V nemocnici, tentokrát pardubické, se 2.1.1937 jeho život započal. V r. 1956 získal DIPLOM absolutoria Průmyslové školy v Chomutově v oboru Elektrárny a rozvodné systémy.

Po nezbytné vojně na tehdy obvyklou umístěnku odešel do Sokolova, kde svůj aktivní profesní život zasvětil hornictví. Jeho láskou byly důlní lokomotivy, sloužil v Báňské záchranné službě a jeho cesta v povrchových dolech vedla také k revizní činnosti. Tyto zkušenosti využil i na tzv. zaslouženém odpočinku, kdy v r. 1995 začal v oboru revizí podnikat.

Velkou pomocnicí mu byla jeho manželka Irena, posléze mu pomáhal jeho syn Václav a měl řadu výborných asistentů - kolegů . Za všechny např. Františka M., Josefa L., Jiřího Š., Pavla B. a mnoho dalších vzácných lidí. Rychle získal oprávnění a osvědčení na provádění revizí tlakových nádob stabilních a kotlů, elektro-revizí a revizí zdvihacích zařízení. Jako by toho nebylo dost, vlastnil řadu živnostenských listů na jiné činnosti, mj. na jemu oblíbená školení pracovníků v oborech jeho zájmu. Velice si zakládal, že je členem ATZ, byl na to hrdý a na každou akci se velice těšil.

Proto ho mrzelo, že mu nemoc zabránila od počátku prosince 2005 účastnit se akcí a zejména Tlaku 2006, akce které byl pravidelným návštěvníkem. V nemocnici, pokud mu to nemoc dovolila, studoval donesené odborné materiály a těšil se, jak své revize zase pěkně rozjede.

I v těžkých chvílích na klinice rozdával humor a rozšafnou moudrost. Jeho životním krédem bylo asi to, co měl založeno v poznámkovém bloku : Přemýšlej - Uč se – Snaž se - Pracuj – Věř ! A budeš v životě úspěšný !

" Pracovní úspěchy, mnoho zdraví, štěstí a spokojenosti v roce 2003 přeje Václav Řehák "