[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Výchozí revize TNS
Datum: 30.5.2006
Autor: Ing. Duša, p. Matěják Alois
Zdroj: Zpravodaj ATZ 3/2004
Po doplnění věty: „Česká technická norma není obecně závazná" do zákona č. 22/1997 Sb. se rozšířil názor, že ustanovení norem jsou již tzv. „právně vyhaslá".Šírí se pak názor, že se nemusí výchozí revize provádět, protože ji v čl.90 předepisuje pouze ČSN 69 0012. Seriál článků, který je reakcí na požadavek uvádění většího množství poznatků z praxe, by měl ukázat, že využívání nezávazných norem umožňuje jednotný, vyzkoušený a komplexní přístup při provádění revizní činnosti a že normy jsou v některých případech právě těmi „ostatními předpisy" a „normovými hodnotami", na které se odvolávají předpisy vyšší právní úrovně. Články by neměly být pouze opisem a výkladem norem, ale měly by především shromáždit poznatky revizních techniků, umožňující ostatním vyvarovat se chyb a nezapomenout na nic důležitého.

K Výchozí revizi je nutno přistupovat nejen z hlediska ČSN 69 0012, ale i z hlediska zákona 22/1997 Sb. a následných Nařízení vlády. Problematika neúplného posouzení tlakového zařízení je uvedena v článku na těchto stránkách pod názvem Většina nových tlakových zařízení neodpovídá zákonu při uvedení do provozu. Výchozí revize je poslední kontrola provedená odborným pracovníkem, která by měla na tento případný problém upozornit, před uvedením zařízení do provozu.

Zejména u výchozí revize TNS se po zavedení ES prohlášení o shodě rozšířil názor, že toto nahrazuje dřívější prohlášení o jakosti a kompletnosti výrobku (poslední odstavec čl. 90 ČSN 69 0012) a činí tedy výchozí revizi u některých nádob zbytečnou.

Pokud je ES prohlášení o shodě vystaveno po konečném posouzení tlakového zařízení u výrobce, následuje většinou skladování, expedice, transport, skladování u distributora, transport k provozovateli, skladování u provozovatele, instalace na místo provozu a zapojení do systému. Je v tomto okamžiku ES prohlášení o shodě zárukou, že zařízení je ve stavu schopném bezpečného provozu? Je-li provedeno konečné posouzení na místě provozování, a tedy bez některých uvedených fází, avšak odborníky na výrobu a nikoliv na provoz a místní podmínky, je i v tomto případě ES prohlášení o shodě dokladem o bezpečné provozuschopnosti? Zejména u provozovatelů velkého počtu nádob, často velmi speciálních, dostatečně vybavených vlastními odbornými pracovníky není řídkým jevem, že ES prohlášení o shodě je vystavováno pouze k zařízení, které pro výrobce začíná vstupními a končí výstupními hrdly. Lze tedy říci, že konečným posouzením sice skončila jeho výroba, ale ještě zdaleka nezačal provoz. Instalaci nádoby, montáž veškeré tlakové výstroje a bezpečnostní výstroje nebo bezpečnostních systémů si provozovatel může provést vlastními silami nebo zčásti za pomoci jiných dodavatelů. Na takto sestavené zařízení nikdo žádné prohlášení o shodě nevystavuje, neboť se již nejedná o uvedení stanoveného výrobku na trh dle NV č.26/2003 Sb.. Stejně tak je tomu u provozovaného zařízení, které je u provozovatele opraveno, rekonstruováno nebo přemístěno. Povinnost provést výchozí revizi po opravě trvá a je často opomíjena.

Můžeme rovněž doložit řadu příkladů, kdy i kompletní zařízení (sestava dle NV č.26/2003 Sb.) dodané ze země kde předpisy, s nimiž se my teprve seznamujeme, platí již dlouho, neodpovídá svým provedením, vystrojením a dokumentací Směrnicím EU platným v zemi výrobce a implementovaným do našich nařízení vlády. Bohužel to nejčastěji platí u početně nejrozšířenějších jednoduchých tlakových nádob, např. pojízdných kompresorů.

V páté hlavě - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ukládá Zákoník práce zaměstnavateli povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci přijímáním opatření k prevenci rizik. Rozumí se tím všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Nelze ignorovat ani nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (implementuje do našeho právního řádu Směrnici Rady 89/655/EHS), které v §4 stanoví, že „před uvedením zařízení do provozu je prováděna kontrola bezpečnosti provozu zařízení podle průvodní dokumentace výrobce nebo podle místního provozního předpisu".. Kdy jindy než před uvedením do provozu, a tedy při výchozí revizi, by měla být tato analýza rizik provedena?

Případy, kdy by provoz zařízení která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví pouze ohrožoval i jiné osoby než zaměstnance, aniž by došlo k újmě na zdraví nebo majetku, hodnotí trestní zákoník jako obecné ohrožení a příslušně je „odměňuje".

Z uvedeného nepochybně vyplývá, že má-li mít provozovatel jistotu, že zařízení uváděné do provozu je bezpečné, nejjednodušší a nejjistější cestou k tomu je provedení výchozí revize a to i v případě, kdy k zařízení bylo vydáno ES prohlášení o shodě. Dosavadní zkušenosti s kvalitou ES prohlášení o shodě, zejména v době jejich zavádění, toto tvrzení zajisté podporují. Ne všechna prohlášení o shodě odpovídají NV č.26/2003 Sb., kde je přesně uvedeno co v nich musí být uvedeno. Periodické revize a zkoušky jsou pak nutnou prevencí při odstraňování rizik vznikajících dalším provozem tlakového zařízení. Jak již bylo uvedeno, kontrola bezpečnosti provozu zařízení by měla být prováděna, obecně řečeno, podle průvodní dokumentace výrobce a místního provozního předpisu. Jedná-li se o nádobu zařazenou do složitého technologického celku, pak místním provozním předpisem je rovněž technologické schéma, popis a schéma bezpečnostního systému, měřícího, ovládacího a regulačního systému, jakož i systém signálních a výstražných zařízení a jejich vzájemných vazeb.

Jedná-li se o opravenou nebo rekonstruovanou nádobu, je důležitým dokladem i protokol o stavební a tlakové zkoušce dle vyhlášky č. 18/1979 Sb.a všechny doklady o provedených zásazích (výkresy, protokoly o žíhání apod.), použitých materiálech a provedených zkouškách (defektoskopie).

Identifikace nádoby

Každá nádoba musí být výrobcem opatřena štítkem, obsahujícím údaje požadované příslušným předpisem, platným v době její výroby (ČSN 69 0010, NV č. 175/1997 Sb. a NV č. 182/1999 Sb., jakož i od 1.5.2004 platná NV č.20 a 26/2003 Sb.) a harmonizovanými normami. Tento požadavek platil vždy a platí stále. NV č.26/2003 Sb. Příloha l bod 3.3 požaduje více údajů na štítkách než jsme zvyklí. Jsou to:

  • všechny nejnižší a nejvyšší pracovní meze (nejenom tlak a teplota),
  • zkušební přetlak
  • nastavení tlaku bezpečnostní výstroje,
  • výkon (kW)
  • napájecí napětí (V),
  • předpokládané užití
  • plnicí poměr (kg/L)
  • hmotnost obsahu
  • hmotnost prázdného zařízení
  • skupina tekutiny.

Pokud štítek chybí, je nutno pátrat v blízkosti jeho původního umístění, u plášťů slabších než 7 mm na plochách silnějších částí a na všech odnímatelných částech tlakového prostoru. Tam všude mělo být vyraženo výrobní číslo, rok výroby a značka výrobce. Vrstvy starých nátěrů není vhodné odbrušovat výkonnou bruskou, oklepávat nebo oškrabovat, protože spolu s nimi tak mohou být odstraněny nebo poškozeny i vyražené údaje. Často postačí na místa pravděpodobného výskytu nanést odstraňovač starých nátěrů, nebo je omývat dostatečně účinným rozpouštědlem. Je-li identifikace nádoby nepochybná, není v rozporu s ničím, je-li opatřena novým štítkem, respektujícím všechny původní údaje a korozní charakter prostředí v němž se nádoba nachází.

Zejména u repasovaných nádob je nutno zjistit, zda se původně vyražené údaje shodují se štítkem, zvláště v případě, kdy je tento dodavatelem vyměněn z důvodu poškození. Je-li k nádobě ještě vystaven i úplně nový duplikát dokumentace (revizní knihy, či pasportu), přestože její výrobce již neexistuje, je důvod k nejvyšší opatrnosti. Dokumentace je někdy sestavována z dokladů náležejících k jiné nádobě stejného typu, přičemž ovšem řada údajů neodpovídá pravdě (např. údaje o materiálech a tepelném zpracování, výkresy, výsledky nedestruktivní defektoskopie, rok výroby).

I u nových nádob nutno prověřit zda PS,TS (nejvyšší dovolený přetlak - teplota) odpovídá původnímu technologickému zařízení, do kterého je zabudován. Například nový ohřívák ve výměníkové stanici může mít PS 1,6 MPa. Horkovod je provozován kolem 16 MPa, ale jistící PV na zdroji je na 2,5 MPa.

Je-li u nádoby provedena rekonstrukce, která má za následek, že její nové pracovní parametry nebo objemy neodpovídají původním štítkovým údajům, není vhodné původní štítkové údaje přerážet, neboť může být zhoršena jejich čitelnost nebo jednoznačnost. Štítek by měl být v tomto případě nahrazen novým, který je v souladu s úpravami vyznačenými v průvodní dokumentaci a odpovídá současně platným předpisům, pokud se jedná o nádobu uváděnou v současnosti na trh.

Pouze interní předpis Ústavu technického dozoru kdysi dovoloval u nádob, u nichž byl nalezen alespoň otisk razidla toho, kdo provedl stavební a tlakovou zkoušku, přepočet a uvedení do provozu. S jeho zrušením již žádná taková možnost neexistuje a neidentifikovatelné nádoby musí být vyřazeny. V EN je nečitelný tovární štítek uváděn jako důvod vyřazení nádoby z provozu.

Dokumentace nádoby

Jak bylo již uvedeno, nařízení vlády č. 378/2001 Sb. stanoví, že „Kontrola bezpečnosti zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce nebo podle místního provozního předpisu". Dále přímo předepisuje, že „Zařízení mu-sí být vybaveno provozní dokumentací. "Jakou průvodní dokumenta-cí vybavuje výrobce ve kterém časovém období tlakové nádoby sta-bilní, uvádí tabulka 1.

JTM - jednoduché tlakové nádoby podle NV 175/1997 Sb. a NV 20/2003 Sb

Jak zařízení tak jeho dokumentace musí odpovídat předpisu, který platil v době jejich vzniku a to často i po přechodnou dobu od nabytí působnosti předpisu nového. Jako v celém právním systému, tak ani v oblasti tlakových nádob nelze uplatňovat princip retroaktivity a požadovat, aby pro provozované zařízení, vyrobené například v době platnosti ČSN 69 0010, byla doplňována dokumentace podle později nebo současně platných předpisů.

Jiná situace je u zařízení vyrobených podle dříve platných předpisů a uváděných na trh jako použitá nebo repasovaná. Pokud svými parametry spadají do hranic vymezujících stanovené výrobky, musí u nich být před uvedením na trh posouzena shoda stejně jako u nových výrobků (§12 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů). Uvádí-li zákon zařízení pouze použitá nebo repasovaná, platí totéž tím spíše i pro zařízení rekonstruovaná.

Vstupem do EU přijala Česká republika princip nadřazenosti komplementárního práva právu národnímu, což prakticky znamená, že její vnitřní předpisy nemohou být v rozporu s předpisy EU a těmto nadřazovány, zejména pak tehdy, pokud by kladly překážky volnému pohybu zboží uplatňováním dodatečných požadavků.

Dne 1. července 2001 vstoupil v platnost Protokol k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA). Počínaje tímto dnem se česká strana zavázala, že určité výrobky, a mezi nimi jsou i jednoduché tlakové nádoby a tlaková zařízení, mohou být uvedeny na trh bez dalšího omezení, jakým by například bezpochyby byl požadavek dodání dokumentace podle ČSN 69 0010-7.2.

Existuje výklad, že tato zásada sice platí pro import a export, ale v tuzemsku neplatí pro konečný článek řetězu výroba - prodej - koupě, pro provozovatele. Zastánci tohoto názoru se opírají o či. 26 ČSN 69 0012, podle kterého „Nádoby smějí být uvedeny do provozu včetně zkušebního provozu, jestliže b)....mají dokumentaci podle ČSN 69 0009 nebo ON 69 0009," a trvají na jejich zhotovení. Nadšeně budou jistě souhlasit ti, kdo mají z dodatečné výroby pasportu nemalý užitek. Od 1.5.2004 neexistuje dovoz ze zemí ES, jde pouze o přemístění zboží. Dovoz zůstává pouze v případě zboží dovezené ze zemí mimo prostor ES např. z Japonska, USA.

Pokud by někdo tvrdil, že dokumentace, která vyhovuje nařízení vlády (175/1997 Sb. a 182/1999 Sb. - nyní 20 a 26/2003 Sb.), tj. prováděcímu předpisu k zákonu, je nedostačující a neúplná a nutil kohokoliv, aby vynakládal prostředky na její „vylepšování" do podoby pasportu předepisovaného nezávaznou normou, porušuje přímo Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod, podle nichž „...nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá." Jakkoliv v předchozím i následujícím bylo a bude využívání norem doporučováno a byla a bude hledána jejich opora v zákonu, nelze je povýšit na nebo nad zákon. Normu rovněž nelze označit ve všech případech za „ostatní předpis", neboť tímto se, podle § 132a zákoníku práce, stává tehdy, když jí ukládaná opatření jsou prevencí rizik k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Asi by bylo možno jen stěží obhájit názor, že tento požadavek pasport splňuje ve větší míře než dokumentace vystavená v souladu s nařízeními vlády. Jinou otázkou je, do jaké míry údaje v ní obsažené umožňují přepočet, výpočet zbytkové životnosti, výměnu některých dílů apod. Už nyní může budoucí provozovatel ve smlouvě dle Obchodního zákoníku požadovat jakoukoliv dokumentaci potřebnou pro bezpečný provoz, údržbu a servis, provádění revizí , zkoušek kontrolu bezpečnostní výstroje zejména bezpečnostních systémů. Může požadovat i pasport dle ČSN 69 0010 část 7.2. Nelze vyloučit, že v budoucnosti se obsah dokumentace více přiblíží nám známé a vyhovující podobě pasportu a přiložené dokumentace, ale zatím tomu tak není a nelze to vynucovat. I v ES se ozývají hlasy, že dokumentace předávaná podle direktiv 87/404/EHS a 97/23/ES (NV č.20/2003 Sb. a č.26/2003 Sb.) nezajišťuje dostatečně možnost jejich oprav, provádění revizí a zkoušek.

Dobrovolnosti provozovatelů i obsahu obchodních smluv se meze nekladou, ale pokud by měl někdo v úmyslu vědomě kohokoliv uvádět v omyl tvrzením o nezbytnosti zhotovení pasportu v případě, kdy to není třeba, měl by se napřed seznámit s článkem „Revize jako podvod" ve Zpravodaji ATZ 2/2004.

Nedílnou součástí průvodní dokumentace je Návod výrobce (montážní firmy) k instalaci včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení, uvádění do provozu, provozu, použití a údržbě včetně kontrol a zkoušek prováděných uživatelem, což jsou, podle § 4 NV č.378/2001 Sb. právě revize a zkoušky dle „normových hodnot". Pro jednoduché tlakové nádoby, vyrobené podle NV č. 20/2003 Sb., musí být Návod k použití „v jazyce nebo jazycích státu určení" (Příloha č. 2 bod 2.).

Pro ostatní tlaková zařízení (NV č. 26/2003 Sb.) je pouze v Příloze č. l bod 3.3.1 písm. c) explicitně uvedeno, že „textové informace k výstrahám připevněným k tlakovému zařízení musí být v češtině". Týká se to např. různých štítků u ovládacích armatur v případech, kdy by mohlo dojít k nesprávnému použití. Že však i v tomto případě musí být Návod k obsluze v češtině vyplývá z požadavku § 11 zákona č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, kde je uvedeno, že všechny údaje podle §§ 9 a 10 tohoto zákona (mezi jinými zajímavými je i Návod k obsluze) musí být v českém nebo slovenském jazyce (jedná se ještě o federativní, nicméně v této podobě platný zákon).

Provozovatel, vycházeje z místních podmínek, by měl určit v Místním provozním předpisu, kdo a jak se budou uvedené činnosti zajišťovat a doplnit i svoje úkony vyplývající z provozních zkušenosti (§ 4 NV č.378/2001 Sb.) a na základě prevence a vyhodnocení rizik (§ 132a zákoníku práce), pokud nenárokoval-li jejich řešení již ve smlouvě dle Obchodního zákona.

Výstroj a příslušenství

V této oblasti se najdou nejpádnější argumenty pro obhajobu výchozí revize, neboť již zmíněné dodávky pojízdných sestav kompresorů se vzdušníky ze zemí EU, většinou z Itálie, jsou často vybaveny pojistnými ventily nevhodné konstrukce a současně i prohlášením o shodě a značkou CE.

Přitom harmonizovaná norma ČSN EN 764-7 Tlaková zařízení - Část 7: Bezpečnostní systémy pro netopená tlaková zařízení - Leden 2003 (platí pro tlaková zařízení podle NV.č. 26/2003 Sb.) v či. 6.2.1.2 uvádí: Pojistné ventily pro páru a stlačený vzduch musí být vybaveny zvedací páčkou uspořádanou tak, aby ventily mohly být nadzvedány v sedlech během působení provozního tlaku. U malých PV postačí vyvedení střední tyčky tlačící na kuželku a její uzpůsobení pro uchopení (talířek, kroužek).

Nejdůležitější součástí výstroje je bezpečnostní zařízení zajišťující požadovanou úroveň bezpečnosti a spolehlivosti při provozu i mezních situacích (např. požár). Není úkolem revizního technika, aby prověřoval správnost návrhu bezpečnostní výstroje sestavy tlakových zařízení k níž bylo vydáno prohlášení o shodě, jelikož se v některých případech jedná o velmi složité bezpečnostní systémy. Měl by se s ním však seznámit alespoň na úrovni požadavků kladených na obsluhu, zkoušení a zkontrolovat, zda dokumentace k bezpečnostnímu zařízení splňuje požadavky bodu 6.6.3 ČSN EN 764-7, tj. systém i jeho komponenty lze podle ní jednoznačně identifikovat a lze mu porozumět, jakož i rozmístění a technickým údajům zařízení a nastavení hodnot a jejich tolerancí včetně záznamů o jejich změnách. Dokumentace by měla obsahovat i požadavky na údržbu včetně běžného zkoušení a požadavky na dozor.

Je-li součástí bezpečnostního systému i signální a výstražné zařízení, mělo by být navrženo tak, aby jeho funkce mohla být kontrolována (např. kontrolní tlačítka přemosťující spínací kontakty čidel), což by mělo být v rámci výchozí revize i přezkoušeno.

Nejčastější bezpečnostní výstrojí je zařízení pro omezení tlaku, z nich opět nejčastěji používanou je pojistný ventil (dále jen „PV").Stejně jako nádoba, musí být identifikovatelný. Větší ventily podle připevněného štítku, menší podle údajů vyražených přímo na některé jejich součásti. Místo výrobního čísla, to může být číslo série.

V poznámkách ke zmíněnému článku 6.2.1.2 normy je uvedeno, že pro zařízení obsahující jiné tekutiny než páru nebo vzduch mohou být zvedací páčky nevhodné a neměly by jimi být opatřovány PV nádob obsahujících nebezpečné tekutiny skupiny 1, pokud není unikající tekutina odváděna vypouštěcím potrubím. U těchto nádob je jednou z nutných kontrol i zjištění, jak uvažuje odvádění unikající tekutiny projekt. Možnou závadou je, že sběrné potrubí zcela chybí, má menší průřez než bylo navrženo nebo než je světlost výstupního hrdla PV, je do něho zavedeno více PV než bylo předpokládáno, je vedeno jinak a je delší, ústí do nevhodných míst, není pamatováno na jeho ochranu před vnikáním srážkové vody, živočichů nebo odstraňování kondenzátu či pracovní kapaliny

V případě osazení plynotěsného PV, je jednou z možných závad špatná montáž hlavy se zvedací páčkou. Kuželka je nadlehčována za talířek na střední tyčce rozvidleným palcem upevněným na osičce, která je vyvedena z hlavy. Teprve na ní je připevněna vnější páčka pro nadlehčování. Při nasazování hlavy (je na závit) je nutno vnější páčku zvednout na doraz tak, aby rozvidlený palec minul talířek. Je-li hlava nasazována nesprávně tak, že je páčka ve spodní poloze, palec se opře o talířek shora, přitlačí kuželku do sedla a i dobře seřízený PV je vyřazen z funkce, ale zejména jej nelze zkoušet. Tato montážní chyba se pozná podle toho, že vnější páčka je ve spodní poloze a nelze jí pohnout, což je někdy, zvláště u vysokotlakých nádob, mylně přisuzováno velkému rozdílu mezi momentálním tlakem v nádobě a nastavovacím tlakem PV.

Certifikovaný výtokový výkon pojistného ventilu lze uvažovat pouze tehdy, je-li napojen přímo do nádoby. Pouhé zaústění hrdla s vnitřním přesahem, delší potrubí mezi nádobou a PV nebo PV na odbočce z potrubí, ohyby a odbočky a menší průměr potrubí než je světlost vstupního hrdla PV způsobují při odpouštění pracovní tekutiny tlakovou ztrátu, takže při otevření PV je v nádobě vyšší tlak, než na jaký je ventil nastaven u výrobce nebo na seřizovači stolici. Z toho důvodu je optimální připojení PV k co nejkratšímu přímému hrdlu dostatečné světlosti bez vnitřního přesahu se zaoblenou hranou nebo kuželovým vstupem o vrcholovém úhlu 60o.

Je-li světlost vstupního hrdla nádoby větší než je světlost vstupního hrdla PV nebo membrány a výkon zdroje tlaku větší než výtokový výkon ventilu není nádoba jištěna proti překročení nejvyššího dovoleného tlaku, není-li před vstupní uzavírací armaturou zabudováno redukční zařízení, seřízené nejvýše na tento tlak.

Zjistit, zda je osazen PV, je jednoduché. Horší to je, je-li jako bezpečnostní výstroj použita membrána. Je-li tvořena fólií sevřenou mezi tzv. suportem a přítlačným kroužkem dvěma přírubami a sestava je zapojena do sběrného potrubí, je možno ji zkontrolovat pouze demontáží této sestavy. Některé typy membrán jsou upevněny do kroužku sevřeného mezi přírubami, na jehož viditelném obvodu jsou identifikační údaje vyraženy nebo napsány; v jiném případě jsou uvedeny na vyčnívajícím proužku (nahrazující tovární štítek).

Tlaková výstroj, tvořená ostatní armaturou, je tvořena většinou uzavíracími orgány typu ventil, šoupátek, klapek, filtrů, zpětných armatur apod. U nich je nutno především dbát na vhodnost použitého materiálu jak těles, tak těsnicích prvků s ohledem na tlak, teplotu i složení pracovní tekutiny.

V případě vodivých kapalin, zejména vody, je nevhodné na součásti armatur používat současně slitiny mědi a slitiny hliníku , neboť tato kombinace vede k intenzivní elektrochemické korozi těchto částí.

Uzavírací ventily je vhodné orientovat tak, aby se jejich kuželky zavíraly proti tlaku. Opačné uspořádání může vést k tomu, že uvolněná kuželka nebo její těsnění jsou přitlačeny na sedlo a ventil je tlakem pracovní tekutiny trvale uzavřen. Nelze u nich např. i při uzavření doplnit ucpávku, protože část s ucpávkou je stále pod tlakem.

V případě, kdy pracovní tekutinou je kapalina s nízkou viskozitou (platí i pro vodu), se nedoporučuje jako uzavírací armaturu na vstupu a výstupu používat kulové ventily a jiné rychlouzávěry. Náhlé uzavření rychle proudící kapaliny způsobuje tlakové rázy v potrubí nebo v nádobě.

U nádob, z nichž je vypouštěna kapalina, je nutno pamatovat na zavzdušňovací, nejlépe samočinnou armaturu. Podtlak, způsobený výtokem kapaliny pod hladinu, a tedy bez možnosti nasátí vzduchu, může vést až ke zborcení nádoby která je konstruována na vnitřní, nikoliv však vnější tlak.

U přírubových spojů je nutno zkontrolovat zejména materiál, průměr a délku šroubů, v zájmu snadné pozdější demontáže je vhodné, aby závity šroubů příliš nepřesahovaly nad maticí (optimální přesah je 1,5 závitu) a jejich plný počet. Náhrada svorníků a matic z kvalitní oceli spojovacím materiálem běžné jakosti, menší průměr šroubů a taková délka, že zasahují jen několika závity do matky, může vést k postupné ztrátě těsnosti spoje nebo jeho úplnému roztržení. Demontáž usnadňuje, pokud byly namazány vhodnou vazelínou, u spojů s vyšší pracovní teplotou s přísadou grafitu.

U zpětných armatur a filtrů nutno kontrolovat směr proudění převážně označený na odlitku.

Umístění

Posouzení vhodnosti umístění je rovněž nezastupitelnou úlohou výchozí revize. Je nevhodné umístit nádobu tak, že:

  • se nachází na místě, kde nelze vyloučit poškození dopravními prostředky, požárem nebo nízkou teplotou okolí,
  • není místo pro vyjmutí jejích vestavěných částí (např. topné svazky) při revizi nebo údržbě (výměna trubek v trubkových aparátech apod.),
  • není přístup k bezpečnostním, ovládacím, odvzdušňovacím a odkalovacím armaturám a továrnímu štítku,
  • není počítáno s její hmotností po naplnění zkušební kapalinou při tlakové zkoušce,
  • v případě potřeby není možná její výměna z toho důvodu, že není pamatováno na dostatečně dimenzovanou transportní cestu. Nádoba je např. po instalaci obestavěna.
  • není vyloučen přenos vibrací. Mnohačetné rázy v potrubí mohou u nádoby (tlumiče a chladiče pomaluběžných kompresorů) způsobit při rezonanci přenášení váhy z patky na patku, což může vést až ke vzniku únavových trhlin, přecházejících z podložného plechu do pláště. Kmitající se potrubí obvykle způsobí vznik obvodových trhlin v ovlivněném pásmu vevařeného hrdla, k němuž je připevněno.

Závěr:

Výchozí revize se musí u nových a opravovaných nádob provést. V žádném případě ji nenahrazuje ES prohlášení o shodě vystavené výrobcem. Výchozí revizi musí provést revizní technik TNS s osvědčením R-N. Musí být provedena před uvedením do provozu nebo během 1. uvádění do provozu jako součást montáže.

Výchozí revizi TNS nelze zaměňovat s první provozní revizí, která se musí provést do 14 dnů po uvedení do provozu, při které se ovšem posuzují provozní věci (zda je obsluhou pověřená kvalifikovaná obsluha, zda byl vydán Místní provozní předpis na základě předpisu výrobce, zda je zajištěno zkoušení a kontrolování bezpečnostní výstroje, zda je stanoven způsob vedení provozní dokumentace atd. První provozní revizi provádí revizní technik provozovatele.



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1 (počet známek: 9) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.