně školím přivezením asi 100 kg materiálu, jako jsou uzavírací armatury, různé pojistné ventily, regulátory, manometry, teploměry, manostaty a termostaty, ukázky zaneseného potrubí inkrusty v kotelní vodě, stavoznaky, moderní kondenzační hrnce a kondenzační kostky, různé sondy hlídání hladin, NIVOKONTROL, zabezpečovací zařízení atd. Vše rozšroubované s možností prohlídky zevnitř a pochopení funkce daného prvku. Jedná se v podstatě o pojízdnou názornou školu, tak jak bylo dříve učeno s velmi dobrými výsledky především na průmyslových školách, s názornými pomůckami, obrazy, výkresy, náčrty atd. Cílem jsou trvalé znalosti frekventanta školení a kurzu.
5. Závěrem každého školení se doporučuje projít s obsluhou provoz, ukázat funkci zařízení, přesvědčit se, jak prakticky obsluhuje zaměstnanec zařízení, zeptat se na funkci různých agregátů, aparátů, zkontrolovat vedení provozních záznamů, ukázat v praxi kdntroly bezpečnostní a tlakové výstroje. V neposlední řadě se i revizní technik poučí.
6. Také se doporučuje změnit občas školitele, aby provozovatel poznal i jiného s jiným přístupem, s jinými výsledky, s jiným výkladem.
7. Vrcholem školení a kurzů je názorné vyučování s promítáním na plátno projekcí z počítače v programu např.POWER-POINT, presentační program. Doplněním o názorné pomůcky docílíme vrcholných znalostí, ovšem za předpokladu, že jsme dokonale na přednášku či školení sami připraveni.
8. Hlavní zásadou úspěchu školitele je umět přednášenou látku přednést, zajímavě, vytáhnout z problematiky to nejpodstatnější, stručně a věcně vysvětlit jádro problému a nepřednášet zbytečné věci, které s problémem nesouvisí, nebo souvisí jen okrajově.
9. Přednášející by měl mít látku sám dobře nastudovanou, připravenou ve sledu podle vlastního zvážení, tak, aby přednáška měla spád, logiku vysvětlování, aby byl sdělen cíl školení, aby začal teorií a postupně prošel stručně přes předpisovou základnu a dále přednesl návody na obsluhu zařízení, Místní provozní předpisy a řády a propracoval se až k vlastní obsluze zařízení s konečnou prohlídkou zařízení a vysvětlením vlastní obsluhy, náplně práce topiče atd. včetně seznámení s riziky práce. Přednášející by neměl text číst, ale vlastními slovy přednést a doplnit citací z předpisů.
10. Před položením testu by měl přednášející otázky projít a vysvětlit správné odpovědi, podle čeho jsou správné a proč. Žádná znalost testu není znalost předpisů. Je to jen jedna z metod nestranného přezkoušení, která je prokazatelná a srovnatelná s jinými subjekty školení.
11. Školitelé by měli mít sestaveny svoje „Učební texty" nebo „Skripta" a také by měli určité materiály pro svoji přednášku předem rozmnožit a předat frekventantům na tzv.samostudium, jako jsou např. převody jednotek, zpracované přehledové materiály pro provozovatele, jako je např. „Přehled druhu revizí a kontrol na nízkotlakých kotelnách". Doporučuje se zajistit a zakoupit technickou literaturu, ze které by frekventant čerpal i v době své praxe. Každá kotelna a zařízení by měly mít svoji malou technickou knihovnu - nějakou zasklenou skříňku - se zakoupenými základními předpisy a normami. Je třeba vést dělnictvo a zaměstnance ke znalostem všeho, co obsluhují. Ukazovat jim a seznamovat je s riziky jejich práce. Rizika neustále doplňovat ze zkušeností z provozu. S riziky nejsme nikdy hotovi. Neodborné obsluhy zařízení, zásahy a neznalost může vést k nehodám, haváriím, škodám na zdraví, životech a majetku.
12. Doporučuje se pro přednášky soustřeďovat výtažky z odborných časopisů, novin, poznámky z médií, výkresy, obrázky, fotografie, grafy, stručné výtažky z odborných článků. Čerpat z jakékoliv literatury, časopisů BOZP, PO, Poradců, Stavebních odborných časopisů, elektrotechnických literatur, přehledů předpisů vydávaných různými asociacemi, předpisů GAS, atd. Tímto se přednáška obohatí, bude zajímavá a zvýší zájem frekventanta o přednášející látku, bude mít vyšší odborné znalosti.
13. Držet se zásady polského pedagoga Leopolda Infelda, „O školství polském", který jako pedagog je autorem velmi zajímavého citátu uvedeného v preambuli perfektní technické literatury Nauky o materiálu od doc. Přemysla Ryse na VAAZ Brno a posléze vysokoškolského profesora na Vysokém učení technickém, fakultě strojní v Brně v 60-tých létech minulého století. Citace: „Musíme zredukovat vyučovací materiál na třetinu a na něm ukázat především metodu fyziky, indukční a dedukční, a nepřetěžovat učební osnovy obrovským a nepotřebným balastem". Konec citátu.

Související

Související témata Obsluha, topiči Vzdělávání, školení, poradenství